Nevim jak to chodí u vás doma, ale mý člověci sou děsně důvěřivý stvoření. Domu si pustěj kde koho, málokoho si přitom koutkem tlamy voznačej, aby příště mohli poznat, že už patří do vokruhu jejich známejch. Taky pořád někde couraj a obydlí nechávaj úplně vopuštěný jako lákadlo pro nezvaný predátory. Ještě, že mě maj! Já totiž, kdykoli de nějaká šelma kolem, začnu hulákat jak na lesy, ať mi do obydlí neleze, že tady je to vobsazený, tak ať si de somrovat jinam. De mi to tak báječně, že se prej sousedi holky ptali, jestli doma nenechává vopuštěný děcko, co furt pláče ;-) Dyš uš ty mý ňoumové domu někoho vpustěj, hned se k tý osobě ženu a voznačim jí kalhoty, boty, prostě všechno, co se mi dostane pod tlamku.
Vzhledem k tomu, že si ty osoby, co k nim lezou, mý člověci nevoznačujou, choděj k nám furt nový a nový stvoření a já mám tak pořád hromadu práce rozpoznat, eslivá toho nešťastníka už znám nebo esli se k nám nepřiloudil někdo novej. K mý neskonalý lítosti sem takhle zjistil, že kluk vyměnil moji voblíbenou samičku za novej model, vo něco míň pištící a vo hodně míň mazlivej. Míň mazlivej ale jen co se tygra týče, ke klukovi by se to lísalo furt :-/ Změřil sem si ji pohledem a vona zas mě a klukovi řekla, že je spíš na psy. No fajn, děvenko, pomyslel sem si, chceš čokla, budu hrát čokla, vod tý chvíle sem se vod ní nehnul na krok. Hned jak samička ráno protřela kukadla, dostala ránu do hlavy a za hlasitýho vrkotu tečkovanýho hostitele prováděla vstávací pohyby. V momentě, dyš sem kontroloval, jestli tam, kde jí končej záda, voní stejně jako zepředu, už to psychicky nevydržela a začala s chechotem volat na kluka, že jí vočuchávám zadek a že to děsně lochtá. Posléze přešla do filozofování, že už jako chápe, vod koho to ten kocour má. Ten kocour se jí mezi tím přemístil na klín, spokojenej, že i tuhle novou osobu už má zdokumentovanou, vona zapomněla, že je na psy, a vod tý chvíle jí mám vomotanou kolem všech čtyřech tlapek.
Ale dyš uš sme u těch stížností, pořád se mi ještě nepovedlo svý člověky vychovat v tom směru, aby si nemysleli, že dyš si někoho domu přitáhnou, že ten někdo bude veškerou pozornost směřovat na ně a tygr že bude hrát druhý housle. Tak prvních pár hodin se chovaj slušně, mluvěj jen vo mně, předvádíme spolu, jak umím lovit kořisti, jak umím stylově baštit tyčinky přímo na kuchyňskym stole (já pak obvykle přidám k dobru, jak umím chodit na velkou včetně následnýho pronásledování tygra domácím člověkem řvoucím „Ty prase, zase sis neumyl zadek!“), jenže pak se to nějak zvrhne a je to samý „Šer Cháne vypadni“ a „Šer Cháne zmiz“, popřípadě „Šer Cháne přestaň řvát, my teď máme soukromou chvilku“. S klukem sme si tohleto uš jakž takž vyjasnili, zlobit ale začla holka.
Přivedla mi totiž domu novýho kámoše. Úplně bombovýho kámoše, tak úžasnýho, že nebejt to člověk, řek bych, že to bude tutově taky tygr. Má takovej hlubokej drnčivej hlas, skoro jak moje vrnění, umí se mnou suprově blbnout a je s nim fakt bžunda. Navíc holka kvůli němu vždycky rozloží gauč a já mám tuhletu novou postel k umazlení rád. Dyš totiž po ní tygr začne lítat, ta postel péruje a je na ní takový chlupatý prostěradlo a já chlupatý prostěradlo prostě MILUJU! Kámoš pochopitelně jezdí hlavně za mnou, jenže holka si snad myslí něco jinýho a pozdějš večer (tj. kolem cca jedné ráno – poznámka holky) si ho dycky začne uzurpovat pro sebe :-/ To začnou srkat pití, co nesmim, cukrblikovat a já sem najednou na druhý koleji.
Posledně to mělo zase stejnej vývoj, akorát že vod cukrblikování holka s kámošem přešli na mazlení, posoběseplazení, sundavání si navzájem kožichů a podobný intimnosti. Chvíli sem je pobaveně pozoroval, načež sem si řek, že bych se moh taky přidat a kousnul sem kámoše do palce u nohy. Ten s bolestivym zasyčenim nohou trhnul a tygr povyletěl metr vysoko. Nadějně se vyvíjející letecká noc byla bohužel přerušená kámošovou hláškou, že po tomhle už fakt nemůže, že s nim už jako nic nebude. Za tyhle slova sem nevim proč já schytal vražednej pohled vod holky, kerá na to vodkráčela do ložnice spát. Volal sem za ní, že po tomhle JÁ teda ještě můžu, ale ani do tří do rána mě nepřišla vzít za slovo.
Začal sem pochybovat vo tomhle svym nejnovějšim kamarádství, ale hned ráno se projevilo, kdo je tygr a kdo baba. Před sedmou, jak je mym dobrym zvykem, sem začal všecky tahat z postele a hádejte, kdo vykouknul první – správně, byl to kámoš! Hned si se mnou začal povídat, mávat takovou velkou papírovou masařkou na drátku (tímto bych rád poděkoval holce Adélce za nejnovější hit v naší domácnosti) a vůbec blbnout, jak se na dva tygry sluší a patří. Dyš se pak kolem desátý z postele vymotala holka, koukala jak v tranzu, jak si hrajem na člověka a jeho psa. To kámoš vyrazil z kuchyně do pokoje, cestou zahlásil „No kde mám pejska“ a tu se za ním už řítil tečkovanej tygr, až mu ušiska odporem vzduchu poletovaly.
Další den kámoš vodjel, ale určo zas přijede a ta letecká noc prostě BUDE, jako že se Šer Chán menuju!
FOTO: Tady bivakuju, dyš holka spí.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?