Nový brácha

Tak se vám všem musím pochlubit, mám bráchu, doopravdického bráchu. No Mignon je taky můj brácha, ale není to vodomil, nerad blbne a je přece jen trochu jiný a divný.
Stalo se to v sobotu, nejprve dvounožci vytáhli ze skříně přepravku, a tak jsme se běželi schovat, ale oni nás nehledali a prostě nic. Bylo to prostě divné, najednou se sebrali s prázdnou přepravkou a prý jedem vám pro bráchu, psychicky se na to připravte. Vím, že nám to furt dvounožkyně vykládala, ale mi jsme to nebrali jako vážnou věc.
Za pár hodin se vrátili, cítili jsme z nich hodně jiných koček a v přepravce zas nebylo nic vidět, prostě zas kecali. Ale najednou položili přepravku do obýváku a šli pryč, Mignon se vítal a já taky nic netušil, najednou ale slyším šramot, a tak jsem se šel mrknout. Představte si, v přepravce seděl takovej oranžovej skrček a jak jsem k bedně strčil nos, hned na mě ten mrňous zasyčel. A Mignon nic, já si furt říkal, že má pomalejší vedení. Tak k tomu malému pořád strkám nos, protože tak divně voní, a on už nesyčí. Běžím k dvounožcům, ať přepravku otevřou, a najednou Mignon, přišel blíž, protože se mu to nějak nezdálo, a jak si uvědomil, že tam je novej brácha, začal hned hrozně syčet a prskat (nevím proč, malej je fajn), no chvilku po sobě prskali oba. Pak se Mignon naštval a něco zasyčel ve smyslu u toho teda nemusím bejt a odklusal s řevem do koupelny, citlivka. Mignona dvounožci chvilku chlácholili, ale on se nedal a děsně jim nadával, že tohle mu teda dělat neměli, a z koupelny je vyhnal. Tak mu tam alespoň dali pelíšek a prý až bude klidnější, ať přijde. Pak malého pustili z přepravky, trochu jsem ho očuchal, sem tam na mě ještě zasyčel, ale jinak se vůbec nebál a začal všechno zkoumat, všude jsem s ním chodil, abych mu všechno ukázal, dvounožci mu jenom ukázali záchůdek a misky. Pak jsme se přiblížili ke koupelně, odkud vycházely zvuky jak od vzteklého levharta, a najednou Mignon vystartoval, minul malého a tak nafackoval mě, ani jsem se z toho nestačil vzpamatovat a byl zas pryč (to mi pak udělal ještě jednou, syčák). Dvounožci mě hrozně moc chválili, že jsem prý ochranka malého bráchy. Po tomhle zážitku jsme se nakonec koupelně vyhýbali a usnuli jsme spolu (ne u sebe, protože je trochu dotěrnej a chtěl mi zkoumat ocásek, ale kousek od sebe). Druhý den už to bylo lepší, Mignon byl ještě trochu nevrlej, ale už nás sledoval ze skříně, když slezl, tak mu malej lovil ocas a nohy, hihi, Mignon se málem zcvoknul, myslel si, že když bude na něj furt syčet, tak se ho bude bát, ale on si z něho nic nedělá a někdy na něj i udělá kočičí hřbet. Večer jsme spolu spali a vůbec neotravoval a chrupkal až do rána, sem tam si šel jen něco schroupnou, je vychovanej dobře. Ráno se mi pak hrozně smála dvounožkyně, protože si mě malej asi spletl s jeho mamkou a začal mi cosi hledat na bříšku, bylo mi to nepříjemný, tak jsem utekl a dvounožkyně mi řekla, že malej hledal cecík, tak ať se před ním moc nerozvaluju.
Včera se už malej brácha natolik otrkal, tak jsme si hráli, lovili jsme se na škrabadle a ve stanu, pak jsem už nemohl, a tak jsem se na něj jen koukal a pak usnul u dvounožkyně (která je z něho děsně vydřená, ale taky poškrábaná a pokousaná hihi). Prostě je to dobrý, mám si s kým hrát, malej je prý drak (to říká dvounožkyně), Mignon je furt trochu nabručenej, ale už je to lepší, včera už se i chvilku očuchávali. Dvounožci říkají, že nás začne brzo prohánět, zatím na to nevypadá, vždyť to je hroznej mrňous. Mám prostě z nového bráchy děsnou radost, tak doufám že se mu bude u nás líbit.

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama