Návštěva

Ahoj fšichni chlupáči i vy, naháči (zdravíme Croníka) :-)) Už jsem dlouho nic nenatlapkal, tak se do toho pustím. S Áďou jsme v pohodě, honíme se, číháme na sebe, blbnem ve vaně - nejraději, když je ještě mokrá, skáčem na sebe ze zálohy - no, kdo má doma kočičího kámoše, tak to zná. Taky jsem ji naučil, jak se dobře nahřívá kožíšek na akvárku. Nechci to vymňouknout moc nahlas, ale Áďu mám rád, je s ní prča a připadám si důležitě - jako že ji musím ochraňovat, když jsem starší. Akorát mně vadí, jak mě kouše do zadní nohy. Když se poperem (jen tak, z legrace, samozřejmě) a já odcházím, jako že už to stačilo, tak ona jak leží, natáhne krk a vyjede po mně a kousne mě a panička se směje, že přesně takhle útočí zmije. Nevím, co to je ta zmije, ale asi nic pro kocoura. Když chci mít klid, zalezu si na skříň, tam za mnou Áďa ještě vylézt neumí. Ale proč hlavně tlapkuju! Jeden den jsme měli doma s Áďou vegáč, panička s kámoškou někam dopoledne odešly a hlídal nás páneček. Tak aby věděl, že tam jsme, tak jsme se tak dlouho honili kolem květináčů, až jsme jeden převrátili. Cosi černého se z toho vysypalo. Chtěl jsem to prozkoumat, ale páneček mě k tomu nepustil a zametal a zametal a brblal a brblal. No nevadí, však já si ještě příležitost najdu! Šel jsem si trucovat do chodby na skříň - a najednou takovejch lidí jsem slyšel a fšechno to šlo k nám. Že prý to byly paničky některejch z vás (dokonce i jednoho mužskýho si vedly). A že se jdou podívat,jak jsem krásnej - no na Áďu taky, že jo. A představte si, že ta Áďa normálně zdrhla za linku a až během dne se přišla ukázat. To já jsem jinej frajer, aby nebyla panička smutná, žačal jsem reprezentovat. Všechno mě zajímalo, nechal jsem se hladit, ukazoval jsem, jak mám ladný krok a hustý kožíšek, hezky jsem se nechal podrbat na hlavičce, zapózoval jsem při focení, i s hračkama jsem ukázal, že si umím hrát (i když normálně už mě neberou - ale pssst), a pak jsem si lehl mezi všechny na svoji jídelní židli - naštěstí mi ji nechali volnou - a v klidu jsem si dal dvacet. Dokonce jsme dostali i nějaké hračky a konzervičky - díky, díky! Škoda, že vás, kočky a kočičáci, nevzaly paničky s sebou, mohli jsme si to taky užít a pořádně se všichni prohnat. Třeba příště. Tak vás fšechny zdravím i za Áďu, mějte se krásně a trošku ty svý dvojnožce občas pozlobte, ať vědí, že nás maj.
Páček čumáček, Váš kocour Daňásek