Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 90 z 1432. listopadu 2009 | Autor: Wirgo Narsil*CZ (Šer Chán)
Jak mi člověci začali vodit návštěvy
Někdo se mi tu v příspěvcích k deníčku svěřil s tím, že je zvědav, kdy dostanu kočičího kamaráda. Na to mám jedinou odpověď: To jsme dva!!! Já totiž poté, co jsem vopanoval obě svoje království, přerovnal všechny věci v koupelnách, vyzkoušel kvalitu a měkkost všech pelíšků, gaučů, postelí a křesel, rozsápal desítky plyšovejch myší, prosmejčil každej kout, bradičkou označil každou věc, aby bylo jasný, že je to tam všechno MOJE, a dokonce se i naučil telefonovat (zatím umím sice jen zrychlenou volbu, ale člověčí babičce jsem se už dovolal – ta z toho byla celá paf, že na její „Haló“ se ozvalo „Mňáááááááááuuuu“, babička na to zase „Haló“, já zase mňouknul a to se ještě chvíli opakovalo, než jí ...2. listopadu 2009 | Autor: Juny
Calimera!
... neboli achoj, kocicata...
Dnes je to presne mesic a 2 dny, co jsem prijela do vasi male velke republiky. A tak jsem donutila MOU holku, aby mi pomohla se vam vsem trosicku predstavit. Mou zduraznuji proto, ze se mi ji snazi privlastnit jeden cernobily otrava jmenem Flicek.
Jmenuji se Juny a prijela jsem k vam z Recka :D ale hezky poporadku...
Narodila jsem se jednoho krasneho kvetnoveho dne. Kdyz mi byly 3 dny [pry], nasli me jedni mooooc hodni lidickove [kucharici] a vzali s sebou. Sice jim vsichni rikali, ze je to zbytecne, ale oni na ne nedali a vypiplali si me. Bohuzel, naporad si mne nechat nemohli, protoze maji jezevcici Adelku a my 2 se moc v lasce nemame.
V zari, to jsem ...2. listopadu 2009 | Autor: Flíček
Žádost
Ahoj kocicaci a kocicinky,
jako jediny chlap v baraku jsem byl poveren jistou zalezitosti. Doufam, ze se nebudete zlobit, ze tu pisu neco, co tu asi nepatri, ale ja ve sve kocici dusicce citim, ze je to tu spravne.
A ted, o co vlastne gooooo, ze?
podivejte se prosim na tento odkaz:
http://www.utulek-ostrava.estranky.cz/stranka/sos
Jsou to stranky utulku, ze ktere mam sestrenku Deisy, a potrebuji pomoc s jednim kocicatkem [samozrejme, potrebuji pomoci se vsemi, to je jasne, ale tenhle je ted nejaktualnejsi].
I za tu nejmensi mysicku [nebo prasulky, pokud znate ucet vasich zivitelu] moc dekuji... take jmenem Menyho.
pa Flicek, Deisy a Juny1. listopadu 2009 | Autor: Gucci z Chrášťan
Jsem fit :+)
Zdravíme modrokocouře:+)
Ačkoliv nás ten černý chlupáček potrápil, bylo to jen planě, naštěstí je v pořádku.
Ale pro jistotu, ať to oddálíme, jsme začali kupovat ještě jiné granulky, přímo od veta, které střídáme s Britem, a vypadá to, že vše je skutečně OK.+)
Dává to pěkně najevo.
Z bytu si udělali kočičí honicí dráhu. Je sranda je pozorovat. Vůbec bych se nedivila, že jim zachvíli půjde od zadních běhů dým - to při rozběhu. Zdi už mají zase pár nových šrámů, po vymalování. Ani stříhání drápků nepomáhá. Takže vzhledem k jejich řádění jim nic nechybí. Snad tu mají kočičí ráj:+)
Dnes opravdu jen v rychlosti.
Mějte se a mňau i od Gucciho a Niery:+)1. listopadu 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Bilance
3. 9. 2009
O TŘISTAŠEDESÁT stupňů obrátilo Tsunamissy. Z nerudného papiňáku se protočilo v starostlivě pečující a Tečkovanou pohromadou zcela ovládnutou vrkající tetičku. JEDNA poznámka k tomuto faktu: v žádném případě se nemíním stát Tečkované pohromadě strýčkem a podílet se na její výchově.
6. 9. 2009
PATNÁCKRÁT jsem trpělivě přihrál míček a ukázal fintu tlapkochytačku. Myslím, že neteře a synovci mé schopnosti docela obdivují.
10. 9. 2009
DVĚSTĚTŘICETDVAKRÁT mé sluchové čidlo zaznamenalo, že je nazvala Blbísové. Holka. Velká. TSS! Toho bohdá nebude, aby v přítomnosti aktivního vědce něco blbísovitého vyrůstalo. Rozhodl jsem se zahájit výuku.
14. 10. 2009
DVA zcela zásadní ...1. listopadu 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Kalkulace
29. 7. 2009
Jsem kocour. Nejsem žádný mejdlo. Ale z obýváku, kam jsem vnikl za účelem prozkoumání rozsahu katastrofy, jsem jel jak namydlenej. Hady nemám rád a syčení, které se ozvalo z cestovní tašky, nasvědčovalo přítomnosti hada nezdravě přerostlého. Nerad bych rozvoj vědy oslabil proměnou mne v drobný zákusek.
30. 7. 2009 18.00
Jsem statečnej kocour. Usoudil jsem, že věda si žádá oběti. Hrdinně jsem znovu vstoupil na nebezpečné území. Tsunamissy a Hroch následovali mého příkladu. Vstoupili za mnou. Velká holka řekla, že je zvědavá, jak tenhle seznamovací večírek dopadne.
18.10
Tak nevim. Nepotkal jsem ho. Kdo ví, koho velká holka viděla, když mluvila o nějakém hrdinovi, který ...31. října 2009 | Autor: Niera z Chrášťan
Ve zkratce
Ahoj kočičáci!
Dlouho jsme teď nepsali. Byl tu blázinec, ve kterém jsme stihli vymalovat a udělat či přijmout pár návštěv.
Při malování jsme dopadli nečekaně dobře. Kupodivu ani Gucci nebo Niera nezměnili barvu (máme vymalováno pastelově). Teda pokud nepočítám to, jak si Gucci namočil tlapku do bílé a pak nám orazítkoval podlahu:+)
Niera taky stihla vyzkoušet bílou, ale na té to nebylo vidět a včas jsme ji ulovili.
Takže vzhledem k jejich akci následovala naše reakce - koupel obou koček. Myslím, že už jsou smíření s osudem, a koupání proběhlo hladce. Bez vyzkoušení ostrosti jejich drápku či zubů, spíš s námi jen poté chvíli nemluvili. Do té doby, než dostali mlsku.+)
Návštěvy se ...30. října 2009 | Autor: Minda Skrejvalů
Nová koťata
5. září 2009 jsme dostali od kamarádky Báry tříměsíční koťátka, jmenují se Tečka a Mourinka, obě jsou velice hravé a dovádivé, moc se mi líbí, jenže Mourinku nějakej debil přejel na hlavní silnici u nás v Sobíně, takže jsme si přivezli nového černého kocoura, který se jmenuje Black, jenže ten se nám ztratil, snad ho najdeme29. října 2009 | Autor: Sisi z Líšně
Ovládnutí území s kocourem v patách
Ahoj modrokocouří přátelé,
rozhodla jsem se vám natlapkovat proces ovládnutí mého nového království. První patro jsem prozkoumala hned druhý den mé vlády, tam jsem to měla jednodušší, protože kocour se převážně vyskytoval dole. Pokud se objevil nahoře, důrazně byl napomenut, aby si držel odstup od Její výsosti. Jeho drzost je neuvěřitelná, táhne se za mnou jako stín, otravný jak svítiplyn, žere z mojí misečky a kouká jak bambula. Škoda, že jsem v minulém domově nechala svoji armádu z Habéše, ti by mu ukázaly!!!
Dolů jsem se odvažila až třetí den, a zase ten kocour v patách, tam je ale prostoru - tak jsem mu vždycky, když byl vlezlý, vrazila jednu princeznovskou a utekla. Jsem samozřejmě ...29. října 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Expanze
20. 7. 2009
Jsem omylnej kocour. I vědec se může mýlit. Zmýlil jsem se. Když se zmýlím, tak to přiznám. Přiznávám se. Neprobádal a neodhadl jsem působnost čerta správně. Čert nesnáší. Zatím nic nesnesl. Čert strká. Kam nemůže, tam strčí ženskou. Holku. Moji. Velkou. A nejen, že strčí holku, kam nemá, ale ještě jí strčí srp. Do ruky. Holka se srpem se vrhla na plevelnou džungli. Sekání plevelu jí docela šlo. Proč se rozhodla místo plevelu seknout do svých prstů, netuším. Sekla se hodně. Syčí. Dává si náplast. Není růžová. Je béžová a postupně se mění na červenou.
21. 7. 2009 12.30
Holka už nesyčí. Ruku má pořád nahoře a prostřední a nejmladší holka jí zavazují tkaničky, myjí nádobí a ...27. října 2009 | Autor: Sisi z Líšně
Její výsost přichází
Mňaupozdrav všem příznivcům,
poté, co jsem si přečetla Alexův příspěvek o mém příchodu, ihned jsem povolala svou sekretářku a nadiktovala jí svoji verzi. Tak za prvé, jsem Její výsost princezna Sisi z Líšně. Důrazně odmítám název mrně, v případě dalšího použití budou viníci potrestáni. Taktéž TO je oslovení naprosto nepřípustné, nejsem TO, ale kočka habešská divoce zbarvená A KRÁSNÁ. Za botník jsem musela, protože Alex vůbec nepochopil, že k princeznám se prostě nečuchá!!! Ložnici jsem zabrala, neboť jako správná šlechtična musím spát v hedvábí a sametu.
Ráno jsem použila násilí z důvodu stejných jako včera, Alex ještě stále nepochopil, že k princeznám nečuchá, a také zmínky o kotli si ...26. října 2009 | Autor: Alex z Líšně
Vetřelec nebo kamarádka???
Ahojte modrokocouřáci,
tak je to tady, nastal čas pravdy o vánočním dárečku mojí dvounožkyně... Jednoho uplakaného letního dne odjela s dvounožcem tou uřvanou věcí a nakládali do ní i moje cestovní vězení, a mě nechali doma. No já jsem jako obvykle prošmejdil všechny kouty a pak se uložil k zaslouženému odpočinku. Pak to přišlo, klika cvakla, dvounožci přichází, já vyrážím na uvítací ceremoniál, ale co to, cestovní vězení už není prázdné!!! "Tak, Alexi, to je tvoje nová kamarádka Sisinka," říká dvounožkyně. Celý rozechvělý koukám dovnitř na to mrně, najednou prskání a syčení, no to je teda nadělení, bez varování TO vystřelí jak z divokejch vajec a šup za botník. Přecházím tedy k ...24. října 2009 | Autor: Kittie
Jak se nám žije
Za chvíli mi bude půl roku, takže už jsem opravdu VELKÁ kočka. Vládu v mé domácnosti jsem již zcela převzala do vlastních tlapek a to tím správným způsobem, totiž aby si to dvounozí spolubydlící nestihli uvědomit.... :-)
Jediný vrtoch, který jsem je ještě nestihla odnaučit, je můj zákaz vstupu do ložnice. MOJE MALIČKOST má někam zákaz vstupu, no chápete to? Vymlouvají se stále na nějakou alergii, ale nic takového jsem u nás doma nikdy neviděla, ani v ložnici ne (rozumí se samo sebou, že zákaz nedokáží nedokonalí dvounožci dost často uhlídat). Největší tlak vyvíjím v noci a nad ránem: stojím těsně za dveřmi a mňoukám a kvílím tím nejúpěnlivějším způsobem, vydávám zvyky tak žalostné, jak ...22. října 2009 | Autor: Linduška
První vánoce v novém domově
Vánoce v roce 2008 byly nějaké divné. Nejen, že jsme byly s paničkou celé svátky samy bez páníčka, ale taky se mi stalo něco moc nepříjemného (a může za to ta moje člověčice... grrr!!!) Přišlo na mě takové to kočičí volání, prostě jsem moc toužila po kocourovi, paničce jsem to vykládala pořád dokola od rána do večera, už mě z toho tlamička bolela a unavená jsem byla jako nikdy, ale ona nic! Nejen, že mi žádného kocoura nepřivedla, ona se o to ani nepokusila!!! Prý že nechce koťátka.
„To mě nezajímá, že je nechceš, já je chci, chci, chci a basta! Přiveď kocouuuuráááá! Kníííííík, vrrrrknííííík!“ Ani tyhle srdceryvné nářky s ní nepohnuly. Aby toho nebylo málo, řekla mi, že mi od toho ...19. října 2009 | Autor: Linduška
Jsem kočka domácí
Kočkou domácí jsem se stala 8. října 2008. To je den, kdy si mě panička donesla domů z útulku. Řekli jí, že jsou mi asi dva roky, ale že neví přesně, kdy jsem se narodila. Takže nakonec v duchu paniččina oblíbeného filmu Kolja dvounožci stanovili, že budeme vždycky 8. října slavit moje narozeniny, když na mě nemají žádné papíry. Panička ale říkala, že žádná Zubatá nepřijde, takže nemusíme mít obavy. No nevím. Zubatá jsem tady přece hlavně já a já už jsem tady. Tak co tím myslela, to fakt nevím. To ale nic nemění na tom, že jsem nedávno oslavila svoje třetí narozeniny, první v novém domově.
Doma je doma. Miluju svůj pelíšek a paniččin pelíšek a svoje mističky a paniččiny mističky (proč ...19. října 2009 | Autor: Linduška
Než jsem se stala Linduškou
O tom, odkud pocházím, jak se vlastně původně jmenuju, kdy jsem se narodila, a o tom, čím jsem si prošla než jsem se dostala ke své milované paničce, se toho moc neví. Nebo spíš – lidé o tom nic moc nevědí a já na to ani nechci vzpomínat. Je mi teď u paničky moc dobře a proto na všechno špatné, co se mi dělo, pomalu a jistě zapomínám. Svůj příběh bych ale měla vyprávět aspoň trochu po pořádku.
Než si mě vyhlídla moje panička, byla jsem v útulku, kde se o mě nestarali dobře. Vlastně to ani nebyl útulek, ale spíš byt, kde nebylo nic než krabice na kočky. Kromě mě tam bylo ještě asi spousta jiných kočiček a kocourků. Každý z nás měl malou krabici, kde jsme byli celý den zavření, vůbec nás ...19. října 2009 | Autor: Wirgo Narsil*CZ (Šer Chán)
Mí člověci musejí být šílení
Na úvod bych chtěl místním modrokocouřákům poděkovat za příznivý ohlasy, s jakejma se můj první příspěvek do deníčku setkal, doma se to bohužel s takovym nadšenim neujalo :-/ Holka mi řekla, že si mám dávat bacha na gramatiku a že jejich mámě v žádnym případě nemám říkat služka. Což nechápu, páč když nám chlapům (klukovi a mně) uklízí a nosí dobroty, tak co jinýho jako je, ale holka řekla, že jestli s tím nepřestanu, tak už nebude žádný kuřecí masíčko a jiný ňamky, pročež sem se rozhod´, že na základě pořekadla Koho maso jíš, toho píseň mňoukej, změnu názvosloví ještě zvážim. S tim bachem to bude ale krapet složitější, bo nejdřív musim zjistit, co to je, a HLAVNĚ to najít, abych to moh´ ...18. října 2009 | Autor: Julinka (5)
Nový kus nábytku
Julinka nás adoptovala 9. 8. My, co vyrůstali s knírači, jsme naprosto nevěděli, co s ní. Mimochodem, Modrý kocouř nám moc pomohl. O škrábání vám nemusím nic říkat... a tak jsme hned začali shánět škrabadlo. A ejhle, 39 euro nezní špatně, objednáme ho. A přišla malá krabice. A následoval šok. To monstrum, co jsme sestavili, mělo jediný komentář. A DO PR...! Kdo však šílel nadšením byla Julie. Okamžitě zaujala pozici v horních patrech, odkud nás se svrchovaným pohledem ráda pozoruje. Ta si uměla vybrat rodinu!18. října 2009 | Autor: Alex z Líšně
Vánoce???
Nazdárek kamarádi,
jsem zmaten, jsem dezorientován v čase, nechápu, co se bude dít. Jednoho dne, když jsem si s dvounožkyní prohlížel časopis (no, já jsem byl zaměřen především na okusování okrajů), začla blábolit, snad z hladu či co, něco o vánocích, dárečku a pořád koukala na jednu fotku v tom časopise, prý ta je krásná, tu bych chtěla a tak podobně. Jsem ještě poměrně malý kocour, ale že jsou vánoce v zimě, to už jsem si přečetl na MK a dost se na tu atrakci těším. Dvounožkyně má asi horečku, v létě vánoce???
Posléze jsem zaslechl, že dvounožci našeptává, že ten dáreček k vánocům by chtěla hned, protože už je vyhlídnutá a zamluvená... Co to, co to, slyším dobře, KOČKA??? Tak to už se ...18. října 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Mykologie
18. 7. 2009 13.20
Jsem natěšenej kocour! Holky šly na houby. Už se kochám. Kochám se vidinou řízků. Houbových. Moje chuťové buňky už mají pohotovost. Sluchová čidla mají taky pohotovost. Pečlivě monitorují, jestli už se holky nevrací.
13.30
Nevrací se. Jsem netrpělivej. Jsem přilepenej. Na okně. Vyhlížím je. Zraková čidla směruji směrem k lesu. Občas je nasměruji na prostor před chalupou. Když vidím, že někdo jde, z pozorovací aktivity přecházím do etudy Smutný zavřený kocourek. Tvářím se zoufale. Teninkým hláskem žaluji holce nebo klukovi za oknem, že jsem uvězněný. Teninkým hláskem a výmluvným zvedáním tlapky prosím úpěnlivě o pootevření dveří.
14.30
Jsem poměrně zklamanej ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
