Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 86 z 14315. srpna 2009 | Autor: Pinocchio
Ošklivá chobotnice na mém území! Já si s ní ale poradím!!!!!
Dnes jsem jako obvykle zlobil paničku. Za chvíli někam odešla, tak jsem si zabral její místo. Potom přišla se strašlivou krabicí s chobotem, vytáhla z ní šňůru a ta chobotnice začala šíleně řvát!!!!To je jasný, že jsem zdrhl do pokoje od paniččiného bráchy, ale ta mě za chvíli od tamtud vynesla a zavřela všechny dveře, kromě našeho pokoje a koupelny. Vyletěl jsem jak olympijský závodník a už jsem seděl za závěsem na parapetu. Vykoukl jsem jen jedním očkem, abych zjistil, jak vypadá situace. Ta strašná chobotnice přejížděla svým chobotem po mém území a ještě přitom řvala! Nejhorší ale bylo, že jí panička při tom ještě pomáhala!!!!No samozřejmě jsem se na ní urazil. Potom přestala ta ...14. srpna 2009 | Autor: Pinocchio
První den? Brrr! Ještě teď se mi z toho ježí chlupy na hřbetě
Stejně jako každý den jsem skákal po bytě a pral se s Fellon. Tu najednou přišla návštěva. Jéé, máme hosty, to já rád. Jsem totiž v sedmém nebi, když jsem středem pozornosti. Obdivovali mně, hladili, ale pak už mě to s nima nebavilo, tak jsem odešel pryč a a dál jsem škádlil Fellon. Po dlouhém povídání mě moje panička dala do přepravky a někam mě nesla. To se mi už tak nelíbilo. Najednou se přede mnou skrz přepravku ocitl veeeliký svět. Lekl jsem se! A proč by taky ne, vždyť jsem v životě nebyl venku! Najednou mě naložili do veeeliké plechové krabice a už jsem neviděl svou paničku, "tu hodnou holku", co mě hladila. Vyděsil jsem se a začal mňoukat. Mňoukal jsem celou cestu, až jsme ...14. srpna 2009 | Autor: Mates (4)
Ťapka
Jednou jsme hledali Matese, pak jsme přišli domu a já jsem viděla, že od dveří vedou krvavý stopy. Vedly až do druhýho patra a tam ležel v koši Mates a měl rozřízlou tapku. Tak jsme hned museli jet k veterinářovi a ten mu dal sádru. Museli ho držet tři sestry a moje mamka a já. Ale stejně jsme ho neudrželi, vyskočil nám z náruče a zalezl pod stul. Ale nakonec se nám to podařilo a Matesovi jsme tlapku obvázali. Chodil se sádrou strašně divně, teda spíš kulhal. Rozřízlo se to nejspíš o střep.13. srpna 2009 | Autor: Damian live Silvier
Damiánovic příběhy
Ahoj kamarádi!
Ne, že by se v mém životě neodehrávaly žádné situace, které by nestály za zápisek. To teda ne, ale jelikož byly údajně poměrně dramatické – dle dvounožkyně, musíme je prý chvíli zpracovávat. Dobrá tedy. Rozhodl jsem se ale, že se s vámi podělím o příběhy, které jsem doma slyšel a které se mi moc líbily.
Černá kráska
V zimě starší opatrovatelka, mamka mé dvounožkyně, vídala před domem na sídlišti krásnou černou kočičku. A protože mrzlo, rychle přemýšlela, co s ní. Vypadala nádherně, lesklý kožíšek, kouzelné žluté oči... Přemýšlela o tom, že si ji vezme domů, ale protože zbylí členové opatrovatelčiny smečky mají alergii na chlupaté kočky (to mnohé vysvětluje...) a útulky ...12. srpna 2009 | Autor: Baghíra Hagia Sofia
Jak jsem se raději nemrouskala
Ták, chtěla bych vám kočičáci napsat, jak mně panička poslala mrouskající za kocourem. Protože byl ale daleko, nechala mě tam... no a já se rozhodla, že jsou to príma lidé a mám se dobře, a tak jsem si tam udělala dovolenou a po 2 měsících čekání na okně na páničku, pojídáním skvělého papu a rozmazlování od ostatních členů rodiny (nejvíce mě rozmazlovala babička) jsem se dočkala a jela domů!!! Samozřejmně nenakrytá, páč jediné, co mi na té dovolené vadilo, byl asi ten nádherný kocour, kteý mě obtěžoval... ale už jsem doma a v klidu domácího prostředí jsem se mrouskala a pánička mi zase slibuje, kocoura... hihi, to jsem zvědavá, jestli se jí to tentokrát povede!12. srpna 2009 | Autor: Anetka
Něco o cizích kočkách
Ach jo, kočky, máme to strašně těžké. Naše panička má ráda kočky :-(. Ne, to není v pořádku! Ona má totiž ráda nejen mě a Aretku, ale i cizí kočky. Když může, hned se k někomu vetře, aby se mohla poňuchtat s jeho kočkami a ještě lépe s koťaty.
Že se byla podívat na nevlastní sourozence u mé mamky Agátky, to bych ještě pochopila. Měla štěstí, říkala totiž, že koťátka byla nádherná, ale žádné nebylo prý tak krásně chlupaté jako já. Mamka Agátka je mi občas předhazována, prý je společenštější a mazlivější než já. Ale teď se pěkně vybarvila a konečně se tak projevil můj skvělý charakter. Představte si, že Agátina panička se rozhodla, že si jedno kotě nechají, ať je holkám veseleji. Moc se ...10. srpna 2009 | Autor: Chico I.
Nový domov - ne, vodičku ne! Anebo raději jóóó?
Ten den začal jako všechny předchozí. Když jsem se probudil, samo, že na té velké postýlce, kde laskavě dovoluji spát i páničkům, pěkně jsem si protáhl přední tlapky, tělíčko a zadní tlapky. A co takhle si po ránu zívnout?
"Áááááááá... to byla paráda. No a teď si chci dát něco dobrého."
Hmmmmmm, ale musím probudit páníčky. Použil jsem osvědčenou metodu. Proběhl jsem několikrát po pelíšku velký okruh, samo, že i přes hlavy páničků. Je to bezva překážkový běh, zvlášť, když si při tom ještě pěkně zadupu. Pak jsem vyštrachal gumičku do vlasů (mám je pěkně poschovávané), v tlamičce jsem ji donesl na pelíšek a měli jste to vidět.
Těch kotrmelců, přemetů, salt a dalších skoků, ...10. srpna 2009 | Autor: Sindy (4)
Jsem královna bytu!!
Když moje panička s dalšími paničkami odjela na dovolenou, tak mě nechali doma s páníčkem, mňau. Konečně jsem si mohla oddychnout od všech. Bohužel mě najednou vzal páníček a vezl mě někam, mňau. Najednou řekl, že jedeme k babičce, tak jsem si řekla, konečně někdo, kdo mě nechytí. Když jsem byla vevnitř, tak páníček odešel něco dělat. Mě to tam nebavilo, tak jsem vylezla na skříň a koukala se po bytě, mňau. Najednou jsem si řekla, jsem královná bytu!!Pořád jsem tam skákala a hrála jsi, mňau. Když jme jeli domů, tak jsem se koukala z okna a ležela jsem. Když jsme byli doma, tak jsem tam pořád skákala a skákala po skříni. Konečně jsem našla zábavu, teda pokud nepočítám vše ostatní, mňau. Tak ...10. srpna 2009 | Autor: Sindy (4)
Omlouvám se
Když jsem si přečetla vaše komentáře, tak jsem zjistila, že jsem psala o hrozném životě, mňau. Zjistila jsem to díky vám, jsem velice ráda. Jak jsem psala, že jsem byla bita, tak jsem nebyla, mňau. Já jsem si tu historku moc nepamatovala, protože mě nebaví vzpomínat. Děkuju všem za komentáře a příště bude další historka, mňau.8. srpna 2009 | Autor: Chico I.
Nový domov - návštěva u veta
Byla sobota, ráno po papáníčku a mytí tlapek jsem začal provádět ranní rozcvičku. Proletěl jsem domem jako tornádo, bral jsem to přes křesla, pohovku, chodbou do kuchyně na židle, stůl a zase zpět.
Po proběhnutí pár koleček jsem začal trénovat svoji mrštnost a zapojil do rozcvičky jinak lenošnou Ajshu. Moji pánici zatím seděli v kuchyni, snídali a kuli nějaké pikle. S Ajshou jsme stihli rozmetat všechno papání pro psiska a vylít misky s vodou.
A pak to přišlo - páník přinesl nějakou krabici s dvířky a strčili mne dovnitř. Jeli jsme v nějaké velké vrčící krabici, kterou nemám vůbec rád, což jsem taky dával náležitě hlasitě najevo.
Přijeli jsme k nějakému domu, pánici mne v krabici ...8. srpna 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Internace
6. 7. 2009 11.00
Jsem suchej kocour. Může za to holka. Řekla, že nemůžu ven. Že venku prší. Že bych zmoknul. Nastydnul. Prskal. No. To mi neříct, tak mne to nenapadne. Koukám přece z okna. Vidím, že tam z nebe padá voda. Už třetí den! Kdyby mne pustila ven, byl bych mokrej kocour. Ale byl bych šťastnej kocour. Mohl bych zkontrolovat střechu. Břízu. Řeku. Rybízovou spisovnu. Obsah hrnců u Jiřinky. Zatím mohu kontrolovat jen břízu. Čidlem. Zrakovým. Vidím ji z okna. Je mokrá. Chci být taky. Mokrej. A budu mokrej!! Mám plán! Toho bohdá nebude, aby mne holka kvůli trošce vody v kuchyni zavírala!
12.10
Kruci! Kruci! Pečlivě vypracovaný plán nevyšel. Špatné technické podmínky. Přesně podle ...7. srpna 2009 | Autor: Gucci z Chrášťan
Květináč
Tak jsme zase o jeden květináč chudší, i když v podstatě jsem se s tím smířila, jen by při tom nemuseli dělat takový rámus a navíc k ránu...
Možná jsem tomu tak trochu přispěla, protože jsem z neděle na pondělí žehlila, večer a už jsem po dožehlení byla příliš unavená (líná?) zaklidit žehlící prkno, jen jsem jej odstavila k dělící polici mezi obyvák a kuchyni. Takže ani nevím, který šikula to byl.
Jinak by to bylo jednoduché, protože do výšin nám hopsá hlavně Niera. Tak teď by to mohl být i Gucci. A k jeho těžší stavbě těla to je pravděpodobnější...
Šli jsme spát, v domění, že vše je zabezpečeno, a ve dvě, jo, 2 ráno, najednou rána jako z děla. Hlava mi to nebrala. Hrozně jsme se ...7. srpna 2009 | Autor: Niera z Chrášťan
Mrouskáme
Ahoj kočkomilové...
Tak nám ta naše bílá chlupatá "nit" (napsala bych koule, ale to se na Nieru, určitě vůbec nehodí) zase mrouská.
Musím ji, ale pochválit, protože oproti předešlým měsícům je to 100 a 1. i když, stále se divím, že nám pod okny nevede fronta roztoužených kocourů:+)
Když ji manžel přivezl, tak první noc jsem nevěřila svým uším...
Zvyknout u nás by si asi zvykla hned, s tím si myslím, problém neměla, ale zrovna měla mrouskavou.
Nic podobného jsem předtím nezažila. A to jsem si myslela, jak Gucci, když se dožadoval za dveře ložnice (teď už je vpouštěn za naší přítomnosti automaticky), mňouká hlasitě.
Ale to, co vyluzovala Nierinka, bylo neskutečné a ...6. srpna 2009 | Autor: Kittie
Kočičí mrně hlásí vpád na scénu
Podle názvu by se mohlo zdát, že vám chci ohlásit svoje narození, ale není tomu tak. Narodila jsem se už koncem dubna a se svojí novou rodinou bydlím od konce června. Ale nedávno mě panička přihlásila na Modrého kocouře, tak vám chci ohlásit, že už mám taky deníček! Už jsem prostě velká kočka!
Ostatně o tom jsem nenechala svoje páníčky na pochybách od prvního dne, co u nich bydlím. Ač jsem nevážila ještě ani kilo, bylo mě po celém bytě plno. Panička sice říkala páníčkovi, že vybrala to nejhodnější koťátko, které krásně hajalo v bedýnce, ale můžu já za to, že přišla zrovna, když jsem si na chvilku zdřímla mezi neustálým zlobením sourozenců? Prostě jsem malá dračice a teď už to všichni ...6. srpna 2009 | Autor: Čertík (3)
Poznal jsem nového člověka a vůbec se mi nelíbí!!!
Tak už mě znáte a "bráchu" taky. To vám musím povědět, jaké peripetie s námi panička měla. Dva nejstarší páníčci (holka jim říká maminko a tatínku, divný, moje maminka byla chlupatá, měla drápy a vůbec byla jiná) odjeli na dovolenou, prý někam, kde je moc sluníčka a přírody. Pche, nám s Filipem stačí naše zahrada a stráň za domem. No a jelikož nás holka (rozuměj mladší panička) má moc ráda, po dobu jejich nepřítomnosti jsme mohli být vevnitř.
To bylo v době, kdy u nás "brácha" byl teprve jeden den. Ale o tom napíšu až jindy.
To bylo žůůůůžo! Měkká válenda, tuny dobrých kapsiček plných masíčka, no, asi přehodnotím svoji lásku k nejstarší paničce a budu se orientovat na ...5. srpna 2009 | Autor: Damian live Silvier
Ano! Jsem šelma!
Nazdárek všichni! Ozývám se vám s novými zprávami z Damiánovic domova. Ano, přesně tak, už je to můj domov a já jsem šéf. Kromě posílení mé vedoucí pozice se mi podařilo několik kousků, kdy jsem dvounožcům i čtyřnožcům ukázal, že JSEM ŠELMA. Trochu o tom zřejmě pochybovali, protože na mé akční výpady nebyli vůbec připraveni. Dnes už nepochybují...
Ale vezmu to popořadě. Hlavního, donedávna vedoucího dvounožce se mi podařilo zvládnout velmi lehce. Kupodivu jsem mu tak svým terorem zaimponoval, že mě ještě chválí, jaký jsem chytrý a divoký kocourek. A že jsem jako on „zamlada“. Toto je pro mě jasné gesto, že rezignoval na vedoucí pozici a šéfem jsem já. Chlupatého psího kamaráda se mi ...4. srpna 2009 | Autor: Jonatán
Jsou snad slepí?
Slibovali černého bráchu. Tolik jsem se na něho těšil. A včera přinesla mamka kočičí tašku a v ní něco. To něco bylo (a pořád ještě je) zrzavo bílé a je to HOLKA!!! To snad není možné. Urazil jsem se. Pořádně jsem ji prosyčel, aby hned věděla, kdo je tady pánem. No ale musím uznat, že se chovala slušně. Uvědomila si, že si nemůže dělat vůbec, ale vůbec žádné nároky. Celý večer seděla slušně pod židlí. Tedy kromě doby, kdy ji mamka odlapla a chovala a mazlila. Urazil jsem se. Vůbec s mamkou nemluvím. Když mě chtěla mazlit, pěkně od plic jsem jí to vysvětlil. Aby to správně pochopila, přidal jsem i dráp. Ani jsem u ní nespal. Mamka si mě snaží udobřit bonbónkama. Ty si sice vezmu, ale pohladit ...2. srpna 2009 | Autor: Chico I.
Nový domov - pokračování
Dnes pokračuji v deníčku.
Hned od prvního dne jsem začal uskutečňovat svůj strategický plán ovládnutí domu.
Což o to, dvounožce určitě zvládnu lehce, zabere, když se několikrát přitulím a zabroukám, případně je někdy pustím do obasezené ložnice, ale musím vymyslet plán a lsti, které použiji na Šeryku a Ajshu.
Hned v dalších dnech jsem začal kout pikle a získávat body v můj prospěch.
Kdykoliv chci, a chci často, začnu obcházet pániky a hlasitě se dožaduji pozornosti a papáníčka. Rychle pochopili, že chci jen svoje oblíbené junior granulky a smetááánku. Když si nacpu bříško, musím se podívat, co mají na papání Šerynka a Ajsha, ale jejich papání mi vůbec nechutná, tak jim ho nechávám. ...1. srpna 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Transfer
4. 7. 2009 – 10.00
Jsem kultivovanej kocour. Navíc nejsem blbej kocour. Umím si dát věci do souvislostí. Umím si v mozkovém centru hbitě přetransformovat, že jsem-li v rámci evakuačního procesu nucen snášet pohyb a hluk té krabice, které holka říká auto, nejedná se o mou autoevakuaci, ale o plynulý posun k cíli, kterým je chalupa. Nevřískám. Nekvílím. Nezmítám se. Nepokouším se demolovat přepravní prostředek. Sedím. Zálibně sleduji krajinu. Když nesleduji, hypnotizuji. Hypnotizuji kluka, který řídí autokrabici. Vkládám do svého pohledu všechny své nejvýmluvnější vědecké přesvědčovací schopnosti. Přesvědčuji ho, ať ještě vydrží. Jestli nevydrží a dle svého slibu vyloží na nejbližším možném ...30. července 2009 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Ex ungue leonem (Podle drápu poznáš lva)
Mně se vám poslední dobou stávaj samý nepříjemnosti, ve kterejch jsem, však mě znáte, úplně nevině.
Tak například, když mi panička posledně dávala moji oblíbenou tyčinku z DM marketu, chtěl jsem se jenom přesvědčit, kolik jí ještě zbývá, ťápnul jsem tlapicí po obalu a panička tam měla ruku tak nešikovně, že jsem jí drobet škrábnul.
Copak vo to, vod tý doby, co po mojem posledním úto... co povídám, zákroku, musela bejt vošetřená na ambulantním oddělení plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce (kolektiv, jehož lékaře touto cestou srdečně zdraví), není na nějaký drobný šrámy přecitlivělá, otřela si krev do trička a pokračovala v krmení, ale jsem měl přece jen takový tušení, že je drobátko ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
