V2 už tu není

Musím si zapsat důležitou událost. V úterý odpoledne si přijela dívka pro V2 (Koko). Všichni jsme si novou paničku přišli očichat a pomazlit se. Já tedy jen pozorovat. Vetřelci se na dívčinu vrhli, předli a nechali se hladit. Koko se dokonce usadil na noze paniččina brášky. Bylo to docela zajímavé podívání. Tak se povídalo a povídalo... Koko dostal nové jméno. Měl sbalenou igelitku. Moje přitulkyně Vetřelcům pořád říkala, že jim jednoho dne sbalí batůžek, ale pak mu nabalila igelitku a bylo to. Dokonce ani ne s kočičkou. Těsně před příjezdem nové paničky se kočičáři pěkně umyli. Jako by tušili, že se mají líbit. Udělali jsme ještě poslední Vetřelčí fota a bylo.
Koko si pak klidně zalezl do přepravky a začal tam drásat svou plyšovou kačenu. Ani mu nedošlo, že je nesen pryč. I v autě vypadal spokojeně.
A jak to vypadá u nás? Nejprve jsme byli celí překvapení, že jsme tu jen dva. Agi dokonce křičel, ale pak se vše uklidnilo. Ve dvou se to už přeci jen lépe táhne. Agi je hodnější a já mám víc klidu.
Z Prahy nám přišel pozdrav, že je vše OK. Bastien si to v novém domově prozkoumává, ale na přátelské pozdravy pesana Kimíka zatím odpovídá syčením.
Já dostal veliký balík vynikajících granulí. Tak jsem vlastně prodal bráchu za kus žvance.
(Ale já to říkal od začátku. Jen na vychování a dost. Jsem rád, že má můj Vetřelec hezký domov a milou a milující dívčinu.)