Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 69 z 1435. září 2008 | Autor: Pacička
Déja Vu
Drogy neberu. Maximálně to přeženu s kapsičkama. Jak je tedy možné, že vidím dvakrát? Dvě koťata. Dva čumáčky, dva ocásky, čtvery oči, čtvery ouška, osm tlapek.
Zírám a nevěřím...
Srdíčko mi splašeně buší, bříško nervózně tisknu k zemi.
"Tak moment, to chce klid," říkám si.
Nejsem už nejmladší, to si přiznejme. Ohledně věku vždycky mlžím, ale pravdou je, že má kotěcí léta už minula... no budou to bezmála dva roky... A tento můj pokročilý věk obnáší kromě výhody rozšířeného sortimentu Adult kapsiček také určitá úskalí. Zpomalené pacičky, nějaká ta nadváha, zhoršené vidění. Jak jinak než rozostřeným viděním si mám vysvětlit dvě koťata ve svém bytě?
Hlavně nepanikařit. ...5. září 2008 | Autor: Minda von Holomóc
První návštěva na veterině
Tento můj zážitek rozhodně stojí za zaznamenání. Když jsem byla v novén domě asi 14 dní a přesvědčila jsem všechny dvounožce, že ho rozhodně nemíním opustit, tak máter rozhodla, že půjdeme k panu doktorovi, ať se konečně zjistí, zda jsem kocourek, nebo kočička. Moje nová člověčí ségra přinesla nějaké knihy o kočkách a zkoušeli to zjistit sami. Pořád mi koukali tam, kam si to slušná kočka nenechá líbit, ale nevykoumali nic.
Tak jsem jednoho dne byla nacpána do úplně nové přepravky k tomuto účelu určené a cestovala s máter v městské hromadné dopravě. Zpočátku to docela šlo, ale pak se mi to drncání omrzelo a mňoukala jsem jak na lesy. Musím říct, že mě několik lidí i politovalo.
Pan doktor ...4. září 2008 | Autor: Goliash of Marillion
Manažment ľudských zdrojov
Vážené kolegyne a kolegovia,
rád by som sa s vami podelil o svoje skúsenosti z tejto dôležitej oblasti života každého kocúra. Na moje trojmesačné narodeniny sa naši rozhodli, že už si zaslúžim vlastný personál, a tak v súlade s najnovšími HR trendmi zverejnili výzvu na internete a začali vyberať. Po istom období pohovorov a posudzovania konečne vybrali podľa ich názoru tých správnych a ja som sa presunul na nové pôsobisko prakticky cez dve republiky. Ukázalo sa, že výber bol pomerne slušný a naši odviedli dobrú prácu, pretože som našiel personál pripravený plniť náročné úlohy súvisiace so zabezpečovaním najvyššej kvality kocúrieho života. Na novom pôsobisku už boli dve stážistky, ktoré ...4. září 2008 | Autor: Bertrand
V Muffáriu
Zase jsem se octnul v Muffáriu. Páníčci si totiž řekli, že se potřebují přes léto vyvenčit a odpočinout si od jisté černé stvůry, která na ně číhává na parapetu. Já jsem sice stvůru z parapetu přemohl a sežral se všema jejíma osmi nohama, nicméně páníčci se stejně rozhodli utéct do hor.
Díky tomu se ze mě stal opět černý pasažér ve vlaku pendolino, který má vnitřek upraven tak, aby si mé árie mohli vyslechnout i cestující na opačném konci vagónu. Vrhali mým směrem obdivné pohledy, po kterých se panička zmenšovala v sedadle, až ji skoro nebylo vidět. Protože se moje přepravka jinam nevešla, ležela přímo v uličce a mně se díky tomu naskýtaly zajímavé pohledy na dvounožce, kteří mě ...3. září 2008 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Carpe diem
Píšu vám další postřehy z novýho domova. Píšu telegrafokocuřicky. Nemám totiž čas vysedávat u počítače, protože já bych seděl tady nahoře, dole by se třeba něco dělo a já bych u toho nebyl, to bych prostě nesnes´, to, je
a b s o l u t n ě! nepřijatelný, chápete, jo?
Ubytování je na solidní, kočkovsky důstojný úrovni. S Dorotkou máme vlastní pokoj s rozkládací válendou a televizí. Večer nám sem lezou páníčci a koukaj se s náma. Viděli jste v pondělí ten novej krimi seriál? Dobrej, ne? ´Sem byl napnutej až do konce.
Koupelna je společná, záchod máme pod schodama.
Panička nám koupila nově jeden krytej. Moc to nechápu, ale strašně mě chválila, že ...3. září 2008 | Autor: Minda von Holomóc
Mám kamaráda
Druhý den po té, co jsem se ubytovala, jsem vydatně posnídala a vydala se na prohlídku mého nového rajónu. Musím říct, že jsem si vybrala dobře. Zahrada dostatečné velikosti, množství okrasných keřů, kde budou bezva schovávačky, a hlavně, krmítko pro ptáky. Tam se sice nedostanu, ale o podívanou a zábavu bude postaráno.
Jak si tak spokojeně vykračuju po cestičce, najednou slyším mňááu, mňááu. Pro jistotu jsem se udělala dvakrát větší, ale to mňoukání neznělo nepřátelsky. Pak se mezi tůjemi vynořil ON, velký mourovatý kocour, a přátelsky povídá, ahoj kotě, dovol, abych se představil, bydlím naproti a jmenuji se Mourek, ale můžeš mi říkat Šmurin. Pořád mám z ocásku kartáč a zasyčím, kliď se ...3. září 2008 | Autor: Eliášek
Rybička
Kočičáci,
ta rybička, druh závojnatka, je už doma dobrý měsíc. Ne, že by zlobila, ale andílek to není. Jednou jsem se chtěl napít z našeho akvárka (vodička je tam mocinky dobrá, tu odstátou já rád) a co ta ryba udělala? Normálně si troufla dost. Jelikož ji tam panička dává prst, ryba ji sem tam prst opusinkuje. Ta ryba mi opusinkovala čumáček!!! Paničce to přišlo vtipné, ale ne. Mně ne. Navíc ji dala děsně šílené jméno, že za jeho prezentaci by se styděl každý. Vždyť Eliášek je jen jeden (a proto - originál je jen jeden) a panička to moc dobře ví... Ovšemže Gábinka je také originál, Žofie, ten náš jezevčík svým způsobem taky.
Teď, když paničce nastala škola, vstává před sedmou. Ale co je ...3. září 2008 | Autor: Falkon
Falkon se představuje
Takže ... jmenuju se Falkon a jsou mi 4 roky. Bydlím se svou ségrou Jerry v Praze a ne, že by nám nebylo blaze :-). Stará se o nás hlavně Janina, Honza je na nás přísný a většinou se mu klidím z cesty, protože budí na můj vkus až moc respektu. S Janinou je to jiné... ta má pro mě slabost. Asi je to i proto, že jsem furt nějaký marodný (rozuměj nemocný :-)). Nebylo mi už párkrát moc do skoku a vím, že to pro čtenáře nemusí být zrovna veselé čtení, číst si o nějakém nemocném kocourovi, ale i takový jsou mezi námi a je to prostě součást života. Tak kdo nechce, ať nečte, že :-)
Nejdřív jsem býval normální kocour jako každý jiný. Jerry přede mnou zdrhala, kde se dalo, a když ne, tak jsem jí ...3. září 2008 | Autor: Natally Rayva, CZ - Natálka
První zápis - představení
Vážené a milé kocouřstvo,
už je to rok a 8 dní, co svou novou paničku přemlouvám, aby mi začala psát deníček. Několikrát jsme už začaly, ale vždycky do toho něco vlezlo... Sice nechápu, co může být důležitějšího než já a můj deníček, ale budiž. Hlavní je, že dneska píšeme (teda panička píše, já diktuju) náš (rozuměj můj) první zápis. Snad ten další bude dřív než za rok.
Protože dnes začínám, dovolte, abych se Vám představila. Mé jméno je Natally Rayva, CZ, jsem britská modrá kočička a narodila jsem se 2. 4. 2007. Do své nové rodiny jsem přišla 27. 8. 2007 (odtud ten rok a 8 dní na začátku). Aspoň, že mi panička brzy založila profil ve Zlaté knize koček, jinak by po mně ani pes neštěkl, ...2. září 2008 | Autor: Minda von Holomóc
Seznámení, aneb jak to doopravdy bylo.
Vážení přátelé, teď, když mám i já svůj deníček, tak vám sama můžu natlapkovat, jak to seznámení s mojí dvounohou paničkou, alias máter vlasně bylo, i když vám to už sama popisovala v Příbězích kočky Mindy. Já samozřejmě napíšu, jak
to bylo doopravdy.
Tak tedy: Když jsem byla ještě malé koťátko, tak mě moje rodná kočičí matička měla už nějak dost, pořád se toulala a notně mě zanedbávala, péči doslova flinkala. Strava nebyla taky nic moc, tedy spíš nic, než moc. Tak jsem se rozhodla, že vezmu osud do vlastních tlapek a seženu si nové bydlení. A jelikož jsem holka chytrá a podle tvrzení našich domácích prý vyčůraná, což se zamozřejmě nezakládá na pravdě, jsem na to šla přímo vědecky. Trošku ...2. září 2008 | Autor: Ebigeil Ezgi Benjamin
První lov...
...nooo, první lov... Byl by, kdyby mě ta moje panička nechala :o( Sedím si pěkně na okně, pozoruju, co se děje venku, a najednou slyším bzučení. Copak to je, říkám si a snažím se to srazit tlapkou. Už se mi to skoro povedlo, když najednou: "Ebinko, ne, to je vosa!!!" A panička běží ke mně, abych prý nedostala žihadlo. A praštila tu mojí kořist novinama. No já bych to tedy zvládla elegantněji a s měnším rámusem, ale budiž, vosa leží mrtvá na stole a já si jí prý mohu očuchat. Tak jsem do ní drcla čumáčkem a ona se mi potvora jedna vosí přilepila na vousky. Chramst... to máš za to. Dobrá byla.2. září 2008 | Autor: Ebigeil Ezgi Benjamin
Nepovedlo se...
... ložnice je pořád tabu. Ale víte, co jsem zjistila? Že mi to vlastně ani nevadí. Páníček chodí spát hodně pozdě a panička vstává brzo, takže jsem sama jenom chvilku. A má to něco do sebe... pár hodin klidu mi vyhovuje. Takže jsem hodná a spím. Přes den se totiž u nás pořád něco děje. Ale nebojte, když chci, zalezu si a spím zase. Panička říká, že jsem hrozná lenoška, ale ona neví, co to dá práce, než se třeba vyčistí pořádně kožíšek. A co práce dá naplnit bříško. A to nemluvím o tom, jak jednoho vyčerpá prohnat pořádně kouli z papíru... A ještě ke všemu musím růst. No není to na jednu malou kočičku dost? No nic, jdu si trochu schrupnout. A vy se tady mějte moc krásně. Ebinka1. září 2008 | Autor: Ebigeil Ezgi Benjamin
Nespravedlnost
Tak si to kamarádi představte-já mám zákaz vstupu do ložnice!!! No chápete to?Kvůli jedné probdělé noci??? Ale nevzdám to, přísáhám na všechny čtyři tlapky. Už teď, kdykoliv se do zakázaného území otevřou dveře, vystartuju a jsem tam, než bys řekl "kočka leze dírou". To by bylo, abych se tam nepropašovala, než půjdou spát...1. září 2008 | Autor: Ebigeil Ezgi Benjamin
Zvykání...
Už jsem tu psala, jak jsem se ocitla ve svém novém domově. A jaká byla první noc?Panička říká, že Š Í L E N Á, já nevím, mně se líbila. Mohla jsem totiž spát v ložnici. Ale protože jsem byla celá rozrušená, vůbec se mi spát nechtělo. Tak jsem se vydala na průzkumy, lezla po páníčkách, mňoukala jim do ucha, podnikala útoky na jejich tlapky pod peřinou. No když nespím já, tak ani oni, ne? No, v půl čtvrté ráno řekla panička dost, to se nedá a čapla mě a odnesla do obýváku, zavřela za mnou dveře a odešla. Chápete tu nespravedlnost? Jeden se chce seznámit a oni ho pošlou za dveře! No pak jsem si řekla, že už i na mě trochu padla únava, a spala jsem až do rána. Však jim v ...31. srpna 2008 | Autor: Gábinka (2)
Tak nám končí prázdniny...
Milí prátelé,
končí prázdniny, tudíž mým páníčkům přibydou povinnosti a pes bude nějakou tu dobu pryč. S Elišákem máme nový pelíšek a velice často je obsazený. Navíc, teď jsem hrozně často doma a povídám si s páníčky, a to tak, že si k nim sednu a povídám si. Moc mě taky baví zkoumat, co panička jí. Někdy to je sýr, jindy šunčička a musím dodat, že sem tam něco, co mi chutná, dostanu... Vlastně dá se říct, že jsem se s páníčky docela spřátelila, nejvíc s Elišáčkovou a mojí tzv. hlavní paničkou, a největší odpor mám k babičce, která s námi bydlí... A ostatní? S těmi prostě vycházím dobře.31. srpna 2008 | Autor: Monty (6)
Závěs - pokračování
Víte, jak to včera dopadlo? Ležel jsem v pelíšku a přemýšlel, co mám dělat. Panička si uvařila kávu a četla noviny. Jindy čtu noviny s paničkou, ale vydržel jsem vzorně ležet. Najednou se panička začala chystat ven, nevím sice, kam, ale začala si zpívat, říkala něco jako koncert, a když odcházela, neřekla mi "Ahoj Monty", ale "Sbohem galánečko". Nechápal jsem to, vždyť se tomu závěsu nic nestalo.
Čekal jsem na ni dlouho. Už byla tma, když přišla domů, ale měla dobrou náladu a pořád si zpívala. Pomazlila se se mnou a na závěs si ani nevzpomněla. Proto vám ostatním radím - když se na vás vaši lidé zlobí, stačí, když si přečtou noviny a bude všechno v pořádku.30. srpna 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Oprava
Je to hrůza, co s těma fotkama dělá! Koušu jí, ať tam dá lepší fotku. Jsme na ní spolu...30. srpna 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Škola volá
No jo. Zas je tu konec prázdnin a s ním taky škola. Mně to celkem vyhovuje, protože děti budou dopoledne ve škole a já budu moci klidně spát. A nebo se věnovat naší firmě. Té, co mám s Bety, jak už víte. Tak se tady chystají učebnice a sešity, vše se obaluje a pořád, jestli mají děti to a tamto. Školní batohy, taky penály a tužky a pera a pastelky a fixy a lepidla, tempery, vodovky, pravítka, kružítka, křivítka a vůbec, tolik krámů pro nic za nic. To za mých školních let nám stačily drápky na psaní, koberec a dost. Teď to je! Snad aby ty naše holky měly co ztrácet a jejich mamča co hledat. Že by smyslem školy bylo hledání a ztrácení? Něco jako říkal ten génius Cimrman, vzpomněnka a ...30. srpna 2008 | Autor: Beatrix Star Cats
Prázdniny jsou nuda
Léto, už je léto... já vám nevím, co lidi na těch prázdninách mají. Je to nuda. Všude je vedro, nic se neděje, ani žádná návštěva nejede. Tuhle dokonce odjeli a nechali nás tu samotné, celých 30 hodin! Sem tam tady sice někdo byl, ale žádné davy obdivovatelů, na které jsem zvyklá. Tak mě napadlo založit si malou firmu. Hned jsem přemýšlela, v jakém oboru vynikám. Tak za prvé, umím elegantně spát. To se hodí spíš na zimu a nebo do reklam. Protože neznám osobně žádného skvělého agenta a Lasy je na mateřské, zavrhla jsem to. Taky ráda jím. Ale to je zase reklama a to samé jako výše zmíněné. Pak mě to trklo. Začnem hlídat jídlo. A do toho se mnou snad půjde i Mauzí. A taky, že jo. Založily jsme ...30. srpna 2008 | Autor: Čičin z Města perníku
Jsem učitel
Tedy vážení, musím se zase pochválit. Protože jak všichni víte, co si kocour nepochválí, toho si lidi nevšimnou. Že jsem extra lovec, to už víte. Stále také kocour se vším všudy. A tak jsem se musel zamyslet, co je tady u nás divného. A přišel jsem na to, že je tady málo mužskýho elementu. Teda tady doma. Páníčka nepočítám, u toho mám azyl venku v garáži, když mám těch bab doma dost. Ale je tu malý Šmudla. To je syn naší Šípkové Růženky - tedy Hraběnky. Pořád samý ťu ťu ťu a ňu ňu ňu. A co z toho kluka má vyrůst, že? Sice není můj, ale to nevadí. Začal jsem ho učit lovit. Nejdřív mě. Po chlapsku. Pak nějaké ty hračičky, co jsou doma. A ta nespravedlnost! Nesu mu myš a panička mě s ní nechce ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
