Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 9 z 1437. ledna 2005 | Autor: Theodor
Jsem lumpík
Jednoho dne jsem byl venku hrozně dlouho když byla tma nechtělo se mi do toho baráku, všechno tak nádherně šustilo. Všichni mě hledali a volali. Neozýval jsem se. Bohužel mě jedna dvounožna polapila. Všichni byli šťastní že jsem doma, pry se o mě báli. Jenom já jsem nebyl zrovna moc šťastný a navíc mi nekoupili moje Whiskas granule, ale Friskies a Darling... No fujky6. ledna 2005 | Autor: Agáta
Lumpík nebo svatoušek?
Říkají o mě, že jsem někdy pěkný zlobidlo, ale podle mě to není zas tak pravda. I když to třeba na první pohled tak nevypadá, tak já to vlastně všechno myslim dobře. Třeba když páník dělá něco na počítači, tak mu chci pomáhat s písmenkama, dám tlapky na klávesnici … no a hned mě posadí vedle. Je to ale nespravedlivý, protože když si přepočtu svůj věk na člověčí, tak bych akorát šla do první třídy a tak by mě měl nechat se to naučit. A když se učí do školy, tak se mu zase nelíbí, že mu shazuju tužky a ležím na papírech, jenže já to dělám pro jeho dobro. Má toho totiž moc, tak chci, aby si taky na chvíli odpočinul. A že skáču po novinách a časopisech? Proč by si ale měli číst, když si můžou se ...2. ledna 2005 | Autor: Maxmilián Rybomil
Rodinné vztahy musím uvést na správnou míru
Když jsme byli doma všichni, začal jsem své dvounožce říkat kámoška. To já jsem si jí našel a stal jsem se jejím přítelem. Manžel Kamy byl zpočátku můj nepřítel, sice jen pár dnů, tak jsem mu nakonec začal říkat páník. No a když můj "fousatý" dvounožec, který mne s Kamou, jeho maminkou, přivedl domů a pak odjel za moře, tak mi začali říkat "fousáčův" mladší bráška. Teď tu zůstal jen můj "fousáč" a jeho maminka. Tak jsem se rohodl. Když je fousáč můj bráška, budu své kamarádce Kamě říkat také maminka.
Tak nás tu bude mít pěkne dva syny. A my už jí pomáháme jak nejlépe umíme.2. ledna 2005 | Autor: Maxmilián Rybomil
Strašně jsem se vyděsil
Poslední dobou u nás neni moc veselo. Někam se nám ztratil dvounožec, můj páník. Byl pořád nemocný a mnohdy už ani neměl silu si mě pochovat na klině. Stále čekám, že se vrátí, ale zároveň jsem stále nějaký vyděsený. Dnes se tu můj bráška chystá na nějakou zkoušku. Prý se musi vyfiknout a tak mu kámoška pověsila sako na knihovnu. Já jsem si to chtěl prohlédnout a provonět, protože se mi zdálo, že cítím páníka, a najednou na mne celé ramínko spadlo. Tak strasně jsem se lekl, že jsem nebyl schopný se pohnout z místa. Kámoška mě začala hladit a moc hezky na mne mluvila, ale netušila, čeho jsem se tak lekl. Pak si všimla toho saka na zemi a bylo jasno. Tak mě chovala v náručí, až jsem se ...27. prosince 2004 | Autor: Theodor
Vánoce
Tak, a je po těch zvláštních svátcích, jedna dvounožka dotáhla takový zvláštní voňavý strom do bytu, který byl v květináči, nádherně voněl, takže jsem se kolem něho pořád motal a motal a voňal. Jednoho dne jsem pod jedním z těch voňavých stromků našel spousty papírků a balíčků, jeden jsem si chtěl rozbalit, ale nedovolili mi to. Pak mi jeden dárek dali, oni neví co chcou, tak nejdřív mi to zakážou a pak zas dají a dovolí. Kocour se v nich nevyzná. V balíčku byl schovaný balónek, ale nejpěknější dárky byly papíry na zemi, všechny jsem si je mohl roztrhat. A jsem asi zlobivý, protože jsem se venku toulal do tmy a když mě hledali, schoval jsem se, ale moc těžkou hlavu si z toho nedělám, kdyby ...26. prosince 2004 | Autor: Bětuška
Už je po Ježíškovi
Ahojky všichni,
po delší pauzičce zase tlapkuju. Moc mě trápí nemocná ouška. Paní veterinářku už znám jako svoje boty - teda tlapičky. Teď mám nějaké kapičky a mám po nich strašně žlutý ouška, prej vypadám jako semafor, haha. Moji dvounožci se na sebe asi nedívají do zrdcadla.
Ale proč píšu zrovinka dneska, představte si, že mi páníčkové vyházeli všechny ty krásné a šustivé papíry, které byly pod stromečkem na všelijakých krabicích a balíčkách. To byla od nich veliká zrada.
Nejdřív po mě chtějí, abych rozbalovala, teda spíš trhala, ty balíčky, a když jsem jim takhle pomohla, oni se mi odvděčí takovýmhle způsobem.
Sice jsem pod stromečkem taky měla dáreček s velikáááááááááánskou mašlí ...21. prosince 2004 | Autor: Tasman
Blíží se Vánoce
Ahoj kocouři!
Máte už taky doma stromeček? Já ho mám od soboty. Pomáhal jsem ho strojit a zkoušel jsem několikrát jeho pevnost. Maminka mi ale nenadávala, nechala mne po stromečku skákat a i několikrát ho shodit. Tak nevím, loni mi hrozila, že mi za to vypráší kožich, letos nic. Asi to bude těmi nerozbitnými ozdobami co nakoupila. Tak už si stromečku vůbec nevšímám, když mám povolené ho shazovat, to není žádná zábava.
A jinak asi budu zlobit. Zase prý pojedeme k dědovi a babičce do jejich domečku. A tam to moc neznám, je tam cizí vnitřní kocouř a tři venkovní kocouři. Jsem z toho nervozní, syčím, vrčím a minule... ani na to nebudu vzpomínat. Já vám v létě pokousal všechny ...16. prosince 2004 | Autor: Rozárka Melíšková
Pomáhala jsem hledat kocoury...
A ptáte se komu a jak, že jo :o)
O víkendu zas bylo doma rušno. Jak se blíží vánoce dějou se zas zajímavý věci. A to mi nedá spát. Pořád budím osazenstvo bytečku (jak sem vám psala minule, přeřízení se nepovedlo....checheche :o) Ale abych se dostala k těm "kocourům", hledala jsem je společně s dědou. V sobotu se mi pod čumáčkem linula má oblíbená vůně chlóru, ležela jsem na topení a sledovala dědu, jak přejíždí kusem hadru po velkých sklech, za kterými pozoruji ptáčky. Krásně se to lesklo, ale on mi říká: "Rozko, pomůžeš mi hledat kocoury," tak jsme spolu chvíli koukali a hledali.... A já nevěřila, kde bych ty kocoury měla vidět??? :o) Nakonec jsem mu mňaukla, že žádný nevidím. A byl ...15. prosince 2004 | Autor: Agáta
Pekla jsem cukroví
Tak jsem se dozvěděla, že se blíží Vánoce, prý nějaké svátky, kdy si člověci dávají dárky a hrozně se přejídají. No a kvůli tomu se musí udělat plno malých sladkostí. Tak se do toho pustila i moje člověčí maminka. Měla takové malé formičky (které se mimochodem skvěle srážely ze stolu na zem), cpala do nich těsto a hned ho zase vyklepávala. Říkala, že to budou včelí úly. Samozřejmě mě to ohromě zajímalo. Vždycky buch buch a další úl byl na světě. A hlavně to těsto naprosto úžasně vonělo, fakt, byla jsem z toho jak uhranutá. Hezky zblízka jsem všechno sledovala a využila každé chviličky, abych olízla aspoň špičku. Dvakrát se mi dokonce podařilo úl ukradnout, jenže mě vždycky chytili a sebrali ...7. prosince 2004 | Autor: Rozárka Melíšková
Budou mě přeřizovat jako budík
Dneska se páníčkové rozhodli, že se nějak předcházím v buzení. Děda vstává jako první za pět minut šest. A já ho začínám budit o deset minut dřív.....tak se rozhodl, že mě musí přeřídit :o) Vzal mě do náruče a ptal se mě jak se to u kočiček dělá.......to nařízení budíku :o) Já jen na něj nevěřícně civěla. Začal mi kroutit ocáskem, nejdřív po směru hodinových ručiček a pak opačně(nebojte se, nebolelo to). Tak snad se mu to povedlo...uvidíme zítra ráno, mňauky.5. prosince 2004 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jsem tu doma už dva roky
Zrovna včera bylo Barborky a to je třetí Barborka, kterou trávím se svými dvounožci. Je mi tu dobře. Stále mám plnou misku, ze které mi nikdo nic nekrade. Dokonce mě moje kamarádka krmí granulkama z ruky. To já moc rád. Dělám různé lumpárničky, ale kamaradka mě moc chválí. Ríká, že nejsem žádný zákeřný lovec. Rád Kamu chytám za nohy a někdy docela pěkně koušu. Ale ještě jsem nikoho nikdy nerafl nebo nesekl do obličeje, a to ani když se pereme a dvounožci mi hlavu přistrčí primo k mým "tesákům." Můj páník je pořád nemocný. To já jsem už skoro celý rok v pořádku. Tak alespoň páníka zahřívám a předu mu do ouška. Dokonce jsem přestal hru Na budíka. Když se mi chce ráno běhat, odejdu z ...2. prosince 2004 | Autor: Theodor
Útočný kocour
Jsem strašný lumpík. Na všechny útočím. Je to strašná sranda jak ti dvounožci křičí, když je proháním. Dostal jsem na moje půlroční polonarozeniny dvě myšičky. Všude ty myšky schovávám. Taky už jsem byl na sněhu, celkem je to studené, ale zase na druhou stranu můžu lovit kuličky sněhu.
A dokonce už vážím 4,6 kg. Jsem veliky Theodor!!
Mňáááááu!!26. listopadu 2004 | Autor: Ginny
Stává se ze mě vegetariánka?
Mamka jedla čínu...ona si vždycky koupí kuřecí s bambusem. Moc jí to chutná, ale nejí zeleninu, takže z toho „vyloví“ mrkev a cibuli...tak jsem tak vedle ní seděla, čuchala, co to jí a začala jsem se sápat na tu mrkev s cibulkou...mamka mě odhání, ale já jí nedám pokoj..“Ale Ginny, to je zelenina, to kočičky nejedí, ani já to nejím:)“...Jenže říkejte mi to, že jo...tak jsem si jí dala...bylo to celkem dobrý, snědla jsem všechnu mrkev i cibuli...asi se stanu vegetariánkou..23. listopadu 2004 | Autor: Micinka (2)
Vodní kočička
Ahoj kočičáci, mám novou zábavu, a tak se Vám musím pochlubit.Vždycky, když moje dvounohá maminka dává prádlo do pračky tak čekám v postýlce, až se začne vypouštět voda do vany tak honem utíkám, vyskočím na vanu a to je teprve podívaná jak ta vodička teče a pak hup a pěkně se cákám a chytám kapky a to vydržím dělat moc dlouho. Když už tam žádná vodička není číhám, který dvounožec si půjde umýt packy a zase hup do umyvadla. Jsem prý malá rošťanda a prý mě vyrostou na tlapkách blány haha. Já mám prostě ráda vodu, mám pořád mokré tlapky a taky ocásek.
Jo a ještě jedna novinka. Moji dvounožci jeli koupit dárek k narozeninám mojí dvounohé babičce a hádejte co. Babička má prý malé koťátko. Ještě ...22. listopadu 2004 | Autor: Jaffa z Lužinek
Nezdařený útěk
Vůbec se mi nelíbí, že nemůžu normálně chodit ven. Proč se najednou udělá venku zima jsem ještě za 2 roky svého života nepochopil. Ptal jsem se naší Aginy, přeci jen už je na světě 12 let, ani ona neví, ale prý jí to nevadí, protože nejraději ze všeho leží doma na polštáři. To já ne. Já chci být venku, hlídkovat na zahradě a vyčuchávat myší stezky! No a každý den čekám u dveří, až se naši vrátí domů, protože doufám, že už mě zase normálně pustí na dvůr. A tak sem čekal i v pátek 19.11. Nějak dlouho nešli, už mě to přestávalo bavit a najednou slyším auto. Tak a jsou tady. Pritiskl sem se ke zdi a když mami otevírala opatrně dveře, protože to čeká, že tam budu, jsem vyletěl jako střela a byl ...22. listopadu 2004 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Děti odešly do světa
Tak už se mé paničce podařilo najít pro všechny děti nové rodiny. Musím se ale přiznat, že mi trochu chybí. Bylo to prima se s nimi mazlíkovat a třeba i prát. Nejvíc jsme si užily s Mayou, protože zůstala doma déle a moc jsme si spolu rozuměly. No musí to tak být a já mám teď víc času na mojí maminku. Zase za ní chodím do ložnice a hrajeme si. To je dost prima, protože to v poslední době dělala výhradně s koťaty a na mě jí nezbýval čas. A chová mě. Líbí se mi to víc, než dřív. Chová mě jako miminko a pořád mi něco říká do ucha. Asi se jí stýská. No ale má mě a taky toho našeho lumpa Jaffu. Ten se ale chovat nechce, jenom když je tma, tak se na mami vyvaluje a mě nechce pustit ani na krajíček ...5. listopadu 2004 | Autor: Agáta
Jak jsem zkoumala želvy
Tak už u těch mých člověků bydlím nějaký ten pátek (přesně třetí) a když už jsem prozkoumala všechny škvírky za každou skříní, pod sedačkou i postelí, bylo na čase kouknout se do vyšších pater a představte si, co jsem zjistila. Nejsem jediný zvířátko, které v této domácnosti bydlí! Na jedné skříňce, ve velké skleněné krabici s vodou, bydlí dvě zelené potvory – říká se jim želvy. No a tyhle dvě želvy mě začaly ohromně zajímat. Pořád hrabou do kamínků, co mají na dně a mě fakt zajímalo, co tam loví. Tak jsem se na to šla podívat pěkně zblízka. Nejdřív jsem je obcházela ze všech stran, ale nic jsem nezjistila, zato jsem přišla na to, že se dá vyskočit i nahoru. Odtud jsem měla hned lepšejší ...2. listopadu 2004 | Autor: Mauric
Jeseň v plnom prúde
Moji dvojnožci minule spomínali, že jeseň už je v plnom prúde a bude treba ísť s Mauricom (to ako so mňou) na veterinu. Noo, keď som tam bol minulý rok, tak som dostal 2x včeličku do kožúška a od dvojnožcov pochvalu a kopu maškrtiek. A čo zrazu nepočujem? Že tam bude treba ísť zas, ale že Maurica nemôžeme pustiť von, lebo čo ak sa ráno nevráti včas, aby sa to stihlo ... mgeuu, no teda... Je ale fakt - večer som "zobral roha" a v sobotu som sa objavil až ... he, no dosť neskoro, pretože sme nešli. A myslel som si, že už dajú pokoj. Nie tak dvojnožci - hlavne mamina. Tá je teda zásadová, tatina "zlomím" skôr - stačí sa pekne pritúliť, mňaunúť, alebo sa pregúliť na chrbát. No a mamina vydala ...31. října 2004 | Autor: Bětuška
Návštěva
V pátek k nám přijela paní veterinářka. Pořádně mě zkontrolovala a pak mi dala injekci. Předtím jsem neveděla, co to ta injekce je. Když k nám ta paní veterinářka přijela, hned jsem to poznala. Ale dostala jsem za to odměnu, máma Kajka si se mnou hrála. Hrály jsme si až jsem se unavila, pak se šla máma Kajka najíst a já jsem usnula. Když jsem se probudila, měla jsem valký hlad a žízeň, tak jsem se došla napít a najíst. Potom jsem od mámy Kajky dostala srdíčka (to jsou takové dobré bombonky). Když jsem ty dobrůtky spapala, šla jsem se do svého nového domečku natáhnout ,protože jsem se přecpala. Byla to děsná legrace, když mě páníčkové hledali. Nevěděli totiž, že já šikulka si už do vysokého ...27. října 2004 | Autor: Mustafa
Řádění :o)
Ahoj všichni kocouřové, tak se Vám musim svěřit, jak to u nás vše pokračuje. Můj nevlastní brácha Ali už je po kastraci. Když už je na tom teď stejně jako já, tak si konečně můžeme pořádně hrát (Mustáfka už Alimu nemá co závidět :o)). Od jeho kastrace uběhl skoro měsíc a z nás se pomalu stává demoliční komando. A pak že prý kastráti jsou klidní! Cha cha - to my určitě ne!!! Ráno vstáváme, když je ještě tma a jdeme se honit po bytě. Běháme z ložnice přes chodbu až do obýváku a Ali se někdy schová v koupelně nebo pracovně a pak na mě skáče z úkrytu. Někdy si také sedneme k páníčkům do postele a číháme až některý z nich vystrčí nohu. Pak ho já nebo Ali kousneme do palce a rychle utečeme. To je ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
