Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 58 z 14314. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien
Bylo nás pět
Čus a mňus, čau mňau, pardálice a pardálové,
hele, my kocouři, co spolu kocouříme, co kdybychom se dneska vymňoukli na nějaký tlapkování a čtení a dali do kupy mejdan? Že bysme jako byli in, chápete, jo? Normálně, ne? Přece nebudem mňout, že jo, to by byla fakt nudáááá... si myslím, že bychom to měli big roztočit, protože se mnou už se stejně všechno točí... je to teda síla, a to když před časem dvounožkyně povidala, že nechce vidět, co nastane, až na mně přijde puberta, tak jsem jí nebrala vážně, protože o těch, co měli přijít a nepřišli, toho už povidala spoustu... a žádnej advent, Mikuláš, Ježíšek a zima nepřišli. Za to puberta přišla!
Nejdřív jsem teda ani nevěděla, že takový to, co ...13. dubna 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn
Začíná terasová sezóna
Bertík: Jéééé, jupíííí, něco se děje! Celou zimu jsme nesměli na terasu a teď se tam schází dvojnožci, v ruce kýbl, hadry a smeták. A gruntuje se, abychom mohli na sluníčko. Nedočkavě pobíhám, kňučím, dobývám se ven, ale přes ty skleněný dveře to fakt nejde. Ale už se otvírají a já rychlostí blesku vbíhám na terasu. Na chvilku mě omráčila pecka do čumáčku - tolik čerstvého vzduchu naráz, ale ustál jsem to. Chaoticky pobíhám sem a tam, všechno očuchávám, vyskočím na zábradlí... a sakra, nevyskočím, něco tam je... Co to tam je?! Jo síť, jo? A k čemu, prosím tě? Abych nemohl na zábradlí a ze zábradlí na střechu a ze střechy do světa, jo? A proč? No snad si nemyslíte, že mě nějaká síť ...13. dubna 2008 | Autor: Lea Tery Houžvička mladší
Malé zjištěníčko
Ahojky, mňau, všichni kocouři!
Dneska jsem zjistila, že honění švihadla, které táhne menší dvounožkyně po zahradě, je celkem zábabava, zvlášť když je větší dvounožkyní zvyšován adrenalin výkřiky typu: "Do záhonu ne, do záhonu ne!" nebo: "Pozor na ty tulipány!" No, ty tulipány, nebo co, už to mají za sebou, ale jinak super sranda. Snad jste tu sáhodlouhou větu pochopili, ale mě totálně vyčerpala. Wrrraaaaaauuuuuggghhh! Ještě se jdu podívat do misky, jestli tam něco nezbylo, a teď dobrou noc. Jo, a ještě jedna omluva. V minulém zápisku taky není fotka, zase technická chybka. U mě se ti šotci šíleně přemnožili, no. Asi s tím budu muset něco udělat.
Vaše Lea13. dubna 2008 | Autor: Lea Tery Houžvička mladší
První kampaň pro dovzdělání dvounožců
Vážené kocouřstvo,
v rámci KUPDD (Kočičí Unie Pro Dovzdělání Dvounožců) vyhlašuji první kampaň, nazvanou Tvůj dům, ale hlavně Můj dům (to vše dohromady, je to název). Takže všichni kocouři, samozřejmě i kočky a kocouřata, čiňte se! Jakkoli jim ukažte, že kočkám nemá nikdo co poroučet! (výjimky jsou udělovány POUZE se sohlasem kočky) Ale hlavně si nesnižujme úroveň nepromyšlenými akcemi. Heslem všech kocouřů ať je: HLAVNĚ CHYTŘE! I plán, jenž vypadá hloupě, musí mít chytrý účel! Snad se mnou budete souhlasit. Takže očekávám od této akce pozitivní účinek a harmonii mezi dvěma živočišnými druhy.
Vaše Lea, předsedkyně KUPDD
Na fotografii špehuji na dvounožce krze jejich batohy. A omlouvám ...13. dubna 2008 | Autor: Čičin z Města perníku
Jak jsem se chlubil a nic z toho nebylo
Tak já nevím. Dnes jsem něco proved. Nebo neproved? Šel jsem ven a bylo to príma. Sluníčko svítilo a bylo pěkně. Jen mě štval ten zvoneček, co mám na obojku. Prej aby mě nikdo nesebral a kdo ví co. Zvoneček si cinkal a já si vykračoval po zahradě. Najednou nějaký pohyb a tak se plížím trávou jako správná šelma. Pomalu, blíž a blíž. Pak skok a chňap. Chytil jsem to. Je to malý ptáček. Pěkně jsem si s ním pohrál a zakousl ho. Panička vyšla ven a hledala mě. Tak jsem se šel pochlubit, jak jsem šikovný, ale vůbec neměla radost. Kousek jsem jí nabídl, ale nechtěla. Tak nevím, mají mě tu jěště rádi? Že prej jsem vrah a podobně. Jak mám vědět, že ptáky nemám chytat, ale myši jo? V tom, aby se jeden ...13. dubna 2008 | Autor: Ámos Bačvarov
Všude dobře, doma nejlépe
Ahoj, kočičí kamarádi, zdravím vás z nového domova! Kde jsem? A jak jsem se sem dostal? Představte si, my jsme se s paničkou zase stěhovali!!
Bylo studené lednové dopoledne, když náš krytý náklaďák konečně zastavil, já jsem na vrcholu zavazadlové pyramidy vykoukl ze zakutané přenosky - a oněměl. Tady já to přece znám! Jsme doma! Jsme v Praze! A opravdu: byli jsme v Praze.
Panička se mnou vyběhla po schodech do bytu a zatímco zapínala wavky a na sporáku ohřívala oběd, paniččini kamarádi vytáhli do našeho poschodí pár kusů nábytku... Moc toho nebylo, většinu věcí jsme nechali v Chrudimi, protože peníze za chrudimský byt 2+1 se zahradou a garáží v Praze tak tak stačily na zakoupení bytu ...13. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien
Cesta od pravěku
Vážené kocouřstvo,
opět jsem se vydala na kontrolu činnosti svých podřízených a opět jsem nachytala Piškota Pišutku Profesora při spisování jakéhosi dokumentu. Nejdřív mi ho odmítl vydat, ale po uplatnění zvláště účinných mňaurgumentů mu nic jiného nezbylo. Mňaupelovala jsem zejména na to, že nemá být lakomý a o své postřehy a náhledy se má s vámi podělit. Nejdřív se sice upejpal, ale pak mi prozradil, že se právě zabývá spisem na téma Co znamenala významná data dvounožčí historie pro kočku aneb Cesta od pravěku.
25 000 př.n.l. - u Dolních Věstonic mladý lovec mamutů začíná z hlíny tvarovat sošku kočky. Protože kočce je to úplně jedno a není ochotna stát mu modelem ani za tučné ...12. dubna 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Moje lovecké úspěchy
Tak jsem se zase po nějaké době dostala k počítači, abych vám napsala nějaké postřehy ze života dvounožců. Právě jsem vyposlechla diskusi své paničky s nějakou cizí. Ta cizí si myslela, že my, kočky ušlechtilé, jsme zdegenerované a neschopné. Ta drzost! Že prej bychom neulovily ani chromou myš. To není vůbec žádná pravda. I já mám na kontě taky nějaké lovecké úspěchy. Tak třeba tuhle. To nám do domu vletěl mladý ptáček. Prej to byl reheček nebo co. Chytla jsem ho jako první. Dala jsem ho paničče. Ta ho tak blbě držela, že jí uletěl. Pak ho chytila Hraběnka a nakonec Bety. Pak ho panička pustila z okna a on šťastně odletěl. Ani jsme ho neporanily. Jen vyděsily. Nebo ta andulka. To bylo taky ...12. dubna 2008 | Autor: Bastien
Tak už to na mě přišlo... :-(
Uf... průser... ale už je mi lépe...
Měl jsem svůj první pud... byl jsem ve sklepě a tam to ochcala nějaká kočka v garáži, když asi byla dneska otevřená... a ono mě to vypudilo, seděl jsem tam sám a nevěděl, co si mám počít... najednou se ke mě blíží dvounožec... kouká na mě a já prskám a řvu... ale to je moje panička... chce se mě dotknout a já na ní syčím, bojí se a neví, co má dělat, ale nevzdává se... mluví ke mně a já prožívám své trápení, sotva chodím a volám číču... v 11 měs. už to na mě přišlo... nevím, co si mám počít... pomalu vstávám, sotva jdu, ježím se a valím oči na paničku a řvu - Hele nech mě! Umíte si představit, jak mi je :-( otvírám tlamičku, volám, hulákám, ježím se ...12. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien
Volání divočiny
Sestry a bratři z kmene Chlupančů...
já volat vás všechny hlasem mocným a naléhavým... slyšet vy mě? Slyšet mě, Pruhovaná vichřice Margot, Ten-který-mít-oči-jako-nebe Chilli, Hrající červánku Maxiku, Tříbarevná bojovnice Matyldo, Hladový tajfune Bertíku, Šedý hurikáne Matěji, Tančící větře Milhousi, Nechlupatý vánku Najty, Ocelotí uragáne Bertrande, Mramorovaná duho Abbygaile, Sametová bouře Cookie,
Hadí rabiáte... é, co to melu, Skvrnitý mraku Francisco, Modrý oblaku Fanfáne, Spící průtrži Barčo... slyšet vy mé volání??
E?
Neslyšet? A kdy jste si naposled čistili uši, mňaufix, vždyť tu řvu, že by jedna vochluchla... no. Tak ale už, uchočistky a bez řečí, už ať je to.
Tak ...12. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien
Televizní noviny speciál
Předsedkyně mňaurlamentu zákeřně napadena!
Atentát na vládní čičitelku!
Zákeřný útok v pravé poledne pod širým nebem!
Je za hanebným činem nechvalně známá teroristická organizace Al Mňaijda?
Vážení televizní diváci,
vítejte u mimořádného vydání Televizních novin naší stanice Blue Cat. Přinášíme vám exkluzivní informace o mňaularmující a šokující události, která se odehrála před několika málo minutami, a my jako jediní jsme byli u toho!! Více informací má pro vás naše reportérka Missy Všudepřítomná... Takže Missy, slyšíme se?
Ano, slyšíme, hlásím se vám přímo z místa tragické události, která doslova otřásla okolím. V pravé poledne byl na veřejném prostranství spáchán atentát ...11. dubna 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn
Desatero kocouřích přikázání
Já jsem tvůj KOCOUR, tvůj Pán!
1. Nebudeš mít jiné bohy!
Budeš se starat jen o mě, mě budeš krmit a hladit, ev. můžeš přispívat mým kočičím druhům opuštěným v útulku. Psů si všímat nebudeš, ba ani jednou rukou je nepohladíš.
2. Nebudeš zneužívat mého jména!
Volat na mě budeš jen s láskou, mým jménem, nebo jeho zdrobnělinou. Nadávkám se za každých okolností vyhneš! Nebudeš mě vyvolávat kvůli takovým zbytečnostem, jako je vysypaná hlína, rozkousaný kabel a podobně.
3. Budeš zachovávat den odpočinku!
Nemusíš mě uštvat k smrti prací, dopřeješ mně alespoň 16 hodin odpočinku, a to hlavně přes den. V noci mě naopak necháš konat, co se mně zlíbí!
4. Budeš ctít otce mého a matku mou
a ...11. dubna 2008 | Autor: Barunka Peli*CZ
Narozeninový dárek
Zdravím všechny kocouře a také jejich dvounožce. Dávno jsem do svého deníčku nic nenapsala. Víte, ono toho také ke psaní není moc. Náš kočičí život, mám na mysli život kočiček, které žijí pouze v bytech, není až tak pestrý. Také se stane občas něco, co stojí za to, vzít do pacičky nějaké škrábátko a naškrábat zápisek do deníčku. Život můj a mého brášky Matěje ubíhal v kočičím čase v pohodě a klidu. Staly se také nějaké změny, o těch důležitých škrábal ve svém deníčku Matěj. Velké změny se staly s námi, to je s Matějem a se mnou. Vyrostli jsme z kočičích bačkůrek a obuli si kočičí boty.
Já na sobě pozorovala různé změny, už mne nebavilo lítání, honění s Matějem. Začala jsem sedávat na okně, ...10. dubna 2008 | Autor: Gábinka (2)
Vztahy s ostatními
Milé kočičí dámy a pánové,
tak vám zase budu vyprávět. Prožívám jedno dobrodružství za druhým, a to nemelu. Ten kocour, co se mnou bydlí, Eliášek (taky je tu zaregistrovaný a má hezčí deníček, tak se na něj mrkněte) za mnou začal docházet po dlouhé odmlce. Páníčci ho přinesli asi proto, že už jim vadilo, jak všude prospával. Nejdřív ten DRZOUN přišel k mé misce a všechny granulky VYJEDL. Na chvíli jsem měla klid, to víte, lehl si do pelíčku a spal, ale běda mi! Jen co se probral, šel k miskám a jediné, co v nich bylo, VYPIL. Takže v mých miskách bylo pár úžasných věcí a to: asi tak deset granulí a pár mililitrů mléka. Asi jsem měla být víc akčnější, ale strach mi nedal, a tak jsem byla ...10. dubna 2008 | Autor: Beatrix Star Cats
Jak jsme se namlouvaly
A tak jsem bydlela na skříni a shlížela na všechny z výšky. Panička si mě začala namlouvat. Pořád mi nosila nějaké dobroty. Třeba majolku, nanukáč, sýr, tvaroh, rybičky, máslo... Nejdřív jsem syčela a nechtěla. Pak už jsem měla trochu hlad... a ty dobroty tak voněly... no prostě jsem kousek popošla a natáhla se a už jsem si pochutnávala. Nejdřív, aby mě nikdo neviděl... pak už jsem se nemohla dočkat, co bude dobrého, a natahovala se dolů. Pak už jsem slezla. No a teď jsem nejraději na lednici a vyhlížím, co se kde šustne. Jo a taky mě baví si hrát s Čičinem. To je můj syn. Pošlu vám i nějaké fotky. Zdraví Bety10. dubna 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Fakt naposled
Milé kočičstvo. Milé kočenky, milí kocouřečkové.
Když jsem psal dopisek Pan Hrabal podruhé, chtěl jsem připsat ...a naposled. Nevím, proč jsem nadpis tak ošidil. Že bych si nechával zadní vrátka na další psaní? To ne. To není můj styl. Takový nejsem. Prostě mám rád krátké a výstižné titulky. Naučil mě tomu děda, protože prý celý život dělal u novin (kecá, protože ještě dejchá; a co škola, ptám se já; a co vojna, ptá se moje další ego? Ha? Tak jakýpak celý život, dědo?). No prostě někdy mu ustoupím, nerad se hádám a starým lidem vždycky, ale vždycinky, dávám přednost. Prý to tak má být. Jenže když přijde z nákupu nebo z města, tak říká babičce, jak je ta mládež dnes nevychovaná. Nejenže ...10. dubna 2008 | Autor: Bertrand
Poděkování za dárečky
Poštou mi přišel balíček. Nejdřív jsem si myslel, že to je humanitární zásilka od Ligy na ochranu týraných zvířat, ale ukázalo se, že tentokrát jde o něco jiného. Když jsme s dvounožkyní párali z balíčku izolepu (já drápama, dvounožkyně pouze nůžkama), dostalo se mi vysvětlení, že to je dárek za to, jaké si píšu poučné deníčky.
Ukázalo se, že se jedná o několik dárečků velmi vhodných pro oceloty skříňové. V krabici se nalézala spousta nastříhaných papírků, které, roztahány po pokoji, vytvořily dojem útulného ocelotího pelechu. Dvounožkyně zatím z krabice vyndala další věcičky, načež jsem zjistil, že do krabice se vejde sice jenom polovina šelmího těla, ale díky tomu se dá vzniklé vozítko ...10. dubna 2008 | Autor: Campanulla
Ráda bych se představila...
Ahoj. Ráda bych se Vám představila. Tohle je můj první záznam do deníčku. Jmenuju se Campanulla – ale říkají mi Campi, líp na to slyším. Jsem mainská mývalí kočička. Narodila jsem se na Moravě. Když mi bylo třináct týdnů, přijeli dva podivní dvounožci. V první chvíli jsem je neregistrovala, ale když mě po nějaké době začali cpát do přepravky, už jsem se pěkně vyděsila. Začala jsem nepředstavitelně křičet, ať mě pustí. Oni mě místo toho přenesli do takového podivného pokoje na čtyřech kolech. Dali mě dozadu, oni si sedli dopředu a pak se ten pokoj rozeběhnul – vůbec se mi to nelíbilo, a tak jsem jim to dala najevo a natruc jsem se... pokakala. Aby jako věděli, že tohle už si nikdy nesmí ...9. dubna 2008 | Autor: Lea Tery Houžvička mladší
Musíme ty dvounožce dovzdělat!
Vážení kočičáci, vážené kočky, vážené kocouřstvo,
už toho máme všichni dost. Mluvím o soustavném nedodržování ZÁKLADNÍCH kočičích práv dvounožci z důvodu nevědomosti. Někdo jim musí ukázat, zač je toho loket(nebo packa, když na to přijde). Jde například o práva, která zaručuje Listina kočičích práv a svobod, například, cituji:
§15 Kočka může beztrestně porušovat zákaz vstupu na stůl či kuchyňskou linku.
§33 Kočka má právo na měkký a teplý pelíšek (křeslo, kanape, válendu apod.). Je-li oblíbené místo obsazeno paničkou, musí ho na pokyn kočky neprodleně uvolnit.
§47 Kočka má právo obsadit jakoukoliv prázdnou krabici či igelitovou tašku.
A toto je pouze ukázka z tohoto dokumentu. ...9. dubna 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Jak jsme se začaly vystavovat
A tak došlo na to, že mám PP. Víte, co to je? Samozřejmě řeknete papíry. Ale jaké? Toaletní? Ty máme na toaletě, ty ne. Já nevím, jak vy, ale mně skutečnost, že vím jak se jmenovali moji předci do 4. generace, je úplně ukradená. Ale lidem ne. Tak jsme vstoupily do Sdružení chovatelů koček. No někteří mě chválili, jiní nade mnou ohrnovali nos, že jsem taková, maková, nosatá, málo chlupatá, moc červená atd. atd. To mě strašně rozzuřilo. Na všechny jsem zasyčela a rozhodla se s nimi nemluvit. Moje paní to pojala tak, že mě má ráda takovou, jaká jsem, a na výstavu mě vezme i tak. A tak jsme se připravovaly a připravovaly. Koupaní jsem zvládla skvěle (počet odvezených na ambulanci 0), pak přišlo ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
