Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 109 z 1433. listopadu 2011 | Autor: Willard
Jak sem obsadil nový levhartárium
Levharti jsou děsně drsný zvířata, páč maj ve hvězdách uchystanej děsně drsnej život. Veškerý nebezpečenství zdolávaj ale mezi vrninkánim, vyvalovánim bžíšánka a papkánim, z čehož by nepoučení dvounozí mohli usoudit, že je to všechno brnkačka.
Jednou takhle zjara jsme se s bráchancem Bertranďákem dohadovali o tom, kdo si od koho nechá urvat obě uši, když nám jinak mátožný dvounohý začali hejbat s prolejzačkama, posedama, číhadlama, strategickejma základnama pro vzdušný útoky a jinejma součástma levhartária. Hnedka sem tušil, že se mi zřizuje soukromá herna, kde nebudou překážet dvounožčí věci a kde budu moct zmydlit Bertranďáka čtyřikrát denně. Vypadalo to slibně. Všude byla spousta tašek, ...1. listopadu 2011 | Autor: Puff
Náš balon aneb co se u nás děje
Začnu tím, že zima je to správné období pro kocouří odpočinek - můj odpočinek. Aspoň by se tak mohlo zdát. Venku nesvítí sluníčko, za to teplo sálá úplně odjinud. Správný kocour si nejlépe zaleze pod peřinu a rozjímá o tom, co si dá dobrého k jídlu, a zda má vůbec sílu vymyslet nějakou rošťárnu. Tuhle si mě na stranu vzala Ajuš a měla ke mně velkou rozmluvu. Nebylo to ani kůli ocáknuté zdi z misky, ani kůli tomu, že jsem si odnesl z linky maso, a ani kůli tomu, že opět trénuju svůj noční zpěv. I když pravda, o tom se také zmínila. Bylo mi jen řečeno, že k nám po zimě přiletí nějaký pták a už doma nebudu řvát po nocích sám. Já teda nevím, ale papouška měla babi a docela mě fascinoval. Strkal ...28. října 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Dvounohá se vměšuje
Matýsek si zdřímnul. Dovolte mi, prosím, přihřát si svou polívčičku...
Vladimír Renčín nakreslil obrázek, na kterém dvě obtloustlé, patřičně podstrojené uklízečky stojí před rozměrným plátnem s nahou dámskou postavou v nadživotní velikosti. Text zněl: „Pan Rubens nám ženám rozuměl!“
Když napíšu „nahá žena“, vybaví se vám nejspíš barokní obraz.
Když napíšu „nahatá žena“, i když jsme tady ponejvíce dámské uskupení, vzpomenete si na časopisy pro pány.
A rozdíl je jen v jedné nevinné a celkem fádní slabice.
Internet je nafukovací. Vejde se všechno. Slova mají strašnou sílu!
Vždycky znova si to uvědomím, když to nejpřesnější nemohu najít.
Dušičky jsou na krku. A s nimi temnota, ...27. října 2011 | Autor: Eliška z Lužných záhrad
Na kolená!
Viete, že keď je vonku chladno, tak u dvojnohej na kolenách v izbe pri teplom krbe je omnoho príjemnejšie? A keď je k tomu masáž krku, škrabkanie za uškami a navrchu na hlave, tak že to vôbec nie je zlé? No fakt!
K tomuto zisteniu som sa ale prepracovala postupne. No, možno mi to trvalo trošku dlhšie ako Ginovi. Ale viete, opatrnosti nie je nikdy nazvyš; to my, čo sme vyrástli na ulici, máme zakódované už asi navždy.
Pamätáš, panička, na naše prvé dotyky? To bolo vtedy, keď som moje mačiatka uložila u vás na dvore medzi dosky za domom. Keď si sa po pár dňoch snažila o ne troška postarať, odháňala som ťa (krytá spoza dosiek) mojou pravačkou s nabrúsenými drápkami. Nie vždy som trafila, ...21. října 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Pohádka o chytrém kocourovi
Byl jednou jeden chytrý kocour. Jmenoval se Číman.
Vlastně se tak nejmenoval, ale na tom nezáleží...
Vlastnil krásnou slečnu a ta slečna rodiče a ti rodiče chatu.
Slečna se chtěla vdávat.
Domluvit svatbu není jen tak. Kocour ten mumraj pozorně sledoval.
Nutno přiznat, že se silnou nevolí, ale rodiče nápadníka přivezli na chatu dárek. Moc pěkný dárek – kuře na grilování. Než přijde kuře na řadu, dali ho na chladnou podlahu do sklípku.
Kocour usoudil, že jsou to slušní lidé, když nosí kuřata, a šel si po svých. Na ty řeči kolem už nebyl zvědavý.
Když chtěli kuře připravit, nenašli ho.
Příslušníci dvou čerstvě seznámených rodin po sobě nedůvěřivě koukali a měli smíšené pocity. ...16. října 2011 | Autor: Bella (2)
Moje kočka je blondýna!
V tomto zjištění mě za poslední rok soužití má chlupatá spolubydlící utvrzuje každý den víc a víc.
Ze začátku jsem její nemotornost a nepřizpůsobivost přičítala mladému věku a nedostatku zkušeností. Přece když vidíte, jak se malé rozkošné koťátko vyděšeně ježí na všechno, co je větší než ono, počínaje botami a konče fotbalovým míčem, musíte se jen pousmát, jak je roztomilé. A tak plynul čas a já se těšila, až bude moje zvířátko chytřejší, mazanější a šikovnější, stejně jako ty superkočky, o kterých píší a vyprávějí jejich majitelé. S věkem ale rostlo i její bloňďaté já a občas se nestačím divit, co zas to moje zvířátko vyvádí.
Myslím, že by bylo namístě vysvětlit, jak se pozná ...14. října 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
U vás na zámku se taky koupete?
Nejenže se Dvounohá před námi zavírá do té nejmenší místnosti a nechce nám ukázat, co tam dělá...
Často se zavře i do koupelny a ještě tam nahlas pouští vodu!
V očekávání nejhorší katastrofy mňoukám jak o život u spodní mřížky pro plynové spotřebiče ve dveřích, aby pochopila, jak trpím a bojím se o ni.
Vůbec to s ní nehne. Plíce bych si mohl vymňoukat!
Každá kočka se umí umýt, aniž by zmáchala půlku bytu.
Lidé jsou nemožní!
Posledně už to Dvounohá nemohla poslouchat a otevřela na malinkou škvírku, abych dal pokoj.
Zkusil jsem tam opatrně nacpat jednu tlapku.
Škvíra se zvětšila.
Pak jsem tam statečně strčil hlavu až po krk, připraven okamžitě prchnout.
Za závěsem tekla voda a ...7. října 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Co je nejdůležitější...
Když puntíkované kočky došly k názoru, že je užitečné mít poskoka k ruce, ochočily si člověka.
Číňané pak výbušninu pro parádu pojmenovali bengálský oheň po nich.
Ostatně, kdo asi přišel na to, že kočky jsou na reprezentaci?
V egyptských sýpkách byly pracovně a rozmazlovali je spíš až po smrti...
Ale chování domácích mazlíčků nejspíš okoukali Britové v Indii.
Osobně jsem těžký individualista. Na organizování si nepotrpím.
Vždycky to zavání přepravkou a nepříjemnostma. Ale když už jsem ten předseda přes kuřata...
Ostatně vždycky můžu z KPKK vystoupit, ne? Přece první starostí politiků, když se začalo mluvit o EU, bylo, jestli se dá vystoupit...
O Dvounožkyni už jsem tady ...4. října 2011 | Autor: Eliška z Lužných záhrad
Ach, tie stromy!
„Ten strom musí dolu ešte túto jeseň!“ zavelil dvojnožkin otec. Myslel tým cca šesť metrov vysoký smrek pri chalupe, ktorý už začal byť hrozbou pre dom. Už taký prípad mali, keď počas búrky jeden zo starších smrekov štrajchol okraj strechy. Chalupa sa vyskytuje v dedinke uprostred nádherných Kremnických hôr. Dotyčný strom sa vyskytoval tesne pri plote na kraji malej záhradky pri dome. Povedľa stromu sa zvesela tiahli telefónne a elektrické káble. Z druhej strany stromu je útulná drevená filagória – dvojnožkin otec s drevom robí rád a je to vidno. Spoza plota vykúka podobná filagória od susedov. Ako sa dá zrezať šesťmetrový strom, aby nič z menovaných vecí neutrpelo ujmu? Na to si netrúfal ...3. října 2011 | Autor: Kittie
Sladký život
Po delší době jsem si opět vzpomněla na svůj deníček na Modrém kocouřovi a nedá mi to nenapsat vám, jak se mi vede...
No nemůžu si ale vůbec stěžovat! :-) Obslužný personál mám po těch více než dvou letech soužití skvěle ochočen, pochoutky mi kupují jen ty nejlepší, nebo mnou nejoblíbenější, a záchodky čistí vzorně - na to já jsem pes! ;-)
Mamča je navíc super ochočena ve hrách - hází hračky, když se mi chce aportovat, schovává se za roh nebo za nábytek, když mám náladu se honit... samozřejmě nestíhá moje tempo, ale snaží se. Díky mně má občas i slušný pohyb, za což mi je určitě moooc vděčná.
Trochu nám pokulhává můj striktní zákaz chození na veterinu - ne a ne je to naučit, že ...1. října 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Jak jsem vzal spravedlnost do vlastních rukou!
Dvounohá je naprosto necitlivá bytost, která nemá ponětí o potřebách jistot a nebeského klidu pro kočičí rozjímání...
Přišla na to, že z potahů vlají nítě jak fángle z prvomájového průvodu.
Poradil jsem jí, ať si jde ztěžovat na lampárnu!
Nutil ji někdo pořizovat si kocoura? Nenutil!
Mohla si klidně koupit nějaké bojové plemeno psa. Ten by ji naučil móresům.
Pravila, že už bojuje dost se mnou. A pes, že jsem na ni taky.
A že se musí koupit přehoz, protože to vypadá, jak bolavá rána.
To jsem jí schválil. Drásat staré potahy už mě nebaví.
S novými to bude jiné kafe...
Vyhrožovala, že mě pověsí za uši do průvanu.
To jsem zamítnul. Průvan nemám rád.
Když usoudila, že by ...24. září 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Dědictví věže babylonské
Jemně vrčí šicí stroj a Dvounohá si u něj tiše zpívá. Tedy ona si myslí, že zpívá. Ve skutečnosti jenom tak bublá, jako kastrol s gulášem na plotně, než se připálí.
Jediný, kdo tady umí zpívat, jsem já. Ale svým zpěvem šetřím. Dobrého pomálu! Zpívám jenom, když toužím po lásce... Tu chvíli jsem romantik.
Když to nikam nevede a žádná fešanda na obzoru, zakousnu deku a ukážu jí, jaký jsem pašák! Potom už nezpívám. Proč taky, když si toho neumějí vážit!
Když má Káču na klíně, Dvounohá taky přede. Teda plete. Protože nemá chlupy. Musí si nějaké uplést na zimu. Na tom jasně vidíte, jak jsou dvounožci nedokonalí. Já mám chlupů na rozdávání. A nejsem žádný škot. Rozdávám, kudy chodím. ...23. září 2011 | Autor: Gino el Gatto
Aj na Sardínii žijú mačky
Vrátili sa! Konečne sa vrátili! Dvojnohá s dvojnohým boli preč hrozne dlho, vraj dva týždne, to neviem, ale hrozne dlho to bolo. Mladých krmičov nám doma síce nechali, ale nebolo to ono. Nedodržiavali večerný harmonogram prideľovania kuracích srdiečok, raňajky stíhali horko-ťažko, ani sa nám pri tom nestíhali tak pekne prihovárať ako dvojnohá, že aké je ráno hneď krajšie, keď nás vidí, a tak. Inokedy sa teda tvárim, že len zdržuje zbytočne pred jedlom, ale teraz mi to fakt chýbalo.
Pôvodne som to mal premyslené, že keď prídu, že to dvojnohej zrátam, budem ju aspoň dva dni okato ignorovať, potom ju kusnem a potom, keď bude moc prosíkať, tak jej nakoniec odpustím. Ale nejako sa to nakoniec ...17. září 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Dvounohá na baterky
Na Dvounohou si kocour musí dávat majzla!
Jestli neprobíjí...
Už párkrát jsem od ní při muchlování dostal elektrickou ránu.
Asi je na baterky. Určitě je na baterky!
Když mě a Kačenku pozoruje, občas tak divně svítí.
Ne jen očima, jako to umí kočky v noci. Svítí i ve dne!
Pokud se jí zkusím opatrně dotknout packou, naivně si myslí, že dávám pac.
Ale já jen zkouším, jestli je nabitá. Je to krajně podezřelé!
Zatímco se domnívá, že spím, pokradmu ji sleduju. Pod počítačem má různé kabely. Taky už se do nich párkrát zamotala. Ale dobíjí jen telefon a rádio. Fakt nevím, jak to dělá!
Nejdřív bývala od rána do večera v práci.
Potom byla od rána do večera s Dvounožcem a stejně to ...12. září 2011 | Autor: Bart Barry CZ
Eddie a já
A tak ho tady mám. Bráchu. Už přijel. Jsou to samé uši. A nohy. Úplně jsem zůstal koukat. A hned jsem se chtěl kamarádit. No ne úplně hned, na začátku jsem to chtěl pořádně okomentovat, to přece dává smysl. Tak jsem to komentoval tak do sedmi do rána a pak celá rodina padla vyčerpáním na postel a prospali jsme celou sobotu. Pak už to šlo rychle. Večer už jsme s Edoušem usnuli spolu. Dvounohá říkala, že právě proto Eddie přijel. Ale on ze mě udělal polštář. Nechtěl jsem být polštář. Nebo chvílí ano, ale ne pořád. Ale Eddie vždy za mnou přijde a spadne na mě. A tak dělám totéž. Přijdu a spadnu na něj. Občas se kvůli tomu i popereme. Pardon, my se nepereme, my pouze porovnáváme svou ...9. září 2011 | Autor: Fluffy Jack
Zas mňa opustila ta potfora... :-P
Mňauvajs kožešiny...
no opravdu mě už z teho trefí šlak!!! Zas mňa opustila. Já su fakt hodné kocór, sa snažím, asi, nééé??? Přítulné su jak sviňa a ona si najednó zas začne balit kufre a jako si odfrčí někam, ani nevim kam??? Tož já s ňou zas začál aj spat v pelechu, jako že aby si ta krasotinka nemyslela, že ju nějak zanedbávám, či co, a stejně to bylo jako zbytečnéé??? No představte si to. Tentokrát sem musél pohlídať velkó dvounožačku (mama mojéj kočeny).
Tož sem pěkně dohlížal na to, abych měl stále plné mistéčky, ze kterých jsem ale stejnak nežrál - teda já si vždy pár granulí někdejc ulil - no abych nebyl o hladu, sa rozumí - ale na oko jsem na dvounožačku házel "raněnó ...9. září 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Moje žena mi nerozumí
Kočky uměj ledacos...
Poznaj, co od nich člověk zrovna potřebuje.
A vy si můžete vybrat!
Chybí vám radost z rozverných koťat?
Jsou tu k dispozici v nejrůznějších variantách.
Toužíte po něze a solidnosti v očích?
Rozvážné britky elegantních barev jsou zaručeně na svém místě.
Stačí číst o Jůlince na procházce a slyšíte šumět stromy, cítíte vůni trávy a ten klid lesa máte před očima!
Ale lidi jsou natvrdlí.
Hlavně ta moje Dvounohá!
Od rána chodím za ní a mňoukám.
Otočí se na mě a ptá se: „Co je? Konzervu jsi dostal, čerstvá voda je v misce, na bedýnce jsi taky byl, před chvílí jsem ji vybírala... Dva kartáče chlupů jsem z tebe vyhřebelcovala, tak co bys rád? Chceš si ...2. září 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Narozeniny
V lednu povídala Dvounožkyně, že Kačenka má narozeniny.
To jsou mi věci! Jak se jí to stalo?
A co s nima bude dělat?
Číhal jsem poblíž, kdyby to bylo jídlo, ale nic zajímavého jsem neviděl.
Narozeniny jsou prý, když se narodíte...
Tak nevím, já si to nepamatuju a Kačenku hodili v Jaroměři přes plot.
Říkal to Dvounožec a ten nekecal.
Proto slavíme Nalezeniny, jako všichni kočičáci, co měli kliku a někoho si našli.
Dostali jsme šunku. Lepší než konzerva, ale kuře to není!
V květnu jsem měl Nalezeniny já.
Mě nehodili přes plot, ale co je to platné, když není kuře.
Bylo horko k padnutí a Dvounožkyně padla do křesla a ani se nehla.
Dvakrát jsem jí vylezl na klín a podal ...27. srpna 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Jak nechodíme na procházku
Posledně jsem to vzal nějak moc přes city. Takhle by to nešlo. Na chudý lid musí být přísnost a kocouří plémě nefňuká! Když je zle, přikrčí se, potichoučku nenápadně přečká a vydrží všechno a jen se vyčasí, oklepe se, vztyčí ocásek jako vlajku na stožáru a neodolatelné, hrdě se nese prostředkem cesty.
Ale abych to nezamluvil, Dvounohá mě pěkně štve!
Hlásá, že neubereme-li na jídle, musíme přidat na pohybu.
Ať si přidává, co chce, ale mě ať do toho netahá!
Rád pozoruju, jak vytírá podlahu, myje schody a dělá různé nesmyslné prostocviky s hadrem.
Vleže! Dokud nezvrhnu kbelík s vodou a louže mi nesahá až k packám, vůbec se mě to netýká!
I před rozlitou vodou couvám uvážlivě a ...21. srpna 2011 | Autor: Lucien Markýz de Sac de Voyage
Paměti Giacoma Casanovy
Tssssss, já žádnej Macho nejsem! Já jsem Luciáš, Puntík, Leopard, Plyšák, Neřád, Babčinapomsta. Neustále mi někdo vyčítá, že si o sobě myslím, že jsem něco extra. Tak bacha!! Já si to nemyslím! Já to vím. Žádná mi neodolá. Nevěříte? Chcete důkaz? Tak tady ho máte!
Asi tak před rokem jsem svolal zasedání mého fanklubu FC Apolón. Fanclub přišel a vrněl blahem. Předvedl jsem své dobré vychování. Po příchodu děvčat jsem se elegantně usadil na stole a přijímal obětiny v podobě tyčinek. Mé ostré zuby kmitaly rychlostí cirkulárky, jen s tou výhodou, že já piliny/zbytky nenechávám. Slečny a paní byly mým výkonem tak nadšené, že si stále žádaly repete. Dobrému publiku se neodmítá a jeho přízeň si ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
