Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 8. - Vášnivé zoufalství

Datum2. června 2008  |  AutorAzuros Kocouřéz  |  Zobrazení celkem/dnes10 045x / 1x

Blue Cat Television

uvádí

nekonečnou kočkonovelu

Vášnivé prokletí rodu Chlupézů

Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz

Díl 8.


Vášnivé zoufalství
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů. Autor: EvaNo
Autor: EvaNo
mufka.denicek.eu
Minulé díly:
7. Vášnivé plameny
6. Vášnivé otázky
5. Vášnivý plán
4. Vášnivé odpoledne
3. Vášnivá snídaně
2. Vášnivé probuzení
1. Vášnivé svítání
Barbarita se zoufalým výkřikem zahlédla, jak roucho otce Amadea zavlálo v záři plamenů a pak už viděla jen jeho siluetu, mizející v plamenném pekle. Přibíhajícím Frankitovi a Francesquitovi chvějící se tlapkou ukázala k hořící zásobárně: „Otec Amadeos! Tam... on... on tam... on přiběhl a křičel, že je tam Lassalita a Milchávez... on šel do ohně, on... otec Ama...“

Barbarita se zhroutila k zemi. Omdlela.

Frankito přiklekl k Barbaritě. Francesquito, nedbaje spalujícího žáru, vychrstl vodu z kbelíku do plamenů a volal: „Frankito, rychle, rychle, musíme hasit!“

Frankito zoufalým, zlomeným hlasem zašeptal: „Ne, Francesquito, nemá to smysl... shoří, všechno shoří! A má drahá sestřička se z toho zbláznila... měla vidiny... kde by se tady vzal otec Amadeos, kde by se tu vzali Lassalita a Milchávez...“

Francesquito strnul. „U všech kočičích božstev... ale vždyť já je viděl! Šli sem... přece jsem ti to říkal! Frankito... Frankito, co když jsou opravdu tam uvnitř?“

A naježený Francesquito se zornicemi rozšířenými hrůzou pohlédl na zásobárnu, ze které šlehaly vysoké, zničující plameny.

Do dvora náhle vběhl Chillito, následován zděšenou, udýchanou Abbygailitou, uplakanou Mufuelou, odhodlaně se tvářícím Fridrichosem a velice vylekanou Izzielou a Lorrietou.

„Co se stalo, co se tu proboha stalo?“ volal už z dálky Chillito na Frankita.

„Nevím, prostě nevím... najednou jsme viděli, že hoří... běželi jsme sem, ke studni, Barbarita dostala šok, tvrdila, že tam uvnitř je otec Amadeos, prý tam šel zachránit Lassalitu a Milcháveze... já nevím, nic nevím...“

A zoufalý Frankito se rozplakal.

Chillito přestal být béžový a zbělel strachem: „Co... co to říkáš? Frankito... to snad... to ne! Vždy my právě Lassalitu a Milcháveze hledáme, pátráme po nich všude, proto jsme viděli záři z vaší farmy... běželi jsme sem, pomoci hasit!“

Abbygailita zalomila tlapkami: „Slečna Lassalita... mladý... mladý pan Milchávez... otec Amadeos... ale... ale vždyť... ten žár je hrozný, jestli jsou uvnitř, tak... tak...“ nedopověděla.

Chillito na okamžik zakolísal, ale vzápětí vykřikl pronikavým, naléhavým hlasem: „Zachráníme je! Jestli tam jsou, zachráníme je! Rychle! Všichni, nosit vodu!“

Na burcující Chillitovo volání odpověděl tichým, zlomeným hlasem Francesquito: „Ve studni... ve studni není voda. Vytáhl jsem jediný kyblík... a víc tam není.“

Chillito se proměnil v sochu. Sochu zoufalství, smutku a beznaděje. Abbygailita se zaúpěním padla na zem a její mramorované tělo se otřásalo vzlyky. Plačící Mufuela, Izziela a Lorrieta němě hleděly na plameny, které šlehaly stále výš a pohlcovaly zdi zásobárny. Fridrichos stál se sklopenou hlavou. Francesquito si tlapkou pokradmu stíral slzy a Frankito slzami zmáčel Barbaritu, která se začínala probouzet. „Jak je to možné,“ vzlykal Frankito, „jak to, že ve studni není voda... vždycky jí bylo plno, jak to, že tam není...“

Náhle se ozval praskavý, ostrý zvuk, temné, zlověstné dunění... a vzápětí se celá zásobárna zřítila do plamenů.

Vylétl oblak žhavých jisker, popela a dýmu.

Chillito s výkřikem děsu chtěl běžet k planoucím troskám. Fridrichos ho zachytil: „Chillito... pane Chillito, nedělejte to. Jim... jim už nepomůžete... a sám také uhoříte. Myslete na svou nebohou matku... má už jen vás.“

A vzlykající Fridrichos se odvrátil, aby nemusel vidět bezbřehé zoufalství, které se objevilo v modrých Chillitových očích.

Noční tmou se ozývalo jen děsuplné praskání ohně a zoufalý, bolestný pláč. Všichni přes slzy neviděli a ani nechtěli vidět místo zkázy a neštěstí.

Pláčem se otřásající Abbygailita zvedla oči k Chillitovi. Závojem slz spatřila nekonečnou bolest a nekonečnou beznaděj.

„Vaše bolest je i mou bolestí, můj pane,“ zašeptala. Byla to bolest, která se nedala unést. Nedokázala se na trpícího Chillita dívat... Otočila hlavu...

Vzápětí noční tmou zazněl její hlasitý výkřik: „Tam! TAM! Podívejte se...“

Pokračování příště
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





11 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum2. června 2008 13:33

Na fotce nám Francisco nějak vyrostl ;-)

Betty
KocouřákBetty  Datum2. června 2008 12:54

Je to prostě drama. Modlíme se s Bettynkou, aby se jim nic nestalo. Mimochodem, kolik bylo kočenek na fotce u minulého dílu? A kdo byl nejblíž?

Laďka
KocouřákLaďka  Datum2. června 2008 10:41

Joo to s Chillim, ze prestal byl bezovy, to je super. JInak si tak porad rikam, kdyz Franta chodi po zahrade bezduvodne najezenej, ze je prdlej asi, o on to zkousi novou roli v kockonovele!

Floppy
KocouřákFloppy  Datum2. června 2008 8:52

...a Chilli jak tam hrdě stojí a jen slza se mu v oku leskne...
...óóó!!!

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum2. června 2008 8:50

Já umřu! Už nemůžuuu!
Nejlepší,když si to člověk představí v reále...(přestal být béžový..) :-D

Laďka
KocouřákLaďka  Datum2. června 2008 7:49

No mě drbne!!!! Doteď jsem kočkonovelu brala s rezervou, ale teď jsem napnutá jako stoletý kšandy!!!!! Je to fakt dobrý!!!

Chillhousová
KocouřákChillhousová  Datum2. června 2008 7:13

huuuu.... nepřepisovat nápis na kýblu, NE-PŘE-PI-SO-VAT!!!

kocickalea
Kocouřákkocickalea  Datum2. června 2008 6:19

I když...naše naděje je ten výkřik Abbygaility. Co to asi zahlédla?

kocickalea
Kocouřákkocickalea  Datum2. června 2008 6:19

I když...naše naděje je ten výkřik Abbygaility. Co to asi zahlédla?

kocickalea
Kocouřákkocickalea  Datum2. června 2008 6:16

No tohle, to je tak napínavý, ach jo, a já tu ve čtvrtek nebudu, já budu tak napnutá! Teda už jsem, samozřejmě!

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum2. června 2008 1:20

no jak tohle dopadne,to je šílený,ty nervy,snad tam všichni neuhoří,achich...voda není.....

Evo ta fotka,je nejlepší řvala jsem smíchy TY SLZY:-))))))))))))))))))))))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?

...
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top