[Linda Kholova]

Dobry den, vsichni milovnici kocek!
Nevim, jake si mam delat nadeje, ale obracim se na vas touto cestou s prosbou o spolupraci. Jmenuji se Linda Kholova a pracuji jako reporterka ve vikendove priloze MF DNES.
Pripravuji clanek o mladych parech ve veku 25 az 35 let, co zatim ziji bezdetne a ve sve domacnosti si hyckaji zatim kocicku jako takovy "trenazer rodicovstvi"
Tema je vystaveno na zaklade sociologickeho pruzkumu, ktery ukazuje, ze se tento fenomen vyskytuje v poslednich letech ve 13 evropskych zemich, v nichz byl realizovan.
Proto jsem chtela oslovit ty, kteri by tyto parametry splnovali a chtelo se jim propujcit se (i s kockou ci kocourem) k interview a fotografovani k tomuto clanku.
Predem diky za ohlasy odvazlivcu a preji hezky vecer!
Muj email je: Linda.Kholova@mfdnes.cz a telefon 731 46 29 06

[Zdendula]

Tento příspěvek mě donutil reagovat, i když nejsem v požadovaném věku a ke kočkám mám ještě dvě děti opravdové.Myslím, že kočky jako trenažér rodičovství nejsou ten pravý příklad, protože kočka zdaleka nevyžaduje to, co dítě, myslím tím např. že doma vydrží bez pána dost dlouho,není nutné jí být stále nablízku, pokud se odstraní z prostoru, kde bude pobývat nebezpečí, nemusí mít dozor, tím nemyslím, že by se zanedbávala, ale někdy to jinak nejde.To se na dětech aplikovat nedá a tak pokud si někdo myslí, že když se dokáže postarat o kočku, že se postará i o dítě, je to nesmysl.Péče o dítě je jeden nepřetržitý kolotoč poviností,který se nedá obejít, zatím co dobře zavedená domácnost se zvířetem není zdaleka takovým chomoutem jako dítě, zejména problematické.Tolik můj názor, možná, že někdo bude mít jiný. Řekla bych, že když už tréning na zvířeti, tak pak na psu, ten potřebuje daleko více pozornosti- venčení atd. Zdendula

[Iva]

Myslim si, ze obrat kocka jako trenazer rodicovstvi, byl zde pouzit pouze a jednoduse jako slovni obrat a ne tak, ze kdo se dokaze postarat o kocku, dokaze se postarat o dite.
Bohuzel ne kazdy je v situaci, kdy je vice nez vhodne se stat rodicem (at uz z pracovniho ci financniho hlediska), a tak aby ukojil alespon potrebu jisteho rodicovskeho instinktu - poridi si domu kocku, ktera ma podle clanku v Nasich kockach dokonale miminkovske schema (velke oci, velkou hlavu v pomeru k telu.......). A pokud je clovek hodne zamestnany, nebo mu situace proste nedovoluje, aby si poridil rodinu, ci psa, tak prave takovy clovek si poridi kocku jako "trenazer rodicovstvi", protoze jak jste vy sama psala, kocka nepotrebuje tolik pece a muzete ji nechat doma samotnou, kdyz jste v praci a prece jenom mit blazeny pocit z toho, ze se starate o zivouciho tvorecka, ktery vam dava lasku.

[Zdendula]

Myslím, že autorka tématu myslela chov koček ve dvojici, kde si na starání se o zvíře ověřují své partnerské schopnosti v péči o dítě, které do budoucna plánují.Také píše ...kde zatím jsou bezdětní...Četla jsem o tom pojednání, tyto dvojice staví na tom, že pokud jejich partner, zejména se jedná o muže, není schopen přijmout povinosti vyplývající z péče o zvíře, nebude vhodným partnerem pro rodičovství.Pak je namístě ze vztahu včas vycouvat.Jedná se o takovou zkoušku, jak bude partner zodpovědný v úkolech s péče vyplývající, jak se podělí s partnerkou o úkoly atd.Já četla o situaci, kdy předmětem péče byl zvolen pes, protože je pro to nejvhodnější. Nejedná se tedy dle mého názoru o páry trvale bezdětné, ale o projekt, který prověřuje vztah a je vodítkem pro určení správného partnera pro rodičovství, protože, co si budem povídat, kolik žen zůstane pak na dítě samotných, i když jsou vdané? Zdendula.

[Iva]

[Katy]

Myslím, že jste příliš primárně naježená. Řekla bych, že valná většina ženských nebude uvažovat tím stylem "jak prověřím chlapa? aha! koupím si kočku, když ji nezvládne, pryč s nima oběma!" Spíš pokud opravdu zatím nejsou podmínky pro dítě, může je zvíře neříkám nahradit, ale umožní člověku věnovat pozitivní emoce a uvolnit stres. Člověk nemusí být etolog, stačí špetka selského rozumu, abychom díky péči o zvíře zavčas poznali, jaké má partner priority, jestli spolupracuje a jestli se dokáže o povinnosti podělit. Pokud je vztah bezdětný a partneři zjistí přílišné rozdíly, je opravdu lepší jít od sebe, než aby pak trpělo dítě.

[zainab]

ked sa nad tym zamyslim, macku som si brala hlavne preto, aby som sa mala o koho starat a komu davat lasku (v tomto nahrada dietata). urcite nie, aby som si otestovala partnera, co sa ale mimovolne stalo. aj ked sa starostlivost o macku so starostlivostou o dieta urcite neda porovnavat, ked je priatel zodpovednym a laskavym "macacim otcom" vidim, ze predsalen nejaky ten potencial byt raz dobrym otcom ma.
drzim palce s clankom, tema vyzera velmi zaujimavo.

[katka d]

Zpočátku jsem si říkala, že snad není možné uvažovat o chovu jako o rodičovské prověrce. Ale dále jsem pochopila. Ano, málokdo uvažuje tak, že si pořídí kočku a primárně studuje partnera, jak se k ní chová v souvislosti s péčí o dítě. Ovšem podvědomě vnímá i to. To znamená, že si nemusíte pořídit kočku jako trenažér, jak tu bylo řečeno-pokud to mám chápat doslovně, moc se mi to nezdá. Ale rozhodnete si s partnerem koupit kočku proto, že vám vyhovuje spíš než pes, protože po zvířátku oba toužíte, protože bude veseleji, protože vás to třeba zase spojí víc dohromady, protože jednou plánujete miminko a není na škodu si vyzkoušet, jaká je společná starost o dalšího tvorečka. Takhle vás to ovšem vůbec nenapadne. Prostě si řeknetechi kočku, můžu mít kočku, pořídím si kočku-a v případě, že skutečně nemáte ale plánujete děti a kočičku si hýčkáte, můžete kočku začít považovat za takového "předskokana" a začnete si spojovat péči o kočku s péčí o budoucí dítě, zvlášť, pokud o něm opravdu vážně uvažujete.
Není to tak?

Jinak mnohem zajímavější by mi připadalo podobné pojednání rozšířené i o psy, protože jsou náročnější a jako prověrka tudíž vhodnější. Mimoto si myslím, že v této problematice je třídění zvířat zbytečné, pes, kočka nebo papoušek, jak se k nim lidi začnou chovat skutečně jako k dětem, je to hrůza

[Anonymní]

Po pečlivém přečtení všech příspěvků jsem dospěla k názoru, že celá tato debata je postavena na hlavu. Zvíře je zvíře, ať už je to kočka, pes, myš nebo papoušek, a má své potřeby. Některé je na člověku závislé více, jiné méně. A dítě je zase dítě a péči o ně nelze přirovnávat nebo dokonce zaměňovat s péčí o zvíře. Je to prostě nesrovnatelné.
Jediné, co jsem v této souvislosti vypozorovala v životě je to, že kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi, kdo se chová hrubě ke zvířatům, chová se hrubě i k lidem, kdo se dokáže postarat o rodinu a děti, dokáže se postarat i o zvířátko. A zkoumat, jestli to platí i naopak, je nezodpovědné - viz přeplněné útulky od těch, kteří to zkoušeli.

[adelnik]

Moje sestra (39) a její manžel mají jednu kočku už přes deset let. (teď je to v pořadí druhá). Myslím, že oni by byli zářný příklad toho, že místo dítěte mají kočku. Je tam ta touha se o někoho starat, ale na dítě nejsou dostatečně "vyzrálí" (jejich slova - přece do tohoto špatného světa nepřivedeme dítě) No a tak mají kočku a jsou spokojeni všichni tři.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Chillhousová]

Já odpovídám věku, doma máme dva kocouře, ale rozhodně ne jako nějaký trenažér
Nějaké zvíře jsme doma měli vždycky, teda spíš nějaká zvířata, psa, kočky, myši, křečky, strašilky, hada, gekona, chameleona, pavouky... ne tedy všechny najednou. Když jsem se odstěhovala od rodičů, pořídila jsem si právě nejdřív gekona, pak chameleona a po několikaletém! přemlouvání partnera jsem si pořídila kočku. Mám kočky ráda, proto jsem si ji koupila. A protože byl kocouřek smutný, tak po roce a něco málo k němu přibyl druhý...
_________________
Chillhousovi
Jedna kočka nevyhnutelně vede k další. (E.Hemingway)
Stáváš se navždy odpovědným za to, co jsi k sobě připoutal. (Exupéry)

http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1026
http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1404

[Marge]

Nechci se dotknout paní redaktorky Khollové, ale myslím, že samotné zadání zamýšlené reportáže je od začátku pomýlené.
Lidé si pořizují domácí zvíře, proto, že chtějí domácí zvíře a děti mají pro to, že je to jednak biologická potřeba, jednak to znamená mít následovníka, pokračovatele, v dětech je skutečně naše budoucnost a naděje. Já mám svojí kočičku moc ráda, ale tohle do ní opravdu nevkládám.
A pokud jde o nácvik na rodičovské povinnosti, můj manžel je milující, obětavý otec, který se k našemu synovi chová jako k partnerovi a samozřejmě se oněj dokázal vždy postarat.
Kočku jsem chtěla já, pro svoje potěšení, s manželem máme dohodu, že kočka je moje, takže se o ní starám jen já, manžel mi nijak nepomáhá.
Marge

[Raika]

Podle mého názoru nelze na zvířeti "zkoumat" způsobilost partnera pro pořízení dětí - mohli bychom pak také zůstat bez potomků. Mám již odrostlé děti a nyní také kočku. Manžel ji opravdu zbožňuje, sám ji vyrobil dvě šplhadla, hezky se spolu mazlí. Ovšem s pravidelnou péčí - žrádlo a čištění záchodku - to je fakt bída. Kdybych se tedy měla rozhodovat podle výše uvedeného, asi bych s ním své úžasné kluky neměla. Ale to by byla škoda, protože jako táta se osvědčil. Takže nesledujme, jestli si partner všimne bobků a prázdné misky (devět z deseti si toho nevšimne)!
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[JanaV.]

Můžu potvrdit. Máme kamaráda, který by asi v životě po kočce záchod neuklidil (dát jí najíst a hrát si , to jo), ale svoje dvě děti přebaloval na jedničku s hvězdičkou a i když už jsou dneska skoro slečny, snaží se pro ně dělat maximum. Lidi obecně má taky rád a ještě se nestalo, že by kamarádům odmítl pomoc i kdyby pro to měl opravdu vážný důvod - snaží se vždy vyhovět. Testem by ale určitě neprošel .