Další do rodiny? Prý za měsíc

Tak nám to říkají naši dvounožci, prý že potřebujeme trochu rozptýlit, že jen tloustneme a jsme líní, takže další kocouří přírůstek (tzv. Monty) do naší smečky nám jen prospěje. Je pravda, že se s námi radili, jestli chceme ještě jednoho bráchu a že nás budou drbat pořád stejně, a oni si to naše váhavé mlčení přeložili jako souhlas. Hned za pár dní někam odjeli a pak přijeli hrozně moc načuchlí jinou kočičí smečkou (dalo nám to s Mignonem hrozně práce, než jsme očuchali všechny ty kalhoty, kabáty, batoh a samotné páníčky) a pak nám řekli, že Monty je už náš a že ho za měsíc uvidíme. Neustále nám to každý den připomínají, prý abychom to nezapomněli. Jsme teda hrozně moc napjatý a tak čekáme, kdy už ho přivezou, budeme ho muset samozřejmě hned na začátku poučit, co smí a nesmí, prostě si vezmeme jeho výchovu na starost. Hlavně už nebudu v naší smečce ten nejmladší, protože to je hrozný, Mignon mně neustále do všeho, co dělám, mluví, a to i přes to, že mám o 2 kg víc a jsem skoro o hlavu větší, tak mě furt vychovává (panička třeba na mě zakřičí: "Neškrabej ten gauč!" a Mignon už je u mě a fackuje mě, chjo), takže teď se jeho zájem přesune na nejmladšího, hurá, budu moct začít pořádně řádit. A ještě jedna věc, panička mi říká, že brácha je taky mýval, tak snad bude mít stejný smysl pro humor, a hlavně pro lumpárny, jako já (Mignon někdy neví, co je sranda, a kolikrát na mě kouká jak na blázna a ofrňuje nos). Nechci to říkat moc nahlas, ale moji dvounožci na sebe pletou bič a ještě se na to těší :-)) tak to fakt nechápu, ale hlavně, že bude sranda.