Konečně doma! Včera si pro mě panička přijela s páníčkem, zrovna jsem seděla pod křeslem, panička toho kocoura zrovna měla návštěvu, takovou babu, vůbec se mi nelíbila, panička kocoura mojí paničce říkala, že ji koucour nemá rád, že už na ni několikrát vyjel, mně taky zrovna moc "nevoněla". Panička mě zradila, místo aby šla hned ke mně, tak si šla hladit kocoura, to jsem se teda urazila a začla trucovat, ať si to užijou. Nejdřív jsem vůbec nechtěla vylézt z pod křesla a drápkama jsem se držela, co mohla, a když mě teda nakonec dostali do ruky, nechtěla jsem na sebe připnout vodítko, nesl mě páníček, přítel mojí paničky, protože strašně škrábu, oni ale neví, že je to strach, že mě šoupnou k někomu a už se pro mě nevrátí, takže cestou do auta jsem už nezlobila a cestou zpátky domů jsem byla už klidná.
Doma jsem se přivítala nejdřív se štěnětem Miou (druhý pes mě ignoruje) a nakonec s paničky mamkou.
Musela jsem si znovu očichat svůj domov a pelíšek, jestli mi v něm náhodou někdo nespal, taky očichat svůj záchod.
Večer už jsem to nevydržela a skočila paničce do postele a mazlila se a mazlila.....
Dneska ráno jsem se zase mazlila a teď sedím paničce na klíně a sleduji, jestli nepíše chyby.
Tak pááá
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?