Kočičí deníčky

Stránka 60 z 143

3. května 2008 | Autor: Alasca Arien

Volání rodu

Laaassyyyyyyyy..... Mmmmm... chrrr, chrrr, chrrrruuup. Laaaassyyyyy...... Laaaassyyyyyyyyyyyyyyyyyy..... Mmmm, uááá... zdá se mi to, nebo mne někdo volá? Laaaassyyy... to jsme myyyyyyyyyy, tvoje genyyyyyyyyyyyyy... Mňaužiši a co chcete? Proč tu hulákáte jak na lesy, když spím? Jo tááák, vy mi chcete připomenout, že pod tečkami mi proudí krev divoká, nespoutaná a nezkrotná? No tak snad dělám, co můžu... a teda jako při vší úctě, z plovoucí podlahy a pár fíkusů džungli nevykouzlím... a když se místo na liánu pověsím na lustr, tak dvounožkyně bude zas řvát jak tygr... no jo, no, tak dobře, když si tedy myslíte, že žádná výchova vás nepřekoná, tak já to zkusím... Tak jak jsme ...

2. května 2008 | Autor: Maxík (2)

... jak to všechno dopadlo

... Ahoj plyšáci... tak jsem konečně tady, abych vám mohl dopovědět, jak dopadlo mé noční dobrodružství. Panička má teď nějaké zařizování, říkala něco, jako že už nás konečně nebude moct nikdo vyhodit, že to bude naše a že si dokonce budu moct vybrat kamaráda... tak nevím, co tím přesně myslela. Ale poslední dobou pořád lítá s krabicema, s taškama, něco odnáší, přináší... taky mě docela zanedbává, pořád je pryč. Ale já dělám jen naoko, že mi to vadí... když není doma, tak spím a spím a čerpám nové síly na lumpárny, abych jí mohl pořádně mučit, když konečně příjde domů. Ona mě pak lituje, jaká jsem chudinka opuštěná, jak se mi musí stýskat, a nosí mi mňamky a hračky a dokonce se mnou lítá po ...

2. května 2008 | Autor: Alasca Arien

Dlouhý, Široký a Bystrozraký (ale dnes jen o Širokém)

Vážené kocouřstvo, svolejte mozkové buňky, zbystřete smysly, zapněte čidla chytrosti... mám pro vás hádanku. Dělí to svět na jedlý a nejedlý a váží to 9 kilo... co to je?? Mňaužiši, kdo zas támhle potřebuje nápovědu 50 na 50? Ne, nic, žádnej přítel na telefonu, nebudeme se zdržovat, samozřejmě, správná odpověď zní: Je to Bubu. Bubu, kterého si vám dovolím představit v jeho plné, velmi prostorné kráse... tedy za předpokladu, že černá koule může být krásná, že? Takže: Bubu je moc milý, klidný kocouř, jeho nejmilejší a v podstatě jedinou zálibou je jídlo a spánek. Bubu je statný a jeho černý kožich s bílým motýlkem pod krkem z něj činí důstojného jedince, který se nejlépe ...

30. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien

Dívky na koštěti...

Bubu. Bubu. Bubububu... Na kočičí uši, na kočičí duši, na kočičí svědomí, fakt, ale fakt opravdu jsem měla v úmyslu psát dle slibu brilantní zápisek o mém věrném, statném a ukázkově předložkovém kočlegovi Bubu. Avšak hned, jak jsem napsala jeho ušlechtilé jméno, mi to došlo... nemůžu, nemůžu právě dnes psát o Bubu... neb nadešel čas, kdy jest nutno psát velmi důležitou, ba přímo mňakutní, mňauktuální a mňaularmující výzvu... Slyšte, slyšte, hrdí šelmí vládcové sil mocných, mňaugických, tajemných a čarovných, slyšte a poslouchejte!! Rok s rokem se sešel a už jen čas krátký jak mávnutí křídel netopýřích nás dělí od noci, zasvěcené kouzlům, čárům a působení mocností všelikých. Zas noční ...

29. dubna 2008 | Autor: Barnabáš Porubský květ

Pani má favorita...

Tak pani ma favorita z vystavy. A i tá druhá. Č. 1 má favorita modrá (BRI a). Č. 2 má britskou tečkovanou. Noooooo supr. A vubec, proč se hlasuje??? Všechny jsou NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEJ a basta. Tak je to, ale se nebojte. Totiž mluvim pravdu. Ste faaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaj

29. dubna 2008 | Autor: Bertrand

Trámy, které znamenají svět

I. Plátek šunčičky se pohupoval sotva půl metru přede mnou a hrozilo vážné nebezpečí, že si na něm půjdu smlsnout a přitom budu pokořen odchycením. Chtěl jsem si ještě promyslet výhody a rizika, takže jsem ucouvl, způsobně se posadil a tlapky složil pod sebe. Jakmile jsem zaujal tuto stoickou polohu, ozvalo se kdesi dole pode mnou výhrůžné proroctví, že jistý černý parchant bude roztrhnut jako had, a zároveň se šunčička zaklinkala ještě o něco blíže a cosi zaúpělo: „Proboha, ty spadneš!“ Abych to trochu vysvětlil, musím přiznat, že šunčička se nepohupovala ve vzduchu jen tak sama od sebe, nýbrž upevněna mezi palec a ukazovák páníčkovy ruky, natažené snaživě dopředu a nahoru. Páníčkovy ...

28. dubna 2008 | Autor: Maxík (2)

Velká masová loupež:)

Ahoj plyšáci a plyšandy. Tak se vám musím pochlubit, co se mi povedlo za super kousek:) Ještě teď se mi o tom zdá a paničce asi taky, hi hi. Předevčírem, když panička přišla večer z práce, tak vyndala z takové té bílé krabice, odkud jde vždycky šíííílená zima, balíček s nějakou mňammkou. Áááá, Maxíček bude mít luxusní večeři. Tak jsem se k ní hned hrnul a čekal, až mi ten pořádnej kousek flákoty uvaří. Ale ona ne, zavřela tu ňamku do takové krabice a nechala ji stát na lince. Hmmm, tak to asi nebude pro mě. Prý že zítra uvaří výborný oběd. Ale já mám hlad teď!!! Dostal jsem jen blbou kapsičku a prý, že mi to stačí. Když já mám táááákovou chuť na to masíčko. Počkám, až půjde spát, a uvidím, ...

27. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien

Jen si tak trochu písnout...

Ááááááááááááááááááááááále už toho mám dost!! Ono ne dost na tom, že jedna neví, jestli dřív vychovávat dvounožkyně, nebo svolávat mňaurlament, nebo mňaunažerovat MNUK s.r.o. nebo vysílat kouřové signály a hlídat prérii, aby z ní bledé bídné tváře věčným uklízením neudělaly území, odkud zdrhaji i ty hodné bacily... do toho fotbálky a packovaná a údržba kytek (brambořík to už má za sebou, chi chi) ... no prostě je toho až nad hlavu a do toho všeho teď ještě musím řešit palácovej převrat... no fakt! Netuším, v které hlavě pomazané smečkové se to vylíhlo, ale podezírám Piškota, von je profesor ješitnej a pořád propaguje slogan Tady máme všichni rádi jenom mě... zkrátka jednou ráno proloupnu oko ...

26. dubna 2008 | Autor: Barnabáš Porubský květ

Slib

Tak jsem jse jednou vzbudil... a došlo mi že je SOBOTA. Ležel jsem paničce na posteli zatím, co ona si taky vychutnávala den s velkým D. Začal jsem si mnňooooooukat, jako když chci jíst. Ona mne nakrmila a šel jsem si hrát. Oni začali mluvit o nějaké výstavě terárií, nooooo, já nechci TERÁRKO ani za loptičku pro kočky!!!!Jestli mi ho koupíte, dám inzerát: Prodám terárko pro jiné mazlíky jako kocoury, je nový a vzít si ho vemte hned jo. To jsem si slíbil. Ale naštěstí se jeli jen podívat. AHOJKY

24. dubna 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn

Ze žákovské knížky žáka Bertíka

Vážení páníčci, protože jste se nedostavili na kocouří schůzku, dovoluji si vás informovat o chování vašeho chlupáče. Neustále pobíhá sem a tam, do všeho strká svůj zvědavý čumák a tím vyrušuje ostatní kocoury z poklidného spánku. Schválně pelichá a pouští své bílé chlupy na černé kalhoty a černé chlupy naopak na bílé halenky. Přes opakované zákazy vysedává na okně, riskuje vypadnutí, čumí ven a s nevybíravým cvakáním zubů poštěkává (ano, poštěkává!) na ostatní tvory za oknem, zvlášť na ty se schopností létat. Museli jsme tedy zajistit zasíťování oken, tyto náklady vám budou neprodleně naúčtovány. V jídelně předbíhá ve frontě, tlačí se u výdeje misek, hlasitě na sebe upozorňuje. ...

23. dubna 2008 | Autor: Hraběnka z Města perníku,cz

Jsem smutná

Jo je to tak. Jsem smutná. Ne zimní únava, ani jarní. Je to všechno nespravedlivé. Mám čip, mám chovnost, ale nemám ženicha! Buď jsou se mnou příbuzní (brácha, táta, děda), a to prej nejde, nebo jsou stráááášně daleko. A nebo jako teď, Hugo, že nejsou doma. A tak se ptám: "Dědo Mrazíku, kde jsi? Já chci ženicha a hned!" Peníze ne, ale holky, já bych se tak vdávala... ach jo. Fňuk.

23. dubna 2008 | Autor: Beatrix Star Cats

Omluva

Tak se musím, všem na chvíli omluvit. Nemám kdy psát deníček. Mám totiž dětičky... 4! Krásný, úžasný a dokonalý, prostě k snědení a umazlení. Tak nějakou dobu budu psát jen sem a tam. A teď už víte, že ne proto, že bych se na vás vykašlala... zdraví Bety

23. dubna 2008 | Autor: Čičin z Města perníku

Co umím nového

Tak vážení, mám malou novinku. Zase jsem se něco nového naučil. Ne, žádný lov nebo tak. Pořád jsem přemýšlel, jak to mám udělat, když chci domů. Když chci ven, to mám zmáklý dávno. Prostě jdu za dvounožkou a tak dlouho jí mňoukám a řvu do uší, že mě jde pustit hned. Třeba i v noci. Co ale udělat, když už je mi zima nebo mám hlad a chci domů? Vypozoroval jsem, že babička v přízemí je skoro pořád doma. Přišel jsem na to, že můžu skočit na strom před oknem (je to broskev, teď moc hezky kvete). Pak vylezu výš a výš, až jsem u okna. Tedy na jeho úrovni. Pak dlouhý a ladný skok a jsem na okenním parapetu. No jo, ale co dál? Přišel jsem na to, že na sebe musím upozornit, tak jsem volal a volal a ...

23. dubna 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz

Nuda v Perníkově

Je to s podivem, je jaro, všude kypí život, ale tady nic. Teda skoro nic. Děti mně a paničče odjeli na nějakou přírodní školu... Bety má zase koťata, Čičin je furt venku a Hraběnka tu po vzoru Missy Arien shání mňauláčka. Je to prostě nuda. Zpívy ptákaj (nedá se spát), štípy mouchaj (nedá se v klidu spát), svítíčko sluní, ale foukálek studeně větří (nechcu jít ven). Je to prostě otrava. Týjo, jak to tady po sobě čtu, tak se vyjadřuju jako stará nespokojená baba. Tak znovu. Krátce, jasně a dynamicky. Je jaro a je krásně. Jen ty neviditelné prsty, co mi venku přejíždí po kožichu, mě matou. Jo, mimochodem, z těch paprik je houby. Přesně jak jsem říkala... Takže jdu se slunit za okno, aby na mě ...

23. dubna 2008 | Autor: Maxík (2)

Seznámení...

Ahoj kočandy a kočičáci... Jsem tady poměrně nový, tak bych se asi měl představit:). Jmenuju se Maxík a panička si mě před dvěma měsíci vzala domů z krupského útulku. Dostal jsem se tam loni v létě ještě s bráškama a sestřičkama. Byli jsme ještě prckové a prý strašně vzteklý a kousavý, jak říkala paničce teta z útulku. Měli jsme moooc hodné tety. Postupně mi sourozenci začali odcházet a já zůstával jen se sestřičkou Táničkou. Byli jsme už výrostci, samá ruka samá noha a já navíc vypadám na první pohled jako čertík, tak jsem tam byl pomalu půl roku. Až jednou k nám přijeli odpoledne nějaké dvě slečinky. Jedna se hned vrhla k Samíkovi a že prý si ho vybrala na internetu. Ale Sam jako správný ...

23. dubna 2008 | Autor: Alasca Arien

Policejní mňaukademie

No já vám řeknu, to je hrůza, co se to dnes děje, kdepak, to aby si už jedna nebyla jistá ani svým chlupatým životem, je to hrůza, pane policejní komisaři, ne, vždyt vám to říkám, nikoho jsem neviděla, nic jsem neslyšela... no dovolte, proč bych já měla o tom něco vědět, že jo, zrovna já, to se teda jako zeptejte koho chcete, tady vám všichni dosvědčí, že mám úplně bezúhonnou pověst, to byste mne urazil, pane policejní komisaři, takhle mne podezřívat, nakonec, to je vaše práce, vyšetřit, který lump to byl... jo, to si to klidně dejte do svodky i do celostátní pátrací relace, si teda myslim, že stejně vyšetříte houbičky... ne, o lysohlávkách taky nic nevím, my tady jedem v šantě a ta pokud ...

22. dubna 2008 | Autor: Slečna Dorotka Černá

Slečna Dorotka Černá se překonává

Dneska ráno vstával velký člověk velmi brzo. Člověčka ještě ležela v pelíšku a ráda by spala, ale když už mě pustili dovnitř, musela jsem se sní pořádně přivítat. Vrrrú, vrrrú, celou noc jsem jsem se na tebe těšila, pohlaď mě, ještě tě olížu, vrrr, vrrr vrrrůůů. Zatímco mě hladila, ptala se velkého člověka, proč vstává tak časně. "Kočka mě vzbudila, už nemůžu spát." No tak to teda nebyla žádná pravda, já jsem si hrála se svou chrastící myškou a nikoho jsem nebudila. Hlazení člověčky bylo sice příjemné, ale velký člověk chodil po domě nahoru a dolu a něčím šustil, tak jsem ho běžela zkontrolovat. Dával báječně smradlavé boty do tašky, ze které občas vyndavá propocená trička, mokré ručníky ...

22. dubna 2008 | Autor: Ámos Bačvarov

Přišla bída na kozáka

Zpočátku, moji milí kočičí kamarádi, celá věc vypadala úplně nevinně. Má panička má pár kamarádů – pomáhají si navzájem, chodí spolu do kina, do divadla, na procházky a na výlety. Každou chvíli někdo zavolá a přijde na kafe a kus řeči. Tak tomu bylo taky s tímhle člověkem. Přijel, poseděl, vypil kávu, pak šli s paničkou na procházku do Stromovky – a večer se vrátil domů. Nejdřív k nám jezdil jednou za měsíc, pak už byl u nás pečený vařený – jezdil každý víkend a nakonec – představte si to!! – se k nám nastěhoval! Na mé mínění se nikdo neptal. Myslel jsem, že to nepřežiju. Nějakou dobu u nás bylo boží dopuštění, byt vypadal jako po zemětřesení – všude se válely trepky a bagančata jako pro ...

21. dubna 2008 | Autor: Betty (3)

Jak jsme s paničkou myli okna

Milé kočenky a kocouři, tak už je to jasné. Jaro je opravdu tady. U mě se to projevuje tím, že sedím na okně, chci chodit pořád ven a občas pláču. U mojí paničky se to pozná tak, že běhá po domě s kyblíkem a hadrem. Nevím, jestli to vaše paničky taky dělají, ale nakonec je to docela sranda. Dneska se panička rozhodla, že umyje okna. Samozřejmě jsem okamžitě přispěchala na pomoc, protože beze mne by to jenom těžko zvládla. No považte, pořád jsem jí musela podávat hadr a taky ty bezva papírové utěrky. Ty mám moc ráda. Taky bylo zapotřebí průběžně kontrolovat teplotu vody v kyblíku, jestli je dostatečně teplá, aby mi panička náhodou nenastydla. Dalším úkolem pro mne bylo prověřit stabilitu ...

21. dubna 2008 | Autor: Lea Tery Houžvička mladší

Listina kočičích práv a svobod

Dobrý den, vážené kocouřstvo, získala jsem povolení na Listinu kočičích práv a svobod, a tak vám ji přináším. Bylo by záhodno přidat nějaké paragrafy, aby se dvounožci nemohli vykrucovat. Prostě aby to bylo neprůstřelné. Jak to tak vidím, budeme potřebovat pár kočičích právníků, abychom to zvládli. Určitě se mnou budete souhlasit, když Listina bude součástí Kočičí Ústavy. Tak ať už nezdržuju: Listina kočičích práv a svobod 001/2002 Sb. kočičích zákonů ZÁKON ze dne 11. března 2002 Veřejný pěvecký sbor koček a kočičáků se usnesl na tomto platném znění Listiny kočičích práv a svobod: Vymezení pojmů: Kočkou se rozumí každá čtyřnohá bytost kočičí rasy ženského ...

<< Starší 56 57 58 59 60 61 62 63 64 Novější >>