[Čert.cz]

Dobrý den, máme bílého, od narození hluchého kocoura.
V prosincovém čísle časopisu Naše kočky je článek o tureckých angorách.
Cituji z něj: První modrooké kočky s dlouhou bílou srstí byly obdivovány nejen pro svůj vzhled, ale také pro svoji vyrovnanost a stoický klid. Dnes se domníváme, že mnohé z nich byly již tehdy hluché, a proto se chovaly tak nezúčastněně...
Náš kocour se chová právě obráceně. Pokoušeli jsme se pomocí Bachovek zmírnit jeho (nám z neznámých důvodů) strach a paniku. Zajímalo by mne, jestli má někdo osobní zkušenosti s hluchou kočkou. O tomto hendikepu se mi dosud nepodařily najít žádné informace.
Eva

[ZdenkaP]

My jsme měli hluchého turka 10 let. Choval se opravdu spíše tak, jak se popisuje v Našich kočkách, nic neslyšel - nic ho nerozhodilo. Je zajímavé, že se tvůj kocourek tak chová, když je hluchý od narození - nemusí to být tedy způsobeno vlastní hluchotou, ale povahou. Jde o to, jak se projevuje? V jakých situacích pozoruješ strach či paniku? Jak je starý? Projevuje paniku a strach od kotěte, nebo až později? Je totiž možné, že zpočátku trochu slyšel, často se tyto kočky nenarodí úplně hluché, ale se zbytky sluchu a hluchnou postupně, to potom může toto chování vyvolat. Až budu mít více info, zkusím odpovědět, budu-li vědět, alespoň ve srovnání s naším kocourem...
_________________
Sweet Calimero*CZ
www.sweetcalimero.cz

Mimochodem, rozhovoříme-li se o kočkách, je téměř nemožné, abychom byli považováni za osoby zcela normální. (Dan Greenberg)

[Čert.cz]

Ahoj Zdenko, něco o našem hluchém kocourovi Čertovi.
Je mu něco málo přez dva roky. Matka bílá vesnická, otec neznámý. Brala jsem si ho i s bílou sestrou. /Původní majitelka netušila, že by kotě mohlo být hluché. Já jsem doufala, že bude v pořádku, protože oranžová barva očí a původ rodičů neznamenal pro vrozenou hluchotu extrémní riziko/. Koťata byla zpočátku v karanténě (v ložnici) a neměla přístup po bytě ke starším kočkám.
Bohužel jsem se z neznalosti dopustila chyby a nechla koťata vakcinovat Biofelem. Kocour měl špatnou reakci na vakcinaci a z ní veliké bolesti celého těla. Myslím, že v té době jsme už měli jistotu, že je hluchý. Nereagoval na hlasité zvuky vysavače, nedal se žádnými zvuky probudit.
Prvním důvodem jeho panického chování byl asi útěk před neznámou bolestí. Třeba přímo ze spánku vyskočil a přebíhal z úkrytu do úkrytu (pod válendy). Při tom se obvykle naježil a zaprskal, až zanechával mokré stopy. Kocour se začal chovat maximálně ostražitě a když vyhodnotil, v podstatě jakoukoliv situaci jako nejistou, nebo nebezpečnou, prchal opět do úkrytu. Tam se skrýval třeba několi hodin denně.
Mezi tím se choval jako každé normální kotě. Divoké hrátky se sestrou, honičky, blbnutí, mazlení s námi.
Po přeočkování se koťata postupně seznámila se starší kočkou a kocourem.
Kočka se Čerta velmi bojí, asi zvlášť proto, že ignoruje její zvukové varování. Dominatní kocour se stal jeho dobráckým učitelem.
Kocour nemá zvláštní potřebu chodit ven, jen na záchod, v bezpečí pod terasu, nebo protože jsou tam jeho dvounožci. Myslím si, že je na mne velice fixovaný a je nejistý, když nejsem delší dobu doma.
Máme dospělé děti a poměrně málo návštěv, takže kočky nejsou zvyklé na cizí lidi a schovávají se před nimi. Po odjezdu návštěv propadá kocour panice a má schovávací a utíkací chování. Domnívám se, že je to tím, že stále cítí cizí pachy, ale nevidí jejich původ.
Veliké psychické trauma jsem mu asi v půl roce způsobila tím, že jsem při úklidu zvedla ze země velikou černou rohožku. Kocour se vyděsil tak, že vyběhnul po zdi do výšky... po tomto leknutí začal být extrémně bázlivý. Lekal se jakéhokoliv pohybu, byl neustále nachystaný na útěk. Pobíhal z místa na místo. Tuto situaci jsem řešila s veterinářem, který se specializuje na kočky. Dal mi odkaz na paní která léčí psychické problémy zvířat Bachovkama. Vcelku podrobně jsem s ní konzultovala kocourovy problémy a různé možné důvody jeho chování.
Nevím jestli Bachova terapie zlepšila kocourovu psychiku, nebo jestli to byl čas.
V roce jsme ho nechali vykastrovat. Čekali jsme s tím podle rady veta co nejdéle, aby byl z psychické stránky v co nejlepší formě. Protože však začal příliš terorizovat starou kočku nešlo dál otálet.
Časem po kastraci, nebo věkem, nebo rutijním způsobem života, se kocour celkem zkildnil. Pokud nedojde k extrémní situaci (návštěva atp.) nemá stavy panické hrůzy. Také mimochodem skončila v několikakilometrové vzdálenosti stavba železničního koridoru(?)
...
Mnohokrát jsme přemýšleli o tom, jestli kocour neslyší alespoň částečně. Někdy nám připadá, že ano. A jestli ano, tak reaguje na hluboké tóny.
Přemýšlím proč střihá ušima, jako kdyby se snažil něco zaslechnout.
V podstatě je jeho chování podobné jako u slyšících koček.
Mňouká i stejně jako slyšící kočky.
Nevyhledává ale určité druhy her a zábavy jako jiné kočky.
Je velice obezřetný.
Řekla bych, že spíš řídí nosem, než očima.
Pozná, že udělal lumpárnu (rabování v odpadkovém koši).
A dokonce si myslím, že pochopil jisté znakové gesto zamenající: všechno je v pořádku, pojď ke mně, neboj se je čistý vzduch
...
Myslím si, že hluchá kočka je dost opomíjené téma, a mohlo by být přínosné pro ty kteří hluchou kočku mají, nebo by ji třeba chtěli, ale neví s tímto hendikepem rady.
Zdenko, budu ti vděčná za každou řádku kterou o hluché kočce napíšeš.
Moc mne to zajímá.
Díky Eva.

[ZdenkaP]

Evi, přečetla jsem si tvoji podrobnou odpověď několikrát. Přiznám se, že k hluchotě mi to příliš nepasuje. Jaký byl odstup od donesení koťat domů a očkováním s anafylaktickou reakcí? Jde totiž o to, zda měl tyto tendence i předtím, než k tomu došlo, nebo až poté. Když to srovnám s naším hluchým Kalimem, tak ten byl naopak v pohodě, návštěvy mu nevadily a co mi říkala tenkrát chovatelka (v té době byla ještě hluchota "normální" a nevyžadovalo se vyšetření na výstavu) - tak prý tyhle kočky snášejí dobře i přepravu, výstavy atd., poněvadž když nic neslyší, nic je nerozhodí.
Když to uvážíš - proč by ho kvůli hluchotě měla vyděsit zdvižená rohožka?? Taky píšeš, že se spíše orientuje čichem - čich je pro kočku až to poslední, je možné, že by i hůř viděl, aniž bys to zaznamenala ? (zvířata dovedou své hendikepy dost dobře kompenzovat). To by vysvětlovalo reakci na rohožku a možná i na opatrné zjišťování, zda návštěva už odešla. Je také možné, že právě při anafylaktické reakci došlo k neurologickému poškození a následkům, nesedí mi to, že by "vystřelil" a letěl se schovat před bolestí, to spíše vypadá na jiný impulz z mozku. Sluch bys mohla audiometricky vyšetřit, tam by zjistili, zda něco slyší nebo vůbec ne, ale tím bych ho netrápila. Je i možné, že zčásti se na jeho plašanství podílí genetika, kdy venkovní čičiny jsou mnohem ostražitější než domácí povaleči, i když ten tvůj prakticky ven nechodí. Stavba koridoru - mohlo by být, hluché kočky kompenzují hluchotu jinými vjemy (ostatně nejen kočky, ale i člověk) - takže vnímá vibrace - tlapkami, hmatovými vousy, celým tělem - a i díky tomu může natáčet uši - a nebo prostě nějaký zbytek sluchu má. Vzhledem k jeho lekavosti bych nezkoušela radu mého veta u našeho kocoura - třísknout mu za hlavou o sebe pokličkami - a ty opravdu slyšel... Já bych na Bachovky na míru namíchané dost věřila a zkusila bych ještě pokračovat - taky bych ho vystříhala situacím, o kterých předem vím, že je netoleruje - návštěvy - pokud u vás třeba nejsou několik dní, ale opravdu jen 1 den nebo několik hodin, zavřela bych kocourka někam hodně daleko od nich, aby o nich prostě vůbec nevěděl a když bych ho pustila, dala bych předem Bachovky alespoň v podobě Rescue Remedy. Snad napíše i někdo další zkušenost s hluchou kočenkou, je to zajímavé téma a možná bychom se dobraly jiných závěrů -mně osobně to opravdu nepřipadá (jen) na problém s hluchotou...
_________________
Sweet Calimero*CZ
www.sweetcalimero.cz

Mimochodem, rozhovoříme-li se o kočkách, je téměř nemožné, abychom byli považováni za osoby zcela normální. (Dan Greenberg)

[adelnik]

Toto téma mne také zajímá, vzpomněla jsem si, že kdysi jsem četla zajímavý článek o hluchém kocouru Trefovi, našla jsem jej zde:

http://www.kocka-info.cz/Clanky/Articles/Papousek-Trefa-aneb-hluchy-hajny.aspx

Možná by stálo za to se se současnými opatrovateli spojit a vyměnit si zkušenosti.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Čert.cz]

Ahoj Zdenko.
Vakcinace.
Koťata jsem dovezla jako cca dvouměsíční. Vakcinovat jsem je dala po deseti dnech. Kocour se při vakcinování pohnul a museli ho píchat dvakrát. Když jsem vetovi říkala, že na sebe dva dny nenechal sáhnout, ježil se a krčil, nevěřil mi. Přeočkoval ho stejnou vakcinou a reakce byla stejná.
Dnes už vím, že to byla chyba. Chodíme k jinému vetovi a kupuju mu Purevax. Nedokážu si vybavit, jestli měl nějaké známky strachu a paniky před vakcinací. Soustředili jsme se jen na to, jestli kocour slyší.
Rohožka.
Souhlasím s tebou, že ho rohožka nevyděsila kvůli hluchotě. Spíš si myslím, že kvůli hluchotě vyhodnocuje různé situace jinak než slyšící kočka. Zvedla jsem tenkrát ze země, přímo proti němu, věc velkou 80x120 cm. Bál se několik týdnů přez toto místo projít.
Oči.
Je to zajímavá myšlenka a budu se soustředit na to, abych vypátrala jestli kocour nevidí špatně. O tom jsem nikdy nepřemýšlela.
Venku se kocour neustále se přikrčuje, jako kdyby čekal nebezpečí ze shora. Hodně střihá ušima. Často prudce otáčí hlavou a rozhlíží se.
Panika.
Už jsme si zvykli na to, že kocour spí třeba v pelíšku u kamen, nebo na židli přistrčené ke stolu a naráz přímo ze spaní vystartuje, vyběhne a schová se na jiné místo. Po chvíli se třeba vrátí na původní místo. Netušíme co ho děsí. Jiné kočky spolu ve stejnou dobu na stejném místě nijak nereagujou. Pokud se ke kocourovi zezadu přibliží dvounožec, nebo jiná kočka a on tuto situaci nečeká, opět prchá jako kreslená postavička z díny Walta Disneye.
Čich.
Uvedu konkrétní příklad z dnešního dne.
Potřebovala jsem chytit kocoura Zikmunda a odvézt k vetovi na vakcinci. Na pomoc jsem pozvala sousedku. Stoupla si do místnosti a nehýbala se. Probudil se Čert, který spal na skříni v pelíšku. Vyděsil se sousedky která se nehýbala a kterou zná. Protože místnost byla uzavřená a nemohl utéct tak se schoval se alespoň pod válendu. Zikmunda jsem v pohodě bez honičky chytla...Odehrálo se to v 10 hodin dopoledne. Od té doby je Čert neklidný, nespal, stále běhá z domu a dovnitř. Když jsem ho dala do košíku na skříni zděšeně seskočil. Bojí se i mne, ale když ho přilákám mazlí se a přede. Za chvíli utíká zase ven...
Je 17:40 a kocour stále nenašel místo, kde by se cítil bezpečný. Myslím si, že v mítnosti stále cítí pach sousedky které se leknul, ale protože jí nevidí tak pro jistotu utíká ven. Tam je zima a je tam sám, jde domů...a, klotoč se opakuje. Naštěstí stále déle a déle zůstává v domě.
Tak na toto chvání jseme si museli zvyknout... je ale celkem běžné. Bohužel naši blízcí těžko pochopí, že je díky kocourovi nevítám s otevřenou náručí. Pokud kocoura preventivně zavřu do ložnice (kde je rád se mnou v posteli) situace je podobná. Po odchodu návštěvy kocour zděšeně běhá a hledá cosi neznámého co ho děsí.
Možná by ho Bachovky víc zklidnily. Stále nevím, jestli mají opravdu pozitivní vliv na chování koček, nebo se situce sama časem sama upraví. (Bachovky ale patří na jiné vlákno). Ke kocourovi přistupujeme tak aby se nás pokud možno nepolekal. Nesaháme na něj když to nečeká. Jeho přezdívka Pošuklík je myslím trefná.

[Čert.cz]

[ZdenkaP]

Evi,
opravdu mi tohle nepřipadá jako problém pouze hluchoty. Myslím, že zbytky sluchu má (podle toho, jak popisuješ chování venku), ale zase mi nesedí ty pachy a to, že ho vyděsí sousedka na tak dlouho - ano, vyděsit ho mohla, protože spal a když se vzbudil, najednou tam byla, ale proč by měl pokračovat v tom děsu i poté, co ji pozná?? Kocourek z článku z depozita měl špatné zkušenosti, když sis ho brala jako kotě, tak by toto mělo odpadnout a když jsi ho nechala očkovat po 10 dnech, tak se ani moc nedá zjistit, zda byl předtím "normální". Máš i jeho sestru? Očkovala jsi ji stejně? Ona se chová normálně? Ještě dotaz - byla to vakcinace i proti vzteklině???? Vzpomínám na špatnou šarži vakcíny pro psy, kde po očkování vztekliny dostali psi těžké neurologické příznaky (vzteklina zasahuje mozek) a někteří dokonce až tak, že museli být uspáni nebo žili s trvalými následky. Stále mám totiž pocit (spíše čím dál víc), že to u Čerta není otázka hluchoty, ale jiného problému (proč by měl při hluchotě vystřelit ZE SPÁNKU?). Stejně ti nezbyde, než se s tím ty i Čert naučit žít a co nejvíce mu to usnadnit, kdyby nemusel chodit ven, bylo by to možná lepší, jde o to, zda se ven dere sám.. Nejvíc mě na tom totiž zaráží to, že ho tak silně "pobuřují" pachy, na ty většina koček docela kašle. Jinak náš Kalim mňoukal naprosto normálně (a rád, jako většina turků). Znám ale spoustu venkovních kočiček, které místo mňoukání spíše sípou, možná z důvodu prochlazení v kotěcím věku?? Asi jsem ti moc nepomohla
_________________
Sweet Calimero*CZ
www.sweetcalimero.cz

Mimochodem, rozhovoříme-li se o kočkách, je téměř nemožné, abychom byli považováni za osoby zcela normální. (Dan Greenberg)