My všichni školou povinní.

... a k tabuli dnes půjde... kdopak se to tam vzadu vrtí... no jistě, žákyně Lassy... tak prosím, prosím, pojď nám povědět něco o historii kočičího rodu...
Sííím, síím, paní učitelko, já jsem se nemohla připravit, my máme nemoc v rodině, ona naše Missy onemocněla tim... no... éééé... ehm... jak se to jen řekne... no... no prostě třískají s ní hormony a ve dne v noci řve a v tom se nedá učit...
Ale to už jsi říkala minule a předminule a přepředminule, nevykládej mi, že Missy vydrží řvát nepřetržitě celý půl rok... tak žádné výmluvy a už, už povídej, co víš o historii našeho rodu!!
É... rod... náš... no... se vyskyt... nějak... jsme se vylíhli... teda, byla doba ledová a pak nebyla doba ledová a kde se vzala, tu se vzala, mezi dinosaurama byla kočka... a po větvích skákaly vopice a my máme jednu doma, heč!
Dost! Dost! To je hrůza... dej sem číčovskou a píšu ti další pětku a taky píšu dvounožkyni, ať přijde do školy... a ne, že mi zas odepíše, že nemůže přijít, protože máte nemoc v rodině... její duševní stav mne nezajímá, tam už to stejně lepší nebude... a moc se na mě neškleb, nebo budeš zase po škole!!

FUJ!! To teda ale byl blbej sen... ještě, že jsem se probudila... vždyť by na mě úča za chvíli vzala snad rákosku... tak to ne, jako, za prvé, co by na to asi řekl Jan Mňámos Kočenský a za druhé, kdo asi myslíte, že je v naší studijní skupině premiantem?? HA? CO? Kdo to byl, kdo řekl: Piškot??? Tak bacha, jo, tady se žádný pokusy o ftipnost trpět nebudou... nejsme někde na pastvě, jsme ve škole!!
A já tedy školní vědomosti umim, jak když ocasem mrská!! Nevěříte, jo? Tak hele: 3 myši + 5 myší = 0 myší, protože všechny jsou někde pod válendou, takže my chudinky čičinky máme zas prd, protože vysoká hodnota kočičího požadavku na vyšťárání myší je přímo úměrná vysoké hodnotě lenosti tělesa k vyštárání potřebného (prostě je líná zakleknout a násadou smetáku myši vyndat, no).
Dalším předmětem, který bravurně ovládám, je rodný jazyk dvounožkyň. Jsem skoro v pokušení napsat, že třeba vyjmenovaná slova úplně žeru, ale nebudu zbytečně provokovat, protože si nejsem jistá, jestli už vydýchaly tu rozkousanou učebnici... no co, no, jsem se do toho zažrala, no. Zajímavé, fakt zajímavé... no úplně ze života... fakt, tak třeba vyjmenovaná slova po M, jo? My se nebudeme mýt, protože dvounožkyně má místo mozku mýtinu a mýlí se, když myslí, že místo lovu myší a hmyzu vlezeme jako hlemýžď do vany a namočíme si své chlupochmýří, vztek v nás bude dmýchat, budem sebou smýkat a začneme se před ní zamykat, když se někde nachomýtne. A určitě pak bude syčet a houkat jako sýček a koukat jako sysel a posype si někam stěžovat, až jí prokousneme její lysé lýtko, bude vzteky polykat a možná i vzlykat a určitě bude klopýtat a pykat, ale musí si holt zvykat a ne dělat povyk a výt, že by ty kočky mohly být víc obyčejné a ne tak bystré. Brzy!!
Cha! To je souvětí, co? Kdepak, na souvětí jsem já dobrá, však zrovna nedávno jsem menším dvounožkyním vysvětlovala rozdíl mezi větou perskou chlupatou – rozvitou a větou sphynxí – holou. Smůla je, že v testu jim jejich dvounohá úča zkratky per. a sph. neuznala a k pětce dopsala poznámku: "Píše do testu z češtiny chemické zkratky!" Vony to asi vůbec ty menší dvounožkyně mají v té své škole těžké... žádného uznání se tam nedočkají... přitom zrovna tuhle tu básničku, co jsme se spolu učily, uměly perfektně... a co myslíte... zas dostaly pětku. Jako nechápu proč, když jsem to tak dobře napsala. No uznejte!

U mističky kotě stálo,
z plna hrdla mňaučelo,
bodejž by jen trochu málo
do misky jídla letělo.
Poledne v tom okamžení,
kotě grogy z roboty
a na misce jídlo není,
dvounožkyně, sloto, ty!
A zas do hrozného křiku!
I bodejž ji sršeň sám!
Že na tebe, lakomníku
polednici zavolám!
Pojď si pro ni, polednice,
pojď, vem si ji, lakotu
ať klapnou dvéře od lednice,
a na misku dá flákotu!

No. A na tohle prý úča vykřikovala, že to je potupa národního pokladu poezie... semizdá, že ví houby, co je hlad a semizdá, že jí to tam už brzy dojdu vysvětlit. Stejně má u mě vroubek, co vroubek, zásek jak Mňaucochu! V hodině přírodopisu tvrdila, že psi jsou chytřejší než kočky... a dokonce, že jsou kočky falešné... taková drzost, taková... no do nebe volající blbost, to bych se na to podívala, megera jedna, ježibaba škaredá protivná, ona bude vykládat takové nesmysly, babizna, můra, nerozezná kočku od bernardýna a bude mást dětem hlavu, semetrika jedna ... áááá, jéjej, dobrý den, paní učitelko, ale to jsem ráda, že vás vidím, a jakpak se máte a copak ten váš roztomilej pejsánek, a víte, že vás zrovna moc, moc chválím ve svém deníčku...

Vaše vzorná žákyně Lassy

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama