Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 95 z 14313. března 2010 | Autor: Jessie Basia von Spotted Wariors
Půlnoční novoroční dobrodružství
To už jsem ve svém domě bydlela nějakou dobu, když panička přinesla takovou divnou věc. Bylo to velké, zelené, moc pěkně to vonělo a bylo to v takové nádobě s vynikající náplní. Jo, takové doma normálně máme, ale v mnohem menším provedení. Všechny ty nádoby jsem za tu dobu, co jsem tady, důkladně prozkoumala. V podstatě u všech jsem tu vynikající náplň i ochutnala a co jsem nesnědla, tak jsem vyházela ven. Moc mě to bavilo a paničku určitě taky. Pořád totiž chodila za mnou a zametala na lopatku to, co jsem nestačila zbaštit. Vždycky, když přišla domů, tak vesele zvolala: Jessinko, ty už jsi zase vyhrabala tu hlínu z květináčů? Jo jo, to jsi ráda, viď? Budeme si zase spolu hrát. Já budu ...13. března 2010 | Autor: Jessie Basia von Spotted Wariors
Jak to bylo dál
Tak se opět hlásím s dalším vyprávěním ze svého života. Vím, vím, dlouho jsem nic nenadrápla, ale nebyl čas, fakt. To má jedna kočka pořád tolik práce, že se to ani všechno nedá stihnout.
Tak, kde jsme to minule skončili. Jo, už vím. Dvounožci po mém příjezdu domů velmi rychle pochopili, kdo tady bude pánem. A musím říct, že tento fakt přijali statečně. Horší to bylo s velkýma kočkama. Bettynka si hrála pořád na mojí opečovávatelku. Hlídala mě, myla mě, když jsme se prali, tak mě schválně nechávala vyhrát, při dostizích po domě schválně brzdila, abych jí mohla chytit nebo být první na škrabadle. No prostě nuda. To mě nebavilo. Já potřebovala opravdový závod, opravdovou rvačku. Jasně, že ...12. března 2010 | Autor: Sir Gabriel Šedý
Provokace č. 1
Před čtyřmi dny jsem učinil velkomyslné rozhodnutí. Nebudu jíst. Už dlouho je tady všechno nějak moc v pořádku a Ona si libuje, jak jsem se krásně zabydlel. Krásně jsem se sice zabydlel, ale o tom pořádku si ještě promluvíme.
Tak tedy:
9. března 2010
Ráno mi jako vždycky dala před odchodem do práce půlku kapsičky s pastou proti zvracení chlupů. Olízal jsem tu pastu a víc ani ťuk. Akorát odpoledne už jsem to nemohl vydržet, tak jsem strčil čumáček aspoň do granulí a nenápadně jsem si jich pár vzal. Jamku, vytvořenou mým čumáčkem jsem chytře zaplácnul. Aby si Ona nemyslela, ža jsem snad něco pozřel.
Večer
Začíná být zoufalá, že jsem nic nejedl. Pro jistotu, my vyhazuje otevřenou ...12. března 2010 | Autor: Světluška
Komu zvoní tlama
Tak si představte – pánička se rozhodla, že nás bude trápit hlady! Ona je to děsně chytrá vosoba, jen co je pravda, furt vymýšlí, čím by nás překvapila, ale tentokrát si vymyslela pěknou fičurinu. Když byl čas oběda, doploužili jsme se k mističkám a jemným výrazivem ve svých oduševnělých tvářích jí dávali najevo, aby začala servírovat. Tato popletená ženština nám místo obídku hodila růžovej chrastící míček a řekla: "Jezte, havrani." Podívali jsme se po sobě a oční signalizace ostatních členů klupatého gangu mi dala jasně najevo, že to mám vyřídit. Začala jsem diskutovat, kde máme oběd! - kde je jídlo! - že máme hlad! - kdo tohle zrežíroval! - kam si ty granule schovala! - ale žena pošvihlá ...9. března 2010 | Autor: Eliášek
Nemňaukající návštěva, co umí hladit
Milí kočičáci. Poté, co nám drahá dvounožkyně zdrhla na hory (budiž jí trochu omluvné, že tam byla jen čtyři nebo pět dní. A fňukala, že je tam na ní moc zima.), stihla se vrátit a rovnou do školy. Jenže mi vykládala, že bych měl školu někdy poznat taky. Nejlíp dnes. Protože jsem údajně inteligentní jako ona (což by se dalo říct, že velmi inteligentní, téměř geniální. Neboť dvounohá ví to, co já ne. Například o všem možném. Kostech, krvi, střevech, Africe, odmocninách, Francouzské revoluci, hmotnostním zlomku a v neposlední řadě i o něčem z fyziky). A chtěla mě do školy poslat ZA SEBE. Protože psali test z fyziky, což jsem viděl. A žbleptala neustále něco o skupenstvích. Učící večery mé ...7. března 2010 | Autor: Sir Gabriel Šedý
Je načase
Je načase. JE NAČASE. Neustále u nás doma (jo jo, už jsem si zvyknul na to slovo). Ona a její Rodičové opakují tuto větu. Je načase. Mohl by být někdo konkrétnější? Zavrkal jsem tu otázku na Ní. "No jo, Gabísku, už je holt načase." Až tak konkrétně jsem to zas vědět nechtěl.
Tehdy bylo sobotní ráno a matně si vzpomínám, jak na mě byli všichni (včetně Rodiče) milí. Až bych řekl podlézaví. Ona si se mnou v sedm ráno začala hrát. Házela mi míček. Já ve své naivitě jsem ho nosil zpět. Jednou skončil míček v přepravce. V míčových hrách tedy není nejsilnější. Vlezl jsem do přepravky za účelem aportu, ale ona mi zabouchla mřížku před čumákem! No je to vůbec možný, tohle??! Všichni jsme ...7. března 2010 | Autor: Sir Gabriel Šedý
Akce Kulový blesk
Je tohle vůbec možný??!! Na to jsem se sám sebe zeptal asi osmnáctkrát. Proč. Prooč. 17. října 2009. Proč mě vzali z domova. Táhli vlakem přes celou republiku. Taky jsem okamžitě začal hrát ustrašenýho a just jsem na nikoho nepromluvil. Ani slovo. Ani mňouk. Ani vrk. Tehdy v říjnu mi sice bylo už půl roku, ale stejně si dovolili dost. Okamžitě po příjezdu "domů" (pch, ani omylem) jsem se zaštrachal pod letiště. Až na konec. Tam, kde už je zeď. Nemohli mě dostat ven. Po třech dnech bylo pod postelí spousta věcí. Mistička s granulema. Mistička s kapsičkou. Mistička s vodou. Papírová kulička na provázku. Ona do půli těla (ubrečená, že si nezvyknu). Ani to se mnou nehnulo. Až další den ...6. března 2010 | Autor: Mňouk
Jak je u nás?
Ahojky,
už jsem si dlouho nic nepsal do deníčku - tak aspoň stručně, ať se ví, že je u nás doma všechno fajn. Nový člen naší party, choďák Black, má už 14 měsíců - ale je ještě pořád puboš. Někdy nás oňuchává, jindy prohání. Ale my s Ríčou se nedáme. Když je "vzduch čistý", rád si přijdu k paničce pro pomazlení. A papáníčko dostávám jen to nejlepší - syrové masíčko, kuřátko, filé a spoustu kapsiček. Však teď v zimě žádné myši nelovím. Ven chodím rád, ale když se můžu vrátit do tepla, na křeslo, tak to se pak panečku sladce chrupe!6. března 2010 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Zaváháš! Dostaneš!
JÁ PROTESTUJI! DŮRAZNĚ PROTESTUJI! TO JE NEČESTNÉ A NESPORTOVNÍ JEDNÁNÍ! No nejsem já chudák? Vy se ptáte, co se mi stalo? Stalo se to, že jen jsem se vyhrabal z těžké choroby, nájezdu příbuzných a povážlivého útoku plyšové konkurence, tak se mi do mého království nakýbloval živý, puntíkatý syčák. Strašná situace! A přitom to začalo tak nevinně.
Začalo to už koncem července. Holka, ta malá, začala pištět u počítače něco o tom, že už je na světě. Kdo? Já? No jasně, že jsem na světě, dokonce už docela dlouho! Tak proč nad tím holka objevně jásá?? Velká holka se k té malé přidala a ptala se, jestli jsou už fotky. Když zjistila, že ne, tak se šla zase uvelebit na gauč. Ty dvě to vážně mají ...5. března 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Obstrukce
4. 2. 2010
Jsem neušlechtilej kocour. Ale brzy budu. Ušlechtilej. Asi. Řekla to holka. Velká. Řekla, že práce šlechtí, ale co je moc, to je moc. Jsem logickej kocour. Hbitě jsem usoudil, že když jsem pracovitej kocour, budu taky ušlechtilej. Podle mne jde o nezpochybnitelný myšlenkový pochod. Podle holky jde o příšernou řetězovou reakci, protože moje pracovitost vyvolává nutnost její pracovitosti. Řekla, že by uvítala, kdybych byl pracovitej méně, nejlépe vůbec. Nechápu, proč nechce mít doma ušlechtilého kocoura. Tedy dokonce několik ušlechtilých kocourů, protože když pracně a s funěním věšela zpět záclonu, kterou se mi díky činorodé pracovitosti povedlo sundat, závazně přislíbila ...4. března 2010 | Autor: Cecil
Kominíkem tělem i duší
Dnes jsem prožil adrenalinový zážitek. Panička si odkočila navštívit Merlinovu paničku a mně se podařilo zmizet na chodbě. A než si stačila vypít kafe a podrbat Merlina na bříšku (zrádkyně nevěrná), přišel nový kamarád. Hned jsem poznal, že je to kamarád. Byl taky celý černý. A hned se hrnul do sklepa. Jak se otevře sklep, musím toho okamžitě využít k průzkumu. Obvykle se mi podaří shodit naskládané dřevo a vymést všechny pavučiny. Dnes ale na prohánění pavouků nebyl čas. Musel jsem asistovat. Kdykoli se u nás něco opravuje, pilně pomáhám. Dnes jsem taky pomáhal. Černý kamarád otevřel taková malá dvířka a něco do nich strkal. Já jsem taky dovnitř strkal. Celého mě. Kamarád mě vytáhl a vyhnal ...4. března 2010 | Autor: Alex z Líšně
Šmankote, invaze se šíří !
Přátelé pomóc,
jsem zděšen, zcela bezmocný, s touto přesilou se nedá bojovat!
Od počátku invaze již uplynul nějaký čas, nejprve jsem si myslel, že to nějak přežiju, já u dvounožců v posteli, ufonci dole v obýváku se Sisinou, ale ta se však rozhodla jinak. Ovlivněna vesmírným působením se po čase rozhodla ufonky přestěhovat do ložnice. Vydávajíc podivuhodné zvuky, ne nepodobné vysílání meziplanetárních družic, tahala jednoho ufonka za druhým do mého království! Konstatuji, že ufonci jsou vcelku odolní, neboť je parádně omlátila o schody a všichni to k mé škodě přežili bez úhony. Ještě ovšem měla přijít větší pohroma, ufonci se začali roztahovat, expandují z úkrytu nejprve jen po zemi, takže ...1. března 2010 | Autor: Světluška
Zločin a Pěst
Přátelé drobného hazardu... Přituhuje! Posledně jsem slíbila, že povím něco o životě čtyř gaučáků domácích alias Klupatého gangu v jednom libockém obydlí, ovšem situace se v poslední době mírně přiostřuje a já musím vylíčit, co je tomu příčinou. Rozmohlo se totiž v této domácnosti kradačství všeho druhu. Krádeže neznají mezí. Panička křičící a bědující nad ztracenými věcmi nebude mít klidu, dokud nevypátrá zloděje, který v našich vodách brousí... A jednoho dne vypátrala: I tu jednou okem svým, pohledem pomalým, otáčí se ke mně a já tuhnu. V dálce slyším policejní houkačku a na tu stranu ouškem jemně šteluji... Že by? Pípnu. Panička se zvedá a hrozivě se ke mně blíží. Pípnu podruhé. "To ...28. února 2010 | Autor: Anetka
Zážitky z veteriny
To byla ale letos zima, co? Nás s Aretkou to nepřekvapilo. Čekaly jsme velké mrazy a proto jsme si pořídily husté kožichy. Panička říkala, že mám kožich mnohem hustější než loni. Taky nechápala, na co ho mám, protože celou zimu jsem trávila doma v teple. Nejlépe na okně, kde jsem mlsně pozorovala sýkorky a kosy. Panička už z nás dvou byla nešťastná, Aretka občas v zápalu lovu shazovala květináče a já jsem prý byla na skle nalepená tak, až jsem ho celé poslintala.
No jo, ale jednu nevýhodu ten můj krásný kožich měl. Strašně nerada se češu. Paničku nechám přejet hřebenem po zádičkách, to mi nevadí, ale jak se přesune jinam, tak mě to naštve a útočím. No a tak to taky dopadlo. Moje dlouhé ...28. února 2010 | Autor: Miky (6)
Dneska mám několik novinek
Ahoj.
Tak za prvé. Když se malá panička vzbudila, letěla nakrmit myši, ale něco tam vydávalo divné zvuky, potom vylezla z domečku Pamela, byla štíhlá. Tak se malá panička koukla do domečku a tam zpozorovala malé myší holátka, bohužel nestačila se kouknout, kolik jich je, protože se na internetu dočetla, že když myš nemá klid, tak může myšky sníst.
Tak to byla první novinka, teď druhá.
Panička mne zase vzala ven a já se válel na chodníku, otíral o auto, tak jsme šli na louku a já pořád vrčel, vrčel, vrčel, a tak jsme šli nakonec domů. Hádejte, co se stalo doma, moje panička si ke mne čmuchla, řekla, že pro hrozně smrdim, tak jsem byl i vykoupanej, což byl podraz, protože já nesnáším ...27. února 2010 | Autor: Miky (6)
Byl jsem venku
Ahoj!
Panička mne vzala ven a objevil jsem myší díru. Když mne vzala panička zase dovnitř, tak se mi vůbec nechtělo. Pořád jsem na ní křičel: "Pusť mne, když je jaro, nech mne venku," ale panička mne nepustila a já musel jít domů. Doma jsem byl asi 10 minut uraženej, ale potom mi panička dala kapsičku a já byl zase hodnej.27. února 2010 | Autor: Miky (6)
Nová myška!!!
Ahoj všichni, malá panička má už tejden novou myšku. Nejdříve si myslela, že je to sameček a že proto je tak veliký, ale on pořád roste a roste, a tak asi že to je samička, a že asi bude mít mladé myšky. Tak vám nevim, jestli si ze mne nedělají srandu. Jo, ještě něco, nejdříve se ta myška jmenovala Sťuart, ale teď jí říká malá panička Pamela.
Tak čauky mňauky.27. února 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Precedence
28. 1. 2010
Jsem nadšenej kocour!! Do mého dlouhodobého výzkumného programu „Všechno je jednou poprvé“ se zapojilo i Tsunamissy a Kalassymita. Zaujaty formou, obsahem i dílčími možnostmi námětu, jaly se hbitě vyhledávat nové prvky, vhodné k výzkumu. Obě svými bystrými zrakovými čidly obhlédly území. Aktivizovaly mozkové buňky. Pak už nelenily a konaly. Jako první zapůsobilo Tsunamissy ve výzkumném pokusu Kolik času je potřeba na vytahání speciálních špendlíků z nástěnky, než si holka všimne, že vše z nástěnky opadalo za stůl. Času stačí velmi málo, protože Tsunamissy brzy dosáhlo ve vytahování špendlíků hbitého mistrovství. Tsunamissy je na stole. Natahuje se. Stojí na zadních hrabácích. ...26. února 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Premiéry
26. 1. 2010
Jsem původně vesnickej kocour. To ale neznamená, že jsem nějakej balík. Pečlivým samostudiem a bádáním jsem se vypracoval. I ve společenském chování. Vím tedy, jak se chovat, když balík přijde. Mně. Totiž, nepřišel sám. Balík. Byl přinesen. Byl přinesen osobou, kterou holka nazývá pošťačkou. Osoba zazvonila. Dvakrát. Holka šla otevřít. I přes dvoje dveře jsem slyšel, že se smějí. Pošťačka i holka. Pošťačka řekla, že díky balíku má dobrou náladu už od rána. Když holka přišla, ještě se smála. Oznámila mi, že mám poštu. Že na balíku je moje plné jméno včetně titulu, s doplňkem „a spol“. Důstojně jsem povstal a ubíral jsem se převzít zásilku. Pečlivě jsem zkontroloval odesílatele. ...25. února 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Medikace
8. 1. 2010
Jsem přejícnej kocour. Nevím, proč nechce, abych byl. Přejícnej. Holka. Řekla, ať si jí nepřeju. No dobře. Jsem přejícnej kocour. Její přání splním. Nepřeju si jí. Přeju si ale, aby slíbila, co taky řekla. Řekla, že jen co vylezu, zažiju takové rodeo, jaké jsem ještě nezažil. Jsem natěšenej kocour. Mám rád nové zážitky. Zatím vyčkávám ve spisovně. Zatím netřeba, abych vylézal, protože holka není holka, ale datel. Datluje něco na té placce se čtvrečky, po které jsem před chvílí přešel a holku potom přešel humor, protože díky mému přechodu někam navždy odešlo něco, co prý psala tři hodiny a za hodinu to má odeslat.
12. 1. 2010
Jsem ve spisovně. Připravuji se na rozpracování ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
