Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum10. ledna 2018  |  KočičákMiou  |  Autormicousa  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 898x / 2x

Jak DNŽ málem vyhynula a já byla naservírovaná jako kočka na modro.

Miouk ve spolek.

Dnes vám moji drazí zdejší popíšu horor před-Štědrodenní, který udál se 23.12. při cestě do chůvákova – raději se usaďte a uchopte v tlapu silný nápoj, neboť kam se hrabe Karel Jaromír E., tedy co do temného hororu, nikoli co do literárního stylu, neb ten je v případě DNŽ spíš literární paskvil.

Miou

Tak tedy - moje dvounožka živitelka se, jako každý rok, i letos dohodla s mými chůváky, že se na Vánoční svátky, tedy od 23. do 25. 12., přemístíme do jejich domácnosti. Zvykem ovšem jest, že DNŽ jako příspěvek vždy přivleče čerstvého kapra, kterého zakoupí v Praze ve Spálené ulici, vedle kostela Nejsvětější trojice, kde už má pár let s prodavači domluvu, že ho u nich objedná dopředu a pak jenom vyzvedne igelitku s tovarem, tudíž odpadá její asistence při vraždění ryb, kterou by to moje dvounohé nemehlo natuty nerozdejchalo. Loni jsem se vyzvedávací atrakce neúčastnila, neboť tato transakce proběhla den předem, než jsme jely k chůvákům, protože nás vezl dvounožčin bratr autem, ale letos to bylo naplánováno tak, že to z Hostivaře vezmeme na Karlovo náměstí tramvají číslo 22, vyzvedneme ve Spálené ulici kapra a pak překvačíme na Lazarskou na tramvaj, jíž se dobéřeme na Masarykovo nádraží. Dvounohá tedy v pátek po poledni domluvila vyzvednutí kapra na sobotní ráno, zjistila, kdy nám jede vlak tak, abych byla vybedýnkovaná, kapr v pohodlí vyzvednut a ještě i k jízdenky zakoupení by v poklidu došlo. Ovšem jak známo – myslet znamená prdlajs vědět – a co se myšlení DNŽ týče, tam to platí x-násob.

První část akce „cesta do lázeňského města“ proběhla celkem podle plánu – dobrala jsem se snídaně, na bedýnce si zahrabošila, do kšírků v domnění, že se půjdem kolem baráku proběhnout, vznosně nakráčela a až po zjištění, že jsem lupnuta do přepravního batožku, jsem se jala lehce vzpěčovat. Nicméně nešly jsme na autobus směr veterina, ale na tramvaj, což mě zklidnilo do té míry, že jsem se přestala zmítat, a pouze jsem po celou cestu DNŽ sdělovala své dojmy a výhrady k pražské MHD netušíc, že ucho velkého bratra, tedy MHDtra, je všude, a tento se následně zákeřně pomstí. Dojely jsme tedy na Karlák, dokvačily ke kapřím kádím, převzaly igelitku a vzhledem k mé osobní úchvatnosti i nějaké jikry a skelety navíc na polívku vyfasovaly, a následně se DNŽ s batohem na zádech, mnou na krku a igelitkou s kapřími ostatky v ruce jala směřovat za roh na tramvajovou zastávku Lazarská.

Ušly jsme však sotva deset metrů a právě, když jsme procházely okolo jediného obydleného baráku v tomto úseku, jela kolem tramvaj a řidiče nenapadlo nic úchvatnějšího, než zařinčet jak polednice, tedy pardon, polnice – prostě taková ta trubka, co se jí velí k útoku. No řeknu vám, ani já dodnes nechápu, jak se mi podařilo v mžiku vymotat se z kšír a batožku, když jsem zaútočila na ten barák. DNŽ to chápe ještě méně, zvlášť, když jsem při onom útoku prolítla těžkejma lítacíma vchodovejma dveřma, zatímco doma ofrňuju nad těma průlezníma na balkonek. Poté, co jsem zahnala nepřítele a trošku se uklidnila, zaposlouchala jsem se a zjistila, že moje DNŽ mi nejenže statečně nekryje záda, ale naopak kdesi vpovzdálí zoufale kvílí a volá mě nazpátek. Vylezla jsem tedy těžkými lítacími dveřmi ven, usadila se uprostřed schodiště a s úžasem pozorovala, jak dole pod ním DNŽ lomcuje zamčenou železnou mříží, která zjevně zabraňovala tvorům její velikosti a šířky v průniku do domovních prostor. Sice ve mně ještě pumpoval bojový adrenalin, nicméně zjistila jsem, že se přiučím novým pozoruhodnostem, které dvounožci vyrábí, jsou-li ve stresu – DNŽ visela na mříži a její hlasový projev se pohyboval v rozsahu od lákání přes loudění až do spílání mé vznešenosti, kdy srdceryvně a velmi barvitě popisovala, co nastane, jestli se okamžitě nevrátím do její náruče. Dokonce se snížila i k vyhrožování, že jestli tam bude na mě čekat příliš dlouho, tak jí nezbude, než ohlodat syrového kapra a následně k Štědrovečerní večeři ukuchtit kočku na modro. Musím říci, že jsem se tím bavila náramně, ovšem pouze do doby, než nepřítel vystrčil růžky, tedy lépe řečeno zvěda v podobě starší paní, která se najednou zjevila za mými zády a tak mě překvapila, že jsem raději vystartovala směrem k DNŽ, která mě celá šťastná těsně u mříže čapla do své náruče. Chytila jsem se jí kolem krku a následně jí hlasitě vysvětlila, že nemá co děkovat nepřátelským zvědům, ale raději si pospíšit na vlak, neboť jsem po bojové akci vyhladovělá a už se těším k chůvákům na dobrůtku.

Miou

Miou

No co vám budu povídat, než jsme došly na zastávku, tak mě svírala v pazouře tak, že nemít kožíšek, tak mám modřiny, na zastávce mě omotala šňůrou tak, že by z toho ani Copperfield neunikl, a po cestě vlakem už jí tak otrnulo, že na mě pak chůvákům nejenže žalovala, že jsem prováděla bojový útok na cizí barák, ale ještě napráskala, že jsem byla po cestě tak ukecaná, že jsem překecala i vlakem spolucestující lidská pazdráťata – si příště sakra rozmyslím, než jí zase někam vezmu.


P.S.: Na fotkách je pofocen onen dům, avšak až dodatečně, protože v moment mého útoku nebyla DNŽ schopna ničeho jiného, než viset na mříži a kvílet.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







17 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

micouša
Kocouřákmicouša  Datum12. ledna 2018 11:22

Mirko už jí má zakoupenou - ta Chocholouškovic slabej hadr 😉

mirkacab
Kocouřákmirkacab  Datum12. ledna 2018 11:04

Takže do Ústí jedeš ve svěrací kazajce? 🤣🤣
No to se ještě pobavíme 🤣

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum11. ledna 2018 16:44

Miou, předvánoční horor jsi skvěle vylíčila:-))) Není DNŽ z tohoto zážitku zcela šedivá? Mě by dozajista kleplo! Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo pro vás obě:-)
Něco podobného jsem kdysi zažila s Fouskem, který mi vypadl z přepravky (uvolnila se dvířka).... a pelášil přes parkoviště, co mu tlapky stačily. Vletěl mi za takové mříže u výměníku a obdobně jako tebe DNŽ, i já ho lákala ven. Sliby, výhrůžky - na to z vysoka dlabal. Dostalo ho ven až pečené kachní stehno, které jsem se spoustou dalších dobrot nafasovala u našich:-)))

janarim
Kocouřákjanarim  Datum11. ledna 2018 8:53

micouso, ještě že to dopadlo tak dobře, úplně jsem se prosila při představě, že by Miou vystřelila jiným směrem. Kam se na takový horor hrabe Hitchcock!

MařiČa
KocouřákMařiČa  Datum11. ledna 2018 0:56

Horový příběh jako od Hitchcocka. Teď se nad tím smějeme, ale musela jste prožít chvíle opravdové hrůzy. Myslím, že teď budete převážet Miou ve svěrací kazajce.

micouša
Kocouřákmicouša  Datum10. ledna 2018 23:55

Evi když se dobře podíváš tak na té mříži dohledáš otisky mého chrupu - no dobře teď trošičku přeháním ale ne zas o moc. Pravda je že před sepsáním deníčku jsem to potřebovala poněkud rozdejchat abych získala nadhled ale i tak jsem to sepisovala tejden protože i teď když si na to vzpomenu jsem orosena až tam co páteř přechází v rozdělovník macaté polokoule. 😉 Pájo velmi drahý batožek Mioucha podědila a do teď s tím nebyl problém nejvejš se trochu vrtí a je uřvaně ukecaná ale ten tramvajvodicí "inteligent" zničehož nic a bez zjevného důvodu zařinčel tak že i u mě by to při pitvě diagnostikovali jako dvojitý infarkt. 😥 Ostatním děkuji za pochopení toho že je neuvěřitelné že jsem nevyhynula 😆

Anessska
KocouřákAnessska  Datum10. ledna 2018 22:41

Tak hlavně že jste se našly:) Takovéhle drama by ani v Hollywoodu nevymysleli:)

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum10. ledna 2018 21:21

Šmarjá to musel být šílený horor, bych se zbláznila. Hlavně, že to dobře dopadlo :-)

Maud
KocouřákMaud  Datum10. ledna 2018 19:56

Čekala jsem na podrobný popis avizované cesty! To musel být horor. Miou, tvoje DNŽ má zcela jistě svatozář. :-)))

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum10. ledna 2018 16:14

Ivča,zas vtipne popísana strašidelná scéna.Mne by sa tak roztriasli od strachu nohy,že by som sa asi zavesila na chvíľku na tie pekné mreže.Hlavne,že ste k chúvakom docestovali,kapra zjedli a Miušku od radosti vystískali.

Aladarko
KočičákAladarko  Datum10. ledna 2018 16:11

Miuška,ty si tak pohotová a múdra,že si zaliezla do baráku.Ani nechcem pomyslieť,čo sa ti mohlo prihodiť,keby si utekala na cestu.Posielam šikovnej kočičke čumáčkovu.

Jana G., Jerroušek a Gina
KocouřákJana G., Jerroušek a Gina  Datum10. ledna 2018 13:39

Miou, příště si to budu číst na WC, protože jsem se málem počůrala smíchy :D

Reda
KocouřákReda  Datum10. ledna 2018 12:24

Miou, ty máš teda nápady. Ale hlavní je, že to dobře dopadlo :-)

gwen
Kocouřákgwen  Datum10. ledna 2018 12:02

Myslím, že ten kámen, co ji spadl ze srdce, jsme slyšeli všichni...o))

Zden Ča
KocouřákZden Ča  Datum10. ledna 2018 12:01

Miou ty jsi číslo já bych na místě DNŽ taky vyváděla :-))

Pája6
KocouřákPája6  Datum10. ledna 2018 11:53

Bych se s tebou nepárala, narvala tě do přepravky a měla bys po ftákách :-).
Ale zase by nebylo o čem psát a to by byla škoda. Super deníček. Nakonec byl pro dvounohou nejhezčí dárek ten, že jsi se nechala odchytit, kdo jinej to má, že :-)))).

gwen
Kocouřákgwen  Datum10. ledna 2018 11:29

Horor! Ale dobře to dopadlo. Micouš, musely to být nervy....
Miou, nezlob!.-o))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (26x)
2
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (15x)
3
Kočičí jména (13x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top