Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 38 z 14329. června 2007 | Autor: Barunka Peli*CZ
Den hrůzy
Tak jsem se rozhodl, že si také budu psát deníček. Chtěla jsem začít už včera, ale to vám byl den hrůzy, že jsem nemohla začít, tak si tady napíši, co se vlastně stalo. Ráno přinesla člověčí mamka do kuchyně takovou bílou bedýnku. Řekla nám, to je mně a Matějovi, že si jí máme prohlédnout a ovonět deku, která byla vevnitř. Z nás dvou jsem průzkumnice já. Také jsem byla první vevnitř, Matěj za mnou v závěsu. Hezky jsme si vše oňuchali, trochu jsme se pošťuchovali, pak nás to už nebavilo a šli jsme provádět lumpárny jinam. Po obědě, když jsme se vyspinkali, nás mamka strčila do té bedýnky (ona jí říkala přepravka) a zavřela nás tam. To se mi ale vůbec nelíbilo. Potom s námi šla někam do takové ...28. června 2007 | Autor: Alžbětka
Prý zlobíme
No představte si to, co nám ti naši dvounožci provádějí. Místo toho, aby byli šťastní, že je s Matýskem oblažujeme svou přítomností, ták nám před čumáčky zavírají dveře ložnice. Viděli jste to někdy, nepouštět kočku do ložnice??? Nevím, co jim tak vadí na tom, že vstávám v půl páté. Samozřejmě opice Mates se přidá, takže vlastně vstáváme oba, no a když jsme vzhůru my, tak co by spali páníčci, a tak zahájíme ranní rozcvičku. Začneme malou procházkou přes postel a spící dvounožce, pak lezeme na vše, co v ložnici může způsobit nějaký nepříjemný zvuk, a když toto nezabírá, tak začnu já nebo Matýs mňoukat. Chvíli se nic neděje, to se snaží páníčci odolávat, pak se ale jeden naštve a konečně ...28. června 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Další rána v kocouřím životě
No jo, máme mimina, a tak kočky musí stranou. Nám to se Sárinkou až tak nevadí, ale nesmí nás to omezovat. Páníčky už mimina dole asi omezovaly, tak je přestěhovali do našeho pokoje. Našeho, chápete??? Máme se Sárinkou jeden celý pokoj pro sebe a teď ho obývají zbylá 3 štěňata. To je tedy podvod. Občas se na ně jdu podívat, koušou mi můj gauč, ale panička říkala, že už je stejně rozdrbaný od mých drápků, že ho pak vyhodí. Na čem ale budu ležet, o to se nestará. Jo, mám tam válendu a můžu do postele, ale gauč je gauč. Má opěradlo, na kterém se krásně škrabe, má držadla, u kterých se krásně točí do klubíčka. Hold nás ta bílá mimina úplně vystěhovala. No a abyste věděli, kdo bude naším dalším ...27. června 2007 | Autor: Minie
Prý jsem hrozný lenoch
Tak jsem se dneska od mámy dozvěděla, že jsem hrozný lenoch, který by jen spal a nic jiného nedělal, ale já za to opravdu nemůžu. Za všechno může jedna náhoda, kdy se mi povedlo si vykousat na pravém boku díru, už nevím, jestli mě tam něco svědělo nebo bolelo, prostě jsem to vyřešila tím, že jsem do toho začala kousat a díra byla na světě. Když dorazila máma domů, tak začala brečet, že jí umřu, že mám díru v boku, a letěla, respektivě naložila mě do auta a uháněla se mnou na veterinu do Sadský. Tam jí pan doktor řekl, že jde o syndrom sebepoškození z důvodu vnitřního zranění, které odhalil ultrazvuk, a tak jsem dostala narkózu a měla začít operace, ale já jim trošku přestala dýchat tak, že ...24. června 2007 | Autor: Mňouk
Máme mimino!
Je to tak tři týdny, co můj kámoš Riči umřel, a já jsem byl nejdřív hrozně smutný, moji dvounožci taky, ale život musel jít dál. Nejdřív jsem skoro nebaštil, ani to, co já tak rád, mističky jsem nechával na chodbě plné (co kdyby Riči přišel? Je tak dlouho pryč, to bude mít hrozný hlad!). Pořád jsem pobíhal od sklepa po půdu, maminka mi musela otvírat všechny pokoje, všechny dveře ve sklepě, skříně... a já volal, očuchával, lezl do všech koutků... Venku jsem sedával na plotě a vyhlížel... No a místo Ričiho mi dneska ukázali tohle miminko! Je to pupík mrňavoučký, tak uvidíme, co bude dál... My už si ho s Dejzinkou pohlídáme, aby se mu něco nestalo. Snad se budeme mít rádi, a snad bude u nás ...21. června 2007 | Autor: Růženka malá
Muší závody
Včera mamka zapomněla zavřít lodžii a protože máme v kuchyni pořád rozsvíceno, tak tam nalítaly muchajzny a můři a všechny se motaly kolem lustru. To bylo pozorování... co vám budu vykládat! Vyhlásili jsme s Uhlíkem muší závod. Kdo uloví víc much. Nejdřív jsem vedla. Uhlík totiž ty mouchy jedl a tak jsem mu je samozřejmě nemohla počítat! Ale pak nastala zrada. Mamka má v kytkách takové žluté terčíky, na které se lepí mušky, obtěžující její milované rostlinky. Bohužel se na něj lepí i kočičky! Jak jsem vyskočila na okno po můře, spadla jsem do těch kytek (já to občas neukočíruju a hlava nehlava se vrhám) a ta žlutá potvora se mi přilepila na ocásek. Snažila jsem se to sundat, ale lepilo se to ...21. června 2007 | Autor: Růženka malá
Celý týden modelkou
V neděli jsme byly s mamkou na kontrole. Pan doktor říkal, jak se pěkně hojím, ale to tričko mi nechal! Musím to prý vydržet ještě týden! Ale já už vím, jak to svlíknout. Vyndám si už obě přední nožičky :-). Když taťka přijde z práce, najde mě doma „polonahou“ ... jen v trenyrkách. Včera mi to mamka sundala celý. To bylo bezva, ale byl to podvod! Našila mi na jeden konec takovou stahovací mašličku a zas mi to chtěla oblíknout. Já nadávala a vrčela. Tak moc jsem se rozčilovala naposledy na Uhlíčka, když jsem ho uviděla v prosinci poprvé! Jenže mamka má větší sílu, a tak mi to navlíkla a zamašlovala a já už si to nemůžu svlíkat. Ach jo!21. června 2007 | Autor: Růženka malá
Operace
Z května:
Musím napsat, co strašného se mi dělo! Myslela jsem si, že je se mnou amen. Minulý týden ve středu nám mamka nedala maso. To mě trochu rozladilo, protože já mám maso ráda a granule chroupu jen jako přílohu. Přemýšlela jsem, jestli to bylo tím, že jsem mamku budila od pěti hodin vrněním, a nebo to bylo proto, že jsem jí v noci dvakrát vyšoupla z polštáře. Já totiž teď spím zásadně mamce na hlavě nebo aspoň vedle hlavy a jsem k sežrání. No, ale k tomu jídlu, které je pro mě asi nejdůležitější na světě (přezdívka „kombajn“ mi tedy sedí).
Ráno mi vzali i konev na kytky a zavřeli koupelnu, abych nemohla pít. Bylo to divné, ale nijak mě to neznepokojovalo. Zato Uhlíček. Byl jak na ...21. června 2007 | Autor: Uhlík
Kočičí móda
Z května:
Ahojky kočíčci,
Musím vám napsat, co se u nás teď dělo. Byl jsem z toho celý vykulený.
Na začátku května bylo člověčí volno. Mamka a taťka ale volno neměli, a tak jsem se vydal na chalupu s tetou Luckou a panem Ponožtičkou. Růženka zůstala doma, protože je v pubertě. Mamka se obávala, že někam uteče za kocouřema a už se nevrátí. Jel jsem tedy na dovolenou, bylo to báječné a další týden jsem jel zase. Vždy na pět dní. Měl jsme se tedy moc dobře.
Minulý týden se ale něco stalo. Mamka nám ráno nedala masíčko. Zůstaly jen granulky a voda. Myslel jsem si, že je to trest, ale nevěděl, za co. Vždyť já jsem tak hodný kocourek!
Večer ale zmizely i ty granule a zbyla jen voda! ...21. června 2007 | Autor: Valentýnek
Létající granulky
Večerní pozorování "cvrkotu" z balkonu, to má Valentýnek moc rád. Když vidí něco obzvlášť zajímavého, příjde mi to "popovídat". Tentokrát jsem ale jeho vzrušené "štěkání" zaslechla sama v pokoji a zvědavě jsem šla sledovat, co Valda na balkoně vidí. No tohle! Kolem truhlíku s pelargoniemi lítají mladí chrousti a je jich tam několik.
Valda na ně "štěká" (stejně, jak to dělává na mouchy), povyskakuje a snaží se nějakého chrousta ťapkou srazit k zemi. Teď se mu to povedlo. Chroust leze po rohoži. Valentýnek je nadšením bez sebe. Poskakuje kolem chrousta. Packou ho směřuje hned sem, hned tam. Pak ho chytne do tlamičky a přinese mi ho do pokoje. Chvilku si s ním pohrává, ale najednou cvak, ...18. června 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Mimina vyrostla, já mám nervy na pochodu...
Tak si představte, co se u nás za tu dobu přihodilo. Florinka nám nadělila spoustu miminek štěňátek, ale 11. 5. 2007 jí to nějak zmohlo, přestalo jí fungovat srdíčko a už se nevrátila od pana doktora domů. Prý je v nebíčku. A tak se páníčkové rozhodli, že u nás zůstane jedna ta bílá ukňučená ukousaná koule! Jako by nestačilo, že už takhle mě tu zlobí. Od té doby, co jsou dole, stále nechodím do obýváku, pokud nemusím, ale držím se nahoře v ložnici a v našem "čiči pokojíčku". Dneska ráno si tak ležím v posteli a najednou zírám, panička to bílé přinesla a začalo se mi to roztahovat v mojí posteli! Doufám, že se to nebude opakovat. Asi bych přemýšlela o stěhování. Sárinka se od nich nechá ...16. června 2007 | Autor: Tyrell The Vainer Briolette Diamond - Brio
Prádelní koš
Ahoj,
po přečtení Chilliho lásky k silonovým ponožkám musím také přispět svou troškou do mlýna kočičích úchylek.
Panička je trochu infantilní a koupila takový látkový koš na prádlo. Je to taková široká spirála potažená látkou a má odklápěcí víko. Je to beruška, nechybí jí tykadla a 6 klinkacích nožiček.
Dřív stála beruška rovně, ale teď se kácí na jednu stranu. Paničku to hrozně mrzí a tak si od té doby berušku hlídá ve dne i v noci. Jenže někdy má spánek tvrdý tak, že jí ani moje oblíbená lumpárna nevzbudí. Já se vždycky rozběhnu a skočím šipku do kupy špinavého prádla. A tam se rochním. Uhm, tolik pachů, to je něco pro mě. A největší blaho je hrabat se mezi páníčkovým propoceným ...6. června 2007 | Autor: Mňouk
Vzpomínka na Ričiho
Je to jen nedávno, co jsem vám vyprávěl o svém kámošovi Ričim, jak teprve sbírá zkušenosti a učí se žít ve velkém světě, kde ale bohužel číhá nejedno nebezpečí... a dnes mám už jen smutnou vzpomínku. Včera ho páníček našel ve sklepě. Nejdřív si myslel, že se tam přišel ochladit. Hned ale bylo jasné, že je zle, hodně zle. Už byl celý studený a jen se trošku poškubával. Na těle ale nebylo vůbec nic vidět, tak se nejdřív pomýšlelo třeba na otravu - a ještě večer jsme jeli na kliniku. Tam na něj bylo opravdu moc hodní, snažili se mu ze všech sil pomoci. Na RTG bylo vidět zlomenou pánev, vykloubenou kyčel a malé poškození na ocásku. Vnitřní zranění se nedalo hned zjistit, a tak dostal termofory ...3. června 2007 | Autor: Chilli
Ponožky
Ahoj, zdravím vespolek!
Znáte to, přiznejme si na rovinu, každý máme nějakou úchylku.
Já jsem v sobě objevil vášeň pro silonové ponožky. Občas někde nějaké leží, tak se neudržím a "jdu do nich". Často z nich nic moc nezbyde, a tak musím čekat na další příležitost. Miluju sundavání ponožek ze sušáku. Visí a provokují (podobně jako Sváťa) ... kdo by odolal?
Nedávno jsem si tak v klídku jedny silonky "vylepšoval" a mamka mi je sebrala. Prý kde jsem je zase ukradl?! Neprozradil jsem své největší tajemství.
Minulý pátek, bylo kolem páté ráno, jsem se potají vkradl do ložnice a namířil si to rovnou ke skříni, kde se ukrývají poklady mému srdci z nejbližších :o). Otvírám šuble/šuple (jak kdo ...2. června 2007 | Autor: Beata z Panského dvora
Jak rostou moje děti
Dlouho jsem se neozvala, protože jsem fakt vytížená. Ty moje děti, to je pěkná banda. Všude běhají, skáčou, lezou, dokonce se se mnou perou.
Představte si třeba RoRy. Krásná lilová kočička, kterou čeká výstavní kariera, a ona se rozhodla, že bude uklízečka! To bylo panečku něco, než jí to naše mami vysvětlila, že vymetat za skříněmi se nemusí. Ona tam pořád lezla a naši pořád rozebírali nábytek. A nepomohlo ani to, že všechny škvíry byly vycpané. Ona prostě vyšplhala po té vycpávce třeba do metrové výšky a buch, žuchla za skříň. Tam si lehla a spala. A já jako svědomitá matka a mami jako svědomitá chovatelka jsme pořád hledaly. Už to naštěstí nedělá. Asi už všechny pavučiny vymetla. Teď se ...1. června 2007 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Moje první narozeniny
Páni já jsem ale ostuda. Už jsem sem dlouho nenapsal a přitom se toho u nás tolik stalo. O tom ale až jindy. :o)) Dnes se chci pochlubit. MÁM OFICIELNĚ PRVNÍ NAROZENINY!!! Píšu oficielně, protože nikdo neví, kdy jsme se s bráškou Agim narodili.
Začalo to už ráno. Přišel jsem za svojí Holkou k ní do pelíšku, abych jí probudil, a ona mě hned začala drbat za ouškama a povídala, že jsem už velkej chlapák. Mazlili jsme se asi hodinu, když mi oznámila, že se taky musím nabaštit. Upřímně se přiznám, že jsem v první chvíli nevěděl, jestli nemám být zklamaný, ale nakonec jsem si řekl, že jí odpustím (že se přestala mazlit), protože mi dá najíst. Dostal jsem oblíbeného Gourmetka.
Takhle úžasně ...1. června 2007 | Autor: Jaffa z Lužinek
Záletník
Z toho bláznivého počasí jsem dostala mimořádně svůj stále se opakující rýmokašel, bolí mě v krku, huhňám, hlavu mám jako střep, no a po včerejším perném dni jsem si přispala. I koťátka byla hodná, zřejmě také pod vlivem spousty zážitků z návštěvního dne. Spalo se nám všem po nočním dešti krásně, ani zpívajícího Jaffu jsem dnes v noci neslyšela pokřikovat z půdy, takže první známky probouzení byly kolem 8 hodiny. Dala jsem jídlo do mističky, potěšila se pohledem na Haničku a její červeňáčky, kteří už snídali bez mé pomoci, vyšla na verandu, odemkla a ...
... proletělo kolem mě cosi! Rychlost, jakou Jaffa vrazil do domu, se dá přirovnat k neřízené střele. Tak, proto jsem ho neslyšela ...31. května 2007 | Autor: Uhlík
Omlouváme se :o)
... že jsme si dlouho nic nezapsali, ale mamka pořád klofá něco do počítače a nemá na nás čas! Říkala, že do konce května se nezastaví, a protože je konec května, doufám, že už to skončí. Takhle by to tedy dál nešlo! Zkusil jsem jí počítač několikrát vypnout takovým placatým knoflítkem. Odháněla mě, ale dvakrát se mi to povedlo :o) ... no, nebyla ráda. Mumlala něco u "uložení" a tak... O víkendu se snad k něčemu dostaneme.
Zatím pa, Váš U27. května 2007 | Autor: Valentýnek
První kočičí bitva
Letošní očkování u paní doktorky se pro Valentýnka stalo dnem D.
Zpočátku vše probíhalo, jako vždy. Příjemné prostředí ordinace plné laskavého porozumění pro zvířátka, v rohu na stole krabice, ze které vykukovaly hlavičky roztomilých mourovatých koťátek.
Valentýnek dostal píchanec a já pak ve snaze ukázat mu koťátka, přistupuji s Valdou ke krabici a nakláním Valdu nad koťátka. Valentýnku, to je krása, co? Valda zírá a potom začne na ty drobečky ošklivě syčet a mručet. Ty darebo, říkám si a pokládám ho na zem. Právě, když mi paní doktorka vrací průkaz, přiřítí se kočičí matka, skočí Valdovi za krk a už se spolu válí až chlupy lítají na všechny strany. To je bitva! Kočka je poloviční ...21. května 2007 | Autor: Mňouk
Kam se ztratil Riči?
Ahoj mňoukalové,
dneska vám povím, co se stalo našemu "mladýmu", dorostenci Ričimu. Já už jsem zkušenější a rozumnější, když je potřeba, mňoukám o pomoc. Ne tak to pískle. Co k nám přišel, jako malinké koťátko, tak nemňoukal, nanejvýš si tak trošku vrká - to slyšet není... Proběhl páníčkovi nepozorovaně na půdu, pak zapadly dveře - a bylo. Na půdu chodíme spolu docela často, ale vždycky nás pak zavolají a pustí ven. Ale takhle začali Ríču hledat až druhý den - na dvorku, na zahradě, ve sklepě, okolo domu... až konečně na půdě. A tam ta špinavá žížalka přešlapovala na trámech, dolů se bál. Panička musela po žebříku a Riči jí skočil do náruče. Honem mističky s dobrotami, a pak se mazlil a ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
