Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 28 z 14317. září 2006 | Autor: Čikunka
První výstava
Tak ahoj. Konečně jsem si našla pár minutek na to, abych vám zde napsala nějaké novinky. Poslední dobou se toho stalo hrozně moc. Začnu nejdřív tou špatnější událostí. V létě jsem musela jít na operaci a vypadalo to se mnou hodně špatně. Vyloženě na poslední chvíli mě panička dovezla na veterinární kliniku, kde jsem šla ihned pod nůž. Jediné, co mi z toho zůstalo, je jen jizva na bříšku a vlastně ještě něco, už nemůžu mít koťátka. Bohužel. A to jsem zrovna měla už vyhlídnutýho jednoho moooc hezkýho ženicha. No a teďka k tomu veselejšímu. V sobotu (16.9.) jsem absolvovala svou první výstavu. Sice to nebyla výstava, kde by kočičky hodnotila profesionální porota, ale o pořadí rozhodovali ...16. září 2006 | Autor: Buzz
Jak jsme si udělali vzájemně radost
Jeden den odpoledne si ten největší z rodiny přinesl domů nějaká prkýnka, kousek koberce, kmen stromu, provázek a spoustu nářadí. Všechno jsem si zvědavě prohlídnul a očuchal. Nejdřív se musel srovnat ten kmen (ruční pilkou) - to mu dalo docela zabrat a já si to užíval... pak přišla na řadu tavná pistole, koberec a prkýnko, taky moc zajímavý. Když vytáhnul vrtačku a já si jí očuchával, už se přímo rozplývali, "že jsem se prej musel ztratit nějakýmu kutilovi" :) Tak jsem jim udělal tu radost a počkal i za chodu vysavače, co z toho díla vyleze.
Trvalo to asi dvě a půl hodiny a potom tradá! Já mám škrábadlo i odpočívadlo jedna báseň. Když bylo hotovo a nářadí uklizeno, za velké radosti všech ...15. září 2006 | Autor: Buzz
Oni tady mají myš!
Při mých prvních toulkách bytem jsem něco zjistil. Oni tady mají myš! Nějak divně smrdí, asi to nebude úplně myš, ale vypadá tak. To já jim budu muset pomoct. V noci jsem ji potkal a o tom, co se stalo, napsal ten starší malej úkol do školy. Nemůžu s jistotou říct, že to takhle všechno začalo, ale nechme to tak.
Kocour Buzz a křeček Číro
Před dvěma měsíci kolem páté hodiny ráno se můj křeček Číro dostal ven z terária. Skočil ze stolu. Byl to velký otřes. Něco se mu stalo v mozku. Běhal si po bytě ale...
Potkala ho velice špatná věc - náš kocour Buzz. Kocour si ho odnesl do obývacího pokoje. Číro začal hlasitě pískat, až to vzbudilo mojí mámu.
Tátu vzbudilo jenom: "Robine, má ho! Von ...15. září 2006 | Autor: Sabrina
Lumpárna s botama :-)
Víte, já jsem vlastně moc hodná kočička, i drápky si brousím na správných místech, a když už něco cupuju, tak je to hračka, kterou mi k tomu účelu dvounožci nechali. Ale toho rána jsem měla takovou veselou náladu, páníček si se mnou hrál, nechal se okusovat a smál se, když jsem trénovala rekordy v běhu přes celý byt... vůbec se mi nechtělo přestat a pustit ho do práce, jenomže mi proklouznul a zmizel. A mně bylo najednou nějak smutno... a ty jeho tenisky tak voněly! Chtěla jsem si co nejvíc užít té vůně, trochu jsem v jedné botě tlapkovala a škrábala a... no, nějak jsem ztratila sebeovládání, a když jsem se probrala z toho opojení, bota vypadala poněkud.. mňouk.. nezdravě... :-)
Kdepak, ...15. září 2006 | Autor: Sabrina
Dovolená
Mňau, tak jsem vám zažila něco, co mě opravdu popletlo.
Občas mě mí lidi odvezou na pár dní k babi a dědovi, na návštěvu. (Asi, když sami jedou pařit někam, kde to není dobré pro kočičky). A takhle jsme tam jeli i před pár týdny. Babi a děda jsou hodní, to zase jo, a taky jsou celé dny doma, takže si se mnou pořád má kdo hrát a tak. Ale přece jenom to není moje "doma" a vždycky už se těším zase k sobě do pelíšku.
Jenomže tentokrát uběhl den, druhý, třetí a moji dvounožci pořád nikde! Nechtělo se mi tomu věřit, ale nakonec jsem se tedy smířila s tím, že už mě nechtějí :-( A místo trucování pod postelí jsem si důkladně prozkoumala nový domov, našla jsem si svoje cestičky a schovávačky a ...14. září 2006 | Autor: Buzz
Jak jsem hledal pelíšek
Můj první den byl opravdu průzkumnický. Jídlo už vím, kde mají, záchůdek jsem taky našel - to bylo chvály panečku :) Pak jsem tady objevil místnost, kde oni tráví spoustu času, ale já jsem z toho jelen - oni se tam pořád čachtají ve vodě! Tak to teda ne, sem mě nikdo nedostane! Já na ně mňoukám jak o život: "Pozor, tam je voda! Pojďte už ven!" Ale oni se tomu jen smějí.
Taky jsem si šel prohlídnout ty dva pokoje s hračkama, jsou malý, ale plný. Každej malej má pro sebe takový veliký pelíšek, no, to musím zkusit. U jednoho jsem našel spoustu medvídků a jednoho si oblíbil.14. září 2006 | Autor: Chantal Královna noci - Sára
2,5 kg
Sárinka váží 2,5 kg. Je to velká holka naše, maličko zlobí, ale pak se vždycky přijde mazlíkovat a člověk jí to musí odpustit :-)
Přihlásili jsme se do klubu chovatelů koček, tak snad najdeme nějakou výstavu blízko domova našeho a přihlásíme se.
Další info je z gastronomického koutku... Sárince uz tolik nechutná kuřecí masíčko... momentálně raději hovězí a nejraději konzervy nabité aditivy, takže... Sárinko zase si budeš muset zvyknou na kvalitní masíčko :-)
13. září 2006 | Autor: Buzz
U nich doma
Moje přepravka se otevřela a já byl rád, že můžu ven. Cestou z útulku jsem se strachy počůral, tak už jsem v tom nechtěl moc být.
Pořád jsem jí slyšel, jak říká "teď ho nechte na pokoji, on si asi někam zaleze. třeba až zejtra si ho pohladíme."
No tak jsem si teda zkusil někam zalízt, ale ono se to řekne, zalézt si, když nevím, co kde je. Tak jsem si to začal prohlížet. Tady bylo ale věcí. Všude kytky - hm... to asi dlouho nevydrží :), jeden pokoj samá hračka, druhej pokoj samá hračka, třetí trochu větší, ale tady taky hračky, no a tady to voní - tady se bude dělat jídlo... tak jsem si vybral jednu skříň a asi hodinku tam přemýšlel a pořád slyšel ty malý volat: "Buzzy".
Pak mi až do ...12. září 2006 | Autor: Buzz
Jak si mě našli
Po půl roce stráveném v útulku v měcholupech se jednoho dne objevili dva velcí a dva malí u mojeho kotce.
Tam se ona začala rozplývat: "A tohohle krááásnýho bysme mohli? Ten má krásný oči, to je tygr"
Tak jsem začal mňoukat o život a strkal pacičku co nejblíž k nim ven. Potom ona otevřela dvířka a já vrněl blahem a snad jsem se i usmíval. Následovala předváděčka mazlení, ona, on, první malej, druhej malej a zase ona.
Už jsem si začal myslet, že z toho zase nic nebude a tu se ozvalo: "A kde jste ho našli? A jak je tady dlouho? A byl by dobrej do bytu? A je spíš samotář nebo ne? A je vykastrovanej? A proč je tady tak dlouho?"
A mně bylo jasný, že tohle dopadne! Vrněl jsem a lísal se ...11. září 2006 | Autor: Montynka
Granule kontra granule
„Plyšáci reklamují granulééé!“ ozvalo se ode dveří a všichni se moc smáli. Tak to teda nevím, čemu, protože minulý týden tady byly takový dobrý granulky a to, co má jeden v misce, teď na to nestačí zírat. Tak jsme prostě kolem té misky tancovali a protahovali se a vůbec se všelijak drželi u dveří, aby si nás někdo všimnul, že máme hlad. Paní domácí se trochu zlobila, ale pak povídala, že projeví dobrou vůli, a přidala nám do těch v misce nějaké jiné. Ríšan se do toho pustil, ale já seděla způsobně opodál a za chvilku jsem dostala svoji misku plnou felixího masíčka s mrkví.
Jinak, mňau, pěkné počasí, všichni pořád na zahradě, dokonce dlouho do odpoledne se holky vyhřívaly nahoře v zahradě na ...9. září 2006 | Autor: Timon
Jak jsem ulovil obřího komára
Čus bus kočičáci a čičiny!
To Vám musím povědět, co se mi přihodilo. Byl jsem se na víkend podívat na chatě. A jak si tak slídim po baráku, co to náhle nevidím. Na zdi sedí vééééélikááánskej, přímo obří komáros s véééélikááááánskejma křídlama a spoustou nožiček. Chvilku jsem ho sledoval, potají samozřejmě... tak, jak to dělají agenti 007. A pak jsem po něm skočil, že ho majznu přes hrb, ale hajzlík mi uletěl. Jenže zapoměl, že Já se jmenuju Timon, Timon agent šikula :-) Nadběhl jsem mu a lup, packama ho držím a nepustím. Hnedka jsem ho chtěl slupnout, ale ještě dřív ho musím ukázat paničce, co jsem to vlastně ulovil. Byl to můj první velký úlovek. Křídla mi koukaly z tlamičky a všici ...8. září 2006 | Autor: Vetřelci
Osudná pixla II
Tak bohužel ta pixla nás ještě jednou dostala. Člověčice si totiž vymyslela, že nás zase pošle do vinotéky. Prý bychom doma řádili a ona se chystala k výměně oken. V neděli večer (zrovna jsme krásně spinkali a nabírali sílu na noční reje) jsme byli lapeni, strčeni do pixly a už jsme se vezli do Hleďsebe. Ani jsme na páníky nepromluvili. Já vím, že bychom tetě Janě měli být vděční. To ona nás zachránila. Ale když nám se v té vinotéce nelíbí! Zahájili jsme hladovku. Jenže ti dvounožci byli hodní a dávali nám smetánku ještě lepší než máme u člověčice, tak jsme zase baštit začali. Přitom jsme stále zkoumali, jak se z té vinotéky dostat. Nechápeme jedno. Člověčice říká, že by se do ...8. září 2006 | Autor: Vetřelci
Osudná pixla I
Dali jsme si do galerie fotku s názvem Osudná pixla, tak to musíme vysvětlit. V té pixle si nás naše člověčice přivezla na kole koncem června. Byli jsme mrňousové, ale pro jistotu nás přikryli utěrkou a převázali provázkem. Pěkně jsme v té pixle vřeštěli, protože jsme nevěděli, co se to s námi děje. Ale naštěstí jsme byli přivezeni na pěkné místo, kde se nám člověčice věnovala. Ta pixla pak zmizela, ale včera jí člověčice zase vytáhla a že nás s ní poveze k vetovi. Tedy ponese. Nechce se jí totiž tahat přepravku, je moc těžká. Tak jsme se nesli, koukali ven a líbilo se nám, že nás lidi okukují. Ale u veta to dopadlo úplně jinak, než jsme čekali. Měli jsme dostat ďobanec proti kočičím ...4. září 2006 | Autor: Montynka
S kocourem po ránu
Tak jsem dnes zase po ránu spěchala na autobus. Vycházím kolem šesté ranní a dnes už jsem zavírala vstupní dveře do ulice (do vesnice) a ozvalo se „Mňau!“. Aha, Ríšánek si to šine co noha nohu mine od silnice. Odpovídám: „Ríšo, já spěchám, jede mi autobus,“ a dál pokračuji v zavírání dveří „Mňau!“ panovačně aniž by zrychlil krok, v Garfieldovi by byl titulek „Se nezblázni, vidíš, že jdu“. Chlapeček je zvyklý pomalým důstojným krokem projít celým domem až ke dveřím do zahrady. Na to však dnes nebyl čas, takže jsem milému kocourkovi vyšla naproti, popadla ho a urychleně ho přenesla až k těm dalším dveřím. Tam jsem se zdržela odemykáním, načež se Ríšan zarazil mezi těmi dveřmi a zaznamenal ...30. srpna 2006 | Autor: Montynka
Z hodů a po hodech
Tak jsme teď měli všichni plno práce – byly hody a všechno bylo načinčaný a naleštěný a v plné parádě. Paní domácí pořád leštila kuchyňské okno, takže byla dobrá viditelnost do kuchyně, a z kuchyňského větráku se linuly takové vůně, že jsem na okno vyskakovala skoro pořád, abych zkontrolovala, co ti moji člověci dělají. A v neděli to bylo nejlepší, to jsem měla k obědu pečenou kachnu. Hodně mastné i křupavé kůžičky a i libové masínko od paničky na mě zbylo. Mňam mlask. To aby si mne panička udobřila, protože už mi zas lila za krk pipetu proti blechám a klíšťákům. Však taky absolvovala hodový maratón s dlouhým škrábancem na bradě – ten byl ode mne za to, jak mne držela a plácala mi tu pipetu ...29. srpna 2006 | Autor: Kocour
Vybral jsem si své životy najednou
Ahojky kočičáci,
chtěl bych Vám povědět jak můj živůtek visel na hodně tenkým vlásku, doufám že to moje panička trošku dobře napíše.
Stalo se mi to před dvěmi měsíci, šel jsem jako každé ráno ven, vyhnat cizí kocouři z mého rajónu, vrátil jsem se ale hodně potlučený, bolelo mě celé bříško, začalo mi celé modrat. Paničce a páníčkovi se to vůbec nelíbilo, nenechal jsem na sebe ani šáhnout, zalezl jsem si do svého proutěného košíku a nic se mnou nebylo. Páníčci mě i s košíkem odvezli na veterinární kliniku. Panu doktorovi jsem se vůbec nelíbil, položil si mě na stůl a začal fotit moje bříško, každý pohyb mě bolel.
Obrázky moc dobře nevypadaly, dostal jsem injekci a začal pomalu ...25. srpna 2006 | Autor: Max Cavalera
Adrenalinové sporty
Mňauvajsík čumáci!
Dneska sem se rozhod vám vyprávět o nejnovějších zážitcích z věšínského výběhu. Protože "klukův" táta odjel na zaslouženou dovču k moři, rozhodl se "kluk" využít této mimořádné situace... sbalil mě a želvušáky, zamával "holce" a od středy jsme se zvesela rekreovali. A proč by ne? Žádný příkazy, zákazy, sekání trávy, vokopávání zahrádečky, žádnej holčičí dozor... prostě parádní megaprodloužený víkend! "Kluk" nás vždycky vypustil na zahradu... želviny lozily, já skákal jak pominutej po plotech a stromech a "kluk" se smažil na sluníčku a předstíral četbu novin... cha! Chrněl! A ne že ne! Já ho moc dobře viděl!
V pátek za náma dorazila "holka". Docela jsem se na ni ...25. srpna 2006 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Máme opravdu veselé léto
Mám malé Quicky. Tak jim říká moje mamina, ona každým koťatům nějak říká. Prostě mám malá koťata. A mám jich hodně. Povedl se mi husarský kousek, porodila jsem 9 dětí, všem jsem vytřela zrak! Nejvíc prý mami. Ale i Jaffovi. No a je jich už plná krabice a začínají mi vylézat ven. No, mám z toho trochu nervy, protože jsou jako diblíci, chvíli tam a chvíli jinde. Pořád je musím nahánět. Naštěstí poslouchají, když vydám varovné zakníknutí, přibíhají, zaléhají a baští. Horší je, že už dnes ráno ochutnali maso. Mami to nevydržela, že prý už to zkusí. No, přidělá si jenom starosti. To jí nestačí ty s Piškvorkami od Beaty? To jsou vám tak žravá koťata, nestačím se koukat, jak rychle do nich jídlo ...21. srpna 2006 | Autor: Vetřelci
Dočasně dočasně?
aneb Jak politicky zmanipulovat cokoliv
Máme tady 21. srpen. Krásné datum, abych mohla politicky manipulovat. Mám totiž doma dva Vetřelce. Mám je už dva měsíce a přesto, že jsem si je k sobě přivezla dočasně, vypadá to tak, že z toho bude dočasně napořád.
Jenže jak se s tím vyrovnat. Čekat dalších 20 let na nového Kocába? Tak to bych asi nezvládla. Taky by se Kocáb nemusel objevit a já tu za pár let umřu s přestárlými kocoury na hrudi. Ani to nebude trvat 20 let, protože dřív mě z toho klepne.
Chcete někdo napořád „Okupační koťata“? Neznáme jejich narozeniny, přidělíte jim tedy objeveniny a budete s koťaty už jen s úsměvem na rtech vzpomínat na 21. srpen.
20. srpna 2006 | Autor: Vetřelci
Na chvilku jsme zachráněni
Je neděle večer, tak si musíme zapsat důležitou událost. Nejsme v kůlně!!! Zůstali jsme u naší člověčice. Ještě se nad námi slitovala. Prý se ještě pokusí sehnat nám hodné lidi.
Možná, že tomuto rozhodnutí napomohla i naše "bitka", o které napsal Maxík.
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
