Kočičí deníčky

Stránka 72 z 143

19. října 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn

Co si vlastně myslí...?

Co si vlastně myslí...?Včera jsme zase dostali konzervu, všichni 3 jednu dohromady! Co si vlastně ta panička myslí? Že nám to má stačit? No a co, že má Daník špíčky? Já žádný nemám, dietu tudíž nepotřebuju! §§§ Já vím, že jsem se domáhal ven na zahradu a vymňoukal jsem si to. Panička říkala, ať tam nechodím, ale já ji neposlechl, tak mě pustila. A když jsem se zase vrátil do tepla domova, dostal jsem přes čumák. Teda přes čumák... jako vůní hovězího masa! Co si vlastně myslí? Že mě vyštve ven a pak bude potají krájet maso a já že to nepoznám? Já se svým citlivým růžovoučkým čumáčkem? Pomstil jsem se rychlým skokem na linku, krádeží sáčku od masa a jeho potaháním po kuchyni. §§§ V noci spím mezi polštářem paničky a ...
18. října 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn

U babičky

U babičkyÁďa ( zaražená předníma tlapkama o kraj přepravky): Nééé, já néééchcííí do té hnusné přepravky ! Bertík: Áďo, nedělej Brožovou a vlez tam. Aspoň se něco děje, ne? Daník: Klíííd. Doma nám budou dělat novou koupelnu a bude tam velkej nepořádek, tak abysme si nezašpinili kožíšky jedeme na časově omezený pobyt k babičce. Áďa (ufňukaně): Ale já tam nechcíííí, nemám ráda přepravku a u babičky se mně nelíbí. Mám z toho mňaugrénu a zase budu blinkat. Bertík (posměšně): Blivajzník, blivajzník, kyškyšhanbakošulandamňaunda... Daník (dá Bertíkovi tlapkou jednu za ucho): Mňaufix, ty kluku jeden nevychovaná, nesměj se jí, je to mňaudáma! U babičky: Bertík (rozjíveně poskakuje): Jejda, tady je ...
18. října 2008 | Autor: Monty (6)

Jak mladí odešli

Jak mladí odešliNevím, proč jsou všichni tak naměko z nějakého mimina. Už tři dny na mě neměla panička pořádně čas. Začalo to tím, že se mladí ve středu v noci oblíkli, vzali tašku s nějakýma věcma a odešli. Ani neustlali. Ráno se vzbudil pán a panička a moc se divili, že tu mladí nejsou. A odpoledne nepřišli z práce jako obvykle, ale až dost pozdě večer sami, bez mladých. Nevěděl jsem, co se stalo, ale slyšel jsem jak mluví o miminku, jako v poslední době pořád. Prý se už narodilo. Jmenuje se Natálka a je to opravdu holka. A od té doby pořád chodí na návštěvu do nějaké porodnice, pořád něco kupují, postýlku, nějaké balíky, ve kterých jsou plínky, dudlíky, lahvičky a mi koupili jen jednu hračku. Sice moc ...
18. října 2008 | Autor: Akiro Siberian Squills

Výchova

VýchovaAch jaj. To je život. Žijem s tromi dvojnožcami: paničkou, páničkom a páničkom juniorom. Niekedy sa objavý aj panička junior, to sa vtedy veľmi teším (Hovorím sice "páničkovia", ale dúfam, že vám je jasné, že skutočným pánom som ja). Mám ich rád a oni majú radi mňa, ale aj tak sa mi zdá, že tomu niečo chýba. Bývajú v mojom byte, teda pôvodne v ich, ale, no veď viete... už dobre vyše roka. Navzájom sa tolerujeme a som s nimi spokojný, ale koľko je s tým práce! Celý rok sa snažím, aby som ich dobre vychoval, starám sa o nich ako o vlastných, pomáham im pri mnohých domácich prácach, napríklad pri zametaní, behám za metlou a zametám chvostom to, čo nepozorný človek minul, starám sa, ...
17. října 2008 | Autor: Bertrand

Jak si páníček zasprintoval

Jak si páníček zasprintovalJestli taky chováte párek dvounožců, jistě už jste si také všimli, že mezi páníčky a paničkami jsou jisté rozdíly. Paničky například častěji piští, páníčci zase hudrají hlubokým hlasem a mlátí pěstmi do stolů. Jedním z podstatných rozdílů mého chovného páru je i to, že panička občas vybíhá z bytu a vrací se upocená, funící a se zářícíma očima. Zbytek takového dne pak většinou nadšeně líčí páníčkovi, kam až doběhla bez přestávky, načež jí páníček líčí, kam až by bez přestávky doběhl on. Páníček je ale tvor gaučový, takže nikam zbytečně nevybíhá a šetří si energii na přepínání dálkového ovladače. Protože ale k soužití s ocelotem je potřeba jistá dávka fyzické kondice, rozhodl jsem se, že ...
15. října 2008 | Autor: Šmudlík (2)

Návštěva zvěrolékaře

Návštěva zvěrolékařeAhoj kočičky a koucourci, dneska jsem se byl podívat za paní doktorkou. Byl jsem od mé hodné Lucinky celou cestu ujištovaný, že se nemám ničeho bát. Abyste věděli, kdo je Lucinka, je to moje matka Tereza, chrání mě, brání a vlastně mě nejvíce chtěla v té naší rodince. Jsem jí vděčný za to, že jsem se objevil v této rodince. Ale teď, proč jsem začal psát tento nový příspěvek - byl jsem se pochlubit u paní doktorky, jaký jsem to vlastně kus kočičího chlapa. Prohlédla mě, zjistila, že hezky přibírám, no a že váha 3,59 kg je na mne akorát. Můj věk se potvrdil na 6-7 měsíců, takže opravdu jsem kus chlapáka. No, ostříhala mě drápky, protože já pak mého páníčka zlobím, že chci vše drábky ...
15. října 2008 | Autor: Cecil

Charakterní kočičí lsti

Charakterní kočičí lstiAhoooj! Ahooooj kočičinky a kočičáčci! Slíbil jsem si, že se mě hned tak nezbavíte. A že nepřestanu s vyprávínkováním, dokud to na sebe všechno nevykeckám. Panička sice mručela, že na takové zbůhdarmosti nemá čas, snad za dlouhých zimních večerů. Už jí znám nějaký ten kočkorok a vím, že se na ni musí po dobrém. Nejúspěšnější kočkotaktikou. Sekat kočkolatinu. Na moji paničku platí vzorné chování. To spočívá v několika jednoduchých úkonech. Pravda, většina mě stojí nesmírného přemáhání. Tak předně. V záchodku vystavím soustředěným škrabkáním úhledný kopeček v přesné velikosti používané lopatičky. Při tom uplatňuji heslo : \"Ani zrno nazmar\". Další na řadě je milé chování k ...
14. října 2008 | Autor: Micátko

Záznam první

Záznam prvníZase mi tahají do bytu nějaké novoty. Tentokrát jsem dostala novou televizi. Stojí pod datlovou palmou a je dočista placatá. Se zbláznili. Z toho přece nejde skákat na skříň a na postel! Kde to můžu reklamovat, prosim vás?
14. října 2008 | Autor: Monty (6)

Jak jsem objevil novou skrýš

Jak jsem objevil novou skrýšDneska jsem vstával dost brzo. Prohnal jsem Zuzku, ta při tom vždycky syčí a seká drápky, a to mě baví. Ale nakonec vždycky vyskočí na skříň a je po honičce. A na skřín jsem od té doby, co jsem shodil květináč, ještě neskočil. Takže je tam Zuzka v bezpečí. Panička pije kafe a čte si noviny, mladá ještě spí, prostě je tu nuda. Pořád čekám na to mimino, ale zatím žádné nedonesli. Panička se sice mladé ptá, kdy už to bude, jestli už má nachystanou nějakou tašku, asi na to mimino, ale mladé se asi pro to mimino ještě nechce. Možná si to rozmyslí a místo mimina si pořídí něco lepšího, třeba nějakého kocoura, abych tu nebyl jediný mezi kočkama. Měli by to lepší. Kocour nepotřebuje ani kočárek, ...
13. října 2008 | Autor: Monty (6)

Jak jsem se přestal bát

Jak jsem se přestal bátVčerejší neděle se vyvedla. Panička byla doma, vařila oběd, venku bylo krásně a já lenošil na balkoně. Mám tam krásný výhled. Bydlíme úplně na konci sídliště, za domem je louka a pole, a tam chodí hodně lidí venčit psy. Ty já rád pozoruju, některé už znám, chodí tam každý den. Ale včera bylo na louce víc lidí než jindy. A taky hodně dětí. To by nebylo nic zvláštního, ale nad loukou lítalo plno velkých ptáků. Vůbec se nebáli psů ani dětí, každý měl jinou barvu a byli opravdu hodně velcí. Větší než jiní ptáci, kteří tam většinou lítají. Musím se přiznat, že jsem se jich trochu bál. Na balkoně máme síť, prý kočičí, abychom prý nespadli, ale co kdyby nějaký ten pták chtěl tu síť roztrhat? Byl ...
12. října 2008 | Autor: Piškot Pišutka

Mňautobiografie pana Profesora - Inovace

Mňautobiografie pana Profesora - Inovace28. 12. 2007 Mám dilema. Mám rád holku. Holka nemá ráda kuličky. Taky nemá ráda Ježíška. Dal menší holce skládací nesmysl. Barevné tyčinky se mají spojovat kuličkami. Ocelovými. Je jich hodně. Fotbálek s dvaceti míčky je lepší než s jedním. Nejlépe se fotbálek hraje ve 3 ráno. To se tu nemotají holky. Míčky se ve tmě dobře blýskají. Je ticho, takže se míčky dají sledovat i po zvuku. Zvuk na dřevěné podlaze je výborný. Nárazy míčků do nábytku a stěn taky. Hrajeme teď každou noc. Menší holka nám vždycky míčky někam připraví. Je to od ní hezké. Od velké holky není hezké, když jí říká, aby nezapomněla tu Ježíškovu pomstu pořádně uklidit. 30. 12. 2008 Tak nevím. Asi se něco chystá. Asi ...
11. října 2008 | Autor: Monty (6)

Tak už je po kytce

Tak už je po kytcePři hledání nové hračky jsem neměl moc štěstí. Doma už všechno znám, téměř nic nového tu nemáme, jen mladé, kteří čekají dítě, holku. Prošmejdil jsem jejich věci, všude jsem se poválel, aby věděli, že pánem jsem tu já, ale žádnou novou hračku jsem neobjevil. Včera ráno, když se panička chystala do práce a ostatní ještě spali, jsem se zalíbením koukal na skříň, kde panička postavila kytku. Koukám, koukám, panička mě sice upozornila, že kytka není hračka, ale já jsem neodolal. Skočil jsem. Jenže jsem si to dobře nevypočítal a zůstal jsem viset předníma packama za skříň a zadníma jsem se snažil vyškrábat nahoru. Samozřejmě to dopadlo špatně. Kytka spadla, květináč se rozbil a všude bylo plno ...
11. října 2008 | Autor: Maxmilián Rybomil

Dialogy: Aby bylo jasno

Dialogy: Aby bylo jasnoMaxík: „Taky jsi tu naší hádku nemusela hned zveřejňovat. Ale aspoň lidi vidí, jak mě zanedbáváš.“ Kama: „Klídek Maxi, mám fotodokumentaci. Já se v posteli, kterou mi mimochodem tak vyčítáš, nevyvaluji. Že ten foťák v posteli vezme vždycky jen tebe.“ M: „Ale děfče! Však já si nějakého toho paparazzi seženu. Klidně zveřejni to, že nemám vlastní postel. A hned uvidíš, co ti ty MK z MK odpoví. A to buď ještě ráda, že to nenapíšou MK. Ta by na tebe podala žalobu minimálně pro omezování kocouří svobody. A KM by klidně mohla skončit v kotci na Pankráci. (Vysvětlivky: KM jsou iniciály mojí přitulkyně). Všichni ti říkali, že si máš pořídit letiště. Minimálně 120 na 200. A ty? 90 na 200 je ...
10. října 2008 | Autor: Sindy

Tucimova.T@seznam.cz

Tucimova.T@seznam.czDneska jsem zažila mnoho zajímavých dobrodružství. První bylo dobrodružství pod dekou, byla to hotová džungle. Druhé, že jsem musela utéct velkému kyklopovi, který měl jenom jedno oko. A třetí, poslední, že jsem se musela rychle dopravit k misce s jídlem a pitím. To byl zajímavý den a teď jít spát. To byl náramný den. A teď dobrou noc i vám, myšky a hezké zážitky, ahoj.
10. října 2008 | Autor: Minda von Holomóc

Doktorovic Micinka

Doktorovic MicinkaMinule jsem si do deníčku zapsala povídání, co jsem vyslechla o jedné kočičce Micince, která se ocitla šťastným řízením osudu v doktorovic rodince. A když tak ležím u kamen a poslouchám, co se šustne, tak si říkám, že si poznamenám i její další příběhy. Micinka se v doktorovic rodině velmi rychle aklimatizovala a z podvyživeného a nemocného koťátka se stala krásná kočičí slečna. A jak už to tak bývá, stala se z ní rozmarná a velice náladová kočka. Paní doktorka ty její vrtochy brala jako vrchol inteligence, vlastně geniality jejího miláčka. Často vyprávěla, co zase Micinka vymyslela a úžasného provedla. Micinka například nesnášela zakouřené místnosti a lidi pod vlivem alkoholu, to prý byla ...
9. října 2008 | Autor: Wyome May Blobs, Cz

Jak jsem začala chodit ven

Jak jsem začala chodit venJednoho dne řekla panička: "Holky, jdeme ven." Nevěděla jsem, co je to ven, a tak jsem koukala, co se bude dít. Betty hned přiběhla ke dveřím a panička na ní nandavala takové divné provázky. Chichi, co to dělají a jak to, že si to Betty nechá líbit, říkala jsme si. To jsem ovšem ještě nevěděla, že mě to čeká taky. Tak to já se budu bránit. No, panička mě přeprala, protože je větší a to je přesila. Tak jsem měla ty provázky na sobě. Bylo to hrozné. Zastrčila jsem ocásek pod sebe až mi vylez pod bradičkou, sedla si skoro až na zádíčka, a potom jsem si lehla a dělala jsem, že jsem mrtvá. No tohle přece nemůže myslet vážně? Panička otevřela dveře a Betty hned vyběhla ven. Já takhle ...
9. října 2008 | Autor: Alasca Arien

V erbu lvice

V erbu lviceMňaukýs čaukýs, kocouřice kojící i nekojící, kocouři koj... jo vlastně, to těžko, že jo, tak nic, už jsem tu zaaaas! No co se divíte, vždyť jsem psala, že se vracím... mateřské povinnosti splněné, už nemusím od tlápesnice odbíhat kojit, pečovat, umývat, vychovávat... tak zas můžu sem tam něco nadrásnout! Minule jsem zapsala pár rad, jak zvládnout dvounožce v období, kdy se vám, milé kocouřice, zvětšuje bříško a zmenšuje trpělivost s dvounožci, kteří v očekávání radostné události ztrácí naší pečlivou výchovou upevněné návyky a počínají si poněkud splašeně... No. Skončila jsem své rady okamžikem, kdy se koťata z bříška vyklubou na svět, dvounožec setře dojatou slzu a nám, matkám, ...
7. října 2008 | Autor: Cecil

Povídání o tom, jak jsem se dostal k paničce

Povídání o tom, jak jsem se dostal k paničceAhoj kočičáci a kočenky. Tak jsem při podrobném studiu své krásy a nenápadné kontrole, co kdo o mě píše, zjistil, že ze mě moje milovaná panička udělala Metuzaléma. Není mi 21 let, ale 10 a kousek. Přesné datum narození neznám, neboť jsem nalezeneček. Zachránil mě můj trapitel mladší, prý mě nějací hróóózně oškliví kluci chtěli přejet horským kolem. Dva dny jsem byl schovaný v krabici na balkóně, protože doma bydlela vlčice Borka, která hrozně neměla ráda kočičáčky jakékoli barvy, věku a vyznání. Po dvou dnech mě vysvobodil z krabice, strčil do batohu a přivezl k paničce. S paničkou jsme si ihned padli do oka. Nevím sice, co studovala pod ocáskem, ale na základě výzkumu mi začla ...
6. října 2008 | Autor: Alasca Arien

Lassy se vrací

Lassy se vracíÓ, líbezný den plný oddaných dvounožců přeji, drahé kočinečky a drazí kočinečkové, s dovolením, mohu tiše vstoupit mezi Vás? Ó děkuji... děkuji (mňaufix, kdo tam vzadu řekl, že ani omylem?? NO?? No proto!!) Již mé srdéčko přetékalo žalem po vás, mí drazí milí chlupatí i nahatí i usoudila jsem, že zas pobudu mezi vámi... ani vypověděti nemohu, jak jsem šťastna, že jsem zpátky... Zíráte, co?? Jo, píšu to fakt já, vaše Lassy... jen prostě hormony dělají zázraky a city mateřské taky a proměnily mne... ani nevim, v co. V laskavou vzornou něhu? Nooo... zas tolik těch hormonů nebylo. Přesto jich ale bylo dost na to, abych si našla čas a pro všechny budoucí matky čekatelky, rodičky, kojičky ...
5. října 2008 | Autor: Bertrand

Jak jsem aportoval

Jak jsem aportovalPrávě jsem tlapkou načechrával svoji sklizeň v sušárně za televizí, když se mi zdálo, že panička vztekle ječí. Vycouval jsem zpoza televize a hopsnul na stůl, abych měl přehled po ocelotáriu. Panička se zrovna rozčilovala, že jí někdo ožral kaštanovník pokojový. Pořídila si ho teprve nedávno po pečlivém výběru, při kterém hodnotila tuhost listů a hořkost chuti. Kaštanovník vyhrál na celé čáře, protože jeho listy jsou za čerstva tak odporné, že by je nežral ani jistý pitomý kocour, na kterého panička při výběru myslela. Ani já jsem čerstvý list nepozřel, když mi ho panička strčila před čumák, což bylo nakonec uznáno jako důkaz, že kaštanovník není přítomností ocelota nijak ohrožen. O to víc ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!


SOUTĚŽ!
Právě můžete nominovat fotku do naší fotografické soutěže NEJ fotka.

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 11. 2023

Schváleny nové stránky ve Zlaté knize koček. Nejnovější je Dulcynea EGREGIUS*PL.