Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum7. února 2018  |  KočičákMiou  |  Autormicousa  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 837x / 3x

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, první.

Miouk ve spolek.

Počátkem tohoto vyprávění na pokračování vám, moji zdejší chlupatci a chlupatice, předestřu, jak jsem jela vychovávat kočičáky z venkova.

Jak už jsem kdysi zmiňovala, jednoho pozdně letního období se mi DNŽ na den a půl ztratila z dohledu. Odjela si v sobotu kol poledního a drze se vrátila až v neděli večer a smrděla cizí kočičinou. Sice jsem se, v rámci jejího ztrestání, tvářila, jako bych její nepřítomnosti nevěnovala větší pozornost, než když jde k popelnici se smetím, nicméně jak praví staré známé přísloví „odpustit a zapomenout znamená vyhodit oknem draze nabyté zkušenosti“, takže to má u mě schovaný podstatně lépe než ve vytunelované kampeličce.

Nedávno tomu však nastalo opět období, kdy nakoupila nějaké kočičí věci, které mi zjevně nehodlala věnovat, a začala je schraňovat u batohu, který nosí na zádech. Vytušila jsem, že chce opět podniknout nepovolený výlet do cizích krajin, a rafinovaně jsem při otevření šuplete batoh obsadila. Ovšem k mému značnému překvapení pravila, že se tentokrát nemusím obávat, že bych zůstala doma, a vytasila se s kšíry vypadajícími jako svěrací kazajka a proslovem, že konečně uvidím, zač je v kočičí smečce života loket, a naučím se vážit si toho, že jsem jedináček, který by měl být své dvounožce vděčný a úměrně tomu i přítulný – no řeknu vám upřímně, svíjela jsem se smíchy asi půl hodiny a následně jsem se, stále ještě s chichotáním, odebrala do bedýnky. Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že DNŽ má sbaleno a po té, co mě zákeřně odlapla, tak mě narvala do nových kšír a už to jelo - já do batožku, batožek se mnou na krk, druhý batoh na záda a už jsme si to kvačily k vlaku zvanému elefanťák.

S tímto druhem vlaku jsem již poměrně dobře obeznámena, takže jsem byla poněkud zmatena, protože jím obvykle jezdíme k chůvákům, a tam přeci žádná kočičí smečka není, a chůváci než by kočkověci zabírali, naopak tyto milované kočičce vydávají. Po chvíli mi ovšem došlo, že tudy cesta nepovede - elefanťák dojel na veliké nádraží, kde byl příšerný rámus a vlaků podstatně ohavnějších nepočítaně. DNŽ se se mnou jala zmateně pobíhat od informační tabule k informační tabuli a kupodivu ignorovala to, že se snažím veškerý nádražní rámus přemňoukat tím, co si o jejím chování myslím. Nicméně posléze se konečně zorientovala, kudy z nástupiště Sever na nástupiště Jih a vsoukala nás do další plechové příšernosti, která ovšem byla vybavena soukromým kupé s plyšovými sedačkami. Usadila jsem se tedy u okénka, pozorovala krajinu a i přes již dost vyřvané hlasivky dvounožce vysvětlovala, že tento způsob přepravy jeví se mi dosti podivným. Ovšem vzhledem k tomu, že jsme byli v ozáclonkované místnůstce samotné, se tím DNŽ nejenže nevzrušovala, ale naopak se pochechtávala s tím, že mi ty připomínky brzo zmrznou na tlamce, a vesele si s kýmsi smskovala.

Přibližně po hodině uložila DNŽ mobil do pouzdra, pouzdro do kapsy, kočku do batožku a vyskotačily jsme ven na nástupiště. DNŽ se rozhlédla, pravila: „Hm, ještě nedorazila,“ a hbitým krokem se odebrala do podivné betonové nechutnosti, kde bylo šero a odporný smrad. Tam jsme naštěstí nebyly dlouho, neboť po chvíli se do prostor vřítila malá plechovka, kterou dvounožci nazývají automobilem, a v něm seděla má velmi oblíbená teta – ano, správně tušíte, teta Mirka, zdroj to mých oblíbených hraček. Zavýskala jsem tedy radostí, a přestože DNŽ, v rámci Mirčiné jízdy a la Fittipaldi, hrála všema barvama, vesele jsem s tetou, která měla jednu ruku na volantu, druhou na řadící páce a třetí a čtvrtou rukou mě drbala, celou cestu vesele rozprávěla, netucha, co si na mě ty dvě připravily.

Miou
Miou. Foto micousa


Pokračování příště...



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







14 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Jana G., Jerroušek a Gina
KocouřákJana G., Jerroušek a Gina  Datum11. února 2018 20:36

Honem rychle piš pokračování :)

MařiČa
KocouřákMařiČa  Datum10. února 2018 10:10

Miou, krásný cestopis, ale skončila jsi zrovna v tak napínavém bodě.

mirkacab
Kocouřákmirkacab  Datum7. února 2018 21:38

Ježí se mi hrůzou vlasy,co se ještě dozvíme :-)))

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum7. února 2018 21:11

Boží povídání :-)

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum7. února 2018 20:25

Super první část deníčku:-)))))) a jak čtu, výrazně se nejen já těším na pokračování:-))))))) Miou, ty jsi spisovatelka:-)))

snoopy
Kocouřáksnoopy  Datum7. února 2018 20:05

Miou,to je úplné drama, už se těším na další zápisek.

Maud
KocouřákMaud  Datum7. února 2018 19:10

Je to napínavé, cítím, že to hlavní teprve přijde! Už se moc těším! :-) ...a vůbec nepochybuju o počtu rukou, které teta Mirka má, cha chá....

Máša
KocouřákMáša  Datum7. února 2018 14:53

Miou, už se těšíme na pokračování :-)

Pája6
KocouřákPája6  Datum7. února 2018 13:48

No a pak poprosime o denicek Čikynka, Gafička a Vterku. Se možná budeme divit ☺.
Miou, za deniček by sis zasloužila jedničku s hvezdičkou. Super !!!

janarim
Kocouřákjanarim  Datum7. února 2018 11:03

Teda Miou, ty seš číslo ☺ Hned je ten den takový veselejší.

Reda
KocouřákReda  Datum7. února 2018 10:59

Už se moc těším na pokračování :-)

Zden Ča
KocouřákZden Ča  Datum7. února 2018 10:25

Miou to jsem zvědavá :-o))

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum7. února 2018 6:52

Tak som si to všetko skvele predstavila a ešte teraz sa smejem.Miuška si veľmi odvážna.

gwen
Kocouřákgwen  Datum7. února 2018 0:05

Jak jsem jela vychovávat kočičáky z venkova!.-o)))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (24x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top