[Hana Vlhová]

Dobrý den,potřebuji poradit.Mám britské kotě(kočičku)5měs.,je to mazel,ale taky velmi dominantní jedináček.Pořídila jsem ji kamarádku rovněž britskou 2měs.starou,která je povahově stejná,ale z početnějšího vrhu.Jsou to sice jen 2dny společného soužití,ale mám strach,že si na sebe nezvyknou.První setkání,ještě mimo náš byt,celkem proběhlo dobře,ale při příjezdu domů,se to změnilo.Naše kočička žárlí,sleduje ji na každém kroku,a když se jí něco nelíbí,tak ji to dá najevo,naštěstí mírným pohlavkem.Ještě že ta druhá čičina si to nenechá líbit a nebojí se jí.Používání stejného WC jim nevadí,čistím ho často,ale trápí mě,že můj mazlík si mě nevšímá,tak moc jako předtím.Je prostě pořádně naštvaná,i když si všímám více ji,aby věděla,že ta druhá není vetřelec a že je pořád naše milované koťátko.Můžete mi někdo napsat,jak bych jim mohla pomoci při sblížení?Nebo jakoukoliv radu,která by nám pomohla,aby si čičiny na sebe zvykly?Moc vám děkuji.Hanče+Nikol+Nelli

[fundog]

Právě jsme si přivezli také kotě a doma čekali již 4 dospěláci. Je to stejné, jako pokaždé, když jsme malého vetřelce do smečky přivezli. Některé kočiny syčí, vrčí a sledují ho, jiná si kotě očuchala a nezájem, jiná zase sleduje s odstupem. Každá kočka je jiná. Taky teď nemají zájem o mazlení, protože nemají čas, musí sledovat prcka. Nejlépe se nám osvědčila společná hra a krmení v blízkosti sebe. Hlavně nepospíchat a dát jim čas. Za pár dní budou nerozluční parťáci.

[tatiana]

Se mnou Adam 2 dny nemluvil, když jsem přivezla Claudiuse. Odmítal mě vůbec vzít na vědomí, a přitom je to umazlenej sphynx. Odstěhoval se i z mé postele, jen mi první noc přišel nafackovat. Normálně když jsem spala, přiskočil, dostala jsem od něj pár do čenichu a než jsem se probudila a vzpamatovala, byl zase fuč

A za tři dni z nich byli kámoši největší-a během týdne to byla moje stará mazlivka umazlená, v posteli ještě více se tulící.

Bude to dobrý, vydržať!!!
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Aline Artode]

Dobrý den,
my jsme si přinesli nový dvouměsíční přírustek před třemi dny a začínáme být s mužem dost nervózní. Bylo nám jasné, že náš devitiměsíční Maští si bude chvíli na drobečka zvykat, ale nějak se to moc nezlepšuje. Malý Šíma si sice už celkem zvykl, lítá po bytě, ale jakmile jej Maští zaregistruje, jde po něm. Nejsem si jistá, jestli je to tak, ale vypadá to jako hra, jenže poněkud brutální. Maští malého bije tlapkou, napadá ho a teď ho dokonce začal i kousat. Jenže žádná krev. Tak jsem fakt zmatená. Někdy mám pocit, že ho chce zabít. Třeba tomu našemu starochovi nedochází, že ten malý je ještě miminko a nemůže si s ním hrát tak brutálně. Dočetli jsme se tady na stránkách, že je nejlepší ty kočky nechát být, aby si sami poradily. Ale mám pocit, že kdybychom je skutečně nechali a neokřikovali toho starého brutalistu, tak miminko zmasakruje. Mimčo se zas párkát ze začátku doslova pos... strachy, ale teď jak už zná byt, dokáže starýmu sem tam utéct. Jenže ne vždy, většinou jenom paralyzovaně sedí a syčí a třeští očima. V podstatě z toho vycházíme tak, že si říkáme, že až malý povyroste, bude to lepší. Ale to ještě chvíli potrvá. Zatím to řešíme tak, že když jsme doma, snažíme se na jejich interakci dohlížet, okřikujeme Maštího když zachází moc daleko, on moc dobře ví, že malému nesmí ubližovat, ale někdy mi připadá, jako by vůbec nechápal, že je to taky kocouř, a ne třeba myš. Když odcházíme ven nebo do práce, tak malého zavíráme se vším potřebným včetně mísy s pískem, do ložnice.

[tatiana]

[Aline Artode]

Právě o to jde-vypadá to, že se pozabíjí, ale jen to tak vypadá. Ve skutečnosti si doopravdy neublíží. Může z toho být pár šrámů, nějaký menší drápanec, ale o život doopravdy nejde. Rozhodně je ale lepší mít je pár dnů takto pod kontrolou, jak to děláte vy, i s tím oddělením prcka, když nejste doma. Bude to určitě dobrý, uvidíte. Dejte jim čas. Mě to bude čekat za pár dní opět, přivezu si kotě ke dvěma kocourům, tak bude taky sranda [/quote]

No doufám že na šrámy nedojde ,) No my zatím nezoufáme, poněvadž když už nic jiného, tak ten malej, až vyroste, dá starýmu pěkně na vyučenou Snažím se je jenpřece nechávat spolu, poněvadž i ten malý se musí naučit bránit se, určitě se mu zvedá sebevědomí, když starýho dokáže aspoň na chvilku syčením zahnat. Ale jsou to teda nervy, člověk má o toho drobečka hrozný strach, vypadá strašně křehce.

Hodně štěstí s novým přírustkem, dejte vědět, jak si na sebe vaše rodina zvyká:)

[mixatko.v]

Dobrý den
Přispívám do diskuze ,protože toto téma je u nás aktuální.Tříletému kocourovi jsme pořídili kamarádku a dnes je tomu právě 2 měsíce, co se
spolu snaží sžít.
Hned na začátku se kocour na nás tak naštval, že on, ukecanec, neotevřel pusu, nereagoval na zavolání, vyhýbal se nám i koťátku, na které hrozivě syčel při každém přiblížení .Kotě se nedalo, též vrčelo ,ale neustupovalo. Nikam jsme je nezavírali. Na kocoura jsme se snažili být milí, a stále jsme nu opakovali,že to je jeho Stelinka,že si s ní může hrát.
Kotě bylo od chovatelky zvyklé na 8 dospělých koček a tak na kocourovo odhánění nereagovalo a stále za ním chodilo.
Musím říci, že teprve teď,po dvou měsících to začíná být dobré.Malá Stelinka se po kocourovi legračně opičí, sedá jak on, lehá jak on, chodí za ním, jak stín a on už to vše toleruje, čistí kočičce uši, prdelku, packy a vždy, když dostanou jídlo, počká, jestli na to jeho nemá Stelinka chuť, teprve pak se do svého pustí.
Není to zatím ideální, jak znám soužití dvou koček od jiných chovatelů, ale po dvou měsících je to dobré.Doporučuji nechat všemu volný průběh a mladšího kocouře nechránit.Prodlužuje to zbytečně dobu sbližování.

[Aline Artode]

Víte, to bychom se dostali do jiné diskuze o různých kočičích povahách. To, co platilo u vás, nemusí platit v jiné domácnosti. My máme kocoura a kocouří kotě, s kočičí slečnou by to s největší pravděpodobností bylo jiné. Navíc naše kotě pochází ze tří koťat a na houfy cizích koček rozhodně není zvyklé, takže se staršího kocoura - na rozdíl od vaší Stelinky - dost bál. Nejsem pro to, aby se kočky úplně oddělily, oddělujeme je jen když odcházíme pryč a nemůžeme na ně dohlížet. Kocoura okřikujeme jen ve chvíli, kdy se mu evidentě malý nemůže bránit a snažíme se to dělat každý den o něco míň. Zasahujeme jen v případě, že ho kocour kouše tak moc, že malý řve bolestí, což se často nestává, poněvadž mládě staršího dokáže samo často aspoň na malý momentík odehnat. A nemyslím si, že by hned zezačátku pomoholo, kdybychom to zvykání nechali jen na nich. Náš starší je pěkně rozmazlený, drzý fracek, který se nikdy ničeho nebál, ani jako malé kotě, tudíž nechávat to jenom na něm a na kotěti, které se strachy několikrát pokakalo, řekla bych že by to bylo trochu kontraproduktivní. Malý by se staršího bál ještě víc, a starší by si zase myslel, že může všechno. Máte štěstí, že to u vás dopadlo celkem samo o sobě harmonicky a jsem si jistá, že se naši nakonec skamarádí, ale jsou to rozdílné kočky, které tudíž vyžadují i rozdílný přístup.

[Laalaa]

I já se přidám do diskuze. Ne vždy se podaří, aby se dvě kočky do sebe zamilovali a spávali spolu, čistili se navzájem a byli největší kámoši. My jsme naší Alžbětce pořídili jako společníka kocourka z útulku. Bětušce byl tenkrát skoro rok a Matýmu 6měsíců (byl už tenkrát skoro větší než ona). Bětuška na kocourka hnedka začala prskat a předvádět nám dokonalou parní žehličku, kdykoliv se kocourek dostal do jejího zorného pole. To trvalo víc jak týden. Po týdnu už na kocourka nesyčela, kdykoliv ho zahlédla, ale rozhodně se k němu nechovala přátelsky. Dneska po dvou letech (tedy ten čas ale letí) lehávají k sobě nejblíže na 1m občas zahájí honičku, ale jak je Matý moc dotěrný, tak na něj Bětuška opět prská. Ona nám totiž moc nevyrostla a je o polovičku menší než kocourek. Žijí sice spolu, hrají si spolu, tolerují se, ale rozhodně se k sobě ve spánku netulí. I tak si myslím, že je Bětuška za společníka ráda a Matý je ten nejmazlivější kocourek pod sluncem, jako by věděl, že mohl žít na ulici a tak je nám za vše strašně moc vděčný a nechá se od nás kdykoliv pochovat či ponosit a nikdy nesekne. Bývají teď doma cca 11h doma sami a tak si dělají společnost. Neumím si už představit domácnost bez dvou koček.

[BlackOrchid]

taky jsme si ted k ročnímu kocouřovi přivezli 3 měsíční koťátko. Moc dobře se ale nesnáší. Malý je u nás 14 dní a ten starší ho netoleruje vůbec. když malýho zahlídne v pohybu, jde po něm a zaažene ho. nenechá ho ani v klidu na toaletě. Pořád na něj kouká jako na myšku. Když malej spí, přijde k němu a začne ho kousat do zadku nebo do krku či do ucha. Malej teda statečně vrčí a prská. Jediný kdy se ubrání je u jídla, to je jak šílenej a nenechá se vyhnat. Mám strach že si na sebe nikdy nezvyknou a že nám ho velkej zakousne.

[Laalaa]

Pokud ta nevraživost stále přetrvává a není vidět zlepšení, zkusila bych vám doporučit "aroma terepii" přípravkem feliway. Je to přípravek pro navození lepší nálady u koček a psů. Je to takový přístrojek do zásuvky jako ty proti hmyzu. Stojí tedy 600-700 Kč (což není zrovna málo) a seženete ho myslím v internetovém obchodě hafani.

[Aline Artode]

[Frantiska]

Ja jsem nasla 3 tydeni kote a mela jsem velky strach, jak ho nasi kluci prijmou. Vsechno nakonec dopadlo skvele, Nikolka sice den na malinkou sycel, ale uz ji i dovoli spat vedle nej. A Ben si hraje na maminku Ale mala byla tri dny v koupelne a jen jsem ji klukum ukazovala a cekala az si zvyknou na novy pach. Brala jsem ji do pokoje a mela na rukou a nechala je at si ji prohlednou. Nikolka ji ignoroval a pak si ji jednou vsiml a hrozne se vydesil. ... Ale zvladli to dobre.

[1moni]

Ahojky.Mám doma 8.měsíční číču a minulý týden sem si dovezla nové kotě.První číča pořád na kotě syčí a prská,no hrůza.nemůžu se dočkat až kotě konečně přijme a budou kamarádky.za měsíc půjde starší na kastraci,snad se i zklidní.Druhé kotě je na chov.Mám nechávat obě kočky o samotě spolu-nebo je lepší bez dohledu je mít odděleně???

[April]

Doporučím přečíst si některá starší témata - viz titulní stránka dole - Pořízení druhé kočky a následné situace (každá tlapička směřuje jinam).

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[BlackOrchid]

můj starší kocour (1 rok) mi kotě doslova loví. Připadá mi že se ho snaží zakousnout. Už jsou spolu 3 týdny. jedi z jedné misky, používají společný záchod ale přesto ho ten velký nesnáší. Občas ho olízne, ale pak ho kousne. bojím se aby mu neublížil, je fakt moc drsnej.

[payushka]

[tatiana]