Kočičí deníčky
Stránka 138 z 14326. dubna 2019 | Autor: Cassandra
Naše pedikúra
Je konec měsíce a konec měsíce u nás vždycky znamená stříhání drápků. Znáte to, kočičáci? My tuhle proceduru ani jedna nesnášíme, už jako malé jsme se při tom mlely tak, že nám panička zvládla každý den ostříhat maximálně jednu tlapku. Postupem času jsme ale poznaly, že se to přežít dá a už jakž takž držíme - zvlášť, když nám panička před tím ukáže nějakou laskominu a pak nám ji za odměnu dá! To to zvládneme i bez toho mletí, meleme sebou už jenom trošinku, aby se neřeklo. Je totiž fakt, že když ty drápky ostříhané nemáme, tak jimi zatrháváme o koberec v předsíni a to je vám fakt nepříjemné. Nejdřív jdu na řadu já. Já proto, protože kdyby šla první Sissinka, tak já bych zjistila, co se ...25. dubna 2019 | Autor: Elča
Modrý šáša
Ahojky, tak jsem se rozhodla taky něco napsat. Hlavně o té mé modré rozmazlené ségře. Že dělá ostudu nám britským kočičkám! Už se na to nemůžu dívat. Věčně mrančí, kňourá, dolejzá! No, to by mě tak bavilo. Není nad to chrupkat celý den a přitulit se, kdy chci já! O to je to pak krásnější. Papáníčko máme v misce a dobrou kapsičku na přilepšení zásadně nevykňourávám, ale hrdě si sednu k servírovací misce. Borovice, ty tvrdá palice! A co vyvádíš v noci. Není nad pořádný spánek. Samozřejmě co nejblíž mami. No, ty herecké výkony, co předvádí, nejsou vhodné pro briťulky. Chodit za mami jak hafan, dožadovat se pozornosti mňaukáním. Stačí se elegantně otřít, nebo ducnout ...25. dubna 2019 | Autor: Borůvečka
Borůvčin průvodce těhotenstvím
Moji milí kamarádi. Opět vám musím napsat, ale převeliká stížnost to není! Začalo to před Vánoci. DNŽ byla nějaká jiná. Doma se začalo šuškat. Eliša si nejspíš ničeho nevšimla, ale mě nikdo neoklame! Já to poznala! Tu převelikou změnu. No a to bych nebyla já, kdybych se nepředvedla zlobením. V noci jsem vyváděla, jako za příchodu Elinky. Blinkala jsem a jak! A kde všude! DNŽ nadávala, že Koč Picassa doma nechce! Ta má co mluvit! Mohly jsme v tom soutěžit. No ale přece jen mě ta láska přemohla a k DNŽ jsem se přitulila a slíbila jsem, že budu vzorná chůvička a kočička jako Elinka. Začala jsem si DNŽ hlídat. A mazlím ji hned, jak se v noci probudí. Elinku k DNŽ pustím jen ...19. dubna 2019 | Autor: Nyrin
Jak jsem se stala Modrou Destruktorkou
To bylo tak. Jsem prostě veselé a hravé kotě. DNŽ k tomu dodává, že nejen hravé, ale i značně dravé a destruktivní, prý kam se hrabe demoliční četa Jumbo – Mourek. Je to pochopitelně všechno nadsazené, DNŽ přehání. Jistěže má poškrábaná záda, protože trénuju skoky na cíl, ale i její vlastní kolegyně ji usměrnila s tím, že někdo platí drahé peníze za akupunkturu a ona ji má zadarmo. No je taky fakt, že jsem trochu upravila stínítko na lampě, ale to přece byl jasný umělecký záměr, symetrii prosazují pouze jedinci bez fantazie, což já rozhodně nejsem. A ten zlikvidovaný květináč s jakousi nanicovatou kytkou? No prostě na ledničce překážel, nemohla jsem se tam vejít. A navíc, já teda zdobím ...16. dubna 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Jak jsem se nastěhovala
Byla jsem toulavé kotě. Panička si myslí, že jsem se nějak zachránila při topení, což odedávna lidé na vesnicích dělají, a panička tak soudí podle toho, že jsem hodná, přítulná kočička, ale když jde okolo zahrady jeden konkrétní chlap - zuřím!!! Chodila jsem ji navštěvovat a vždycky mi dala vodičku a něco k papání, i když neměla naše kočičí mlsky, papala jsem třeba sýry nebo něco od jejího jídla, ale domů mě nepustila, vždycky řekla: "Do domečku NE!!!" Říkala, že je tak zadlužená po stavbě toho baráku, že si mě nemůže dovolit. Při jedné mé namátkové návštěvě mě uviděli kluci a naštěstí se do mě zamilovali a to už jsem věděla, že mi svítá na lepší časy. Martin se dohodl s Janou, že ...9. dubna 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Závody
Vaše deníčky mne inspirovaly k tomu, abych zkusila také své sportovní nadání. Musím, se přiznat, že proti Nyrin jsem čajíček. Žádnou kladinu ani parkur nezvládám. Ale běh s prudkými zatáčkami, až mi skřípou drápky na podlaze, jo, to je jiná: v tomto oboru jsem expert! Panička s Martinem a dvojčaty vždycky řvou smíchy, když probíhám domem, a kde jsem, poznávají pouze podle toho skřípotu drápků. Zahlédnout mě nemohou, neboť běhám (prý) nadsvětelnou rychlostí! To tvrdí Martin a panička s tím souhlasí, protože než se oni dva otočí, já už jsem dávno v trapu! Jinak jsem přeborník v lovu myší a to ještě pořád, ačkoliv už je nepapám. To jsem se musela naučit, protože jinak bych zahynula hlady. ...3. dubna 2019 | Autor: Sněhurka (2)
A zase ty myši!
Vždycky, když začne být venku teplo, probudí se ve mně lovecké pudy a já vyrážím do terénu! Naše zahrada je bývalé pole a protože náš dům tu stojí teprve druhý rok (a to jsme tu byli první), je zde plno myší! Což je pro mne rodeo a neodolatelné lákadlo! Když k tomu přičtete ještě zahrady našich sousedů (které mám také na starosti), je to hotové eldorádo!!! Panička mne sice bedlivě hlídá, abych nenosila své úlovky domů, ale já jsem mazaná, první nechávám na terase, a když paničky ostražitost opadne, VŽDYCKY se mi podaří aspoň jeden úlovek propašovat domů! Jen se divím, proč panička tolik vyvádí, vždyť já nechci nic jiného, než aspoň něčím přispět do domácnosti, což se sluší, ne??? No ...1. dubna 2019 | Autor: Cassandra
Naši páníčci
O nás dvou jsme vám ve svých deníčcích už napsaly, teď ještě něco o našich páníčcích. Naše panička je skvělá panička, každý nám ji může jen závidět. Moc pěkně se o nás stará. Dvakrát denně nám čistí záchůdek, každý den nám doplňuje granulky, dává čistou vodičku a večer na nás volá: "Holky, mňam mňam," což znamená, že nám chystá kapsičku. To vždycky letíme do kuchyně tak rychle, že se málem přerazíme. Nejraději máme Felixe, v kapsičkách jiných značek se jen tak nimráme. A v neděli, v neděli od ní dostáváme mlsky - Sissinka mlíčko a já, protože mlíkem pohrdám, Liquid snack od Vitakraftu, to je vám dobrota! Panička nás má hodně ráda, často nás hladí, mazlí, drbká a na dobrou noc i ...31. března 2019 | Autor: Nyrin
Jak jsem začala sportovat na profesionální úrovni
To bylo tak. Jsem už velké a silné kotě, takže si mohu dovolit řádně rozvíjet své sportovní nadání. Dávám přednost atletice, ale ani gymnastika mi není cizí. Už dlouho jsem si chtěla vyzkoušet kladinu, ale nemohla jsem najít odpovídající objekt. A pak mě to napadlo – dveře! Zdárně jsem překonala skříňku, poličku s knihami, cestou jsem zkřivila konstrukci stínítka na lampě a už to bylo. Ladně jsem balancovala k velké radosti DNŽ na dveřích a prošla jsem bez jediného zaváhání tam i zpět. Nyní jsem tam jako doma. No ale vraťme se k atletice. Tak určitě dávám přednost zejména běhu, a to sprintu. Běžím, teda DNŽ říká, že dusám jako stádo tlustokožců v Africe, z kuchyně přes předsíň do ...23. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Asi nám začíná jaro!
Asi nám začíná jaro. A u nás to zase začalo cirkusem! Přece jen jsem své dětství strávila jako bezprizorní a občas zapomenu, že teď už musím dávat aspoň občas paničce vědět, kde jsem, a vracet se včas domů! Já na to většinou myslím, dokonce tolik, že celou zimu, ani nevytáhnu pacičky z baráku, ale předevčírem bylo takové teplo, že jsem se zapomněla večer včas vrátit, a když jsem se na volání paničky přiloudala, panička se mě pokoušela nalákat domů, ale já jsem si chtěla ještě hrát! No uznejte, po několika měsících strávených v baráku se musím pořádně prolítat! No tak jsem jí párkrát udělala myšku - to je, že kolem jedné nohy jsem vběhla dovnitř, ale hned kolem druhé jsem vylítla ven! No, ...18. března 2019 | Autor: Sissi :-)
Já a Cassinka
Dnes mám narozeniny - je mi přesně jeden rok! Narodila jsem se v Oselcích u Plzně, odkud jsem se v mých necelých třech měsících dostala do Olomouce. Panička si pro mě jela vlakem takovou dálku, tak jsem se jí líbila! U mých současných páníčků se mám moc dobře a mají mě tu rádi. Sice o mě často říkají, že nejsem kočka, ale opice, no určitě to nemyslí vážně, protože se u toho usmívají a hladí mě po kožíšku. No, někdy to možná trošku vážně myslí, třeba když "náhodou" rozbiju vázu anebo když vycachtám skoro všechnu vodu z misky na pití, ale to se nestává až tak často, aby se na mě museli zlobit. Nemají jen mě, mám nevlastní sestřičku Cassandru, ta má dnes přesně rok a sedm měsíců, ...18. března 2019 | Autor: Cassandra
Já a Sissinka
Dnes je mi přesně rok a sedm měsíců! Narodila jsem se v Dobraticích u Frýdku-Místku, odkud si mě v třech a půl měsících přivezli do Olomouce mí současní páníčci. Mám je moc ráda a oni mají moc rádi mě. Panička mě často češe, to se mi moc líbí, a říká mi u toho, že jsem její princezna. To se mi taky líbí. Protože já princezna jsem – dělám jen to, co chci já, a ne to, co chtějí ostatní. Nejsem jejich kočička jediná, mám nevlastní sestřičku Sissi, takové střelené torpédo. Celý den si s něčím hraje a lítá za vším, co se pohne. Je to pěkná divoška, jsem zvědavá, kdy dospěje, zrovna dnes má přesně rok. To já jsem byla v roce už mnohem klidnější a rozumnější. Jakmile se něco šustne, hned je u ...13. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Naše rána
Když se ráno probudím, obvykle se připotácí i panička (téměř ještě v bezvědomí), dá mi čistou vodičku a papáníčko a potom hodinu sedí a maluje si obličej! Nakonec se vždycky s povzdechem na mne podívá a řekne: "I kdybych se malovala čtrnáct dní, nikdy nebudu mít tak krásná očíčka jako ty!" Načež odloží ty propriety do kabelky a jdeme obhlédnout dům, zda je vše v pořádku. První se samozřejmě vlním já a v závěsu za mnou (se plazí) panička! Já jdu sice napřed, ale stejně po očku pečlivě hlídám, aby se mi panička někam nezaběhla! Mám ten barák přece na starosti a do něj patří i osazenstvo. No, povinností mám až nad hlavu! A to je ještě zima, až bude teplo, bude to mnohem horší! ...10. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Proč by tam mělo ležet dřevo, když tam mohu ležet já?
Uznejte, že dřevo na podpal může být kdekoliv, zatím co já musím být tam, kde nejlépe vyniknu!6. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Pamatuji se!
Děkuji všem kočkám a kočičákům, kteří mi napsali, za pochopení a rady. Chci jim říct, že si dávám velký pozor, abych to lumpačení nepřehnala. Moc dobře si totiž pamatuji dobu, kdy jsem byla bez domova, nikdo mne nepohladil, nedal mi napapat a nechránil mne před ošklivým počasím a jiným nebezpečím. My, kočky, které jsme tohle poznaly, si dáváme velký pozor, abychom o teploučký a bezpečný domov nepřišly, i když já si myslím, že mne by panička už pryč nedala, ani kdybych rozbila cokoliv. Nedávno se mi totiž při děsně zajímavé hře podařilo rozbít porcelánový popelník a panička sice řvala (no je to lvice) a vyhrožovala, co vše mi udělá, ale znáte to, když jsem se přikrčila k zemi a zvedla ...1. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)
Jak se vylepšuji!
Protože mi panička stále říká, jak je ráda, že jsem se nastěhovala zrovna k ní, cítím povinnost postarat se jí o nějakou zábavu. No uznejte, když celé dny probíhají v klidu, je to občas nuda. A tak stereotyp klidně plynoucích dnů prokládám občas nějakou změnou, jako teď naposled! Ze začátku jsem spapala (a vděčně), cokoliv mi panička předložila. Postupem času jsem zjistila, že zásobu jídla mám jistou, a začala jsem si vybírat. S mojí paničkou to však nic neudělalo, takže jsem musela přitvrdit. Když jsem sytá, začala jsem si se zbylým jídlem hrát! No, to byste nevěřili, jaké je to vzrůšo! Panička vylítne, jako když ji vystřelí, a honí mne, aby mi tu hračku sebrala, a při tom pořád volá: ...26. února 2019 | Autor: Micka (4)
Prečo nesmiem biť psinu Sisu?
No povedzte, prečo? Vraj som predátor... vraj nesmiem biť psa a ani susedove mačky? Prečo? Odkedy ma pred rokmi naštvala líška a zlomila mi packu, tak odvtedy som vraj diabol... zazlievajú mi, že som introvert, nikomu okrem vlastného služobníctva sa neukážem, nedám pohladkať... že vraj som bitkárka... ale veď dcérku Cililing nebijem... Lea rešpektujem... ale prečo nesmiem zmlátiť psinu nechápem, dnes ráno som jej naložila... ona si myslí, že keď je bodyguard na dvore, že bude rozkazovať aj mne... Panička krúti hlavou, že ešte žijem, že raz mi iste niekto vykrúti hlavu... susedovu Priscillu som mlátila pravidelne, teraz ma to mrzí, lebo ju zrazilo auto... tak občas vytrieskam kohúta, len tak ...23. února 2019 | Autor: Nyrin
Jak jsem poprvé navštívila svou osobní lékařku
To bylo tak. Jednoho dne po návratu z práce se DNŽ ani nesvlékla z bundy a maminka Ruda se naopak začala oblékat. DNŽ něco lovila v komoře, až se vynořila s přepravkou. Tu znám, vezla jsem se v ní do nového panství. Neprozřetelně jsem do ní vlezla a najednou byla dvířka zavřena a já jsem byla transportována ven z bytu. Dávala jsem najevo svou nespokojenost hrdelním mňoukáním a dost jsem v přepravce pobíhala. Za pět minut jsem byla v ordinaci. Byla mi představena moje osobní paní doktorka vetka, mladá drobná usměvavá. Prohlédla mě a něco mi dala do tlamičky. DNŽ konstatovala, že paní doktorka je velmi statečná žena, neboť mi ten prášek šoupla do pusy bez použití pinzety, holou rukou!!! Pak ...18. února 2019 | Autor: Miou
Jak mi Giselle postupem času začíná přerůstat přes hlavu
Miouk ve spolek. Tož mí drazí zdejší, dlouho jsem se pravda neozvala, ale to víte, měla jsem plné tlapky s výchovou toho nezvedeného kotěcího pazdrátěte Gisellky, důvěrně zvané Žíža, Žižina, Žížala či Žoužel vlezlá přidrzlá, a navíc i DNŽ kvílí, že vždy ke konci roku a začátkem dalšího má v práci takový práce, že odmítá přepisovat můj diktát s odůvodněním, že ještě chvíli bude čučet na svítící obrazovku, tak z ní bude definitivní slepejš, a bohužel následkem toho i dost fláká komentování vašich nádherných fotek. Jak jsem tedy již v minulém deníčku popsala, jednoho horkého letního odpoledne DNŽ od tety ArčiLenky přivlekla krom dobrůtek i jakousi olezlou mrňavou myš, která vážila cca ...18. února 2019 | Autor: Borůvečka