Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 93 z 14319. ledna 2010 | Autor: Sisi z Líšně
Záhada mé nenažranosti
Ahoj modrokocouřáci,
mám problém, pořád se cpu... Je mi celkem jedno čím, granule, masíčko, kapsičky, šunčička nebo jogurtík, nic přede mnou nezůstane dlouho :-))) Nejdřív mi dvounožci dopřávali, prý že jsem jak vyžle, tak ať se spravím. Já se usilovně spravovala seč mi síly stačily, obzvláště se šunkou mi to jde moooc dobře. Vážení, otesánek je proti mně uplná nula! Po měsíci už jsou dvounožci nevrlí, protože jsem prý hrozně ztloustla... prej že budu mít dietu, pchá... No, na vánoce už pojali podezření, že to nemůže být jen tak. A hned po novém roce jsme se vypravili k panu doktorovi, ať mě prozkoumá, nelíbilo se mi to ani trochu, pořád mě prošahával a čím víc prošahával, tím víc se culil ...18. ledna 2010 | Autor: Slečna Dorotka Černá
Slečna Dorotka Černá a proč je na světě.
Od té doby, co jsem moderní, nemám pomyšlení na koťátka, a ty nebudou.
Lovit umím moc dobře, hlavně hmyzáky a jednou jsem ulovila ptáčka, ale byl už trochu chcíplý. Určitě bych lovila skvěle myši, jenže u mě doma žádné nejsou, a tak si říkáte, proč jsem na světě?
Jsem na světě proto, aby moje člověčka mohla spát.
Večer, když si lehne a zhasne, počkám, až se začne pomalu propadat do spánku, a když už je na samém pomezí, kdy se začínají míchat myšlenky a sny, vyskočím na ní. Hlasitě předu, jak nejhlasitěji umím, a začnu pomalu přešlapávat. Člověčka už ví, že v tuhle chvíli si absolutně nepřeji, aby mě hladila. Hlazení rozptyluje a já se musím doopravdy moc soustředit. Dávám do ...18. ledna 2010 | Autor: Gucci z Chrášťan
Vánoce a Silvestra jsme přežili
Mňau všem kocourům, kočkám i dvounožcům!
Nejprve chceme všem popřát co nejhezčí vykročení v tom novém roce 2010:+)
My jsme si to užili, v klidu, kupodivu. Stromeček obstál a nájezdy ustál, takže jej nebylo třeba ani nějak speciálně kurtovat. Za což jsme moc rádi. Pár baněk a rolniček mi při zdobení stihli zabavit, hrají si s nima doteď. Většinou si je během chvíle vylovení zpod lednice, skříně (doplňte dle fantazie) zase někam zakutálí a pak se natahují jak dlouhý tak široký, jen aby se na ně zase dostali. Nás už mají tak vycvičené, že když se jim to nepovede, přijdou, mňouknou a upřou pohled: PROSÍM VYTÁHNOUT!!! A my s radostí běžíme.
Silvestr proběhl taky v klidu, celý den prospali a v ...17. ledna 2010 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Solus currens vicit (Kdo uteče, vyhraje)
Novou hračku nám panička přinesla, bylo na čase.
Ale to mi řekněte, kdo ty voloviny vymejšlí. Přinesla takovej hnědej kroužek s modrým chmýříčkem a rolničkou, uvázanej na dlouhý gumičce k černý tyčce. Proč, prosim vás, do toho strkaj tu šantu? Dorota se na kroužek vrhla a celej ho oslintala, jak si to otírala o tvářičky a tlamičku, až to bylo úplně necudný. A ty chmýříčka sou tam jako k čemu? Když jsme je hned sežrali? A rolničku jsme ukousli hned druhej den a někam se zakutálela.
Akorát gumička držela až moc. Jak si panička se mnou hrála a nechala mě oslintanej kroužek bez chmýříček a rolničky divoce lovit, stalo se něco moc vážnýho. Pitomá gumička se mi omotala kolem ocásku. Cuknul ...16. ledna 2010 | Autor: Bertrand
Jak jsem bránil člena smečky
Onehdá přišel páníček domů pozdě v noci. Panička už dávno chrupkala v pelechu, my s Willem jsme ale ještě uklízeli v květináčích a luxovali zbytky granulí z mističek. Do chodby jsme se postavili už ve chvíli, kdy páníček stoupal po schodech, takže když pak otevřel dveře, spustili jsme uvítací sestavu. Já jsem se mu proplétal mezi nohama, prohýbal hřbet a otíral si bradičku o jeho kalhoty, Willard seděl opodál a svýma oranžovýma očima vysílal pohledy plné radostného očekávání, že dostane něco k snědku.
Povedlo se mi dokonce podtrhnout páníčkovi nohy tak pěkně, že zabalancoval a upustil na zem tašku. Té se ihned ochotně ujal Willard, důkladně ji očichal, usadil se na ní a rozkošně se ...16. ledna 2010 | Autor: Fanda
Dvě povedené příhody
Už je to rok (MŇÁÁU) co jsem zvracel a neměl jsem chuť k jídlu, teď se všechno změnilo, pořád mňoukám a chci jíst! Nedávno mě panička přichytila při činu. Strašně mi chutnala igelitová taška, tak jsem ji všelijak okusoval a bylo všechno v pohodě, když přišla panička a odnesla mě pryč, já se ale vrátil a zase jsem okousával dál, jenže panička byla ve střehu a pokoj, kde byly ty igelitky, zavřela. Byla to škoda, no... ale když jsem pak zjistil, že to není dobré na mé bříško, tak jsem už byl hodný kocourek a igelitku jsem nepapal!Stejně se nikdy nepoučím :-) Mňau.
---------------------------------------------------------
Nedávno, když se panička vracela, myslím, že z nákupu, jsem mezi ...16. ledna 2010 | Autor: Miky (6)
Ahoj všichni
Po dlouhé pauze se vám hlásí moje maličkost.
Nejdříve vám povím něco o mém štědrém dnu (měl jsem ho opravdu štědrý:). Nejdříve malá panička a páníček přinesli stromeček, konečně zase vůně lesa. Potom ho dali do stojánku a začali ho zdobit. Nejvíce mne zajímalo, jak se tam nandavají ty míčky (prej jsou to ozdoby). Potom šla malá panička balit ještě nějaké dárky. A páníček si šel chvilku lehnout. A hádejte, co jsem udělal... já jim ten stromeček dole odstrojil. Potom šli obalovat kapra a já čichal tu vůni.
Když přišla starší panička z práce, tak šla připravit stůl k večeři.
Při večeři jsem dostal kousek kapřího řízku. A potom šli dvounožci dávat nějaký balíčky pod stromeček. A já se ...13. ledna 2010 | Autor: Chandler
Náš boj s hormňounama
Začalo to nevinně...
Předevčírem večer mi dvounožci vzali misku s granulemi a nechali mi jen vodu. Říkal jsem si, že asi nějaká dieta, nebo příprava na nějakou ještě větší mňamku. Druhý den ale mistička stále nikde. Rozhodl jsem se tedy hlad zahnat spánkem a tak jsem zalezl a nedal o sobě dlouhé hodiny vědět. Večer mě dvounožci vyslídili a dali mě do přepravní bedýnky. Říkám si, že to bude zase výlet za nějakým dobrodružstvím, stejně jako o letošních Vánocích (o tom ale až příště). A tak jsem vesele nastoupil a dychtivě očekával legraci. Dvounožci říkají, ať se nebojím, že to bude dobré a že se mi uleví od těch ošklivých hormňounů... Ale čeho bych se bál?
Jeli jsme takovou hlučnou ...12. ledna 2010 | Autor: Gábinka (2)
Šunka pro hodné kočky
Panička chodí do školy a pak zase někam, že se vrátí a je tma. Vlastně nevím, proč jsem jí udělila post vrchního otevírače dveří, když je furt v trapu. Kdykoliv se ovšem přisune domů, má jakousi tendenci být hodná. Třebas dneska si Elišák chtěl hrát. Já ne. Jsem přeci už dáma, nebudu se snižovat ke hře. On ne a ne chápat to. Panička zakročila, samozřejmě, že se jí nelíbilo kocourovo chování.
Jenže to nebylo všechno. U topení máme karimatku. Spíš panička, dala si jí tam, že bude cvičit jógu. Jenže panička je člověk a cvičí téměř vůbec, pokud teda nemá cvičení mimo domov. Tak na ní spíme my. Dneska se paničce zase jednou rozsvítilo nad hlavou a napadlo ji rozendat. Kocour si to vyložil po ...11. ledna 2010 | Autor: Filištýnek
Jak jsem potkal své dvounožce
Tak to vám bylo takhle jednu prosincovou sobotu.
Byla zima, že by psa nevyhnal, a všude bylo bílo, až to záblo do pacinek.
Ani nevím, jak jsem se tam dostal, ale stál jsem uprostřed toho studeného bílého, na polní cestě, která vedla k lesu, a byl jsem tam dočista sám. Jak jsem se tak rozhlížel, viděl jsem po cestě přicházet dva dvounožce. Měl jsem velkou radost, že už tam nejsem sám, a vyrazil jsem jim naproti.
Oni asi měli taky velkou radost, protože mě vzali do náruče a telefonovali člověkům doma, aby si hned vzali auto a přijeli si pro mě. Než jsem se nadál, byly člověkyně tady.
Jakmile jsme se uviděli, tak jsem poznal, že se jim moc líbím.
Posadily mě do bedničky a jelo se. ...11. ledna 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Monitoring
10. 1. 2010
Jsem pilnej. Pracovitej. Přičinlivej. Přemýšlivej. Pozornej. Kocour. Nic mi neunikne! Neuniklo mi ani poprskávání holky. Velké. Poprskávala něco o praštěném. Psavém. Pokusy podnikajícím. Profesorovi. Protože jí nějakej zrádnej webovej systém prásknul, kolik už jsem sepsal spisů. Tsss. Pche! A to ještě netušila, že pilně pracuji na novém spisu. Je shrnutím mých dlouhodobých pozorování, sledování a také naslouchání. Poznámek. Holky. A taky holek a kluků, kteří u nás navštívili mne. Spis jsem nazval Podle peří poznáš ptáka, podle chlupů kocouřáka aneb Jak se pozná jedinec, vlastněný chlupatým vlastníkem:
Vždy má na sobě větší či menší množství chlupů. Nenápadně se prohlíží a ...10. ledna 2010 | Autor: Agátka Christie
Syndrom pískoviště
Pamatuju si na to dobře, i když jsem se s tímto syndromem setkala poprvé před mnoha a mnoha lety.
Sedím na okraji pískoviště, kde se v chumlu malých dvounožců batolí i můj malý zázrak. Můj naprosto dokonalý úžasný a horoucně milovaný zázrak v plenkách. Právě pozoruji, jak se snaží lopatičkou nabrat písek do kyblíčku, když se ke mně připojí matka dalšího zázraku a zapřede hovor. Po úvodních frázích a vyčerpání všech témat okolo kojení a nekojení, plenek a délky nočního spánku to začne... nenápadně... jen tak lehce...
Váš Martínek je tak roztomilej... od kdy už je v noci bez plenek?
No... on... ještě jsme to bez plenek nezvládli...
Neee (lehce pokrčené obočí) ... no, naše Janička už plenky ...10. ledna 2010 | Autor: Alasca Arien
U mě dobrý
Pcháááááááááááááááááááááááprrrrrrrrrssssssssk!
Klid, nebojte, kocouřice a kocouřové, nenadskakujte. To není na vás. To je na dvounožkyni!!
Zase začíná být nějaká oprsklá. Jak viděla, že jdu drásat zápisek, tak hned, že mám psát hezky, nemám provokovat a tak. Jááá? Já provokovat? No to vůbec, jak bych mohla, zrovna já, že jo?
Semizdá, že je zas na čase, abych vzala její výchovu do pacek. A to už jsem si je mnula – packy – radostí, jak se pěkně moje dvouleté výchovné působení osvědčilo a převýchova dvounožkyně k obrazu mému se zdařila dokonale. Vše tomu nasvědčovalo v okamžiku, kdy se moji Blbískové spokojeně hemžili u mého břicha, s pištivým nadšením mne využívali jako mléčný ...8. ledna 2010 | Autor: Cecil
Jak na nás panička vyzrála
Tolik jsem se těšil. Těšil jsem se na Vánoce. Loni se tak vydařily. Byl jsem pilný asistent a pomocník v pečení, zdobení, balení dárků. Vynikal jsem lezením na ten strom, co mi postavila panička v obýváku. Závěrem jsem přivedl k naprosté dokonalosti ignorování nejdražšího dárku, kvůli kterému se musela celá rodina uskromnit. Cecilek totiž dostal pod ten ozdobený strom, který se mu podařilo třikrát přemoci a povalit ho na záda, něco, bez čeho prý žádný kocour nemůže žít. Škrabadlo. Panička ho měla schované rozložené ve sklepě a Trapitel starší, který byl přizván i s babičkou Kapsičkou ke konzumaci kapra, ho montoval za mé usilovné pomoci. Před tím se ovšem musel přestavět veškerý nábytek, aby ...8. ledna 2010 | Autor: Bertrand
Jak jsme soutěžili
K pokojnému životu kočkovitých šelem mívá páníček spoustu komentářů. Rozhlašuje například, že já i Will jsme smraďoši, nenasytné bestie a pokoutní zloději, kteří nenechají na stole žádnou potřebnou věcičku. Jistě je vám jasné, že taková osočení jsou naprosto zcestná a páníček si do nás pouze projektuje vlastní chyby.
Před časem ale vyhlásil zajímavou soutěž, která nás s Willardem hluboce zaujala. Poté, co se po ránu začaly na kuchyňské lince objevovat stopy divoké zvěře, která tudy v noci prochází a pije vodu z nádobí ve dřezu, přičemž svou túru po kuchyni zakončí na stole, odkud shodí ubrus a připraví výzdobu v podobě několika chuchvalců chlupů, prohlásil totiž páníček, že jsme ...7. ledna 2010 | Autor: Bertrand
Jak jsem byl nejsmutnější
Ležel jsem zrovna pěkně na křesílku, páníčkové byli v trapu a Willard jako obvykle nacpanej k prasknutí, takže se vzmohl leda na hlasitý funění. Zkrátka měl jsem před sebou vyhlídky na báječný kočičí den strávený nejrozličnějšíma smyluplnýma činnostma od ohryzávání vlastních drápů přes napjaté sledování záclony na okně až po očuchávání Willardových oušek.
Najednou to ale na chodbě začalo lomozit, jako když jde páníček, ale zároveň tak, jako když nejde páníček. Radši jsem ani nešel nikoho vítat, abych se neztrapnil, a dobře jsem udělal. Páníček přišel i s cizíma dvounožcema, kteří se mi hnedka začali rozhlížet po ocelotáriu. Rozhodoval jsem se, jestli mám syčet, ale oni hnedka chytli ...1. ledna 2010 | Autor: Agátka Christie
Co se Agátka naučila od svojí mámy
Když jsi unavená, spi.
Když jsi naštvaná, dej to najevo.
Když máš hlad, jdi se najíst.
Když hlad nemáš, ani se jídla nedotkni.
Když chceš, tak si hraj.
Když chceš, tak všechno je hračka.
Když chceš, tak zmiz.
Když chceš, objev se a pocti lidi svou přítomností.
O všechno se zajímej, všechno stojí za prozkoumání.
Buď elegantní a hbitá.
Buď sebevědomá.
Nepochybuj o sobě.
Svoji vůli prosazuj s klidem a nonšalancí.
Žij přítomností – nač si lámat hlavu zbytečnými starostmi, co bude zítra.
Buď nezávislá.
Svoje sympatie projevuj s hrdostí královny... nikoho nenech na pochybách, že nám svou přítomností projevuješ velkou čest...
Co jsem se naučila od mojí mámy:
Když jsi unavená, ...30. prosince 2009 | Autor: Wirgo Narsil*CZ (Šer Chán)
Nudíte se? Kupte si tečkovanýho tygra!
Jak uš sem párkrát minule naznačil, vod tý doby, co sem vopanoval obydlí svejch člověků, máme všichni vo zábavu postaráno. Přístup každýho z nich se ale diametrálně liší.
Kluk sází na tzv. interaktivní hru, při který lítáme po bytě a střídavě honí von mě a já jeho, podle toho, jestli já mám zrovna v tlamě jeho ponožku nebo von můj mobil. Ve snaze přehlušit můj pěveckej trénink si pořídil boxovací pytel a elektrickou kytaru, obojí ovšem bez valnýho úspěchu; pytel do tejdne tak domlátil, až se urval, a kytara se stala mym nejvoblíbenějšim hudebnim nástrojem (hned po rachtání v záchůdku). Když ale chce, je v hraní můj kluk fakt nedostižnej. Umí se skvěle schovávat za dveřma, a když du kolem ...28. prosince 2009 | Autor: Lucien Markýz de Sac de Voyage
Světe zastav se, přicházím
Když jsem se důstojně rozloučil s rodinou a ze slušnosti odkýval babčino domlouvání, jak mám být hodný, tichý a milující kocourek, vyrazil jsem vstříc novým územím, zážitkům, vítězstvím a i novému jménu.
Nasedli jsem do vrnící krabice. Hned jsem se dožadoval vypuštění z přepravky, abych mohl prozkoumat svůj nový majetek. Bylo mi v tom podle zabráněno, že by nás oba babí ztloukla do hranaté kuličky, kdyby o tom věděla. Nevím, oč holce šlo, protože babí s námi nebyla, já jí to vykládat nebudu a tudíž by se hranaté kuličky nekonaly. Ze mě tedy určitě ne, bych se na babí podíval a ona by tála blahem. Jo kdo umí, ten umí. Nakonec to holka vzdala a z přepravky mě vyndala, ale nesměl jsem nikam ...28. prosince 2009 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Setkání, novinky o Moonym.
Takže,
moje středně velká panička, a i celá dvounožecká rodinka, šli včera za jejich širší rodinou, a když panička přišla, říkala, že našla Moonyho a má novinky. Chtěl jsem vědět. Tak říkala, že co bylo. No nejdřív si šla pokecat se svou rodinou a pak hledala Moonyho. No při domu ho nenašla, tak šla k jinému domu, kde by se mohl Moony nacházet. Tam viděla nějakou velice podobnou kočku, ale včas zjistila, že to není Moony. Pokousila se otevřít bránu od domu, kde by Moony mohl být, což se jí povedlo. No pak čekala asi 10 minut, a pak našla Moonyho. Moony byl ještě asi tak kotě teenager. Vzala si ho a ukázala ho svojí rodině, ta byla nadšena. Dokonce se jí povedlo i pár foteček, no Moony se ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
