[jájinka]

Mám kocoura/kastrát),který žije v domku se zahradou a je zvyklý chodit ven,kdy se mu zachce,máme sklopná dvířka.Problém který řeším je,že domek budu prodávat a nastěhuji se do bytu asi 50 m2.Velmi se bojím,že si nezvykne a bude nešťastný.Myslíte,že si časem zvykne?Děkuji za názor

[tatiana]

Dle mého názoru si nezvykne. Pokud je starší a je celý život zvyklý chodit ven, bude tu volnost vyžadovat a bude nespokojený.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[jájinka]

Budou mu 3, on jako kotě v bytě byl,po rozchodu s přítelem jsem ho právě dala k rodičům na venkov.Mám z toho taky strach ale někomu ho dát to si neumím představit.

[Silvie OK]

Ještě ho můžete brávat ven na vodítku... Asi to pro něj nebude tak zajímavé, jako když se venku producíroval sám, ale aspoň něco. A na vodítko si zvyknou i starší kočky, co jsem slyšela.

[jájinka]

[adinah]

Moje teta se před asi dvěma lety také stěhovala z domku do bytu. V té době měla 2 kocoury. Jeden byl původně bytový kastrát, druhý normální venkovský kocour, zvyklý chodit se domů jen najíst a ohřát. Před přestěhováním ho nechala vykastrovat a dnes s ní oba žijí v bytě celkem spokojeně. Je fakt, že je poští ven, pokud hodně chtějí. Hodně bude záležet na jeho povaze a také nevím v jakém prostředí dům je (jestli to je 12ti patrový věžák na frekventované ulici nebo menší dům v klidné čtvrti) a také jaká je vaše ochota kocoura nechat proběhnout venku i bez dozoru.

Mám čerstvou osobní zkušenost. Můj první rozmazlenec je kočka bytová, pouštěná v létě na pidizahrádečku pod bedlivým dozorem. Posledních několk měsíců ovšem trávila volný čas převážně pokusem prohrabat se skrz okno ven. Vydržela jsem do kastrace, očipovala jí a teď prožívám pocity rodičů při vylétávání dětí z rodného hnízda. Ovšem kóča se vrací z venku spokojená a evidentně je štastnější, pokud ji občas dopřeju tuto volnost (naštestí je naše sídliště na okraji vesnice a okolí je ráj "divé" zvěře). Druhý mazánek tyto choutky naštěstí nemá (zatím).

[jájinka]

[adinah]

[jájinka]

[jájinka]

[adinah]

[PAVITA]

ja tedy nevim, kamaradka si vzala z chalupy venkovni kocoury cca. 2 roky a ma je v panelakovem byte a muzu Vam rict, je to neco strasneho, kocouri jsou vykastrovani a presto curaji do perin nici koberec, strhavaji veci z policek-dle meho nazoru jsou nespokojeni,ale asi take zalezi na povaze urcite kocicky,ale ja muzu rict za sebe, ze bych venkovniho kocoura do bytu nebrala...pavla

[adinah]

Hodně záleží na povaze kočky. Jak jsem psala, mám kočku od narození bytovou a přesto od té doby co jsem si jí přivezla, tak je nejraději, když může být venku. Miluje prostě volnost. Stačí otevřít okno na větrání a už se ochomejtá okolo aspoň nadechnout čerstvého vzduchu. Ovšem jinak je hodná, nic neničí. Od mala také není zrovna mazlící typ (k uspokojení jí stačí tak 5 minut a konec). Prostě osobnost:-)
Teta si do bytu naopak vzala do té doby vesnického obšourníka a ten je v bytě spokojený (ovšem pravda, že když chce, tak je vypoštěn ven).

Tak proč to nezkusit. Dát zvíře pryč je až poslední varianta (pokud je máte opravdu rádi).

[Silvie OK]

Hezký den všem,
já jsem možná pesimista, ale nikdy v životě bych kočku ven bez dozoru nepouštěla... jak z hygienických důvodů (venku může něco sežrat, vyšklápnout a aby se mi pak producírovala po bytě... no nevím...), tak z důvodu toho, že bych měla strach... nejen auta, ale jedy, pasti na zvířata, psi (viz. případ Tsunamky, který naštěstí dopadl dobře), zlí lidé nebo děti... Trnula bych hrůzou každou minutu, kdy by byla kočena mimo domov. Možná jsem příliš útlocitná, ale toto bych prostě nesnesla... A spoléhat se na to, že je kočka mrštná... Nikdy nevíte, co se může stát. Chápu, že pokud je kočka zvyklá na nějakou volnost, že se jí těžko bude odnaučovat, ale třeba procházky na vodítku, zasíťovaný balkon... Snad by toto řešením bylo.

[Lucienka]

[Alamka]

[Luci + 4]

Kočka lpí na člověku, pokud s ním žije od malinka a je mezi nimi vztah. to, že kočce víc záleží na místě, kde žije než na člověku, podle mne vzniklo v době, kdy kočky byly převážně venkovní a vztah mezi nimi a lidmi se příliš vytvořit nemohl.

Moje zkušenost - brala jsem do bytu tříletého kocoura, který byl zvyklý v domku s dvorkem a zahradou. Když chtěl být uvnitř, byl, když chtěl ven, mohl. Od malinka byl náš ocásek a bylo jasné, že je na nás hodně vázaný. A my na něj, samozřejmě. Přechod z domku do bytu zvládl bez nejmenšího problému, byl rád, že je s námi, netesknil, nedobýval se ven. Protože ve vsi, kde jsme bydleli, jsme o několik kočiček přišli ( zastřelení, přejetí autem, zabití psem ) , rozhodla jsem se kocoura a později další chlupáče ven nepouštět.

Takže myslím, že kočka, žijící od mala v úzkém kontaktu s člověkem, přestěhována být může a zvykne si.
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[Silvie OK]

S naším kocourkem jsme se stěhovali celkem 4x za dva roky... Bral to naprosto v pohodě, jen si potřeboval zkontrolovat záchodek, misky a pelíšek a hlavně nás... Je pravda, byl to sphynx (=přísavka) a čistě bytový, ale i tak - jakmile je kocour fixovaný na člověka, jde za člověkem... Ne za místem, kde dříve bydlel...

[jájinka]

[Kristýna Rychtaříková]

[Efis]

Asi to nebude vědět stoprocentně, pokud to nevyzkoušíte. Pokud nemáte možnost volby, stěhovat se budete (musíte) a pak by jste musela volit mezi tím, mít ho u sebe na 50m, nebo dát ho pryč (ale k domku s volným vstupem ven), jsem samozřejmě pro první možnost. Pokud se tedy neukáže, že zrovna váš kocourek je ten, který by tento přechod nezvládl a psychicky by na tom byl dlouhodobě špatně. Možná by mu po příchodu do uzavřeného prostoru (bytu) pomohlo pořízení dalšího kámoše, aby se zabavil nebo pravidlené procházky na kšírách (třeba večer, když není všude tolik psů). Já teď také řeším problém stěhování, který je proti vašemu daleko malichernější (ale já na všechno koukám z pohledu kočky a její vyrovnané psychiky, takže jsem v dilema). Kvůli vysokému nájmu bych se potřebovala přestěhovat do něčeho ještě menšího (dosud jsem na 38m + lodžie). Jenže to "něco menší" je právě vždy bez balkonu nebo lodžie a kočka je tam zvyklá celý den lehávat a "studovat" okolní život. Bydlím v přízemí v travnaté oblasti, okolo chodí lidé (často na ní mluví), psi, poskakují vrabci atd. - no pořád se něco děje a ona lítá po zídce lodžie (zamozřejmě je zajištěná) a pořád je něčím zaujatá - vše má jak na dlani, nebo se vyhřívá na sluníčku. Je prostě jak ve voliéře, ale kdykoli chodí otevřeným oknem domů. Pokud se přestěhuji do pidigarsonky, bude zavřená na pár metrech a výhled z okna (třeba z vyššího patra) už není takový.. A tak řeším a dál platím nekřesťanský nájem, aby se kóča nenudila..