Je jedno, z jaké strany Vídně se do kočičí kavárny vydáte. Projdete se ulicemi s obchody známých značek jako je Prada, Max Mara nebo Versace a jestliže budete u Dómu Sv. Štěpána, máte vyhráno. Už je to jen kousek.
Rohový dům poznáte podle sítí v oknech a originální upoutávkou s kočkou v hlavní roli.
Filip: Neko znamená japonsky kočka.
Vstupní dveře jsou dvojité a prostor vevnitř je velký a vzdušný. Přibližně deset stolků vesměs plných všemi věkovými kategoriemi. Od dveří jsme viděli dvě kočky. Jedna spící, jedna procházející se. (Později jsme zjistili, že spíš hledající si klid.)
Objednali jsme si vodu a džus (Filip říkal, že je to ten nejlepší džus) a při nahlédnutí do nápojového lístku jsme měli dojem, že kavárnu vlastní Japonci, protože názvy nápojů byly i v japonštině a hlavně nepřeberné množství japonských čajů.
Ke každé kočce bylo u její fotky napsáno, jak se jmenuje, kdy se narodila a kraťoučká charakteristika. Podle všeho by jich mělo být v kavárně pět.
Bar má kavárna prosklený a celý uzavřený.
Styl kavárny je jednoduchý, ale je zde velký prostor uprostřed, kde kočky mají svoje hračky, mávátka, krabice a hlavně možnost promenády, aby se ukázaly hostům. Měla jsem dojem, že lidé přišli za kočkami. Že jim je jejich přítomnost příjemná, že mají radost, když je vidí a mohou si je třeba pohladit.
Ovšem kočky se mi zdály spíše odtažité a hledající si místo, kde by měly klid. V době naší přítomnosti tam byly i dvě holčičky, které si s kočkami chtěly hrát se všemi možnými mávátky a upoutat jejich pozornost. To ale byla naše šance, kdy kočka přišla pod naší židli a chvíli u nás odpočívala.
Filip: No, přikrčila se, koukala, jestli ji děti ztratily, a pak tam ve střehu chvilku odpočívala :o) Začal jsem chápat, proč některé kavárny v Česku asi omezily vstup dětem, na druhou stranu, tohle je záležitost rodičů, aby dětem vysvětlili, co a jak je pro živá zvířata správné. Snad se to stalo, protože holčičky po chvilce zmizely.
V průběhu návštěvy jsme také zavítali na toalety. Moc hezky udělané, výzdoba skvělá a hlavně byly čisté a uklizené.
Filip: Originální byly i ikonky na dveřích.
Nevím, jestli je ve Vídni nějaká další kavárna (když v Praze a vlastně v celé ČR jich je docela dost a vlastně málo, protože u nás ve městě není), ale tahle vídeňská byla okukována i zvenku. Hodně lidí a hlavně cizinců, jakmile prošli kolem, vykouzlili úsměv na tváři.
Filip: Měl jsem pocit, že návštěvníci měli z koček radost. Každý se nějak prošel kolem kavárny, podíval se na kočičí strom a hračky. A když šla kočka kolem něj, třeba ji pohladil. Všechno tak nějak v klidu a pohodě. Pro mě příjemné místo.
A otevřené okno nebo dveře a sítě v oknech byly jak dobrá reklama pro kavárnu, tak přinášely dobrý vzduch pro nás v kavárně.
gwen: Kocicky patri majitelum kavarny, ale vsechny jsou z mestskeho utulku (mimochodem zodpovedny utulek s dobrou peci, ne jako Mecholupy), vetsinou se smutnym pribehem. Treba mainsti bratri Lucas a Moritz byli odebrani puvodnimu majiteli kvuli tyrani a po preleceni se dostali do kavarny. Ze zacatku vypadali strasne, obrovske mainske hlavy a tlapky na hubenouckych telickach. Ted jsou to ale nadherni kocouri.
Myslim, ze pani majitelka je pro kocky ta hlavni osoba. Presne jak rikate, kdykoliv se v kavarne objevi, vsechny kocky leti k ni :-)
Karla: Taky mi to vrta hlavou, zkusila jsem trochu hledat, ale krome Cafe Neko jsem nic nenasla. Je to skoda. Viden je trochu konzervativni a ma vlastni silnou tradici kavaren, mozna proto se z kocicich kavaren nestala takova moda jako jinde.
Sissi..A kočky jsou majitelů nebo jsou třeba taky z útulků jako je to u nás?
Faktem je, že nás obsluhovala mladší žena, ale pak se tam mihla asi i paní majitelka a když procházela kavárnou, všechny (3) kočky byly u ní a obmotávaly se jí okolo nohou.
Buchtu jsme bohužel neochutnali, tak snad příště.
Pekný výstižná reportáž.Zatial som v žiadnej z nich nebola,v Košiciach žiadnu nemáme,no tie brnenské navštívim určite.Viem určite ,že mojich by som do kaviarne nikdy nedala,hlavne ,ked je tak velmi navštevovaná.Z videa bolo počut ,aký tam je hluk,ktorý môže chlpáčom prekážat.
Bydlim ve Vidni, v Cafe Neko sem byla nekolikrat a mluvila jsem i s majitely. Kavarna patri starsim manzelum, pan je Rakusan, pani Japonka. Prave pani privezla z Japonska napad na kocici kavarnu (pokud se nepletu, tak Neko byla prvni kocici kavarna v Evrope). Pani pece domaci buchty (napr. cokoladovou muzu vrele doporucit) a spolu se synem i casto obsluhuje.
V kavarne jsem byla nekolikrat, poprve asi mesic po otevreni, to byl opravdu zazitek. Rychle se stala hodne oblibenou a ted je casto nacpana k prasknuti. S pribyvajici lidmi a detmi se kocicky naucily perfektne mizet a lidi ignorovat. Ze by k cloveku prisla cica jen tak, pro pomazleni nebo slofika, to je opravdu vyjimka. V kavarne je moznost zakoupeni porce kocicich dobrot, na to driv kocky slysely, posledni dobou uz ani to ne :-(
Pokud vim, jina kocici kavarna ve Vidni neni. Priznam se ale, ze po pocatecnim nadseni davam prednost navstene kocicich kavaren v Praze nebo v Brne, kdykoliv se tam vyskytnu.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.