Seriál: Příběh kocourka Roie: 1. Nový domov

V listopadu Modrý kocouř zachránil malého černého kocourka. Jak to bylo, se dočtete v Kočičím deníčku.

8. listopadu 2003: Co se dělo, když jsme zanechali kocourka vlastnímu osudu u paní Ludmily a kočičky Štěpánky, nám bylo vylíčeno ihned v první zprávě. Musím přiznat, že to vypadalo dost děsivě, ale ne zas tak, abychom nemohli doufat v happyend. Jen na vysvětlenou – u paní Ludmily mají kočičky svůj vlastní pokoj, kde je gauč a křeslo a další různé věci a to všechno jenom pro kočky! Z něj vedou dveře na zasklený balkon plný květin a zeleně, kde jsou dva krásně čisté kočičí záchůdky – vše už bylo pro Roie připravené.

Sotva se za vámi zavřely dveře, Štěpánka opustila svůj úkryt a jakmile zaregistrovala vetřelce, zaujala lovící postoj. Roi bezelstně pokračoval v prozkoumávání nového bydliště, netušíc, co se na něj chystá. I když jsem dostala dobré vyčerpávající rady, nesnesla jsem pomyšlení, že by takovému drobečkovi mohlo být ublíženo a tančila mezi nimi jako kvočna střídavě hladíc Štěpánku a poodnášejíc z jejího dosahu chudinku Roie.

Když jsem přeci jen na chvilku poodešla, zakrývala jsem si střídavě oči, uši a chytala se za srdce. Pak jsem šla umýt nádobí a mrňousek se uvelebil na křesle v pokojíku. Když propuklo syčení, vrčení a bojový šrumec, utíkala jsem se podívat co se děje. Štěpánka se slastně protahovala na zemi před křeslem a na něm téměř vítězně trůnil Roi. Co se stalo nevím.

Rozhodla jsem se dát dlabanec i Štěpánce, ta pohrdla, protože musela sledovat kotě a zaváhala. Nový spolubydlící jí všechno zbaštil a šel zase spát do křesla.

Štěpánka se šla natáhnout do ložnice a já s ní, protože den už byl dost vyčerpávající. Usnuli jsme všichni skoro na hodinku. Po probuzení Roi dopapal co zbylo a vychovaně šel na mističku. Na balkoně byl nakonec dopaden. Bylo na něj prskáno, vrčeno, musel se přikrčit a jen slabě mňoukal. Pak byl milostivě vpuštěn do pokojíku. Svorně tam pak seděli naproti sobě a navzájem se hlídali.

Nevím jak se mu to podařilo, ale před chvilkou se uvelebil na skeneru a sledoval jak píšu. Jen skočil dolů byl opět prohnán a dostal vynadáno v kočičí řeči. Protože jsem zjistila, že nebude sežrán a není ani zraněn, ponechávám je jejich kočičímu vyjasňování vztahů.

Ale je to fuška, jak přečkám noc si nedovedu představit. Pevně věřím, že budou přátelé a pak budou společně upravovat moje vztahy k nim.

Sdílejte!  |  O sdílení

Zatím bez komentáře

Reklama