Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 7 z 14327. září 2004 | Autor: Lilly
Uvězněná
Ti naši dvounožci už asi nevědí coby. V pátek přišli s něčím velkým, co vonělo novotou, a prej: "To je pro vás, holky!" (to bylo jako na mě a na Ginny). Tak jsem chodila okolo, ale ne a ne přijít na to, kde je co k snědku nebo aspoň na hraní. Pak to dvounožci nějak složili a dali místo záchůdku. Taková obrovská bedna! K čemu to bude? A zatímco jsem to zkoumala, někdo mě popadnul a zasunul dovnitř! Miauuu!!! A hele, on je tady záchůdek! Skovanej! Zahrabala jsem si tam, paráda! Ale co dál? Jak se dostanu ven? Koukala jsem na dvounožce, jak mě přes průhledný okýnko sledují a volají, ale co mám dělat? Zavřelo se to za mnou! Nenechávejte mě tady! Ale oni jen pořád volali a koukali, tak já jsem ...23. září 2004 | Autor: Lilly
Schovka
No, to byste nevěřili, co jsem včera zažila. Jednak nás dvounožci nechali skoro celej den s Ginny samy doma, prostě hrůza! Nikdo se s náma nemazlil, nikdo neodpověděl na mňouknutí... ani Snížek ne. On už teďka běhá po bytě, po obýváku, ale my, jako kočičky, se ho občas trochu lekneme, protože je přece jen ještě pořád trochu větší. Hlavně takovej mohutnější, no, králík. Pak dvounožci sice přišli, ale zase brzo odcházeli, a aby jim nebyla zima, brali si něco ze skříně. Je to velká skříň a je to úplně neprozkoumaný území. Tak jsem tam nakoukla... trochu... málo... pak víc... vzala jsem to poličku po poličce... až najednou ŠUP! Skříň se zavřela! Říkala jsem si, že mi hned otevřou, když mě ...21. září 2004 | Autor: Theodor
Masíčko
Dnes jsem šel nahoru do bytu mé paničky. Někam si odskočila, a tak jsem opatrně nakoukl do dřezu, no vlastně skočil jsem tam. A co nevidím, voňavoučké křupavé masíčko. Vzal jsem to do tlamy, bylo to dost těžké. Vytáhl jsem to, ale nestihl jsem to dotáhnout až do bezpečí. Panička mě přistihla, nevím proč, ale křičela. No to je hrůza, potom prala koberec - měla by být spíš ráda, že je ten koberec barevnější a voňavější.
Mňauk21. září 2004 | Autor: Mufinka
Najednou jsem se ocitla venku
Byl středeční večer a já jsem se, jako vždy, dívala z našeho okna a očihovala jsem každodenní situaci v mém revíru. Můžu jen na balkon, protože panička říká, že okno je pro mě nebezpečné a vždy mě od něj odhání. Páníčkové se dívali na televizi, takže jsem měla zase jednou nestřeženou chvilku pro své lumpárny. Jednou z nich je lovení much a komárů. Líbí se mi jejich bzučení a protože jsem od přírody lovec, nikdy neodolám a pokaždé je naháním. Na okně je to sice nebezpečné, ale když lovím, nedívám se ani napravo, ani nalevo a dolů už vůbec ne. A toho večera jsem se dolů dívat asi měla. Letěl kolem komár, a když jsem po něm ohnala, letěla jsem prozměnu já, ale z okna. To byl pro mě ale pořádný ...20. září 2004 | Autor: Lilly
Létající míčky
Tak si představte, co se mi zase stalo. Už jsem vám psala, že vždycky, když se dvounožci koupou, chodím je kontrolovat. Vždycky se projdu kolem vany, podívám se, jestli tam je dost pěny, nechám se pohladit, a pak zase rychle hrát si s Ginny (ta kontroluje dvounožce ve vaně tím, že zamňouká, a když se jí někdo z koupelny ozve, tak si pak hraje zase klidně dál, jako že je všechno v pořádku). Ale teď, představte si, co se dělo: dvounožka do něčeho foukala a nad vodou z toho lítaly takové průhledné míčky. Koukala jsem na to, ale cítila jsem v tom nějakou záludnost, protože ty míčky najednou vždycky zmizely! Jen tak! Samy! Poskakovaly po hladině a najednou PUF! a byly pryč. Tak jsem si dávala ...18. září 2004 | Autor: Bibi
Hygiena především
Víte jak se říká, že kocouřci nemají v lásce vodičku? Nevím, který dvounožec nebo kocouř tohle vymyslel! Já mám u svých pánešků přezdívku Vodník, protože voda je můj živel.
Jednou, byly tomu asi tři dny, co jsem přišla do nového domova, šla jsem se tak podívat do koupelny a tu ve vaně se rochní můj pánešek. A já jsem jako velký mazel neregistrovala, že tam je něco mokrého a žbluňkavého a že je tam toho
TAK MOC! Hupsla jsem si, jako že se jdu pomazlit, ale ani nevím jak, už jsem se celá mokrá schovávala přede všemi v pelíšku. Víte, jaká je to ostuda, když někdo spadne do vany?
Pak jsem se nějakou chvíli vaně velkým obloukem vyhýbala, ale dlouho to nešlo vzdržet. Už totiž od prvních dnů ...17. září 2004 | Autor: Rozárka Melíšková
Je doma nový bílý vetřelec.....
Kocouřové, u mě v rajónu se pořád něco děje. A mě to nedá o tom nenaškrábat.
To předevčírem se strejda objevil ve dveřích a sebou si vedl docela velkou potvoru, co má dvě kulatý botičky a plno drátků na sobě. Chtěla jsem si s těma drátkama hrát a pomáhat. Celý večer na ní něco přidělával. A pak jí na noc schoval do své místnosti. A já nemohla zkoumat :o(
A víte co kočky řikal? Že na tu potvoru přidělá kočičí oko(Cateye), tak tomu už vůbec nerozumim.
A víte co mě zase postihlo? ŠLAPÁNÍ, jak řiká mému období maminka. Dneska ráno jsem se válela na její peřince a vystrkovala bříško. Má to ráda, já se totiž skoro s ženskýma nemazlim :o) A pak to se mnou trhlo a já se jí zakousla do ...15. září 2004 | Autor: Rozárka Melíšková
Zůstala jsem přes noc ve vězení......
Tak si představte, že jsem zažila krušnou noc. Padouch jeden.... strejda přišel domů, když už venku byla pěkná tma a ostatní už byli ve svých pelíšcích. Vůbec si mě nevšímal a dával nádoby, z kterých se baští, do bílé potvory a dělal rámus. Až jsem stříhala ouškama. Tak raději zavřel dveře do kuchyně, aby ostatní neprobudil. Ale pak odešel chrupkat a zapomněl je zase otevřít :o(
Jsem to ale statečná číča, i když mě bolelo bříško, tak jsem se nikam nevyčůrala. A smutně seděla u dveří a popoháněla budík. Naštěstí to uteklo.......... slyšela jsem, jak se děda štrachá ze svého pelíšku, a hrozně se divil kde jsem. V mžiku se otevřely dveře... byla jsem zachráněna a hned jsem jako tryskáč vlítla ...15. září 2004 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
A zase měsíc pryč
Tak bylo první očkování, děti to zvládly dobře, ani nekvikly. Potom měl Merkur zánět spojivek, dostal píchanec, pilulky, mastičku a už je to dobré. Mám taky problém, ztvrdlo mi mlíčko, protože ty darebové mají raději maso. Injekce a pilulky. A potom najednou zase začaly pít. Ani se mi už k cecíkům nevejdou. Chodím si už zase užívat klid na půdu, ale mami mi brání, prý už se mi zase ozvala mrouskačka. No co, porodit koťata to nic není :o)). Ale raději si prý mám dát pauzu. Uvidím, Jaffa na mě stále naléhá, musela jsem ho už i trochu zbít a rozškrábla jsem mu ucho.15. září 2004 | Autor: Jaffa z Lužinek
Moje výchova potomků
Malým čičinkám už budou dva měsíce. Učím je vylizovat rosůlek z kousků masíčka, okoukali, jak se jí kuřecí šunka, spí na mém místečku na okně, škrábou si po mém vzoru svoje drápky na sloupku, ale i na tátově ušáku, pořádají výpravy na verandu, Merkurek už ulovil velkou můru a celou ji spapal, občas se spolu trošku pereme, jen cvičně, aby věděli, že jsou na světě i silnější jedinci. Fakt se mi povedli. Tedy hlavně díky Hance. Jsem pyšný otec!14. září 2004 | Autor: Ringo
Kitty opravářka
Já vám řeknu, ta Kitty je někdy hrozná. Pořád by se pouštěla do toho, co nemá.
Tak třeba jednou tuhle přišla maminka domů a zjistila, že nefunguje telefon. Už se bála, že jí ho odpojili, když tu Kitty mi zašeptala, že to chtěla trochu opravit a nějak se jí to nepovedlo či co a překousla tu šňůrku, co vede k telefonu.
Mami vyváděla, ale naštěstí našla náhradní telefon a hned ho připojila a bylo zase dobře.
To ovšem ještě nevěděla, že Kitty se snažila opravit ještě takové ty stahovací plíšky na okně, myslím že tomu říkají žaluzile. Asi se snažila narovnat nebo prozkoumat jeden provázek, který to všechno drží pohromadě a pic, už to bylo překousnuté. To jste ale neviděli ten mazec, mami se ...14. září 2004 | Autor: Ginny
Ňam ňam mlíčko
Dneska jsem se ráno vzbudila před dvounožcema i před Lilly a dostala jsem na něco chuť. Ale na co? Znáte takovej ten pocit, kdy byste i jako něco, ale nevíte co. Tak jsem chodila okolo postele, zkoušela jsem chvilku nahlas vrnět, přeběhnout přes dvounožce, různě se tulit... ale nic nezabíralo. Až pak něco píp píp píp... a dvounožec začal vstávat! Dostali jsme s Lilly do mističky papání, ale ... pořád bych si dala ještě něco. Dvounožec seděl ještě u stolu a něco ťukal, a jak jsem ho šla zkontrolovat, tak jsem zjistila, na co mám chuť! Mlíčko! A dvounožec ho tam měl plnou mističku! Sice ještě s něčím dalším, ale... Pomaličku jsem se do toho pustila, obezřetně, aby si mě nikdo nevšimnul... ...10. září 2004 | Autor: Ringo
Velké koupání
Tak vás zase po delší době všechny zdravím a říkal jsem si, že když naše Tina, tedy naše mamina nemá čas psát deníček, že si ho budu psát sám. A bude.
Jednou bylo takový pěkný počasí, svítilo sluníčko a mami se rozhodla, že ze mě udělá štramáka. Jenže to jsem ještě nevěděl, co mě čeká.
Zavřela se se mnou v koupelně, mě postavila do vany a najednou od všade tekla voda, ale hlavně na mě. Od hlavy až k patě jsem byl mokrý a vůbec se mi to nelíbilo, ale mami na mě klidně mluvila a říkala, že jsem hodný kocourek a že až se vykoupu, tak budu hezčí. Já jsem jí to ale vůbec nevěřil, a tak jsem se s ní trochu pral, vyskočil párkrát z vany a udělal v koupelně strašnou potopu. Nebylo mi to ale nic ...3. března 2004 | Autor: Ringo
Co jsme zapomněli napsat
Tak jsme se s Ringem teď dohadovali a dohodli jsme se, že jsme už dlouho nic moc nenapsali. Co se jako stalo. Takže popořadě. Aspoň něco.
„Tino, máme mokrou kočku!“ To jsem jednou zařval z vany, když se Kitty předváděla, jak umí jako akrobatka chodit po okraji vany, jak klade opatrně a s kočičí elegancí tlapku přesně za tlapku, jak je štíhlá a jak se teda krásně protáhne kolem sprchy… až najednou… žbluňk! Naštěstí se rychle a duchapřítomně odrazila ode dna (to se používá v ekonomii, tenhle termín, hm hm hm… :-) a vylítla jak neřízená mokrá střela do bytu… v mžiku ale byla odchycená a zabalená do ručníku.
Vlastně je teď takový období, kdy si spolu Ringo s Kitty zase začali pořádně ...1. března 2004 | Autor: Ringo
Jak se češeme
Tak co kdybysme se učesali?
Jééé, to je žůžo!
Ale už je to dlouho. Můžu si zapnout televizi?
Dej mi tam ale něco kočičího!
16. února 2004 | Autor: Ringo
Co máme nového
Ringo už mňoukal, že prej mám zase napsat, co máme novýho. A musím začít tím, že Ringo si taky koupil novej postrojek. Se mu moc líbil ten, co si vybrala Kitty, a tak má teď stejnej, akorát že jemu se ke kožíšku prej hodí černej. Dokonce se mi zase předváděl, jen jsem přišel domů z práce. Dokonce jsme se šli projít na chodbu, krok, dva? Ale asi tam nebylo nic zajímavýho, tak jsme třetí krok už neudělali a šupem domů.
Pak jsem se taky byl podívat na výstavě koček a slíbil jsem Kitty a Ringovi, že jim něco přinesu. Ringo si přál takový peříčka na tyčce, a protože je tam měli, tak jsem je musel samozřejmě koupit. A udělal jsem dobře. Pro Kitty jsem dostal balíček speciálního ňam ...11. února 2004 | Autor: Ringo
Jak se pije z kohoutku 2
Tak se musíme na úvod přiznat, že k tomu, abysme si vzali ráno do koupelny foťák, nás inspirovali naši známí kočičáci - jednak Mušlinka a jednak Rozárka a Whisky (podívejte se na jejich fotečky v Kočkogalerii). No, prostě jsme se taky museli předvést, že umíme pít z kohoutku. Teda, ehm, jak kdo:-)) Někdo z toho třeba může mít jen mokrej kožíšek.
Protože umývadlo je hodně malý a jak se ukázalo, kočka se tam vůbec, ale vůbec nevejde, jedině má z toho mokrej kožíšek, tak jsme se rozhodli pro vanu. Ringo to zkoušel zespoda, ale... nějak pořád jen a jen... mokrej kožíšek. Tak šla na řadu Kitty. Nejdřív poskakovala kolem, furt nemohla najít tu správnou posici (Fig. 1: Hledání posice k pití ...10. února 2004 | Autor: Ringo
Jak Kitty pózovala
Tak jsem přišel domů a holky hned prej, že mají něco novýho, a Kitty se furt nakrucovala, že mi jako musí něco ukázat. Tak šly s Tinou do ložnice, chvilku tam něco připravovaly a potom se vynořily, a Kitty měla na sobě novej postrojek! Úplně suprovej, hrozně jí sluší, to vidíte na fotce, vlastně jí jde úplně krásně k srsti, je takovej béžovej. Tak se mi ukázala, zapózovala, ale pak se otočila, hlavou do opěradla gauče a nic se s ní nedalo dělat, prostě tam najednou úplně přirostla. Nakonec seskočila, ale to už se jí začaly rozjíždět tlapky a stávala se z ní nepohyblivá kočičí rohožka. No jo, asi to pochytila od Ringa, takže postrojek musel dolů, ale stejně je fajn. Ze svýho už totiž nějak ...7. února 2004 | Autor: Ringo
Jak si čteme a jak usnuli
Tak jsme si s Ringem zase večer četli - vždycky si totiž čte časopis se mnou. Jenže jeden je pro dva málo, ono totiž přes kocouře není na písmenka moc vidět:-), tak se Ringo obětoval a čte si vždycky o tejden starší číslo. Vždycky mu ho vyndám, on si na něj lehne a je to v pořádku, oba jsme spokojený.
Tak jsme si tam tak četli a najednou přišla Kitty. Normálně si k Ringovi lehla, přisunula se, dala si na něj tlapku a on jí začal umejvat, no jo, je furt ještě malá, a tak to prostě nemůže tak dobře umět, že jo. Pak zase Kitty na oplátku trochu upravila kožíšek Ringovi, ale ten už byl z toho čtení asi unavenej, a tak už jen ležel... a Kitty za chvilku taky... oba si tam silně vrněli... a ...6. února 2004 | Autor: Ringo
Párátkový mejdan
Nějak jsme se hrozně dlouho neozvali, co je u nás novýho. To, co se stalo dneska, určitě stojí za zaznamenání, a tak pokud si teď deníček čtete, fakt jsem to napsal.
Tak jsem se dneska vzbudil, řekl jsem zaklínadlo "Jdeme na snídani!", a Ringo mi jako každej den seskočil z břicha, kde jsme si chvilku vrněli, a utíkal přes postel ke dveřím jak modrá žíznivá čára. Vždycky ho přitom málem zašlápnu, protože jsem pořád v tomhle ještě zvyklej na pejsky, který si na sebe nějak jako dávají pozor a zašlápnout se nenechají. To kočky jsou si úplně jistý, že ve dveřích mají opravdu přednost oni, a tak se něčím jako kráčejícím rozespalým člověkem nezatěžujou. To je docela zajímavej jev, vlastně ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
