Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 103 z 14318. ledna 2011 | Autor: Jágr z Čihadla
Já vám povím, jak to bylo:-)
Myslím kámoška povídala, že to bylo poprvé asi v roce 2008 - všimla si, že na chajdě mizí volně ložené jídlo. Začala tedy zbytky jídla nechávat za kůlnou u lesa a krmila tak, jak říkala - zvíře, neboli lesní bestii. No a v roce 2009 byla velmi tuhá zima, sníh u nás ležel několik měsíců a kámoška má zvířata ráda a bála se o svou bestii. Má k bestii vztah. Onehdy svítila modrou baterkou do lesa a šmejdila po divokých prasatech. Jejich oči krásně zasvítí, prase vztekle chrochtne, otočí se a jde. Ale najednou svítily ve tmě oči, jiné, bez pohybu, jen chvílemi zvíře zalehlo a pak se zase postavilo. Očima neuhnulo. To bylo zvíře, lesní bestie. Dlouhý oční kontakt nevydržela pak kámoška a ...18. ledna 2011 | Autor: Jágr z Čihadla
Já vám povím, jak to bylo.-)
Jsem Jágr, J. J., Jaromír, vyslovujte česky nebo anglicky, vše je O. K. A kdo je víc? :-) Neříkejte, že jsem pyšný, prostě jsem :-) A budu vám na pokračování vyprávět tajůplný příběh mé temné minulosti.16. ledna 2011 | Autor: Julinka (6)
Julinka a modré individuum
Servus čtvernožci! Mám v tlapkách další dvě procházky! Ta první byla už skoro za tmy. To proto, že nedaleko se po cestě vedle potoka procházkovalo nezvykle moc hafíků se svými dvounožci. Byl mezi nimi i jeden takový moc veliký, asi jako menší dvounožec. Tenhle hafan se občas vrací naší trasou a potkat se s ním v šeru, to jsme nechtěli. Já zdržení využívala k průzkumu kdejaké hromádky listí, a když bylo jisté, že hafan půjde jinudy, šli jsme dál. Dvounohý mne nechal jít po svahu, i když na mne neviděl, protože stále nebylo jisté, že cesta dole je čistá. Aby mne neztratil, občas sípavě zapískal a já tak věděla, kde je. Sešla jsem dolů až u druhé hráze. To už se Měsíc schoval za mraky a začalo ...12. ledna 2011 | Autor: Sheldy
Běžný den šíleného kotěte
Včera mě páníčci nechali úplně celý den doma samotnou, a tak jsem jim to dnes musela vrátit i s úroky, aby si náhodou nemysleli, že tohle můžou dělat častěji. Přiznávám, že je zatím moc vychované nemám, ale nutno uznat, že dělají pokroky.
Den začal už před šestou ráno, kdy mě vzbudil páníček. Zase někam odcházel (to ho opravdu budu muset nějak odnaučit). Panička byla v posteli až do 8 a to proto, že nedokázala odolat mým výzvám ke hře. Myslím, že mám štěstí, že mám doma docela hravé páníčky. Nejprve jsme s paničkou hráli hru, kterou jsem jí naučila teprve nedávno. Jmenuje se „Nežer ten Ciperus“ a spočívá v chození v takové kulaté věci s hlínou, která se báječně hodí nejen k hrabání a ...11. ledna 2011 | Autor: Kulíšek alias Kukulínek Kukulatý
Rarášek Kulíšek se představuje
Zdravím vás, milé kočkoshromáždění, dovolte, abych se představil. Já jsem Kulíšek, v kukadlech mám rarášky a vůbec jsem pěkně vykutálený, dokulata vyválený kocouř se všemi dokonalými kocouřími vlastnostmi. Žiju s bráchou – mourovatým velekocouřem Gorildou, a dvěma dvounohými posluhovači – otvírači konzerv, jejichž výcviku věnujeme s bráchou nemalé každodenní úsilí, žel se značně nevyrovnanými výsledky (brácha se asi dost nesnaží). Například včera. Mamka (tak se u nás říká vrchní konzervootvíračce) vařila dlouhý špagátky, chci říct špagety. No ty já MILUJU!!! Jen jak jsem je zmerčil v hrnci, vydal jsem ze sebe ten nejžádostivější hlásek, aby brácha vedle věděl a přišel podpořit mé snažení. ...10. ledna 2011 | Autor: Puff
Trošku jsem to přemňauk
Protože mi ještě nevrátili mé drásadlo a šplhadlo a protože je miska neustále prázdná (aspoň já ji tak vidím), mám spoustu času přemýšlet. Dopřemýšlel jsem se k názoru, že jsem namňauknut. Zprvu jsem jim zkoušel rozmluvit, hlavně dietu, ústně. Později jsem na řadu přivolal své výsuvné útočené zbraně a sem tam přidal i kousanec. Nic.
Takže jsem už vyzkoušel i jinou, sice pro mě méně zábavnou taktiku.
Taktiku jsem nazval: "Tul se, dají ti nažrat!" Nedali!
Na řadu přišla taktika: "Když nejste poslušný vy, nebudu ani já!" Ta spočívá v tom, že uděláte něco, co normálně neděláte a posluhovače to namňaukne. Ukradnout maso z linky je nic moc, a navíc to dělám běžně, takže ...4. ledna 2011 | Autor: Zikmund Ryšavý I. z Líšně (Ziki)
Jak sem zfóknul vánoce
To máte tak, Modrokocóřáci. Pré když jár valí do finále a venku padají hromady zmrzlé bílé vasrůvky, čekají nás nejbetélnější svátky járu - Vánoce.
Aspoň to tvrdí Alex, von už to zažil loňské jár a klepe se na ně jak malé svišť na žvyksnu. Já vo tom nemám páru, ale prej z toho maj dvounohý dost fedry, jestli vydrží stromek, vozdoby, jestli nám prej nevohoří kožuch vo adventní svícen, nesežerem cukroví a jiný katastrofický scénáře.
Tak vám hóknu, jak to dopadlo letos. Začalo to parádním cvrkotem, jak dvounohý přitáhli do béváku stromek a mraky cinglátek, že to pometlo namašlí.
Šlo to dost pomalu, páč právě v tu chvílu začlo to pravé kočičí rojení, motali jsme se vokolo a pomáhali. Alex ...3. ledna 2011 | Autor: Fluffy Jack
Vánoce???
Mňauvajs kožešinz... :-P
Tož děcka, pome sa zamyslet nad pojmem Vánoce... jako co to jééé??? Nejdřív se mi holka s velitelkou smečky zblázní a hučej po celym pelechu s takovou divnou věcí, co strašně řve, a veškerej můj pracně vytvořenej čurbes s rozházenejma granulema mně to zežere - doslova vysaje!!! Jo? Pak si tady jako voháknou nějakej prašivej strom různejma provokativně třpitícíma se hovadinkama, kterejch se nesmim ani dotknout, poněvač mě pak přistála holky packa na zadečku... no a párkrát i noviny na hlavičce od dvounožáka... a nakonec si tady smrděj nějakejma pokrmama a já z toho jako nedostanu? A-a-a... holka si dovolí vyměnit hadry v pelechu, který jsem tak pracně navoněl za ...2. ledna 2011 | Autor: Cecil
Jeden podvečer a jedna noc klidu
Nemůžu uvěřit. Štípněte mě někdo. Už jsem si myslel, že se Amálka u nás zabydlela nafurt. Na inzerát se nikdo neozval a už to vypadalo, že je nám souzená. V pátek přišel na oběd Trapitel starší se svou novou holkou. Nová je lepší než ta stará. Má ráda kočky. A to tak že moc. Dokonce mají černého briťáka Merlina.
Amálka, jako by věděla, že teď přišla její chvíle. Přestala nahánět nebohého mě a začla se plně věnovat holce. Předla, pusinkovala ji, cpala se jí pod svetr. Holka jihla a tála až roztála docela. Trapitel, když viděl prosebné pohledy holky i Amálky, svolil, že se Amálka přestěhuje k nim a bude dělat společnost jejich Merlinovi. Aspoň mu nebude smutno, když jsou oba v práci. Panička ...1. ledna 2011 | Autor: Sheldy
Jak jsem o Štědrý den dostala nový domov a rodinu
Ahoj,
nejdříve se vám tu představím. Jmenuji se Sheldy a jsem velikánské koťátko britské kouřové whiskasky. Narodila jsem se v jednom hezkém domečku na okraji Plzně, kde jsem od října do Vánoc vyrůstala se svými sourozenci, ňafacími kamarády a původními páníčky.
Jednoho dne se mým páníčkům ozvala jedna úžasná slečna, že by mě chtěla pro přítele pod stromeček, protože přítel je prý veliký kočkomilec. Moje panička si s tou slečnou posílala nějaké elektronické dopisy tak dlouho, dokud se do mě ta slečna nezamilovala.
O štědrý den, když se můj budoucí páníček vzbudil, dostal veliký dárek. Ve vánočním papíru našel zabalenou kočičí přepravku a v ní dopis. V dopise se psalo, jak jsem se ...1. ledna 2011 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Revokace
17. 7. 2010
KRUCI!! KRUCI!! Jsem trvanlivej kocour! Přetrval jsem přesun z domku s dvorkem a zahradou do bytu s terasou. Přetrval jsem přeměnu hravého pišišvora Bubu v Hrošíka Předložkovitého, fotbal nehrajícího. Přetrval jsem vpád Tsunamissy. Přetrval jsem vpád Kalassymity. Přetrval jsem útoky tečkovaného kombajnu. Přetrval jsem pohromadu Tajfunů a Kaktusů, přetrval jsem intenzivní výchovu pohromady Blbiesů. Přetrval jsem kde co, jsem již značně zocelenej kocour. Ale co je moc, to je moc!!! Zjištění, že holka zase balí a míní opustit území chalupy, asi nepřetrvám. Vytrvale chodím za holkou. Velkou. Kladu otázky. Totiž, jednu. Otázku. Kladu otázku, proč zase plánuje naši evakuaci dřív, než ...29. prosince 2010 | Autor: Žofré
Skubynku mám rád
Dnes už tady bydlím celé tři měsíce. Roste ze mě pěkný fešák, pravidelným vážením jsem zjistil, že už jsem se zvětšil o 2165 gramů, to už bylo nějakých kapsiček, paštiček a mlsů.
Vánoce. Vánoce jsou sice skvělá věc, ale to volno, co má naše panička, už tak skvělé není. Skuba celé dny jenom leží na telce nebo nalepená na topení a zase chrní, chrní, chrní a hrát si se mnou nechce. A já... nechám jí usnout úplně "natvrdo" a pak v nestřeženém okamžiku na ni skočím a kousnu a zase prchám pryč do bezpečí pod stromeček, ale paničce se tato moje nová hra zase tak moc nelíbí, protože Skuba řve prý tak nahlas, že to slyší celý barák.
Panička je nespravedlivá. Vzduchem sviští noviny a ...27. prosince 2010 | Autor: Denýsek (Denny Sanátana Atmá)
O té velké dvojnožčí zradě
Ahoj kočičáci,
možná jste si někteří všimli, že jsem se dost dlouho neozval. Ale až vám povím, co se u nás dělo, pochopíte, že jsem měl úplně jiné starosti.
Představte si to: poté, co jsem provedl pár odvetných akcí na podložce v koupelně (psal jsem o tom předminule), došel můj obslužný personál k názoru, že jsem určitě frustrovaný, protože si se mnou málo hrají (mezi námi, hráli si až moc, zvlášť někteří. Spát se v tom občas nedalo!). Nebo taky možná, že jsem si je trochu moc rozmazlil a přestalo jim, zmlsancům, stačit, co mají. Nebo možná... no prostě, jednoho krásného dne se u nás doma objevil nový kočičí záchod. Fajn, pomyslel jsem si, aspoň to nebudu mít z některých míst tak daleko. ...26. prosince 2010 | Autor: Žofré
Už mám své jméno
Dostalo jsem své jméno, panička na mě sice volá Žofíí, Žofko, Žofulo, ale byli jsme u pana doktora a že nejsem žádné béčko, tak mě nechala zapsat jako Žofré, tak nějak, to zní vznešeněji. Pan doktor mě šťouchal v ouškách, nevím, co tam všichni hledají, pochválil nás, že už jsem odčervený (to byl souboj - no, prohrál jsem), taky, že mám čistý kožíšek... cha, mé věrné souputníky panička zahubila hned první den po příjezdu, a tak jsem dostal včeličku a jeli jsme domů.
Bydlet se Skubynkou se mi bude líbit, je opravdu na mě moc hodná, když si chci lehnout na místečko, kde zrovna sedí, tak si tam vlezu a ona mě ráda pustí. Chci ochutnat z její mističky a taky mě ...24. prosince 2010 | Autor: Puff
Jak jsem dostal pod stromeček dietu
Vánoce jsou svátky žrádla. Většina posluhovačů je tráví s talířem plným cukroví v ruce. A jelikož i kočka umí předstírat hlad, nezůstane ochuzena. Tak to podle mě je skoro všude. Protože málokdo nám též nedopřeje, že.
Ale moje povídání začíná zhruba týden před Štědrým dnem. Přesně neděle k večeru. Opět mě vzaly nesnesitelné bolesti, takže jsem byl naložen a odvezen do mučírny. Tak od teď říkám vetovi. Opět mě vážili, opět mi strčili něco do zadku, brr. Jak já říkám, tudy mají věci vycházet a né vcházet. A opět jsem dostal žihadlo. Netušil jsem ovšem, co mě čeká za 4 dny. Celý den jsem nedostal ani jednu granuli. Opět mě čekal výlet do mučírny, i když mě nic nebolelo. Co následovalo potom, ...19. prosince 2010 | Autor: Chico I.
Zima
Ahoj kočičáci.
Pěkně s pánikem po procházce odpočíváme, tak napíšeme pár slov, jak se nám daří.
Od té doby, co mi pánik koupil moje modré kšandičky, tak jsem si všechny dvounožce pěkně vycvičil. Jak se mi chce, tak jdu na chodbu a začnu svoji písničku. Pěkně jsem rozšířil svůj repertoár, takže dokážu z mého hrdélka vyloudit velmi krásné zvuky a tóniny. Pánici říkají, že řvu a nadávám. Je pravda, že když na mne pánik začne mluvit, tak spolu pěkně diskutujeme a prý moje kočičí "mnněěěěééééé" se tóninou velice podobá pánikovu "nééé". Musím pániky pochválit, naší kočičí řeči se už docela dobře naučili a většinou již vědí, co jim mojí písničkou a mručením ...17. prosince 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Prevence
14. 7. 2010 13.20
Jsem značně znepokojenej kocour! Zmizela Kalassymita! Místo Kalassymity tu poskakuje koule. Za koulí poskakuje holka, nadskakuje při každém rychlejším pohybu koule a přeskakujícím hlasem ji nabádá, aby se šetřila. Nechci propadat zoufalství předčasně, ale obávám se, že to znamená jen jedno. Znamená to, že čert už zas neví, co roupama dělat, a rozhodl se, že snese. Další pohromadu. Snese ji k nám a je mu úplně jedno, jestli ji snesu já. Jsem ve spisovně. Jsem zvažovací kocour. Zvažuji a analyzuji, co je větší pohroma. Jestli současná neexistence hub a následně houbových řízků, nebo budoucí existence malých pištících kalamit, které se budou dožadovat mojí pedagogické ...16. prosince 2010 | Autor: Žofré
Tak mě tady máte
Jedeme spolu s paničkou, a aby nám cesta ubíhala, panička mi povídá o mém novém domově, budu tam mít velkou černou kamošku, ta se mi určitě bude líbit, je moc hodná a všemu mě bude učit.
Taky mi vypráví, že k jejich životu patřil ještě kocour velký fešák a šprýmař, že vážně onemocněl a nebylo možné ho vyléčit, jenom se prodlužovalo jeho trápení, tak ho panička nechala odejít do kočičího nebe.
Cesta rychle utekla a už jsme byli na místě.
Ve dveřích nás s mňoukáním vítá Skubynka. Nevěří vlastním očím, jaké jsem pěkné koťátko, netuší však, co se jí za nadělení vtírá do života. Ponosíkuje mě a já zasyčím, taky se naježím ať si na mě nedovoluje.
Tak tady budu bydlet. Hned jdu prozkoumat, co ...13. prosince 2010 | Autor: Fluffy Jack
O tom, jak to tý mojí holce prostě a jednoduše nedaruju...
Mňauvajs kožešiny...
Takže tentokrát vám prostřednictvím holky povyprávim, jak že jí to ráno teda jako nedaruju. No aby taky jo... odpočívám celej den všude možně... na gauči, na křesle, u PC hlavně když holka pracuje... to se jí tam pěkně nakýblim a ona hučí, že jí tam překážim a pořád mě odstrkuje a já na oplátku srdceryvně řvu, že i velitelka smečky "babi" pak chodí se slovy: "No co tomu chuďátenku děláš? Proč tak mňaučí?!" a holka na mě pak vrhá ten svůj pohled se slovy: "Ježiši, neřvi furt. Pak si všichni myslej, že ti ubližuju." No však taky jo. Já chcu kurňa noha ležet zrovna tady a ty mňa furt strkáš jinam, HERGOT!!! No a tak si tak jako polehávám ...12. prosince 2010 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobografie pana Profesora - Nativita
9. 7. 2010 13.20
Jsem roztetelenej kocour. Tetelím se nadějí. Tetelím se nadějí a radostným očekáváním. Holky šly na houby. Šly na houby už počtvrté. Třikrát nic nepřinesly. Prý nic neroste. Prý není v lese ani prašivka, natož hřib nebo křemenáč. Je prý sucho. V lese. V mojí tlamce teď taky. Vysychají mi chuťová čidla. Nedočkavostí. Abych je aktivoval a zvlhčil, hlídkuji na okně. Vyhlížím. Zároveň na sklo čichovým čidlem píši základní poznámky k zásadnímu spisu na téma Kdo si počká, ten se dočká aneb Království za řízek. Houbovej.
15.45
HA!! Vidím je!! Vylezly z lesa. Začínám na okně tančit oslavné rituální uvítací tance. Napínám zraková čidla a snažím se dohlédnout, co mají v košíku. ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
