Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - 9. díl - Vášnivé zděšení
5. června 2008 |
Azuros Kocouřéz |
10 313x / 3x
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 9.
Srdceryvný Abbygailitin výkřik rozechvěl večerní tmu, rudě zbarvenou ohněm. Všichni se podívali směrem, kterým ukazovala Abbygailitina roztřesená tlapka.
Chillito vydal zoufalý, táhlý výkřik: „Miiiiaaauuuuch, ne! To ne! Jak věděla, kde jsme? Vždyť... Mňau Díoz, tohle jí zlomí srdce!“
Otevřenou bránou do dvora právě vjížděl elegantní kočár, tažený šesti chrty. Na dvířkách měl kočár zlatý emblém rodu Chlupézů. Kočár zastavil a Tadeasos, kočí a rodinný řidič hbitě přiskočil, aby dvířka úslužně otevřel. V oblaku teček a kozlíkových kapek vystoupila Missarina. Pyšně se rozhlédla, hrdě zvedla hlavu a kráčela ke skupince, zmáčené slzami.
Pohrdavě usykla: „Koukám, že vám shořela kůlna, tak ji oplakáváte!“
Vzápětí pátravě pohlédla na Chillita: „Jen nevím, proč tuhle myšoruinu oplakáváš i ty, můj synu?“
Chillito nedokázal promluvit. Abbygailita se znovu rozplakala.
Missarina nevlídným pohledem obhlédla své služebnictvo: „Nevím, co se máte co potulovat tady! Dům prázdný, nikde nikdo, zvoním, volám... a nic. Až Tadeasos mi řekl, že vás všechny viděl odcházet... a také viděl, že na farmě něco hoří, tak ho napadlo, že jste tady. On je jediný dobrý a schopný služebník, kterého mám... brzy ho povýším na svého mňaujordoma!“
Tadeasos potěšeně zašoupal tlapkou a hluboce se uklonil: „Děkuji, děkuji, madam Missarino, vynasnažím se, abych vám i nadále sloužil co nejlépe!“
Francesquito na okamžik zapomněl na své zoufalství a po Tadeasosových ponížených slovech naznačil pohybem Frankitovi, že se mu chce dávit nechutí. Frankito však, zhroucený, nevnímal.
Missarina zatím úsečně pokračovala: „Dozvím se konečně, co se to tady děje? Proč místo přípravy večeře tu truchlíte nad starou pastouškou? A ty, můj synu, co tebe sem přivedlo? Chtěl jsi snad dělat dobré skutky a pomáhat hasit? Chtěl jsi riskovat svůj urozený život? A teď tu roníš slzy? Ó, jak nedůstojné!“
Missarina znechuceně přejela očima stále ještě plápolající zásobárnu, nakrčila svou vznešenou tvář a neúprosně pokračovala: „Nerada ti připomínám, že opět porušuješ odvěké hrdé chování Chlupézů! Trávíš svůj čas zde, mezi těmito... tss, tss, neurozenými? Tím dáváš špatný příklad své sestře a bratrovi! Mňaumochodem, kde vůbec jsou?“
Po těchto slovech Chillito zaúpěl a svezl se k zemi. Abbygailita sepjala tlapky k mňaudlitbě, Barbarita se rozplakala nahlas a Izziela a Lorrieta tiše štkaly. Frankito zatínal drápky do země a Francesquito stál se sklopenou hlavou. Fridrichos přistoupil k Missarině.
„Madam... madam... víte...“ vzlykl, ale odhodlaně pokračoval: „vaše děti... no... Lassalita a Milchávez... i otec Amadeos... chtěl je zachránit... oni... oni tam...“ Zlomil se mu hlas. Jen bezmocně ukázal k hromadě žhnoucího zbořeniště.
Missarina nevěřícně vytřeštila oči: „Co to meleš, zahradníku? Co to vykládáš? Chceš mi snad říci... co... to, to ne... Chillito! Řekni... řekni, že to není pravda!“
Chillito v pláči dokázal jen sklonit hlavu a docela tiše odpovědět: „Mamá... je... je to pravda.“
Missarina se s šíleným výkřikem rozběhla k požářišti.
V ten samý okamžik v kuchyni v domě Chlupézů procitl za sporákem Bubos. Překvapeně zjistil, že je v kuchyni úplně sám. Zalovil v krabici s plátky sušených hovězích křupinek, zásobil se a vydal se najít Abbygailitu, Izzielu nebo Loriettu. Prošel halou, s funěním vystoupal po schodech. Nahlédl do jídelny, obývacího salonu, prošel chodbou... opatrně zaklepal na pokoje mladých pánů i slečny... a všude našel jen prázdné místnosti.
„Kam všichni zmizeli?“ pomyslel si udiveně.
Váhavě přešlapoval před dveřmi pokoje Missariny. Bál se zaklepat, ale touha zjistit, co se děje, byla silnější. Zaklepal. Zaklepal znovu. Pak si dodal odvahy a vešel do budoáru. Spatřil prázdné sofa, spatřil odhozené pokrývky... a také spatřil okno. Osvítil ho nápad, že by všichni mohli být na zahradě. Přikolébal se k oknu, otevřel a rozhlížel se. Zahrada však byla prázdná. Náhle se ozvala strašná rána. Bubos odskočil od okna... a s úlevou zjistil, že to jen průvan zabouchl dveře. Navíc závan vzduchu shodil ze stolku jakési listy papíru. Bubos se s heknutím sklonil, aby bílý list a rudohnědou obálku zvedl. Už, už chtěl obojí odložit na stolek, když tu mu oči padly na několik výrazných slov na bílém papíru.
V rozrušení spolkl nerozkousanou křupinku, začal se dusit a po chvilce boje o dech zasípěl: „U všech koček! To není možné! Tak paní Missarina má... ona má... no teda! Tak na tohle se musím jít najíst.“ A Bubos, dokonale překvapen, zmaten a zaskočen, zamířil ke kuchyni.
Pokračování příště
| O sdílení
Betty 5. června 2008 20:17
Tak sakra co je v tom dopiséééééé! Jsem napjatá jako kšandy. Fotka je zase super, obrázek taky. Už aby bylo pondělí.
EvaNo 5. června 2008 19:01
Tak nevím, jak je to s tím večerem. Je 19,00 hodin, tedy večer, ale zoncna tady rumpluje o stopéro :-))
kocickalea 5. června 2008 18:34
To já taky...ale zkuste si najít takovéto foto ve večerním...
nevimjaksemamjmenovat 5. června 2008 14:54
Na obrázku jsem našel malou chybu-fotka je ve dne,děj je večer.
Veronika J. 5. června 2008 10:41
Ti psi jsou bezvadní :-))
A taky se mi líbí mňaulitba a mňaujordomus , Floppynka se v noci teď pořád jenom "mňaulí" ...
Jana R. 5. června 2008 9:18
Filipe, děkuju. Tentokrát jsem totiž byla hrozně pilná a Bubose měla už dlouho dopředu, je to můj oblíbenec :)
Fotografie je úžasná, oblaka teček, chrti, všechno :)
adelnik 5. června 2008 9:03
ty oblaka teček jsou na fotce vystiženy dokonale :-)))
EvaNo 5. června 2008 8:55
Ten Bubos je perfektní :-)))))))
Filip 5. června 2008 8:15
Jana R.: Moc se omlouvám! Už je to napraveno a ilustrace je na svém místě!
nevimjaksemamjmenovat 5. června 2008 7:03
Takže se asi dozvíme co je v dopise.
Jana R. 5. června 2008 7:03
Ale kruciš, ilustrace je od minulého týdne připravená.. nějak propadla kocouřímí drápky... aspon takhle :(
http://www.fantazie.org/novinky/vasnive-zdeseni
Maxik 5. června 2008 7:00
....a já umřu, protože se nedozvím co je v tom dopise. Věřím, že Lassalita i Milchavez dobře dopadnou, protože zloduchové mají štěstí. Nebo že bych se v jejich povahách mýlil?
beta.1 5. června 2008 0:26
ještě pro Evu, fotka VYNIKAJÍCÍ
beta.1 5. června 2008 0:25
tak chudinka Bubu také se zamotá do tajemství,bojím se,že mu přestane chutnat
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
