Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 11. - Vášnivé vzpomínky
12. června 2008 |
Azuros Kocouřéz |
10 120x / 1x
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 11.
V záři plamenů se mihlo pružné, pevné tělo Missariny . Dvorem se rozlehl pronikavý Chillitův výkřik.
Z požářiště se náhle vznesl hustý, bílý oblak kouře. A v něm se objevila oslnivě bílá, vznášející se postava, zvláštně výrazná a zároveň křehce nehmotná.
Bílá postava se vrhla proti Missarině a srazila ji stranou. Vzápětí zmizela. Otřesená Missarina rozechvěně stála, cítila, jak žár plamenů sálá. Ucouvla a zakvílela: „Nedokážu to... nedokážu... tisíciletý strach předků z ohně je silnější než mé odhodlání... nezachráním je, uhoří tam!“
Chillito se rozběhl k Missarině. Přitiskl k ní své tělo zmáčené slzami a oba nehnutě stáli a dívali se do plamenů.
Byla to chvíle, která se nedala ani unést.
Missarině před očima proběhl celý život. Krátký čas, který prožila s otcem Milcháveze, láskou větší, než byla jejich vášnivá srdce. A pak první vypísknutí malého, černostříbrného stvoření, které dostalo hrdé jméno Milchávez. A po nějakém čase potkala otce Lassality... Lassality, která se narodila také z velké, strhující lásky. Missarina viděla znovu první nesmělé krůčky svých dětí, první pokusy o zkoumání zlaceného mláděcího budoáru, první chvíle, kdy je, neobratné, batolivé kuličky, učila chytat briliantovou myšku a lovit platinové mouchy... Viděla jejich divoké honičky, viděla Milcháveze, jak v zahradním jezírku loví zlaté rybky a pyšně je přináší na slavnostní štědrovečerní hostinu... viděla malou Lassalitu, jak visí na hedvábných záclonách...
A Chillito viděl svou matku, pyšnou, vznešenou a často neoblomnou, jak se sklání v hlubokém, hořkém žalu...
Věděl, že Missarina nebude schopná odejít, i pokynul Fridrichosovi a Francesquitovi, aby Missarině pomohli. Plačící Abbygalita, Barbarita, Mufuela, Izziela a Lorietta si zakrývaly oči tlapkami.
Stále nikdo nemohl uvěřit v hrůzu, kterou právě prožili. Frankito hleděl do plamenů a třásl se. V zoufalství nebyl schopen uvažovat, přesto se mu neustále vracela myšlenka na podivnou postavu, kterou přece viděl v dýmu... přece tam byla, přece zabránila Missarině, aby se vrhla do plamenů.
Ta bílá postava... přelud? Zdání? Ale ne, ne... viděl ji!
Frankito sebou prudce trhnul. V průčelí dvora se objevila postava... temná, nerozeznatelná. Zvláštně plíživými kroky se blížila k místu, kde všichni stáli.
Pak postava promluvila: „Ale to se mně snad zdá... co se stalo, má drahá paninko, můj drahý pánínku... zahlédl jsem z okna oheň a hned sem spěchám! Toho strachu, co jsem měl, aby se vám nic nestalo!“
Fridrichos setřel tlapkou slzy a přiškrceným, ale rozhodným hlasem řekl: „A to sis, Otrapézi Kojotézi, všiml ohně až teď? Jak jako šafář hlídáš majetek svých pánů?“
Otrapéz si nenadšeně protřepl své vypelichané fousy: „Tss, tss... sloužím svým pánům do roztrhání těla... únava mne přemohla, oheň jsem v dřímotě neviděl... Ale teď vidím, že oheň i vzácné hosty přivábil... chm, chm, jaká čest pro naši farmu!“
Po jeho slovech se znovu ozvalo vzlykání a nářek. Otrapéz zkoumavě hleděl na plačící Missarinu a v očích se mu mihl podivný výraz.
Sladce soucitným hlasem se otázal: „Proč trápíte svá očička pláčem pro zásobárnu zrní? Proč vaše urozenosti plýtvají soucitem na naši myší farmičku?“
Rozbolestněná Missarina se vymanila těm, kteří ji podpírali, a ve své nezměrné bolesti se drápy vrhla na Otrapéze: „Protože... protože tam zahynuly mé děti... ty... ty... bídáku, ty zlosyne, mohli jsme je zachránit, kdybys hlídal, jak máš, mohli jsme...“
Missarina nedokončila. Široce rozevřenýma očima pohlédla k požářišti a se srdceryvným zaúpěním se zhroutila do Fridrichosovy náruče...
Pokračování příště
| O sdílení
Veronika J. 13. června 2008 11:29
-šjóva,duch! Pro Evu - ty nápady jsou nádherný!
Berenika 12. června 2008 10:39
to je super natahuju to ako zuvacku missarina tam mala skocit a prist aj s nimi...noo ale lassalite a milchavezovi drzim palce,je to mackonovela a nemaju oni 9 zivotov maju tak co tam neskocila bude mat 8 aspon jej nebudu naschval robit zle
Maxik 12. června 2008 9:12
Tak mojí přítulkyni odvezli na internu. Hanba Otrapézovi!!!!DOufám, že vše dobře dopadne.
Laďka 12. června 2008 7:21
Tak bacha!!!! Že mě kočkonovela pravidelně rozbrečí smchy, to beru. Ale že mě to dojme, tak to ne! Poněvadž si zakládám na svém imidž vášnivé opovrhovatelky všemi přitroublými televizními nekonečnými seriály.... Tak. Takže bych prosila trošku pozměnit žánr. Nebo se mi Fanouš bude smát!!! Jinak opět super!!!
kocickalea 12. června 2008 6:03
Jo, a obrázek a fotka taky nemaj chybu!
kocickalea 12. června 2008 6:01
Kruciš, když už tam ta postatva byla, mohla taky jednou ranou zachránit i Lassalitu a Milcháveze...a otce Amadea!
beta.1 12. června 2008 0:30
tak,zase nic nevíme,alespoň,že tu Missarinu kdosi zachránil,uf.
Pro Janu a Evu,obrázek a fotka úžasný
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
