„Potřebujete hodit zpátky na letiště? Kdy letíte?“ zeptali se mě. Kouknul jsem na letenku: 18:15 odlet směr Brusel. A končit mám ve tři. Hodně času. „Vezmu si taxíka, to je v pohodě,“ odpověděl jsem a při přípravách své přednášky zadal do googlu „cat café tallinn“ – je tady třeba nějaká? Je! Hned na mě vyjelo několik odkazů na Cat Café Nurri, estonsky Kassikohvik Nurri. O chvilce volna odpoledne bylo rozhodnuto.
Tady je kočičí kavárna Nurri
Kavárnu jsem našel snadno. Na výlohách žluté kočky a stylové dveře – přesně takhle si kočičí kavárnu představuji. Vešel jsem a ... ocitnul jsem se v malinké předsíňce, za sklem bylo vidět do kavárny a bylo tam napsáno, vyčkejte, než vám obsluha otevře.
Čekám, až mě pustí dovnitř
Paní přišla skoro hned a odemkla a otevřela posuvné dveře.
Našel jsem si stůl blízko dveří, s výhledem na celou kavárnu. Vzadu vlevo bar... ale najednou přišel kočičák, vlezl si do běhacího kola, které bylo hned za mnou, a rozběhl se. Pohoda, asi měl náladu chvilku běhat. Nikdy jsem to naživo neviděl!
VIDEO
V kavárně, kterou vlastní manželský pár, je 7 koček. Většina někde polehávala, ale občas se i kolem mě některá z nich prošla, nechala se pohladit, otřela se o kufr – napadlo mě, cítí, jak se o něj včera, když jsem balil, otíral Charlie nebo Lilly? Vypadalo to na úplnou pohodu, ještě chvíli budu podle návodu v menu sedět, a některá kočka si ke mně třeba i vyskočí...
Kočičáci na okně
Zašívárna na škrabadle
Kartonové škrabadlo
Kavárna
Ale kavárna se začala plnit a evidentně to mělo vliv i na kočky. Když se na všechny ležící v klidu u okna nahrnuly nově příchozí dámy a začaly je hladit, kočky se za chvilku poschovávaly do pelíšků. Zajímavé je, že v kavárně bylo několik dětí, ale žádné kočky nijak neobtěžovalo, byly v dětském koutku nebo si nějak někde v klidu hrály.
Zuřivé hlazení koček na okně začalo :o)
Vymrzlý z venku jsem si dal polévku dne – přinesli mi obrovský talíř nějaké zelné – a až potom jsem přešel na to, co mám v kavárnách nejradši, tady cheesecake a kávu.
Když jsem se rozhlížel, zaujalo mě, že bar s pokladnou a kávovarem je pro kočky normálně přístupný – v průběhu mé návštěvy si přímo před pokladnu vlezl jeden kocour a usnul tam. Kuchyně byla za odsouvacími okny, takže tam už kočičáci fakt nemohli.
Vlevo vstup do kuchyně, žluté okno je odsouvací. Bar je přímo v kavárně
Kocour u pokladny
Zajímavá byla police podél celé místnosti u stropu, ze které šlo občas vlézt do nějaké odpočívací krabice ve výšce. Jedna z koček v jedné z nich spala.
Vpravo nahoře je vidět ochoz pro kočky u stropu
Čas utíkal hrozně rychle, je to příjemné a klidné místo. Když jsem asi v půl páté odcházel, kavárna se v podstatě úplně vyprázdnila. Možná nastane další vlna příchozích? Zaplatil jsem (platí se navíc 5 euro za osobu na kočky, 2,50 pro studenty a důchodce) a paní mě šla pustit ven, do přechodové místnosti.
Aha! A ještě něco. Nurri je estonské jméno koček, prý je podobné slovu nurruma, což znamená vrnět. Kdybyste byli někdy v Tallinnu, zajděte!
Anessska, no, v každé kavárně jsou pravidla, která by si lidé měli přečíst, a v nich je, že kočka nesmí nic z Vašeho jídla. A obsluha by na to měla dohlížet a většinou dohlíží.
Tady v Tallinnu, to jsem zapomněl napsat a asi jinde zatím neviděl, se dalo koupit něco dobrého kočkám. Ale nestíhal jsem to tedy prozkoumat, nevím, jak to funguje, moc si to neumím představit, protože kočky tam měly něco v mističkách blízko baru...
To běhací kolo znám, říkala nám o něm kadeřnice, že ho má doma, ale kde ho sehnala nevím, zkusím se jí příště zeptat. V té kavárně to muselo být super, do nějaké bych se určitě někdy chtěla podívat:) Jen mě zajímá, jak mají zajištěné, aby jim ty kočky nelezly na stoly a neužíraly, nezažila jsem kočku, která by si takovou příležitost nechala ujít:D
A to říkala pí Načradská včera na přednášce, že to doma má, vlastnoruční výroba a že je nutný to mít přes metr dvacet. Ale že její bengálka v tom lítá skoro furt, zatím co ragdollka vůbec.
Na Aliexpressu se to ještě nedá objednat za nějaký malý peníz??.o))
V Bratislave je Mačkafé, kde si mačky prídu k vám, sú mojkave a pritulné. Interiér je menší, ale zato domácky útulný. Rada by som sa tam znova vrátila. V druhej kaviarni Mačinézy som zatiaľ nebola.
Vypadá to tam moc sympaticky :-)
Moc díky za reportáž.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
72 310x
24. listopadu 2015
12. února 2017
7 740x / 2x
