Kočičí deníčky

Stránka 19 z 143

15. listopadu 2005 | Autor: Čičina

Ahoj!

Ahoj!Dobrý den! Dlouho jsem se vám naozvala. Vše se nějakým spůsobem zkomolilo. Teď jsem zpátky u paničky.
14. listopadu 2005 | Autor: Maxmilián Rybomil

Záhada mokrého pokoje

Záhada mokrého pokojeMůj milovaný deníčku. Zase jsem se k Tobě dostal a tak musím zapsat důležitou událost. U nás doma je to snad čím dál tím horší. Maminka dělá věci, že mi z toho jde hlava kolem. To, co se u nás přihodilo s postrojkem, to nebylo nic proti mokrému pokoji. A málem jsem to odnesl já! Maminka si myslí, že doma straší. Já si to myslím občas také, ale chovám se důstojně. Nenechám přeci svojí maminku odvézt ve svěrací kazajce. Minulý týden se u nás přihodila opět záhada. Maminka šla ráno vytáhnout žaluzky. Já jsem si hověl ve svém novém pelíšku a těsně vedle mne byla loužička. Maminka jí utřela a zjistila, že jsem v tom nevinně. Byla to jen voda. Kde se tam ale vzala? Nevím. Ale o ...
14. listopadu 2005 | Autor: Lízička

Dnešní ráno je otravné!

Dnešní ráno je otravné!Dnes je 14.listopadu 2005. Po ránu je strašná nuda i když jsem z kytičky spapala list, takže se mi zvednul žaludek. Číhala jsem na svoje dva druhy Honzíka a Ferdíka a teď se snažím zapůsobit na dvojnožce, který něco ťuká na nějakém stroji. Hmmmm. Budu muset ten stroj ještě prozkoumat... Doufám, že zbytek dne nebude tak hrozný. No jo. I kočky mají někdy svůj den...
13. listopadu 2005 | Autor: Lízička

Dobré ráno!

Dobré ráno!Zrovinka jsem vstala a koukám se z okna. A jéje!!! Blíží se sem dvojnožec! Asi se chce pomazlit. Jéé. Vrním dvojnožci do ouška a škemrám, abych mohla do postele. Hmm. Vyšlo to. Ale jen co si lehnu na postel, tak se ke mně všichni seběhnou a něco říkají. Koukám na ně jak puk a vůbec nevím, co si mám myslet. Půjdu spát! Tak se to vyřeší. Dobrou ráno!
12. listopadu 2005 | Autor: Lízička

Uááááááááá.

Uááááááááá.Uf... to byl zase den! Právě jsem si ustlala pod křeslem a už se mi sklapujou víčka u kukadel. Uááááááá. Není k tomu co dodat. Já jdu ještě chrundit. Dobrou noc!
12. listopadu 2005 | Autor: Damián (2)

Můj život

Můj životAhoj, narodil jsem se 23.6.2005. Zatím jsem nepoznal žádné strasti života, teda když nepočítám, když mi panička naplácá, že trhám novou postel atd. Narodil jsem se mamince, které jsem hodně podobný, a zůstal jsem u ní jen 6 týdnů. Byl jsem hodně samostatný a papal už sám, tak si mě nová maminka mohla vzít domů. Vůbec jsem neplakal, proč taky. Měl jsem najednou vše jen pro sebe. Nemusel jsem se dělit s nikým o nic a o nikoho. Nová maminka si mě sice brala jako holčičku Mášu, ale veterinář řekl, že jsem kluk, no, a ač mamka kluka nechtěla, tak už si mě nechala, hold jsem roztomilý chlapík a dostal jsem jméno Damián, na které samozřejmě neslyším. Nikdy jsem netrpěl ani hladem ani zimou a ani mě ...
6. listopadu 2005 | Autor: Sábri

Sirotek!

Sirotek!Paninka my na čtyři dny pryč! Starala se o mě paninka č.2, která je drobet větší a starší! Né že bych jí neměl rád, ale moje paninka je prostě moje paninka! Hned první noc jsem si stoupl ke dveřím a žalostně jsem vyl, načež mě paninka č.2 zacpala hubu, odtáhla mě do postele a permanentně mě utěšovala! Další den už jsem byl tak vysílen, že už jsem neměl sílu mňoukat! Paninka konečně přijela a protože mě nevzala s sebou, tak s ní nebudu celý den mluvit!!!
5. listopadu 2005 | Autor: Maxmilián Rybomil

Už tu máme listopad

Už tu máme listopadOd té doby, co jsem to práskl na maminku to s tou její „sklorézou“, tak mě k počítači moc pouštět nechce. Dělá dobře, protože bych jinak také napsal o tom, jak tu v noci strašilo a maminka si myslela, že je to táta, který by měl narozeniny, kdyby tu s námi ještě žil. Od návštěvy tetiček z Prahy je tu klid. Někdy až moc veliký a tak se snažím maminku zaměstnat. Občas jí pěkně proženu po bytě, jindy si zase hraji na mazlíka. Už vím, co na maminku platí. Včera jsem měl pocit, že mě maminka zanedbává, tak jsem nejedl. Seděl jsem u plných misek a koukal jsem, co se bude dít. Maminka mi jednu misku přistrčila před tlamičku a já nic. Stále jsem čekal. Tak nakonec maminka nabrala granule do ...
31. října 2005 | Autor: Mikešek Hauk

To zas bylo :-(

To zas bylo :-(Ach jo, drazí kočičáci, taky vám to dělají? Mě vždycky na jaře a na podzim strkají nějaký nedobrý léky do tlamičky. Maminka mě ale přesvědčuje, je jsou zapotřebí. Můj bráška Barny, ten je plašánek, normálně si nechal otevřít tlamičku a šup, léky spolkl. No, divil jsem se mu. Já jsem kocouř divoch, já se nedám. A taky že ne :-). Už od pohledu mi bylo jasné, co se na mě chystá. Napřed si mě museli chytnout, to byl lov :-). Potom mě sevřeli do náruče, otevřeli tlaminu a strčili ty ohavný, hnusný léky do mě. Prý je to odčervovadlo, a to se musí. Začal jsem se všelijak smekat, prskal jsem, zatínal drápky, ale nepomáhalo to. Byl to takový boj kdo z koho. Vždycky mi šupli lék a já jsem ho zase ...
29. října 2005 | Autor: Fridrich von Kubaplatz

Kaskadérka

KaskadérkaTeď právě bucám na klíně u mami a tlapkama jí pomáhám mačkat takové ty čudlíky, co jsou na nich písmenka, tak jsem ji přemluvil, že napíšeme, jaká je naše Mufka kaskadérka. Já mám v bytě vyhlédnutých několik míst, kam si vlezu, když si od ní potřebuju odpočinout, a momentálně je to ve Vítkově pokoji, kam se Mufka po svém extempore se shozeným talířem bojí chodit. Když je tam však zavřeno, musím vzít zavděk i jinými místy. To si potom mami sedne, jak ona říká, do první řady a pozoruje Mufku, jak se za mnou snaží vylézt. Je to fakt někdy k popukání. Docela ji sám obdivuji, jaké dokáže dělat kousky při prolézání přes opěradlo židle a nebo skákání na skříňku. Vždycky jí samozřejmě na poslední ...
27. října 2005 | Autor: Čikunka

Filip a veterinář

Filip  a veterinářTak se vám musím s něčím svěřit. Panička mě před týdnem vzala na výlet. Tak cestu autem jsem nějako přežila, ale to, co se dělo pak, už málem ne. Nejdříve mě odnesla do takovýho velkýho baráku a tam mě dala do jednoho pokoje. Nahrnulo se ke mě hrozně moc cizích lidí a všichni si na mě chtěli šáhnout a pomuchlovat se se mnou. To se mně samozřejmě nelíbilo a to jsem na sobě měla ještě kšírky a vodítko, no děsný. Ale cítila jsem tam ještě něco než jen člověčinu. S tím, co to je, jsem se měla setkat za pár minut. Enča mi utekla do druhýho pokoje pro vodu a granulky a pak tam se mnou chvilku seděla, najednou se otevřely dveře a v nich se objevilo něco dlouhýho a chlupatýho a hnalo se to suveréně ...
26. října 2005 | Autor: Sabrina

Budík

BudíkŘeknu vám, nemá to kočka lehké, když si chce dobře vychovat své lidi. Kupříkladu já mám starosti s jejich denním režimem. Mají v něm hrozný chaos - vstávají pokaždé jinak, spát chodí pokaždé jinak a ještě ani ne oba najednou, odcházejí a vracejí se taky různě. O jídle nemluvě, kdeže nějaké společné pravidelné stolování, abych mohla vždy zkontrolovat, zda jejich jídlo správně voní? Pořád abych byla ve střehu. Chtěla jsem něco udělat alespoň s tím vstáváním. Když zaleze do pelíšku i on, což bývá dost pozdě, uvelebím se na poličce nad jejich hlavami a hlídám. A když usoudím, že už spali dost dlouho, začnu jim nenápadně naznačovat, že je načase vylézt a naplnit mi misku. Jednou jsem jim ...
25. října 2005 | Autor: Nancy May Blobs, CZ

Nancy - mimozemšťan

Nancy - mimozemšťanTak si kočky představte, že mi moje kámoška Jíťa vymyslela nové jméno, nebo vlastně přezdívku. To bylo tak: jak už psala Suzi, koupili nám naši nové pelíšky (křeslo a gauč). Docela dobře se na nich spinká, a tak spinkám často a ráda. Zabrala jsem si pelíšek-křeslo (však oni se ostatní nějak srovnají). A tak si tak odpočívám a pochrupuju, když přišla Jíťa, podívala se na mě jak spím s bradou opřenou o složené pacičky, a začala se smát. Vůbec mi nebylo jasné, co je na spaní legračního. Prý jsem podobná jednomu zelenému mužíčkovi z nějakého filmu - Jíťa mu říkala Mistr Yoda a prý je to mimozemšťan. No, copak já jsem nějaký mimozemšťan a navíc zelený??? Mami hned běžela pro foťák, ale to by tak ...
24. října 2005 | Autor: Fridrich von Kubaplatz

Copak je to za novinku?

Copak je to za novinku?Ve čtvrtek odpoledne mami přišla domů a pod paží nesla takovou divnou věc. Položila to na zem, tak jsme to šli s Mufkou prozkoumat. Bylo to takové větší, tvrdé, tvar vlny a potažené plyšem a s takovým zajímavým čtverečkem z čehosi světlého. Docela to i hezky vonělo, jakoby granulkama. Mami nás chvíli pozorovala, jak si s tím nevíme rady, a pak nám vysvětlila, že je to nové škrabadlo na drápky. Mufka to pozorovala z uctivé vzdálenosti a já jsem to stále jen očuchával, až to mami nevydržela a předvedla nám, na co to je. Konečně jsem to pochopil, vyzkoušel a vysloužil jsem si obrovskou pochvalu a pomazlení. Jenže se mi to tak zalíbilo, že jsem škrabadlo obsadil a rozhodl jsem se, že je jenom ...
24. října 2005 | Autor: Besinka

Nebezpečí

NebezpečíHrůza!!! Dnes bylo moc hezky a já jsem jako obvykle běhala venku na ulici (nejezdí tam moc aut). Dneska tudy jela červená škodovka. Představte si, to byste nevěřili, co jsem udělala. BLBOVINU!!! Já jsem si před to auto lehla!!! Přímo doprostřed silnice!!!Naštěstí jelo pomalu, a tak mě nepřejelo. Nejhorší na tom je, že to viděla panička...
24. října 2005 | Autor: Ginny

Jak jsem neměla ráda Paddyho!

Jak jsem neměla ráda Paddyho!Tak si představte, že ten PES s náma bydlí pořád. Ani po tolika měsících, kdy se opravdu "předvedl" ho dvounožci nevrátili a my si ho nechali:(( A jak s ním vycházíme? No, já se přiznám, že ho mám ráda nejmíň:) Jsem sice malá kočička, zato velice nesnášenlivá:)) a tak ho při každé příležitosti pofackuju. Přiblížil ses? Plác ho! Jdeš za mnou? Plác ho! Koukáš na mě? Plác ho! Dvounožci už mě občas okřikují, že mi nic nedělá a chce se kamarádit, jenže on při tom vrtí ocáskem! To se přeci dělá, když je kočička naštvaná, tak ať mi netvrdí, že se chce přátelit! Na to jim teda neskočím!! Navíc se při tom vždycky přikrčí a pak hooop. No tak, je tohle nějaká hra? Další na řadě je ...
21. října 2005 | Autor: Suzi

Tělocvična

TělocvičnaTak Nancy zase spí (ona spí skoro pořád), a tak zas můžu přidat něco do deníčku. Včera jsme měly tělovýchovný den, vlastně jen dopoledne, ale stačilo. Už předevčírem se začaly dít věci. Honza stále něco kutil v obýváku a dopadlo to tak, že nám rozebral naše pelíšky (gauč a křesla) na kousky a někam je s mami odnesli. Nechali tam jen ty velké polštáře, na kterých jsme se všichni večer rozvalovali, dvounožci pili takovou tu černou vodu (říkají tomu kafe) a drbali nás na bříškách. No, a ráno zmizely i ty polštáře, mami odstěhovala i stolek a houpací křeslo, celý obývák vytřela a nechala nás tam běhat. Kočky, to bylo něco!!! Honily jsme se s Nancy z ložnice přes předsíň, ten prázdný obývák až ...
21. října 2005 | Autor: Sabrina

Nový domov

Nový domovMňau, jmenuji se Sabrina, jsem černá britská kočička a už několik dní bydlím u nových lidí. Už jsem jim odpustila, že mne odvezli od maminky a sestřiček, ale nebylo to lehké! První dny jsem nejraději byla schovaná někde ve škvíře za nábytkem, ale tam mi zase bylo smutno, tak jsem volala ty nové dvounožce, aby mě přišli pohladit. Ale asi nejsou moc chytří, vždycky jim strašně dlouho trvalo, než mě našli! A taky než jim došlo, že mi musí jídlo přinést ke skrýši, že se bojím vylézt... ale třeba se polepší? Po dvou dnech jsem si zvykla, ono to tady vůbec není špatné, spousta prostoru na běhání, taky mám veliké šplhadlo s pelíškem a prolézačkou, hračky a tak. Nejradši mám tu velkou chlupatou ...
20. října 2005 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock

Na lovu s Žofinou

Na lovu s ŽofinouDneska jsem měla dva úlovky. První byla hned po ránu ta naše nová kočička Beatka. Ulovila jsem jí, protože je nepozorné kotě a ukradla mi mojí maminku. Dala jsem jí pár šťouchanců a trochu na ní vyskočila. Zapištěla, začala bručet a představte si, že se začala bránit! No, no! To si nezvykej, já jsem tady PRVNÍ DÁMA! Druhý úlovek byla pěkná vypasená myš. Dostala jsem jí dole na zahradě a asistovala mi u toho naše fenka Žofina, se kterou jsem velká kamarádka. A protože ona je na myši, tak jsem jí tu hnědou kořist dala. Mami se smála, protože ona šla úplně přilepená na mě, já jsem jí ale pod bříško, tak jsem šla vlastně pod ní a vypadalo to prý náramně směšně. Jsme velká dvojka.
20. října 2005 | Autor: Jaffa z Lužinek

Dnešní výlet za potok

Dnešní výlet za potokTak dneska se tedy mami vyznamenala. Představte si, šli jsme na procházku až za náš most a potom doprava. Tak tam jsem byl asi jen jednou. Ale nejprve jsem se probíhal po horní louce, potom sešla mami k potoku a stříhala šípky a pořád mi říkala, ať se nepřibližuju, že mi to divné trní popíchá tlapky. Tak jsem si odběhl za potok po mostě a tam jsem očichával keřík. A mami najednou za mnou a že prý jdeme ještě trhat suchou trávu. To tedy nevím na co, copak kočky jedí trávu, a to ještě suchou? Ale neprotestoval jsem moc nahlas a vyplatilo se. Tak pěkně jsem se už dlouho neproběhl. Domů jsem se nesl u mami na rameni a ona ještě měla plnou náruč toho píchavého roští s červenými bobulemi a tu ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!


SOUTĚŽ!
Právě můžete nominovat fotku do naší fotografické soutěže NEJ fotka.

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 11. 2023

Schváleny nové stránky ve Zlaté knize koček. Nejnovější je Dulcynea EGREGIUS*PL.