Kočičí snář

Ahoj kočkomilci,

taky máte někdy dny, které prostě vymizí? Z pondělí je třeba středa. To samé se stalo mně. Odjela jsem v pondělí, vymazala úterý a vrátila se ve středu odpoledne. Moje cesty České Budějovice – Brno a zpět by už vyšly na další seriál.

V noci, když jsem (ne)spala na kolejích, jsem myslela na to, co zase dělají doma. Jestli muž už je v práci, jestli je tam klid a zvěř nezlobí, nebo naopak dělají soutěže ve skoku přes stůl a kuchyňskou linku. Nebo taky mohli spát...

Odjakživa jsem fascinována spánkem. Velmi ráda pozoruju někoho, když spí a číhám na to, jestli bude mít sny nebo mluvit ze spaní. V případě druhého experimentálně zkouším konverzovat. Někdy se i vydaří.

Spánek zvířat je další level. Přijde mi, že zvířata v tom spánku všechno strašně prožívají. Říká se, že sen vlastně trvá jen pár sekund, neštimuje mi to ale s tím, že třeba Pláma mlaská ze spaní třeba dvacet minut. Probíhá to u něj tak, že nejdřív srovná všechny nohy, ze spaní se zaposlouchá a za pár sekund vyplázne jazyk. Následně začne spokojeně mlaskat. Mám za to, že se mu zdá o tom, jak otevírám lednici, on přiběhne a kouká, co by kde dostal. Občas se zadaří. Asi z toho má takovou radost, že pak se mu to promítne i do snu.

Nejvíc se mi ale líbí snění Flekouše. Flekouš je nejvíc akční. Běžně ze spaní divoce běhá (kluše) nebo občas pomňoukne. Nedávno ze sebe vydal táhlý povzdech, kvůli kterému jsem v noci vyrazila z postele, protože jsem si byla skoro jistá, že je v posledním tažení. Nejspíš se mu ale zdálo jen o tom, jak nemůže chytit někoho ze smečky. Flekoušek ze spaní taky papá, ale připomíná to spíš „chlamst chlamst“ než pomlaskávání. Asi aby mu to někdo nesežral, tak musí dělat všechno rychle.

Zajímavé je, že já sama jsem nikdy nezaznamenala žádné záškuby u Saze. Muž mi sice oponuje, že už to zažil, protože Saze není přece bez fantazie, ale já nevím. Podle mě jí obecně všechno dlouho trvá, takže sekundový sen se prostě nestihne dostat do „fyzična“. Sazinka si užívá naopak přípravu na spánek. Vyžaduje od pánečka aspoň půl hodinové svědivé drbání. Svědivé drbání znamená to, že když se jí trefíme na jedno místo na bříšku, začne ji lechtat za uchem, takže se hned drbe i sama. Dva v jednom.

Na čem si ale trvám, je to, že beze snů je Vločka. Vločka je největší realista a žádné sny očividně nemá. Pokud se jí něco zdá, tak je beztak o tom, jak se má chovat správná kočka a opakuje si tam svůj denní režim přesně na minuty. Vločka ani nevyžaduje spací přípravu. V určité hodiny přijde, lehne a spí. Podle ní by se daly řídit hodinky.

No, rozhodně nejzajímavější spánek má ale paní pes. Pokud jí ho teda Flekouš nenaruší. Ebbyna ze spaní běžně sprintuje, kňučí, mlaská, štěká, vyje a hlavně... hlavně chrápe jako dřevorubec. Když jsem ji onehdy během vytí omylem vzbudila, nemohla se vzpamatovat ještě asi hodinu, takže rada za mě, fakt je během divokých snů nikdy nebuďte. Pak je všude chaos.

Jak to mají vaše kočky? Taky mají živé sny? Mluví ze spaní? Chrápou?

Já si půjdu taky snít, abych byla čerstvá na další článek a to o tom, jak jsme zařizovali kočičí byt. Tak ahoj!

Tagy ?

HaniK a smečka

Sdílejte!  |  O sdílení

Související Kočkočtení >



13 komentářů

Reklama