Kočičí deníčky

Stránka 135 z 143

28. února 2018 | Autor: Panter

Člověk, který neměl kočku, kočičí svět nepochopí

Člověk, který neměl kočku, kočičí svět nepochopíCelý můj život byli v naší domácnosti psi. Když jsem se od rodičů odstěhovala nějakou dobu jsem přemýšlela, že si pořídím pejska, ale přítel z toho moc nadšený nebyl a navíc jsem byla hodně zaměstnaná prací, takže bych na něj stejně neměla čas. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych si pořídila kočku, protože ji nikdo v mém okolí neměl a absolutně jsem neměla představu o tom, co kočka v domácnosti obnáší. A myslela jsem si, že si s člověkem nevytvoří vztah takový, jako pes. Jednoho den v práci mi po terase začalo chodit černé koťátko, nevěnovala jsem tomu pozornost, ale následující den jsem ho zase zahlédla, jak chodí kolem naší pizzerie, a třetí den při odchodu z práce bylo schované pod naším ...
27. února 2018 | Autor: Leo (3)

Heuréka... skrotil som ju

Heuréka... skrotil som juNo nazdar, milí kočkomili a kočky a kocúri... len sa chcem pochváliť, ja som prišiel na to, ako zamávať, vykývať, spracovať, skrotiť obsluhu... počúva na slovo a na to mi stačí ten pohľad, že nu nu nu... normálne skáče, ako pískam, a nič ma to nestojí... Sisa s Cilkou vraveli, že kedysi toto dokázala stratená teta Mafi, ale ani ona to nedotiahla do dokonalosti ako ja... to sa robí tak, že večer, keď sa ide spinkať, normálne priľahnete, najlepšie, keď pohladíte obsluhu labkami po tvári, síce frfoce, že po wecku ste si labky neumyli, ale je celá namäkko... potom sa pekne priťahujete a sem tam jej pohladíte vlásky a celú noc s ňou spinkáte podľa toho, ako sa otočí, na hrudi, na chrbáte, pri ...
25. února 2018 | Autor: Dolce

Shrnutí Dolčika :)

Shrnutí Dolčika :)Ahojky, milí přátelé! Dnes jsem se rozhodla sepsat shrnutí našeho miláčka. Už je to šest týdnů, co jsme si Dolceho přivezli domů, a je na čase vše shrnout, co se týče váhy, délky, zbarvení, apod. Povahu zatím rozebírat dopodrobna nebudeme, ale můžeme se v ní trochu popitvat.:) Když jsme si Dolceho přivezli, vypadal jako lvíček, byl světloučký (ouška, M-ko uprostřed čela, pacičky), a za tu dobu ztmavnul celkem dost. Objevil se dokonce i světle hnědý proužek na páteři, ouška jsou tmavší a i v obličeji se vyvinul ve lva. Nicméně jsme zvědaví, jak moc bude tmavý, až mu bude rok, jelikož jsme teprve v zatáčce.:) Nyní se pojďme vrhnout na váhu a délku... Zdá se nám, že roste ...
24. února 2018 | Autor: Princezna (2)

Deníček Princezny a Miy, kapitola I. - Úplný začátek v novém domově.

Deníček Princezny a Miy, kapitola I. - Úplný začátek v novém domově.Jmenuju se Princezna. Pamatuju si, že jsem byla někde se svou kočičí maminkou, ale najednou mě někdo od ní oddělil a já se ocitla bezmocná v příkopu u místního zemědělského družstva. Bylo mi zima, tak jsem mňoukala, jak to šlo, až si mě všimli nějací lidé a donesli mě do depozita, které patří útulku Nová Paka. Prozatím jsem byla zachráněna. Bylo to ve věku, kdy jsem přezoubkovávala. Žila jsem tam s jinými kočičkami a pejsky, najednou nás tam bylo nějak moc. Ale měla jsem jídlo a teplo. Pak se na mě přijeli najednou podívat dva z mých dvounožců. Už před tím byla moje fotka na internetu. Říkali, že jim před týdnem umřela ani ne roční kočička Bellinka, která se mně prý velmi podobala. Opatrně, ...
23. února 2018 | Autor: Miou

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do ústeckého kraje – část písemná, třetí.

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do ústeckého kraje – část písemná, třetí.Miouk ve spolek. Tož mí drazí, už jsem se trošičku uklidnila, tak můžeme pokračovati ve vyprávění. Nejprve bych ovšem ráda požádala individua, která komentují rozvláčnost mé mluvy, aby si to nechali od cesty, podívejte se na díla Aloise Jirásků a jeho F. L. Věka a kam to, panečku, chlapci dotáhnuli – cha! Tak tedy, když jsem v hostinském domku prozkoumala spodní prostory (v kuchyni jsem objevila dokonalou okenní pozorovatelnu, odkud se dalo důstojně mračit na venkovní kočičí plebs, takže jsem to střelhbitě prohlásila za mé výsostné hostující balkonkové území) a zkontrolovala dárkovou taštičku, jestli náhodou komixtrio nedostalo něco, co já doma nemám, odebrala jsem se zkoumat horní ...
16. února 2018 | Autor: Míša (6)

Miláčci

MiláčciMilí kočičáci, asi bych měla trochu vysvětlit Čertíkův deníček. V podstatě má pravdu, že jsem tyran. Na jejich problémy jsem přišla dost náhodou někdy kolem Vánoc. Najednou se objevila loužička na koberci, pak zhruba za týden na předložce druhá. Tak jsem zbystřila, co se děje. Podezřívala jsem Čertíka, protože to párkrát udělal, když jsem ho přivezla poprvé do Prahy, ale to bylo stresem. Zvykl si a byl pokoj. Jak jsem ho tak víc sledovala, zdálo se mi, že hodně pije, jenže Míša nepije skoro vůbec, tak je to srovnání horší. Pak se mu u kořene ocásku udělal takový flek, jako vypadané chlupy nebo nějaká plíseň či co. Poučena články typu \"Když kočka čůrá mimo bedýnku\" a vybavena ...
14. února 2018 | Autor: Čertík (5)

Panička je tyran

Panička je tyranMilí kočičáci, musím vám napsat, jak jsem se ve své paničce strašně zklamal, to byste nevěřili. Je z ní tyran. Pak, že jsou kočky falešné. Nejsou. To panička je falešná. Vysvětlím vám to. Je to jenom můj druhý deníček, já psát moc neumím, tak to bude možná trochu páté přes deváté. Taky jsem rozčilený. Ona nás totiž poslední dobou nenechá ani pořádně a v klidu vyčůrat. Jak chce někdo na bedýnku, hned za ním letí, něco nám strká pod prdelku, a když se tam vyčůráme, hned s tím někam běží. Taky nás občas jednoho nebo druhého sebere a jdeme na veterinu. To by ještě šlo. Dostali jsme nové granule, náhodou jsou dobré. Ale stejně si myslím, že se zbláznila. Nejhůř je na tom ale Míša a já nevím, ...
14. února 2018 | Autor: Miou

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, druhá.

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, druhá.Miouk ve spolek. Tak, mí drazí zdejší, pokračujeme ve vyprávění… Posledně jsem skončila tím, že jsme se z vlaku přemístily do auta k tetě Mirce, která nás zasněženými lukami a lesy vezla v neznámou dál. Z oné dálavy vyklubala se po chvíli celkem pohledná vesnička. U jednoho z domků pak teta zastavila a jaly jsme se soukati z přepravního vozidla ven. Miou. Foto micousa DNŽ mě odpoutala z batohu, přepnula mě na vytahovací vodítko, takže jsem mohla začít skotačit ve sněhu a pózovat tetě Mirce, která se okolo mě spořádaně ochomýtala, čímsi cvakala a vzdychala obdivem – pořád říkám, že má slušné vychování a ta moje by si z ní měla vzít příklad. Po chvíli si však moje dvounožka začala ...
10. února 2018 | Autor: Dolce

Náš první kocourek

Náš první kocourekZdravím, kočičáci, rozhodla jsem se napsat, proč jsme si pořídili kočičku a kde jsme vůbec přišli zrovna na rasu Něvská maškaráda. Tak začnu od začátku.. Vyrůstala jsem s pejskem (yorkšírek), kterého jsme dostali v mých pěti letech. Měli jsme ho 15 let, takže jsme byli zvyklí na ruch, celkově starání a mazlení se s mazlíčem. Doma jsme byli rozhodnutí, že už dalšího mazlíčka si nepořídíme, byli jsme stále zdrceni ze ztráty a do pořízení si nového pejska se nám už nechtělo, jelikož už jsme si užili dost s výcvikem, venčením apod. Ruku na srdce, pejsek nevydrží sám a musí alespoň 3x denně ven, což z hlediska času bylo pro nás už méně splnitelné. Ovšem kočička mě delší dobu lákala, ...
8. února 2018 | Autor: Rocky (2)

Půlnoční výlet

Půlnoční výletAhoj, kočičáci. Dnes si na služebnou stěžovat kupodivu nejdu. Nějak nás přestala zlobit. Tentokrát přináším jeden příběh o cestě mé a bráškově. Jak jsem již kdysi zmiňoval, bráška umí otevírat dveře. Od chvíle, kdy nám služebnictvo zamezilo možnost otevírat je k nim do ložnice, zkouší své schopnosti bráška snad na všech dveřích. Kupodivu jedny se mu otevřít podařilo. A tak se nám naskytla půlnoční možnost průzkumu zakázaných prostor. Služebnictvo nic netušilo a vesele si spali. My s bráškou jsme odvážně vstoupili do prostor, kam je zakázáno chodit. Přemýšleli jsme, co je tam tak tajného a zajímavého, že tam máme zakázán vstup. Dolů po schodišti nebylo nic zajímavého. Oba jsme ...
7. února 2018 | Autor: Miou

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, první.

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, první.Miouk ve spolek. Počátkem tohoto vyprávění na pokračování vám, moji zdejší chlupatci a chlupatice, předestřu, jak jsem jela vychovávat kočičáky z venkova. Jak už jsem kdysi zmiňovala, jednoho pozdně letního období se mi DNŽ na den a půl ztratila z dohledu. Odjela si v sobotu kol poledního a drze se vrátila až v neděli večer a smrděla cizí kočičinou. Sice jsem se, v rámci jejího ztrestání, tvářila, jako bych její nepřítomnosti nevěnovala větší pozornost, než když jde k popelnici se smetím, nicméně jak praví staré známé přísloví „odpustit a zapomenout znamená vyhodit oknem draze nabyté zkušenosti“, takže to má u mě schovaný podstatně lépe než ve vytunelované kampeličce. Nedávno tomu ...
1. února 2018 | Autor: Ašinka

Kočičí právo

Kočičí právoPo večerním schlaftrunku za mnou přišel Ježeček a byl nezvykle uctivý. Říkal mi Ašinko, jindy na mne houkne Ašíí nebo Ašáku. No a pak spustil. - Hele, Ašinko, ty jsi ten písmák, kronikář. Víš, já bych potřeboval něco sepsat a nemám na to patřičné vzdělání. - A co, ptal jsem se. - Žalobu, k mezinárodnímu kočičímu soudu. - Jaký zločin byl spáchán? - Byl jsem uražen. Hrubě. Starší servisní se o mně vyjádřila tak, že nerespektovala moji kočičí důstojnost. - Ježourku, a co tak hrozného ti řekla? - Řekla mi, že jsem nenažranej, tlustej a že vypadám jako tlačenka. Představ si, tlačenka. - Tak povídej, cos zase zbaštil? - No, nic moc. Včera jsem, zcela výjimečně, znáš mě ...
17. ledna 2018 | Autor: Smudlinka

Šmudlinka

ŠmudlinkaNiečo plače, v kroví piští. Nie sme si tým celkom istí. Čo to, odkiaľ prišlo sem. Raz ti na to odpoviem. Laco leží, trošku chrápe. Niekto sa už po ňom cápe. Vstávaj chlape, pomoc treba, mňa chce poslať miesto seba Zatiaľ v kroví plače, kvíli, živý tvorček neduživý. Chlap sa prebral o polnoci, už sa nocou zakráda. Prekvapenie doniesla mu susedova záhrada. Celé bolo olepené a aj trochu smrdelo, no keď som ho pritúlila, vrnieť ihneď začalo. Aký netvor ho tam zavrel do maličkej škatule. Keby som ho dneska stretla, tak zahodím škrupule. O hlade a o smäde nechal ho sa trápiť. Volalo si mamičku, nech sa môže napiť. Hneď sa pekne napapalo, napilo sa ...
15. ledna 2018 | Autor: Rocky (2)

Jak nás služebná zradila

Jak nás služebná zradilaAhojky kočičáci. Vím, že si na služebnou stěžuji pořád, ale musím si postěžovat znovu. Strašně moc nás zlobí a my už nevíme, jak si ji vychovat. Jednoho dne v poledne nám služebnictvo zabavilo žrádlo a večer vodu. Co to jako mělo znamenat? Vrcholem všeho bylo, že jednoho dne přivezla přepravky a my zvědavci jsme si do nich zalezli sami bez jakýchkoliv protestů. Jenže ona je zavřela a nechtěla nás i přes naše nadávky pustit ven! No odpustili byste jí to? Tím to ale neskončilo. Naložila nás do auta a odvezla za tou paní, co nám pořád něco bodá do kožíšků. Fajn, mysleli jsme si, že nás zase píchne a pojedeme domů. Jenže jsme se mýlili. Ona chvíli něco domlouvala, ani z přepravek ...
12. ledna 2018 | Autor: Jony

Ako ma moja láska zradila

Ako ma moja láska zradilaVšetci viete, že moja láska je len jedna. Má krásne veľké guľaté oči, štíhle nohy, smotanový kožúšok a vôbec mi nevadí, že je to mačkopes. Spolu spinkáme v noci na sedačke, chodíme sa venčiť na záhradku. Dvojnohá každé ráno zakričí. Jonýček, pôjdeš pekne na záhradku vyvenčiť Elinku a my dvaja vyštartujeme. Elinka sa vypišá a obaja dostaneme mlsku. Dvojnohá je spokojná, lebo sa nemusí obliekať, a ja to robím rád. Popritom ponaháňame Smudlinku. Syčí a zlostí sa, no robíme to pre jej zdravie, veď už brucho ťahá po zemi. Tento týždeň sa však všetko zmenilo. Elinka sa zaľúbila do bieleho túlavého psíka, ktorý každé ráno čaká pred našou bráničkou aj so svojou chudou kamoškou z dolnej ulice. ...
10. ledna 2018 | Autor: Miou

Jak DNŽ málem vyhynula a já byla naservírovaná jako kočka na modro.

Jak DNŽ málem vyhynula a já byla naservírovaná jako kočka na modro.Miouk ve spolek. Dnes vám moji drazí zdejší popíšu horor před-Štědrodenní, který udál se 23.12. při cestě do chůvákova – raději se usaďte a uchopte v tlapu silný nápoj, neboť kam se hrabe Karel Jaromír E., tedy co do temného hororu, nikoli co do literárního stylu, neb ten je v případě DNŽ spíš literární paskvil. Tak tedy - moje dvounožka živitelka se, jako každý rok, i letos dohodla s mými chůváky, že se na Vánoční svátky, tedy od 23. do 25. 12., přemístíme do jejich domácnosti. Zvykem ovšem jest, že DNŽ jako příspěvek vždy přivleče čerstvého kapra, kterého zakoupí v Praze ve Spálené ulici, vedle kostela Nejsvětější trojice, kde už má pár let s prodavači domluvu, že ho u nich ...
28. prosince 2017 | Autor: Miou

Jak si DNŽ hvízdla na Ježoucha už začátkem prosince.

Jak si DNŽ hvízdla na Ježoucha už začátkem prosince.Miouk ve spolek. Jak už jsem v minulém deníčku popisovala, mihlo se u nás koncem září jakési individuum, které přeměřilo spodní sklo balkonkových dveří a zase zmizlo. Pak se dlouho nic nedělo, tedy beru zpět – dělo se – a to to, že vzhledem ke globálnímu ochlazení se dvounožka jala zavírat dveře na mé výsostné balkonkové území. No zavírat – jala se těmi dveřmi vějířovitě mávat s občasnými přestávkami, kdy jsem prodlela v pootevřené škvíře a meditovala nad během nikoli světa, ale kočky mezidvéřové. Tuto svou zodpovědnou otevírací činnost ovšem postupně začala DNŽ komentovat stále silnějšími, a pro ouška něžné, slušně vychované kočičky, blízké věku mladistvých, naprosto nevhodnými výrazy. ...
27. prosince 2017 | Autor: Borůvečka

Malé Háďátko

Malé HáďátkoMalé Háďátko? Mami mi říká, že jsem její malé Háďátko, a já nechápu, proč. Vždyť krásně papám, spinkám, povídám si sní. Tedy já na ni držkuji po kočičím a ona na mě ťuťu ňuňu a hned něco dobrého dostanu. No není to paráda? Jen pořád nechápu, proč Háďátko. Že by to, když je někde něco mokrého, tak jí ťapkami poskáču vše. Ale já to myslím dobře. Takový nábytek bez vzoru - nuda, okno bez pacek - nuda. Přece každý, kdo přijde, musí poznat, že tu bydlím Já. Že jí kradu ručníky, ať se nediví, vždyť oni tak krásně voní. A sama dobře ví, že nesnáším koupel. Chci jí vonět a ušetřím jí nervy s koupáním. No a moje lumpárny ji už přece nemůžou překvapit. Já ji vlastně vyhlazuji vrásky, páč se ...
23. prosince 2017 | Autor: Rocky (2)

Jak nám služebná přinesla nové šplhadlo...

Jak nám služebná přinesla nové šplhadlo...Zdar, kočičáci. Musíme se s Mikešem pochlubit, jak jsme zase byli šikovní. Naše služebnictvo nám 23. 12. přineslo nové šplhadlo. Takové krásně voňavé a přírodní. Vůně dřeva a jehličí je tak neodolatelná. Šplhadlo umístili do jakéhosi stojánku a my si mysleli, že už je hotovo. Jenže pak začali kolem té novinky chodit dokola a něco zajímavého na to věšet. Hlavně takové ty krásné kuličky a spoustu bimbajících se věciček. No prostě nádhera. A pak, že Ježíšek nám nic nepřinese, že jsme byli zlobiví. A co teprv, když vytáhli takové dlouhé chlupaté hady, jej, to je krása, to se tak krásně loví. Jenže služebnictvo má očividně jiný názor. Proč po nás křičí? Proč nás odhání? My si to ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!


25. 11. 2024 začíná
naše fotografická soutěž NEJ fotka.

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 11. 2023

Schváleny nové stránky ve Zlaté knize koček. Nejnovější je Dulcynea EGREGIUS*PL.