[Věra]

Z našeho kocouřího kluka Jaffy se stal pes. Pořád někde za rohem, dveřmi nebo závěsem číhá a vyskočí, zasekne nebo zakousne kolemjdoucího a uteče. Navíc na návštěvy vrčí. Je mu 11 měsíců. Stane se opět kocourem samovolně nebo nás čeká období tyranie až do doby, kdy přijde o "kocouří ozdobu pod ocáskem"?
Díky za radu

[Tina]

Jaffa projevuje přirozený pud k lovení a je to pro něj pouze hra, která je pro koťata přirozená. Navzájem na sebe číhají a jsou šťastní, když mohou svého kamaráda znenadání překvapit a přepadnout. Ale protože Jaffa už vedle sebe nemá žádné své sourozence ani jinou kočku, směřuje tuto hru na vás.

Co dělat?
Jaffa potřebuje vybít svou energii, respektive ji přesměrovat na někoho jiného, tz. že nejlepším řešením by asi bylo opatřit mu kamaráda, ale můžete ho to i odnaučit.

Hodně si s ním hrajte, tak aby mohl přepadávat kutálející se hračky apod. Mluvte s ním při tom. Bude vědět, že jste s ním a že si hrajete spolu.

Zároveň ho musíte odnaučit přepadávat vás. Můžete ho vylákat z jeho číhací pozice tak, že budete kutálet míček do místnosti, ještě než tam vejdete. Opatřete si rozstrikovače a kdykoliv vás Jaffa napadne postříkejte ho a dejte mu najevo, že vás to bolí. Můžete na něj také ihned zasyčet. Musí to ale dělat celá rodina, jinak by to nebylo účinné.

Je to samozřejmě i záležitost hormonů a po kastraci by se měl určitě zklidnit.

[Erika]

Věro, náš kocourek byl naprosto to samé - lovil nás, číhal, zakusova atd. Ne že by mi tak vadilo být jeho kořistí (nikdy nás nepočastoval velkými škrámy, trpěly spíš oděvy), ale spíš proto, aby měl kamaráda tak říkajíc na úrovni, pořidili jsme mu před měsícem (to mu bylo sedm měsíců) kočičí kamarádku.Kdo je spolu nevidí, neuvěří, jak báječně si spolu vyhrají. Kocourek ožil, je mnohem aktivnější a i když už jeho pozornost není určená jen nám, jsme moc rádi, že se naše rodina rozrostla o zmíněnou kočičí kamarádku. Mohu jen doporučit...