Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 8 z 14327. října 2004 | Autor: Agáta
Jak jsem se stěhovala
Ahoj kočičáci. Jmenuju se Agáta. Jsem ještě mrně a u nových člověků bydlím teprve chvíli, ale už jsem je dokonale ovládla a jsem pánem (vlastně paní) domácnosti. A o tom vám chci vyprávět, jak jsem se stěhovala do nového bytečku.
Po pravdě, když mě brali od maminky, byla jsem hodně smutná a pěkně jsem to oplakala a když si mě přebírala ta nová člověčí máma, tak jsem si ještě párkrát pořádně mňoukla, aby si nemyslela, že to se mnou bude mít tak jednoduché. Tak, konečně v novém domově. Postavili mě i s přepravkou na zem, otevřeli a čekali, co budu dělat. Řekla jsem si, že přece nebudu nějaký srab, tak jsem vyběhla a hned všechno očmuchat. Hele, tady jsou nějaký hračky, hmm a plno míst na ...22. října 2004 | Autor: Ginny
Máme doma vanu, bydlí s námi morčata a jak jsem se vykoupala
Musím vám napsat, co nového jsem doma objevila a co jsem zažila. Tak nejdřív, objevila jsem vanu. Představte si, v koupelně si dvounožci občas napustí vodu do takové velké... mističky? No, vejdou se tam celí a taky si do té vody celí sedají. Vždycky je tam teď chodím kontrolovat, jestli jsou v pořádku a tak. Je to taková naše kočičí povinnost, takže vždycky přijde i Lilly a obě chvilku chodíme okolo. Musím ale taky říct, že to na okraji vany docela klouže a tak hrozí namočení minimálně tlapky. A hlavně: nesmí se zapomenout dávat pozor a nevymáchat si ocásek!
Další objev je zajímavější: v zavřenym pokoji jsou takový malý divný zvířátka, prej se jmenujou morčata. A představte si, oni s náma ...22. října 2004 | Autor: Rozárka Melíšková
Vojenská výchova aneb celý den v pozoru
Tak se vám zas musím pochlubit s pořádným zážitkem. Celé to začalo už někdy na konci září. To jsem odstartovala jak má rodinka říká „šlapací období“ (po kočičím se tomu nadává „mrouskat“). Jsem už pořádná kóča a oni nedokáží pochopit, že bych si aspoň jednou za život chtěla užít s nějakým fešáckým kocourem a zkusit si, co to je být maminkou. Jenže to období né a né přestat. A to už je skoro konec října :o) Kocoura jsem si udělala ze strejdy. Vždycky, když se pohne, peláším za ním jako pejsek. Plácnu se na zem a vystrčím bříško a skřehotám na něj. To je vám slast, když mě drbe. Až z toho šilhám a jsem celá v transu.
Ale abych se dostala k té vojenské výchově……… V noci totiž celou rodinku ...21. října 2004 | Autor: Bětuška
Vyčerpávající den
Dnes to teda byla velmi náročná šichta.
Vstávala jsem už v půl šesté, abych to všechno vůbec stihla.
Nejdříve jsem se musela přesvědčit, jestli panička pořádně umyla nádobí. To mě tak vyčerpalo, až jsem zbaštila celou mističku dobrého papání...... v sedm hodin jsem už budila moji "mámu" Kajku, aby nezameškala začátek školy. Poté jsem se musela přesvědčit, jestli s sebou dostala zdravou svačinku. Vyprovodila jsem jí ke dveřím a měla spoustu času, než se vrátí, na lumpárny.
Koukla jsem se, jestli není v pračce vodní kámen a udělala kontrolu prachu pod vanou.
Za to, jak každý den pomáhám, jsem od svých dvounožců dostala novou hračku (jak můžete vidět v mém albu).
Abych se jim ...19. října 2004 | Autor: Theodor
Poučení
Ledacos jsem zažil a poučil jsem se ze svých chyb. Takže jednoho slunečného dne jsem se procházel po zahradě a měl jsem rozvernou náladu. Šup na jednu jabloň, šup na pařez, skok na pergolu..... Přestala mě bavit zahrada - vždyť jsem to tu už všechno tak důkladně prozkoumal. Objevil jsem díru v plotě a doufal, že když přelezu, tak si mí páníčci vesele sedící na zahradě ničeho nevšimnou. Tak jsem přelezl, ale moje předtucha se bohužel vyplnila. Jedna z dvounožek zavolala na druhou dvounožku, která se hned řítila mě polapit a zatarasit díru v plotu. Využil jsem situace, kdy se tato dvounožka nedívala, a chtěl jsem skočit do druhé menší díry v plotě. Ale co to - tělíčko nešlo tam a hlavička ...18. října 2004 | Autor: Tivy
(bez názvu)
Ahoj vsetci! Konecne si mamina nasla cas na pisanie. Uz sa u nas toho udialo tak vela, ze si to skoro vsetko nepamätam. Uz minule som vam spominal "zakazanu izbu". No, tato izba bola volakedy celkom normalna, ale odkedy si mama kupila tu Yuku (taky skaredy kvet), nemam do nej pristup. Tigy sa stale schova a rychlo do nej obcas vklzne, ale mne sa to podari len zriedka. A pred par dnami sa mi to podarilo. Tak som sa tam rychlo isiel pozriet na ten "zazracny kvet". No, co vam poviem, nic moc. Ale kedze mam celkom dobry vkus rozhodol som sa ho trosku vylepsit. Vytrhal som niekolko trsov a obrusil si pazuriky. Tigy tam len chodila okolo a ochkala, takze som si bol celkom isty, ze sa mi to ...18. října 2004 | Autor: Mauric
Ako sa všetci zbláznili
Mám už 16 mesiacov a myslím si (teda som presvedčený), že som šikovný, hravý, slušný, inteligentný - jednoducho úžasný kocúr. Hovorí to aj tatino, aj keď mamina občas hovorí "kam čert nemôže pošle Maurica (to ako mňa). Tuším som sa zabudol predstaviť ... áha - mno, volám sa Mauric, bývam v domčeku v Bratislave a so mňou aj mamina a tatino. Priviezli si ma minulý rok na jeseň a až donedávna som bol jedináčik (a nebolo mi veru zle). Ale minulú stredu sa mamina po príchode domov tak záhadne pozerala na krabicu na posteli a o chvíľu z nej vykukla hlava. No hlava, pidihlava ... a podobalo sa to ... no, áno v krabici bola mačka!!! A tak už nie som jedináčik. Malá mačka je slečna a dostala meno ...15. října 2004 | Autor: Bětuška
Řádilka obecná
Ahoj jsem Bětuška, protože pořád dělám lumpárny, tak mi panička říká Řádilka obecná. Jmenuje se Karolínka a chodí do páté třídy.
Nejvíc ji nachytám, když přijde ze školy a nemůže mě najít. Vždycky se chichotám, jak mě všude hledá a já na ní pak vybafnu z její školní aktovky. Je na mě moc hodná. Dostávám od ní samé dobrůtky a vymýšlí mi spoustu her. Zbytek mojí rodiny už jsem taky adoptovala. Prostě se mám u nich príma. Tak zase někdy na přečtenou. A já jdu řádit.
Měj te se MŇAU.
Bětuška 14. října 2004 | Autor: Micinka (2)
Prý se mnou mlátí kočičí puberta. Haha
Ahoj všichni kočičáci, už jsem si dlouho nepsala deníček, tak teď to napravím. Už nejsem žádné malé hloupé kotě, ale velká slečna, protože už je mi 6 měsíců. Poslední dobou dost zlobím, a to je pak pořá Micáku, cos to zase provedla, no a já už vím, která uhodila, a tak honem schováááát. Včera a dneska k ránu jsem opět musela nocovat v peřináči, protože schválňačka pořád mňaukám, abych vzbudila dvounožce, no a ti mě tam pak zavřou. Pchá, ale neví, že mě se tam líbí, protože tam jsou peřinky a pěkně teploučko tak akorát na pěkné pospinkáníčko.
Teď zrovinka jsem sama doma a usilovně přemýšlím, co bych provedla za neplechu. Moji dvounožci mi pořád říkají, že jsem kočičí puberťák, ale je to ...13. října 2004 | Autor: Tivy
Ako sme otvorili s Tigy chladnicku.
Ahoj všetci! Tak konečne sa nám (mne-Tivymu a mojej kamoške Tigy) podarilo prehovoriť našu maminu, aby nám písala denníček. Kedže sme v takzvanej "mačacej puberte" stále niečo vyvádzame. Dnes som mal od rána zlu náladu. Všetci boli preč a ja som dostal chuť na šunku. Vedel som, že kde ju mamina schovava, ale sam som si na to netrufol. Ešte dobre, ze prišla moja kamoska Tigy. Ta sa v tom vyzná. Ja som dával pozor, aby nikdo neprišiel o ona zatial otvorila chladničku. Šunka bola schovaná v takej čudnej dozicke. Ale to by nebola Tigy, keby ju neotvorila. Tak sme ju celu zjedli a odišli v klude si trochu pospať. Zobudila nás až mamina, ktorá skoro zinfarktovala. A keď prisiel ocino, zinfarktoval ...13. října 2004 | Autor: Tasman
Hračky
Zdravím vás kočičáci. Tak jsem si včera dělal pořádek ve svém IAMS stanu. Když jsem ho dostal, kouknul jsem na něj, strčil dovnitř čumáček a hned ho zase vystrčil. Tam nepolezu, tam se bojím. Stan stál v rohu pokoje, abych si prý na něj zvyknul. Ale já jsem zásadový! Když řeknu že do něj nepolezu, tak nepolezu!
A tak teď mám ve stanu naházeny všechny své hračky. Mám spoustu míčků, plyšové hračky, myšky a vůbec kočičí věci. Ale s těmi si skoro vůbec nehraju. Mě se nejvíc líbí ty úplně obyčejné sponky do vlasů, které aportuji. A včera jsem tam našel zastrčenou tyčinku z lízátka. Jo, to bylo ono. Tak od rána jsem ji nosil v tamičce, schovával pod koberec a číhal na ni. A ještě se mi ...13. října 2004 | Autor: Lilly
Asi budu vegetariánka
Tak jsem začala uvažovat nad tím, že bych se stala vegetariánkou. Povídala jsem si o tom minule se Snížkem, a ten říkal, že je to fajn. Dokonce nám, mě i Ginny, dal ochutnat petržel, kterou dostal. A nebylo to špatný. Všichni tři jsme si udělali v obýváku velkou hostinu a pořádně si pochutnali. Stejně dobrá je travička, kterou nám dali vedle mističek dvounožci, ale nemá to na čerstvý salátek. Ten jsem si zase dala společně se Sunnynkou - tak říkají dvounožci tomu kamínku, co má vystrkovací hlavičku a tlapky a má pelíšek ze skla. No, ono vůbec, u Sunnynky je to fajn. Když je mi třeba zima nebo tak, vlezu si k ní do do pelíšku, lehnu si na takový příjemný stružlinky, co tam všude má, nechám na ...10. října 2004 | Autor: Tasman
Představení
Ahoj kočky a kocouři! Chtěl bych se vám představit. Jmenuji se Tasman, je mi 2,5 roku, jsem čistě pokojový tygr a ven mne nedostanete ani násilím. Já prostě ven chodit nechci. Prý je venku taky moc zajímavých věcí, ale já se vám přiznám, já jsem tak trochu zbabělec.
Tak si spokojeně žiju v jednom půdním bytě a dostal jsem proto vysoké škrábadlo, abych mohl ze střešního okna koukat na ptáčky. Tak to jo, já se rád z vrchu dívám na svět. Ale ono to je prý škrábadlo, nevíte proč? Já si tam tedy drápky neškrábal ani jednou! Na to je přece křeslo!
Jsem rád, že budu mít kočičí deníček. Já totiž vyvádím spoustu lumpačin a tak je budu zaznamenávat. Teď si jdu ale zase lehnout a trochu si pospím. ...6. října 2004 | Autor: Honzík
Hrozný týden
Minulý týden mne opravdu naježil!!! Nejen, že si panička dovolila někam po sedmi letech chodit, prý do práce, ale ještě ke všemu dotáhla domů něco velkého, chlupatého, hrozně to smrdělo a slintalo.To něco je prý PES a lezlo mi to na nervy. Naštěstí to bylo u mne doma jen na hlídání, tak jsem to teda hlídal. Musím říct upřímně, že dospěláci z toho radost neměli. Zatínal jsem do toho PSA drápky, kde to jen šlo. Jenže pak panička naložila mne i PSA do přemisťovadla a jelo se k doktorovi, co mi dal žihadlo. PES to schytal od doktora taky. Byl jsem tak namíchnutej, že měli všichni štěstí, že jsem cestoval v přepravce. Doma jsem se pomstil!!! Panička měla radost, že jí pokvete fialka, tak už jí ...6. října 2004 | Autor: Lilly
Jak si rozumíme se Snížkem
Musím vám hned napsat, jak je výhodný mít doma králíka. Kočička se tak naučí spoustu věcí - kromě toho, že spolu běháme po obýváku, a on je Snížek opravdu rychlík, když se rozběhne (nebo rozeskáče?), tak ho skoro nedohoním... taky spolu třeba ležíme, a když se na něj podívám, tak on se natahuje skoro stejně, jako my kočičky... Ale taky nám ukázal, že se dá trhat koberec kolem jeho klece. Nejdřív to bylo tak, že jsem přišla do obýváku a on tam něco v koutku kutil. Tajně, aby ho nikdo neviděl. Tak jsem šla pomaličku kočičím plížením blíž a blíž, abych ho nevyrušila a abych to prozkoumala. A hele! On tam trhá koberec! No teda! Co si o tom myslet? Koukala jsem chvilku... No, faktem je, že tohle ...5. října 2004 | Autor: Amálka
Radost z dárku
V pátek jsem dostala nový pelíšek. Měla jsem ohromnou radost. Skákala jsem do něj a zase ven a takle pořád dokola. Najednou se pelíšek převrátil. Byla jsem z toho smutná. Snažila jsem se zase si ho obrátit, ale nešlo to. Tak jsem smutně odešla lehnout si do mojí kámošky autosedačky. A byla jsem šťastná.3. října 2004 | Autor: Maxmilián Rybomil
Hodiny za oknem
Představte si, co se mi stalo minulý týden. Moje kámoška někam odešla a já jsem jako obvykle bloumal po bytě. Najednou si kluci otevřeli okno a zapomněli mě hlidat. My máme taková vyklápecí okna. To se okno nahoře otevře, ale ono se zárověn otevře i dole. Za oknem je takový maličký plůtek, aby tam dvounožci mohli dávat truhliky s kytičkama. Já jsem to šel okamžitě prozkoumat. Sedl jsem si na parapet a kypřil jsem hlínu muškátům. Jenže kluci si zatím pustili fotbal a okno zavřeli. Na mne vůbec nemysleli. Hledání začalo až po kámoščině návratu. Té bylo divné, že jsem jí nepřišel přivítat. Fšude mě hledala, ale nenašla. Nebyl jsem dokonce ani v botníku. Já jsem sice mňoukal za oknem, ...30. září 2004 | Autor: Mustafa
Jak jsem rozzlobil páníčka.
Ahoj všichni kocouřové! Jednoho dne mí dvounožci odcházeli do práce. Já se je vždy snažím udržet doma a tak jim lezu do tašek nebo do skříně. Oni se mě pak snaží dostat ven a někdy jim i ujede tramvaj! No a včera jsem vlezl do skříně a měl jsem strašnou radost, že se mě páníček nepokoušel dostat ven. Najednou se ale zabouchly dveře!!! No to snad ne! Já tu nechci být až do večera. Byl jsem smutný a naštvaný na páníčka. Pokoušel jsem se dostat ven a tak jsem hrabal a škrábal. Po hódně dlouhé době jsem to vzdal a radši jsem si schrupnul. Probudil mě klíč v zámku. Hurááá, já jsem tady! Začal jsem hrabat co mi síly stačily a po chvíli se konečně otevřela skříň. Konečně. Hned jsem běžel na WC. ...27. září 2004 | Autor: Maxmilián Rybomil
Už jsme zase všichni doma
Zvykám si na brášku.
Tak se mi vrátil. Můj „fousáč“, dvounožec, zachránce!! Jen jsem si na něj nějak dlouho nemohl zvyknout. Když je bráška doma, ukrývám se pod jeho postelí. Také rád sedávám na jeho pracovním stole a sleduji, co píše na počítači. Mám rád, když se se mnou mazlí. Pereme se spolu a já brášku koušu do rukou. Jsem moc rád, že je doma. Ale nezanevřel jsem ani na své starší dvounožce. Kámoška mě krmí a páník si se mnou hraje. Nejraději mám házení myškou. Bráška mi přivezl takovou velikou myš, ale ta tancuje a řve. Když se utiší a plácnu do ní packou, zase se začne kroutit a zpívá. Spíš tedy řve, je děsná. Tak jsem jí raději přestal pohlavkovat, aby byla zticha.
Mám doma ...27. září 2004 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jak to všechno dopadlo v tom loňském roce
Když jsem se vrátil z Prahy, měl jsem radost, že jsem zase doma. Raději jsem nechodil ke dveřím a přepravka se stala mým nepřítelem. Hlídal jsem si svého páníka a hřál jsem ho vždy, když ho přivezlo to ošklivé auto. Užíval jsem si sluníčka za oknem a měl jsem se fajn. Pak ale páník někam odjel a zůstali jsme tu s kámoškou sami. Občas jsem šel na vodítku ven a když začala zima, ven se mi ani nechtělo.
Jednoho dne jsem cítil, že se něco děje. Uklízení, vaření a dobrá nálada. Večer se otevřely dveře a přišel můj dvounožec. Jůů, to jsem tedy měl radost. Hned druhý den zase dvounožáci někam ujeli. Zlobil jsem se, ale vrátili se ještě téhož dne a s někým! Ten někdo byl můj „fousáč“. Já ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
