Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 24 z 14324. května 2006 | Autor: Fridrich von Kubaplatz
Poslední záznam
Milé kočičky a kočičáci, dvounožky a dvounožci,
tento záznam vám píšu z kočičího nebíčka, kam jsem dnes odešel. Bylo to tak, že mi asi před třemi týdny přestalo chutnat, a ať mi maminka podstrojovala cokoliv, tak jsem nepapal. Tak se mnou honem jela do kočičí nemocnice, kde mi změřili teplotu, píchali do mně jehlama a dokonce mi oholili bříško a jezdili po něm takovým přístrojem. Pak jsme několik dní čekali na výsledky testů, a ty dopadly nějak špatně. Všichni byli takoví smutní a paní doktorka říkala, že to je FIPka. Nevím sice, co to je, ale povídali, že to je taková zlá nemoc, na kterou kočičky umírají. Maminka mě tak moc rozmazlovala, že mi dokonce udělala pelíšek ve skříni, kam jsem ...24. května 2006 | Autor: Montynka
Jaro
Tak už tady máme konečně to teplíčko a já a Ríšánek nemusíme k sousedce do stodoly a můžeme spinkat na záhonkách v naší vlastní zahradě. Pěkně nám to tu paní domácí uhrabala a narovnala záhonky. Však mi jí tu mrkev a ostatní zahříváme, aby jí to líp rostlo. Nejraději ale spíme stejně v kytičkách, tam nám to líp sluší. My s Ríšanem tu skalku dozdobujeme, bez nás by to ani nebylo ono.
A taky moje panička je tu teď každý víkend. Ono jak to utíká, tak ten její malej lumpík už chodí do školky a panička do práce. Musí vydělávat, aby nám mohla kupovat dobrůtky. A taky pipetky zas podražily i odčervovací tabletky... Ale za chvilinku prý bude mít Šimonek v té školce prázdniny, stejně ji prý moc ...23. května 2006 | Autor: Montynka
Tak...
Tak jsem vám stručně popsala celý svůj dosavadní život. Teď jsem kočka zahradní a do domu už nesmím. Paniččiny rodiče si do domku přestěhovali svoje a to svoje mi nechtějí půjčovat. Ale já stejně moc dobře vím, kde co mají, a je mi to jedno. Když se do domu dostanu, jdu rovnou cestou do koupelny a usnu na kotli, tam je teploučko...
Ríšan je v tomhle šikovnější, umí sám otevřít zadní dveře. A když je zapomenou zamknout, tak třeba celý víkend zůstaneme s Ríšanem bydlet uvnitř. Ale žádné lumpiky a zloděje jsme zatím dovnitř nepustili – ani myš! Ale to se nám poštěstilo jen jednou, od té doby už je vždycky zamčeno, i když babi pracuje nahoře na zahradě. Musíme pomáhat a né se válet na ...22. května 2006 | Autor: Montynka
Doma na venkově
No a tak mne panička přestěhovala sem na venkov. Od první chvíle jsem tu moooooc spokojená, protože to tady od malinka znám. Je to totiž ten domeček, kam jsem jezdila na návštěvu a kamarádila se s Ríšanem. Jenom už tady teda nebydlí paniččina sestra. Ta teď bydlí kousíček odtud. A tady bydlí paniččiny rodiče. A panička tu skoro bydlí taky, protože ten její malej zlobil je taky zahradník jako já a pořád potřebuje pracovat, a to se v bytě moc nedá. Tak jsme tu vlastně skoro pořád všichni pohromadě: já, panička, Ríšánek a ještě tlupa dalších obyvatel, návštěv a skoro sousedů. Protože Ríšan se tak jako já přestěhovat nenechal, vždycky se vrátil za mnou na NÁŠ dvůr a do NAŠÍ zahrady.
To já se ...21. května 2006 | Autor: Beata z Panského dvora
U nás se dějí věci...
Musím vám napsat, že je to u nás naprosto děsné. Červeňáci jsou všude! A navíc je Hanina strašně hlídá, takže jsem každou chvíli přepadena, napadena, natlučena. A přitom já vůbec nic špatného NEDĚLÁM!!! Trošku o mimina pečuju, to když mi je tatí nebo mami dají večer na lehátko. To je olížu, trošku pomuchluju, prý je to tak dobře, že je to učení na moje koťata. Ale já tedy nevím, jestli chci koťata. Pořád se kolem Haniny motají, pořád jí nutí, aby je krmila...! No ale Jaffa to na mě zase zkoušel. Nechala jsem se, prý už jsem velká kočka, už mi byl jeden rok, tak bych prý mohla být kočičí mamina. Ale když já ještě asi nechci. Mě se líbí pobíhat si venku, honit včelky a mouchy, zkoumat ptáčka ...21. května 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jarní úklid
Tak se zase hlásím s příspěvkem. Proboha, co se to stále děje? Ve skříni prádlo složené do komínků, vytřená podlaha, umytá okna. Tak to tedy ne. Okna jsem ozdobil svými tlapičkami.
Víte, je to tu dobře zařízené. Na oknech jsou květiny. Ty zkontroluji, trošku je i kypřím a pak si pěkně otřu tlapičky o sklo na okně. Přeci musí být poznat, že je tam sklo. Co kdybych se spletl a v domnění, že je okno otevřené, bych proskočil do dvora? To samé by se mohlo stát i mojí kámošce. Přiběhne k oknu, vykloní se a na dvorek skočí odříznutá hlava... Tak to tedy ne! Jak bych pak sháněl sklenáře?
Ty komínky mi také docela vadí. To se pak jeden nemůže dostat za ručníky ani ve chvílích, kdy nutně potřebuje ...19. května 2006 | Autor: Montynka
Jak šel čas
V advokátní kanceláři jsem prožila dva nebo skoro tři roky. Běhala jsem po dvorku a i do sousedních zahrad jsem už občas zaskočila. Ale po skončení pracovní doby mých spolupaniček jsem na zavolání přiběhla a měla jsem sama pro sebe celý domeček. A o víkendu za mnou chodila jen moje panička, protože kousek od kanceláře bydlela. Někdy přišla jen ráno mne vypustit a navečer mne zavolat domů, ale to vůbec nevadilo, protože jsem se začala kamarádit s paní sousedkou a pomáhat jí na zahrádce. Já vůbec moc ráda zahradničím. To mi zůstalo doteď. Jakmile někdo začne něco kopat nebo si chystat nářadí, tak přiběhnu a všechno nejdřív zkontroluju a prověřím a pak pomáhám a pozoruju.
A někdy mne panička ...18. května 2006 | Autor: Montynka
Ale vřískat tady teda nemůžu
No a když jsem poprvé začala volat kocoury, jakože kocouři, tady jsem, honem za mnou některý přijďte, tak to z toho byly všichni vyjevení. Vůbec neměli ponětí, že to takhle kočičky dělají. Tak mne odvezli k veterinářce a ta jim řekla, že je nejlepší čas na kastraci. No to jsem se teda ale na všechny rozzlobila! A když mne od té veterinářky přivezli, slovo jsem s nikým neztratila a i ke své paničce jsem si sedala zády. A plakala jsem tenounce, že jsem i holky advokátský všechny rozesmutnila a měly moooooc velký výčitky! A já se s nima nebavila a hotovo. Sice jsem dokázala i v tom hnusným oblečku vyskočit až nahoru na skříň, ale běda, když mi některá zavržená sáhla třeba jen na špičku ocásku, ...17. května 2006 | Autor: Montynka
Domov v kanceláři
Majitelka mojí maminky dostala obrovský pytel kočičích granulek a plno dalších pochoutek pro moji maminku a brášky a mě si ty holky advokátský naložily do kočičí přepravky a odvezli mne do mého domova. Měla jsem tam už nachystaných plno hraček a granulek a konzerv pro koťátka, abych si jako mohla vybrat. Taky pelíšek a lavórek se stelivem. A já jsem kočka šikovná, od prvního okamžiku jsem chodila do lavórku a nikdy nikam jinam. I když už mě pak pouštěli samotnou na dvorek, tak jsem na ten svůj záchůdek vždycky doběhla. Ale nejprve jsem na dvorek směla jen s doprovodem a hned zase zpátky, abych nepodlezla plot a neztratila se. Mě to nijak nevadilo, protože ke šplhání mi stačilo dřevěné ...16. května 2006 | Autor: Montynka
První záznam do deníčku
Jsem kočička a v současné době žiju na venkově v zahradě u rodičů mé paničky. Ale nebylo tomu tak vždycky.
Narodila jsem se v rodinném domku s velkou zahradou. Maminka byla „fon“ a tatínek obyčejný. Paniččin kolega tedy říkal, že tohle si myslí každá ženská… ale u mě to tak bylo. Maminka se šla projít po zahrádce a za pár týdnů jsem se narodila já a brášci. Naše tehdejší majitelka nás považovala všechny za kluky, proto se také jmenuji Monty. Ale moje panička usoudila, že Monty se hodí na kluka i na holčičku, tak už mi jméno zůstalo.
Moje panička pracovala v advokátní kanceláři v malém domečku ve velkém městě a u domečku byl dvoreček a za dvorečkem zahrádky okolo stojících domů. Když jsme ...16. května 2006 | Autor: Sabrina
Pálení čarodějnic
Mňau, konečně jsem si zase vymňoukala pokračování deníčku - ta moje panička pořád pracuje a pracuje a na psaní mého deníčku nemá čas :-(
Už nejsem malé koťátko, už jsem dospělá kočička a dvounožci už mě tak snadno neoblafnou, jako dřív. Například mně dávají vodu jen do misky a sobě kromě hrnečků a sklenic pouštějí takovou páčkou tekoucí vodu přímo z nějaké trubičky. A tekoucí vodu máme my kočičky moc rády. Usadila jsem se na pračce a upřeně pozorovala pánečka, jak si máčí ruce a obličej pod proudem vody a taky z něj pije (aha, tak prý takhle nepijou, ale vyplachují si pusu po čištění zubů - ale stejně nevím, co to znamená, přece když si nabírám vodu do tlamičky, tak piju, ne?). Upřeně ...15. května 2006 | Autor: Daník (Dany Aikon)
Novinky z Brna
Ahoj kočky a kocouři,úplně se stydím, jak jsem už dlouho nic nenapsal. Tak to vezmu hezky stručně. Vánoce: to jsem napřed pomáhal s úklidem, pak jsem si vlezl do krabice po umělém stromku a s Áďou jsme trošku pomuchlali vánoční prostírání. Sice nás lákaly ozdoby a zabalené dárečky, ale žádná velká škoda nebyla. V zimě páníčci několikrát sbalili sakypaky a vyrazili na dovolenou. Áďa sice mňoukala, že chce jet taky, ale nakonec se mnou zůstala doma. A užili jsme si to: hráli jsme na schovku, chytali mola, Ádinka poprvé vylezla až na vršek knihovny... no prostě pohodička bez neustálého dohledu. I koberec jsem si škrabal, kdy se mně zachtělo. A když se vrátili, tak jsem se na truc vůbec ...15. května 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Daruji do dobrých rukou
To jaro, to jaro! Víte kočičáci, na mne to tak strašně působí, že stále mňoukám a naříkám a běduji a hořekuji a chtěl bych, a nevím co. Jednou ječím na okně, podruhé pod oknem, když jsem vypuštěn, tak chci být vpuštěn. Doma si se mnou nikdo nechce hrát. No já dělám totiž hlouposti. Když konečně přítulkyni vylákám k honičce, tak buď zalezu za gauč, nebo si lehnu na okno. Občas se tedy pěkně proběhneme, ale jakmile zalezu, přítulkyně se usadí a hledí si své práce.
Dnes jsem se hodně mazlil, ale také jsem hodně řval a víte, co mi ta moje maminečka přitulkyňová řekla? „Maxi, dej pokoj, nebo tě daruji do dobrých rukou!“ Mne, kocourka medového, zlatíčko chlupaté, motůrek líbezný ...8. května 2006 | Autor: Dorotka
Už nemrouskám :(
Ahoj: promiňte kočičáci, že jsem se dlouho neozvala, ale byla jsem na kastraci, v pátek 6.5.2006, a byla jsem úplně opilá a padala jsem jak malý kotě a nemohla jsem skoro chodit, jak se mi rozjížděly packy. Taky jsem pořád spinkala a taky jsem měla slepený očička od mastičky, protože jsem spala na té operaci s otevřenýma očima. Měla jsem je vypoulený jak jablíčka a žlutý jak sluníčka. Jo a to byste se divili: vážím 3kg a 4 dkg. A ještě něco, jak jsem byla na té kastraci u pana doktora v Pršticích, tak jsem byla u babičky v Hajanech, která má 3 kočky - 1 kocour a 2 kočky. A ta jedna kočička, je jí asi tak 8 měsíců, a už včera postupně porodila 4 koťátka. Jedno černé a ty ostatní všelijak ...30. dubna 2006 | Autor: Samuel
Narozeniny
Dneska mám narozeniny!!! A jsou to moje první, takže nevím, co se bude dít... Už včera panička něco chystala a já jsem ji s tím chtěl pomoct, ale nepustila mě k tomu. Prý to nebylo nic pro mě, ale jak jsem dneska zjistil, tak to bylo pro mě... Tak proč mi tak škaredě lhala??? Hned ráno mě začala tak divně mačkat a cosi mi pořád povídala a pak přede mě dala nějaké věci, když jsem si je pořádně prohlédl a očichal, zjistil jsem, že to budou asi dárečky!!! Dostal jsem nějaké asi moc chutné a drahé granulky (to jsem poznal podle vůně! Mňám!!!) a pak ještě postrojek. Konečně se nebudu muset mučit v tom malém pro koťátka! Vždyť už jsem přece velký kocouř! A bude se úžasně hodit k mému "modrému" ...27. dubna 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
"Ty jsi takovej malej raubíř"
U nás se zase dějí děje. Mamča se dala do uklízení skříní a já jsem jí chtěl pomoci. Motal jsem se kolem, fšecko jsem rádně očichal a staré ponožky jsem odnosil do koše. Pak mamča poskládala ručníky a to byla moje chvíle! Jenže těch ručníků je tam teď nějak moc. Protáhl jsem se za, ale bylo tam málo místa. Zapřel jsem se zadními tlapami a žuch! Ručníky vypadly na zem. Mamča přítulníková se začala smát, vytáhla mě ven a znovu skládala. Jenomže tady bydlím Já! Zaberu v bytě tak málo místa, nebude mi tedy nikdo zabírat skříň. A tak u nás probíhá "tichá válka" :o), bitva o vestavěnou skříň. Maminka fšecko srovná, zavře skříň a já jsem vzorný kocourek. Když ale přijdou chvíle, kdy chci být sám, ...23. dubna 2006 | Autor: Beata z Panského dvora
Tak mě mami zase vystavovala proti mé vůli
Představte si, zase jsem byla odvlečena na výstavu. Mami mi vůbec nic neřekla, ráno mě dobře nakrmila, já zalehla do pelíšku na skříni a najednou jsem byla v přepravce, v autě a za chvíli ve výstavní kleci. Ach, jak já jsem se vyděsila. Doma mě děsí koťata a Hanička, protože jsou všichni tečkovaní a červení, tak se bojím, jak mě podle vzoru své maminky Hanky nabančí, proti mé kleci byla červená manská kočka, která mi Hanku strašně připomínala a měla jsem jí celý den před očima, a vedle mě byla v kleci ta samá!!! Klepala jsem se skoro celý den, měla jsem z toho horká ouška a mami musela mít u mě v kleci ruku, jinak bych asi strachy omdlela. Brrrr!!! To byl ale den. Ještě, že jsem za ten svůj ...20. dubna 2006 | Autor: Bondy
Jak mi rozpárali (a zase zašili) kožíšek
Ahoj kocouři.
Za chvíli mi bude 11 měsíců a jsem krásná kočička.
Představte si, že před třemi týdny jsem ucítila jaro. A jak jsem ho ucítila, tak jsem se chtěla moc kamarádit s nějakým kocourkem. A tak jsem ho volala, volala a volala. Prý ze mne měli sousedi moc velkou radost. Skoro jsem přišla o hlasivky a kocourek nikde. No jo, jak by se taky ke mně do bytu dostal, že. Jen starší kamarádka Tasman (no jmenuje se nějak divně) se na mne pořád divně dívala a raději přede mnou utíkala. Už ji také bolely z toho mého zpěvu ouška. A najednou před týdnem jsem nedostala nic k jídlu. Mami mi nic nedala, i když jsem moc prosila. Prý, že pojedeme na výlet. No to vám řeknu, pěkný výlet, phe!! Dali mne ...20. dubna 2006 | Autor: Rozárka Melíšková
Dostávám takové divné „pití“
Tak jsem tady zase ¨se svým drápkem a něco vám nadrápnu. Musím vám lidičky popsat, jak se léčím, tedy přesně ne já, ale musím říci, že mě léčí moji lidičky. Po mnoha návštěvách u různých vetů (tak těmhle lidičkám říkají moji nejbližší) jsem začala dostávat takové divné „pití“ z nějaké věci, co drží vždycky babča v ruce a děda mě musí držet pod ručníkem, jen hlava mi vykukuje. To pití připravovala babča ze začátku vždy v kuchyni, něco tam bouchalo (ale nebylo to jako mě milé naklepávání masíčka) a pak tekla voda, pak bylo slyšet jako když někdo něco nasává a pak to přišlo...
Děda vzal ručník a opatrně mi zakryl tělíčko kromě hlavičky. Babča přišla s tou věcí (zdá se mi, že jsem to viděla u ...17. dubna 2006 | Autor: Fridrich von Kubaplatz
Zvítězil jsem
Nikoliv, jak by se mohlo z nadpisu zdát, nad řízkem nebo nad nějakou poťouchlou hračkou, ale nad maminkou. Jestli si vzpomínáte, je to skoro dva měsíce, co mě přestala pouštět oknem ven. Dokud mrzlo, tak mi to příliš nevadilo, mám rád teplíčko. Ale určitě víte, co dělá s kocourem jaro, sluníčko a čerstvá zelená travička, i když ho má jenom na čurání. To potom zlobí, vymýšlí různé lumpárny, žalostně mňouká, tváří se jak nešťastný šafářův dvoreček a občas úspěšně předstírá nějakou těžkou chorobu. Dneska to maminka psychicky nevydržela a pustila mě ven. To vám byla bašta! Proběhl jsem rajón, zjistil, co je nového, vyválel se v čerstvé travičce a za půl hodinky jsem se spořádaně vrátil domů. ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
