Peršanky pocházejí z kolébky civilizace, z Mezopotámie, která byla později označována jako Persie a kde se dnes nachází Írán. Dlouhá srst není výsledkem působení chladnějšího podnebí, ale přirozené mutace, a právě tento neobvyklý vzhled zaujal italského aristokrata a světoběžníka Pietra Della Valle, kterému se připisuje přivezení první dlouhosrsté kočky do Evropy. Psal se rok 1626 a perské kočky měly tehdy jasnou, hedvábně šedou srst.
Když se v 19. století začaly kočky chovat a vystavovat, byly dlouhosrsté kočky z Persie, Turecka a Afghanistánu jednoduše nazývány “asijské” a často byly kříženy. Na výstavě v londýnském Crystal Palace v roce 1871 měly díky oblibě tohoto plemene královnou Viktorií vlastní kategorii. Ve stejné době se dostaly do Ameriky, kde v oblibě předstihly tehdy nejrozšířenější mainské mývalí kočky.
Pečlivým chovem byl dosažen u peršanek současný vzhled: hlava je velká a kulatá a v poměru ke krátkému a kompaktnímu tělu masivní. Obličejová partie je mimořádně plochá. Velké a kulaté oči jsou od sebe daleko posazené. Uši jsou malé a nos je krátký a široký a je natolik potlačen, že je téměř v jedné rovině s očima.
Tělo je masivní a silné, s krátkým krkem, širokým hrudníkem a krátkýma, podsaditýma nohama. Hmotnost dospělé kočky je 4,5 - 7 kg. Tlapky jsou velké, kulaté, mohou mít chomáčky chlupů mezi prsty. Ocas je krátký a velmi huňatý. Dlouhá, hustá a jemná srst se snadno zacuchá a potřebuje každodenní péči. Během roku srst líná.
Moderní perské kočky se dožívají asi 10 až 15 let a dospívají spíše později. Zdravotní a další problémy, které se mohou u peršanek běžně vyskytnout, jsou:
Peršanky jsou mírné, tiché a klidné. Milují lidi a jsou rády v jejich přítomnosti. Družnost se projevuje i k jiným kočkám. Nejsou hlučné, nezbedné, dokáží v klidu žít i v bytě. Ale mají-li přístup ven, jsou dobrými lovci.
Fotky Dagmar Soukenková, chovatelská stanice Lady Bijou*CZ.
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?