Barmská kočka

7. září 2015  |  Markéta Bílková  |  21 991x / 2x

Hledáte-li takové kočičí plemeno, které neprospí celý den na gauči, ale naopak vám bude celý den v patách, pak je pro vás barmská kočka jako stvořená.

Barmská kočka

Historie

Barmské kočky jsou jedním z mála původních plemen, a jak už název napovídá zemí jejich původu je asijská Barma a také sousední Thajsko. Zde žily barmské kočky v chrámech po boku buddhistických mnichů. Ti své chrámové kočky uctívali, neboť věřili, že přinášejí štěstí.

Za vůbec první barmskou kočku je považována kočka WongMau, kterou si ze svých cest po Barmě přivezl do San Francisca americký lékař Joseph Thompson v roce 1930. Jelikož měla WongMau odlišnou stavbu těla než siamská kočka, za níž byla často považována, rozhodl se Thompson pro založení nového plemene. Protože nebyl k dispozici žádný kocour stejného typu, byla WongMau zkřížena se siamským kocourem s hnědými odznaky z Thajska. Následně pak byla spářena se svým synem. Z tohoto spojení se narodila tmavě hnědá koťata, která neměla téměř žádné odznaky.

Jako nové samostatné plemeno uznala organizace Cat Fanciers‘ Association (CFA) barmskou kočku v roce 1936. Do Evropy se barmské kočky dostaly až po druhé světové válce, když byly do Velké Británie importovány kočky z USA.

Barmská kočka

Vzhled

Díky odděleným chovným programům v Evropě a USA vznikly dva typy barem, které se od sebe liší. Americký typ barmských koček je zavalitější a celkově zakulacenější než barmy evropského typu, ty jsou stavbou těla více podobné orientálním kočkám.

Standard FIFe z roku 2006 popisuje barmy jako středně velké svalnaté kočky. Jejich kompaktní a elegantní tělo často překvapí svou váhou, která je větší, než se na první pohled zdá. Na klínovité hlavě jsou široce posazené uši, směřující mírně dopředu. Díky takto posazeným uším a žádoucímu „naštvanému“ barmskému výrazu připomínají tyto kočky často mistra Yodu z Hvězdných válek nebo Mogwaie z filmu Gremlins.

Lícní kosti barmských koček jsou široké, nos je u kořene zřetelně prohnutý a jeho špička tvoří společně se silnou bradou svislou linii. Velké jasné oči jsou posazeny daleko od sebe. Horní linie oka je rovná, zešikmená směrem k nosu, spodní linie je zakulacená. Žádoucí barva oka je zlatá. Přípustné jsou odstíny od žlutozelené po jantarovou. Srst barmských koček je krátká, hedvábná, těsně přiléhá k tělu a je téměř bez podsady.

Původní zbarvení barmských koček je hnědé. Postupem času se, díky přikřižování siamek, barevná škála barem rozšířila. FIFe dnes uznává 10 barevných variet. Jsou to hnědá, čokoládová, modrá, lila a jejich želvovinové variety, červená a krémová. U barem amerického typu jsou uznané barvy pouze čtyři a jejich názvy se od evropských barem liší. Jsou to barvy sobolí (hnědá), šampaňská (čokoládová), platinová (lila) a modrá. Všechny barevné variety musí být bez kreseb a pruhů.

Barmská kočka

Povaha

Barmy jsou kočky velmi společenské a upovídané. Jsou nerady samy a vyžadují plnou pozornost. Pokud barmě nevěnujete dostatek pozornosti, dá vám to najevo nejednou lumpárnou, nad kterou se nakonec nejspíš i zasmějete. Barmské kočky jsou totiž tvorové velmi vynalézaví. Jsou také velmi zvídavé, aktivní a hravé. A tyto vlastnosti u nich přetrvávají až do pokročilého věku. Nesmí chybět ani u většiny běžných aktivit v domácnosti a asistovat vám bude barma pravděpodobně i v koupelně. Za jejich špatnou vlastnost by se dala považovat až příliš velká důvěřivost.

Skvěle se hodí nejen k jiným plemenům koček nebo ostatním domácím mazlíčkům, ale i k dětem.

Péče

Jak už bylo řečeno, srst barmských koček je téměř bez podsady a nevyžaduje tedy žádnou zvláštní péči. Stačí ji jen občas vyčesat a případně uhladit jelenicí nebo vlhkým hadříkem pro zvýraznění lesku srsti. Více než o vzhled je důležitější starat se, aby kočka měla dostatek zábavy, aktivit a společného času stráveného s vámi.

Barmy jsou velké osobnosti, které vás nechají buď úplně bez povšimnutí, nebo se do nich okamžitě zamilujete. Ne nadarmo se říká: „Once a burmese always burmese.“ Tedy: „Jednou barma, vždycky barma.“

Barmská kočka

Text a foto Markéta Bílková, chovatelská stanice Meowmar’s

Tagy ?

Sdílejte!  |  O sdílení