[Nico]

Ach ano - ještě závěr pro silné povahy:

Začnete zavýjet spolu s kočkou, protože je to jediný způsob jak ji umlčet. Tedy... Vy zavýjíte, ona zavýjí. Vy zavýjíte, ona dál zavýjí. Vy zavýjíte - sakra budeš už zticha? Ona pípne. Vy si oddychnete. Druhá kočka začne mrouskat.
Přichází domu muž. Zastavuje se ve dveřích a vidí vás jak mňoukáte na kočku, jak kočka mňouká na vás a další do toho mrouská. Paní od vedle otvírá dveře a ptá se, od kdy se nám mrouskají všechny tři kočky? (Ano, sleduje to s vámi, poněvadž také trpí spánkovým deficitem.)
Muž se otáčí ve dveřích a prohodí, že si musí ještě něco zařídit. Vy ho neslyšíte. Mňoukáte si s kočkami.

[terezka]

Muž se otáčí ve dveřích a prohodí, že si musí ještě něco zařídit. Vy ho neslyšíte. Mňoukáte si s kočkami.[/quote]



LOL. odkud to znám?


btw. máme doma 8mi měsíčního bengálce. rozinka (to je jedno z jeho milionu jmen) začal ráno mňoukat pravidelně v půl šesté. manžel chovatelky asi tak ráno vstával, přišel do obýváku, poňuchňal kočky a dal jim do misky. tak si rozinka zvykl, že se vstává v půl šesté.
díky bohu se začíná posouvat - dnes nás přišel vzbudit "až" v 615.
v půl šesté to je fakt na blázinec, přítel řve, že ho dá na aukro.
(právě vyskočil na horní hranu dveří a spadl dolů... na všechny 4 a přítel hned přiskočil a kontroloval, jestli je v pořádku... takže to s tím aukrem tak vážný nebude)

trochu se to uklidňuje, když hodně řve, šoupneme ho do koupelny, tam si po zhruba 20ti minutovém řvaní lehne a spí.

tak trochu naivně doufám, že se za nějakou dobu vyspím třeba až do sedmé ráno

[terra]

Paní Kausová,

obávám se, že vaše veterinářka má pravdu a u vaší koččiky jde o psychický problém. Vy jste sice dosáhla svého a kočička už se nedobývá k vám do ložnice a vy klidne spíte, ale kočička je ve stresu, chce být v noci s vámi, ale nemůže, nemůže se k vám ani dobývat, něco (být s vámi v noci) jí MOC chybí a kompenzuje to přehnaným olizováním.

[Merxík]

U nás je to tedy tak, že Matýsek od miminka spí s námi v ložnici - je s námi od svých 4 týdnů, jak už jsem tu psala, zachránili jsme ho čistě náhodou. Byl tak maličký a já byla tak "vykulená" (dřív jsme měli doma jenom morče), že bych asi stejně oka nezamhouřila, kdybych věděla, že není v mojí blízkosti.
Jako úplně maličké miminko byl hodný, stočil se mi u hlavy a spinkal. Já byla vzhůru, abych ho nedejbože nezalehla...
Potom jsme si prošli odbobím pěkného zlobení - lítání po peřinách, drápání, okusování nohou... přítel byl na nervy, pořád ho napomínal, ošíval se po něm - a to bylo samozřejmě to nejhoší, co mohl. Takže jsem přítele na pár dní "vykázala" do obýváku - on se vyspal, já začala kocouře ignorovat a za týden se zklidnil.
Teď jsou mu čtyři měsíce, spát chodí s námi (většinou tak okolo jedenácté, půl dvanácté). Okolo třetí se vzbudí, začne špacírovat ode mne k příteli, oba nás "oňuchává", vrní jak o život, olizuje nás, slintá ) Přítel si zvyknul nereagovat, takže k tomu už chodí minimálně, zato já neodolám a vždycky ho pomazlím, užiju si jeho pozornosti dosyta ) To trvá tak deset dvacet minut, pak zase usne, ale v pět už je vzhůru, zase mazlení, jenže pak už neusne a začne vyvádět blbosti. Já se proto každý den v pět zvednu, vezmu kočkouna a jdeme si hrát, aby se přítel ještě chvíli vyspal. Ale on většinou do práce vstává okolo půl šesté, takže to už není tak velký rozdíl. To spíš aby měl příjemné probuzení a nebudil ho zvuk padajících květináčů )
Já tedy po tom, co jsme si s kočičákem prožili ten první a druhý měsíc, považuju za úspěch to, že můžeme spát s přítelem v jedné místnosti a do těch cca 5 se jakžtakž vyspíme. Už jsem si na to brzké vstávání dokonce tak zvykla, že před odchodem do práce stihnu udělat nějaké drobnosti a ušetřím si tak čas večer, kdy si s kocourkem můžeme hrát
Do budoucna bych byla ráda, kdyby ho přešlo to mazlení ve tři ráno, ale kdyby spal od jednácti do pěti v kuse, byla bych moc ráda. Moc nechápu ty, kteří si stěžují, že je kočka budí v šest ráno - já jsem totiž celý život zvyklá vstávat do školy/práce okolo šesté, nikdy později a ani o víkendech se u nás žádné vyspávání nikdy nekonalo, takže mě pátá - šestá připadá docela přijatelná. Ale to asi záleží, jak je kdo zvyklý.

[tatiana]

Tak to mně by zabilo! V tu dobu se tak otáčím na druhý bok a pokračuju ve spaní a všechny kočky se mnou. A že jich tam teď mám 3 dospělé a 4 koťata, a všichni spí, dokud já neožiju. Klidně o víkendu i do osmi. Zlatíčka moje.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Merxík]

[tatiana]

Děkuji a nápodobně .
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz