Vznik habešských koček je do dnešní doby zahalen řadou tajemství. Habešské kočky jsou jedním z nejstarších známých přírodních krátkosrstých plemen. Pocházejí pravděpodobně z Etiopie (Habeš), odkud byly v druhé polovině 19. století převezeny do Velké Británie vojáky.
První zmínky o chovu Habešských koček se datují k roku 1896. O něco později, roku 1905, bylo evidováno 12 záznamů o jejich chovu. Začátkem 20. století se habešské kočky začínají rozšiřovat po Evropě a USA.
V roce 1929 byl založen první Klub habešských koček - Abyssinian Cat Club. Také byl sestaven jeden z prvních standardů habešských koček. Velkými ranami pro chov habešských koček byly 1. a 2. světová válka. V Anglii (někdejší chovatelské centrum těchto koček) přežilo jen několik málo jedinců. Další velkou ránou bylo rozšíření rozličných genetických nemocí a postižení, např. postižení obličeje, ale i postižení zubů a dásní. V 70. letech se díky zásahu organizace CFA (Cat Fanciers´ Association) podařilo chov habešek zachránit.
Středně velké, svalnaté a mrštné tělo, vyznačující se obzvlášť dlouhými končetinami, zakončenými oválnými tlapkami. Ocas dlouhý, široký a dokonale ladící s trupem. Hlava je klínovitá a posazena na dlouhém krku. Nepřehlédnutelným znakem jsou velké a daleko od sebe posazené uši.
Hmotnost je v rozmezí od 2,5 do 4 kg u koček, 3,5 až 5 kg u kocourů.
Habešské kočky jsou však především charakteristické svým nezaměnitelným zbarvením. Toto zbarvení, kdy každý jednotlivý chlup může mít až tři různé barvy, bývá označováno pojmem ticking.
Ve FIFe jsou uznané tyto barevné varianty (také jako varianty silver):
n - ruddy - divoce zbarvená,
a - blue - modrá,
o - sorrel - červenohnědá,
p - beige-fawn - plavá.
V prvé řadě jsou habešanky šelmičky, a to doslova každým svým chloupkem. Jsou to velice chytrá, milá a empatická stvoření. Také velmi hravá, zvědavá a učenlivá. Ke svým hrám ocení dostatek prostoru.
Habešské kočky jsou společenské plemeno. Nejsou otravné, ale mají rády pozornost, ať už svého člověčího kamaráda, nebo i kočičího či jiného zvířecího. Ve svém srdíčku mají kousek místa pro každého.
Nevyžadují přílišnou péči. Stačí několikrát v měsící pročísnout srst jemným hřebínkem a občas vykoupat (ale ne příliš často). Podle potřeby čistit ouška a ostříhat drápky. Pravidelně kontrolovat zoubky. Výživa je u habešské kočky důležitý bod. Vzhledem k jejich aktivitě je důležitá kvalitní strava – krmit masem (kuřecí, krůtí, vepřová srdce apod.), kvalitními granulemi a občas přidat nějakou dobrotu. Důležitý je také dostatek čisté vody.
Text a fotky Ing. Hana Kucharčíková, chovatelská stanice Habešských koček Leocat*CZ.
Tagy ?
plemenohabešská kočkaSdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?