Strejda

27.3.2010
Cecilku jsi strejda. Už jsem byl ledasčím, Cecilem Baskervilem, potvorou mrňavou zákeřnou, obludou černou, potřeštěnec černý střelený, debilní šplhavec po vánočních stromech, předseda UUO, tenzvědavýkocour, rozený komik, lenochod, statečný uzený koucouř, dáreček za všechny prachy a k nezaplacení, trouba černý, blboň nemožný lítací a čím jsem byl, tím jsem byl rád.
Teď jsem tedy strejda. Nevím, co to je. Ale něco zajímavého se děje v tašce pod postelí. Něco se odtamtud ozývá. Po důkladné kontrole jsem usoudil, že Jasmíně přeskočilo a natahala si domů živé myši. Zas na druhou stranu, myši voní jinak.
Jdu na radu k vlčici. Prý si těch myší taky všimla, ale Jasmína je přilehla, aby je nemohla spočítat. Navíc se pod postel nemohla pro svou velikost pořádně podívat. Tak už jsme se dopočítali. Jsou čtyři. Tři se podezřele podobají Matesovi a jedno Jasmíně. Jo a prý jsou to miminka. Prý jsem taky takový byl. Nevěřím. Já jsem byl udatný kocourek hned od narození a určitě jsem nevypadal jako mokrá myš.
Takže vše je jasné, jsem strejda. Tímto se paničce omlouvám, že jsem ji nazval špatným prognostikem. Jasmínka se nám rozmnožila a viníkem je Mates. Takže máme kočičí miminka a prognostik panička prorokuje, že to budou malí raubíři a že si s nimi užijeme spoustu legrace. Paniččino nadšení nesdílím. Já bych toto vyjádření zkorigoval na pouhé: Ještě si s nimi užijeme.

Foto: Mimina

Sdílejte!  |  O sdílení

6 komentářů

Reklama
Reklama