Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 81 z 14314. května 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
Ach jo :-(
Mňauda, kočičandy a kočičáci!
Jak se tady tak rozhlížím, stále se tu něco děje... To u nás to je poděsss... :-( Dvounožka se se mnou a s chlupáčema nemá čas mazlit a já to nesu nejhůře. Tak se mi po ní stýská... Kdyby si toho jen všila. Vždycky ráno, jak odchází do školy, tak se na ni různě sápu a škrábu, aby mě vzala do náruče a vtiskla mi pár pusinek.
No, ale zas na druhou stranu bych jí moooc křivdil. Ráno, hned jak vstane, mi dá pusinku, všechny nás pohladí a pozdraví. Pak už zase utíká někam do školy. Ze školy příjde starašně mooc utahaná, tak se natáhne nebo si sedne chvilinku u televize a to nás většinou vezme do parády a pročeše nám kožíšky. Nevím, co na tom ostatní mají, ale mně ...14. května 2009 | Autor: Cecil
Chlubení
Jsem užitečný kocouř. Chytil jsem myš. Poprvé prokazatelně. Proč poprvé prokazatelně? Protože jednou sice byla nalezena myš pod stolem v kuchyni, ale v té době k nám chodil na návštěvu jeden toulák, takže mi nebyl úlovek přiznán. Dnes jsem ji paničce přinesl v tlamce, aby nebylo pochyb, kdo je lovec. Pohrál jsem si s ní na zahradě, a protože jsem před chvílí posnídal kapsičku, celou, ožužlal jsem jí nožku a poté byl můj úlovek vyhozen do popelnice.
Cítím se býti hrdinou. Gratulacemi nešetřete. Podpisy v šatně.
Foto: Corpus delicti13. května 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Meteorologie
2. 5. 2009
Jsem ve spisovně. Jsem ustaranej kocour. Mám starost. O holku. Velkou. Starost mám taky velkou. Se nedivim. Sobě. Že mám starost. Dobře jsem slyšel, co řekla. Řekla, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Bouři, to jo. Tu jsem sklidil. Schytal. Ale nezasel jsem. Zasela přece holka. A ne vítr!! Zasela moje báječné šišaté placaté míčky na fotbálek, které jsem předtím našel. Byly v pytlíku. Myslel jsem, že je to dárek. Pro mne. Nebyl. Holka mi je sebrala. Zašantročila je do truhlíků. Sledoval jsem ji. Holka sledovala mne. Řekla, ať se ani neopovážím. Šla pro další pytlík. Musel jsem se opovážit velmi rychle. Hbitě jsem provedl skrývku zeminy. Naštěstí je nezašantročila moc hluboko. Snažil ...11. května 2009 | Autor: Aretka
Obavy
Kočky, řeknu vám, to jaro, to je nádhera! Panička otevřela balkon a já jsem ucítila nádherný svěží teplý vzduch a uslyšela spoustu zvuků, které neznám. Bohužel, na balkon nemůžu, je tam síť. Tak jsem si lehla ke dveřím a vydržela jsem nasávat tu vůni, dokud mi panička balkon nezavřela :-(. Bylo to lepší, než televize.
Kočky, já bych tak chtěla ven! V galerii jsem viděla kočičáky na stromě i na střechách. Jak jim závidím! I mládě často otravuje, že chce jít se mnou na procházku, a panička se pořád na něco vymlouvá. Prý má o nás strach. Prý nejsme normální kočky, ale krasavice inteligentní! Asi pořád nemůže zapomenout na krásného perského krémového kocourka, kterého měla jako mládě. Toho ...11. května 2009 | Autor: Aretka
Samá láska
No kočky, to zase bude den. Panička si mě v noci spletla s polštářkem a málem si mě strčila pod hlavu. Je příšerná, pořád se na mě lepí a já jí musím zahřívat záda. Chová se, jako by ta postel byla její! No, snad nedopadnu, jako včera Anetka. Mládě jí zase projevovalo svoji náklonnost: „Anetko, já Tě mám tak rád, že bych Tě samou láskou nejraději umačkal.“ Anetka, studený britský ňufák, nikterak jeho muchlováním nadšena nebyla. Sykla na něj, že by ho nejraději samou láskou nakopala do zadnice, a kopla ho alespoň párkrát do ruky.
Copak Anetka, působí jako líný neohrabaný meďoš, ale když dojde na věc, máte ji vidět. Včera jsme takhle spolu ležely na bidýlku. Začala jsem jí pěkně olizovat na ...9. května 2009 | Autor: Piskotek
Ach jo... :-(
Ahoj vsichni...
Jsem smutny.
Jsem nastvany a vubec v posledni dobe bych se na vse nejradeji vymnoukl.
Tak moc jsme se tesili s brachou na sraz... a pry z toho nic nebude! PROTESTUJI!!!!
JA CHCI NA SRAZ!!!
Chci za ostatnima kocourema, chci poznat nove pratele. I kdybych se mel zabalit s brachou sam, tak proste na Plytkou chci... bude se pect medved (naposled jsem ulovil kure, dovedete si predstavit lovit medveda? To musi byt zuuuuzo... a vubec... bude se pit a pect a slavit... budou tam vsechny nase dvounohe “megerky”... TAM PRECE NEMUZEME CHYBET!!!
Ja to te moji dvounozce nikdy neodpustim.
Draka jsem prepral tak chci princeznu za zenu a s ni pul Plytke. Urcite uz mi polovinu ...8. května 2009 | Autor: Cecil
Štronzo
Nejsem plyšová hračka. Nejsem plyšová hračka! Nejsem plyšová hračka!!!!! Nejsem plyšová hračka!!!!!!!!!!!! Nejsem plyšová hračkaaaaaaa!!!!! Pomooooc. Nejsem plyšová hračkaaaaaaa!!!!!!!!!
„Babičko, Sesim na mě ukázal škrabky.“ Žalobnice užalovaná. No co, trochu jsem ji sekl po té ruce nenechavé. To by udělal každý týraný kocouř. Už mě nebaví být sádrový kocour vždycky, když ta malá Trapitelka přijde na návštěvu.
To byly doby, když to mrně se na mě smálo a nemohlo se hnout. Hlídal jsem ho, sedával u něho. Ale běda, sotva povyrostlo a začalo se pohybovat stejně jako my, kočky, to znamená po čtyřech, stal jsem se lovnou zvěří. Já teda nemám takové nervy jako vlčice, abych si nechal lézt po ...6. května 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Diskontinuita
29. 4. 2009
Jsem nezaslouženej kocour. Si mne nezaslouží. Holka. Myslím, že mne nechápe. Myslím, že neví, jak složité procesy denně prožívám. Myslím, že si neuvědomuje, co s kocourem dělá, když něco dělá. Třeba když zahájí činnost v kuchyni.
1. Poklidně spící kocour je probrán libými pachovými signály.
2. Čichové buňky zaznamenají signál.
3. Čichové buňky vyhodnotí signál.
4. Čichové buňky jsou plně aktivovány.
5. Mozek přijímá informaci čichových buněk.
6. Mozek vyhodnotí informaci a vyšle signál chuťovým buňkám.
7. Chuťové buňky jsou plně aktivovány.
8. Srdeční činnost se zrychluje.
9. Slinné žlázy začínají vyvíjet zvýšenou produkci.
10. Čichové čidlo začíná pátrat po zdroji ...5. května 2009 | Autor: Mates (4)
Trochu velká svačina:D
Jednou jsme jeli na prochazku a kocour zustal doma. Když jsem se vrátila, tak byl otevrený balíček se sunkou a domníváme se, ze to vyjedl Mates, nikdo jiný tam taky nebyl:D5. května 2009 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Vánoce - svátky klidu a míru
Pobrukuju si "Když se načechrám..." do rytmu melodie z Čelistí a vyhlížím holky.
Nakouknu za roh, tam žádná holka, ale zato spousta bot. Že bych jednu, dvě zakous?
Ne, ne, mám tajný úkol a musím pokračovat! Znovu zaujmu pozici plíživého agenta.
Joztomilouští plyšáci přesunuli svoje stanoviště z ložnice do obýváku, ze kterého je teď taky ložnice. Co v tom dělají binec?! No jo, v hlavách maj piliny!
Už jsem se proplížil do obýváku-ložnice a připravuju se ke skoku po těch plyšových zmet... Áááá najednou jsem se octl ve vzduchu. Já umím levitovat, koukejte! Hmm, tak zase nic! Byl jsem zákeřně odchycen a potupně vynesen. :( A ještě k tomu musím poslouchat, že jsou Vánoce a to ...4. května 2009 | Autor: Minda Skrejvalů
Jak k nám Minda přišla
Minda je útulková kočička, jako maličkou ji přivezl můj tatínek ze Sobínského útulku (to jsem ještě nebyl na světě) společně s jejím bráchou, který byl černý, jak bota. Bráška se dožil 15 let, Minda letos společně se mnou oslavila 21. narozeniny.3. května 2009 | Autor: Slečna Dorotka Černá
Slečna Dorotka Černá a největší škrabadlo na světě
V domě, ve kterém bydlím, jsou dvě části. V jedné jsou dvě větší místnosti; v menší máme mističky a taky záchůdky, ve větší se člověci scházejí a jedí, v druhé je víc menších pokojů, do některých smíme jen občas, a jeden z nich je náš, máme tam pelíšky a prolejzačku. Obě části jsou spojené báječnou věcí, které se říká dřevěné schody se zábradlím. Člověci, protože jsou tlustí a neohrabaní, chodí z jedné do druhé části domu po schodech. Já, protože jsem štíhlá a hbitá, jsem hned po svém přistěhování objevila báječnou zkratku. Stačí, když se dole u schodů odrazím, vyskočím, zatnu drápky, vyšvihnu se na zábradlí, po pár krocích se znovu odrazím, skočím na druhé schody, drápky se při výskoku ...3. května 2009 | Autor: Bertrand
Cestování
Ocelotí život je plný nebezpečenství, útrap a nepochopení.
Na vlastní kožíšek jsem se o tom přesvědčil při nedávném přesunu na své venkovské sídlo. Že se opět stanu týraným zvířátkem, nuceným čtyři hodiny vyzpěvovat libé árie s převládajícím motivem úpění, mi došlo ve chvíli, kdy se dvounožčí věcičky, dosud bez ladu a skladu poházené po celém ocelotím teritoriu, začaly kupit na jedno místo. Aby se na mě nezapomnělo, hopsnul jsem na největší zavazadlo, ve kterém něco spokojeně zakřupalo, a mrštnými pohyby ocáskem jsem dirigoval dvounožce k rychlejšímu tempu příprav.
Konečně jsme vyjeli. V nesčetných variacích jsem střídal zpěvné motivy „uó“ a „ouá“, což dvounožci kvitovali s dojatými ...2. května 2009 | Autor: Anetka
Za všechno můžu já!
Kočky, když jsem byla kotě, tak se mi občas podařilo něco tu a tam shodit. To je snad normální. Jenže od té doby, když paničce něco spadne, tak místo toho, aby si zanadávala, tak jen povzdechne: „Anetko, Anetko.“ A to stejné její mládě! A já si pak připadám, jako nemehlo.
A to není všechno, co na mě svádí. Dřív jsem se s nimi ráda dívala na fotbal. Sedla jsem si před televizi a snažila se chytit ty malé postavičky. Časem jsem zjistila, že to nemá smysl, takže když se teď dívají na fotbal, tak si raději lehnu kousek od televize a spím. No, a to pak máte slyšet, když modří prohrají. Prý Anetka špatně fandila :-(. A zase je to na mně.
Tuhle přišla malá návštěvnice. Já rychle zalezla do ...1. května 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Fluktuace
15. 4. 2009
Jsem ve spisovně. Jsem naštvanej. Ještě, že mám myš Evelínu. Má pochopení. Vyslechne mne. Musím si někomu postěžovat. Dneska už to holka přehnala. Přehnala to hodně. Myslel jsem, že už ji mám za ty společné roky vychovanou. Nemám. Někde se stala chyba. Nebo to má holka ze slunce. Svítilo celý den. Byli jsme na terase. Byli jsme i na zahradě. Slunce svítilo a hřálo. Hřálo vydatně. Pěkně jsem se propekl. Navečer jsem se zaparkoval do spisovny. Chtěl jsem napsat spis o vydařeném dni. Napsal jsem začátek první věty.
Ještě jsem nedoškrábl třetí slovo a holka koukla, co píšu. Naježila se. Zasyčela. A pak na mne prskla. Prskla, že to snad ne!! Že já snad od nikoho opisovat nebudu!! ...29. dubna 2009 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Crescit in adversis virtus (V potížích statečnost roste)
Nejdřív si něco vyjasníme. Já to nebyl a vůbec za nic nemůžu. Nic špatnýho jsem neudělal.
Nemůžu absolutně za to, že jsem se venku zamotal do vodítka a začal se dusit. Taky nebyla moje vina, že jsem se málem uškrtil na otevřený ventilaci. Na toho mrňavýho psa, kterej mi běhá po zahradě, jsem teda prskal, to přiznávám, ale von si začal a tak se nikdo nemůže divit, že jsem ho seknul přes čumák, div nepřišel o oko, to byla podle mě jasná sebeobrana.
Přiznávám, že jsem se vrhnul na Dorotku a kousnul jí, až se strachy pokakala, ale za to nemůžu, já byl rozrušenej.
Prostě jsem přesvědčenej vo svý nevině.
Panička ale prohlásila, že už toho má dost a prej uvidim, jaký dostanu kapky. Zůstal jsem ...28. dubna 2009 | Autor: Cecil
Množení
Jednou přiběhla panička domů celá veselá. Odlapila mě v uvítacím letu a pomačkala mě víc než obvykle. Pak nám sdělila tu novinu. Nevím, co si mám o tom myslet. Prý je babička. Očuchal jsem ji a zodpovědně mohu říct, že babička voní úplně jinak a navíc, když přijede na návštěvu, vždycky mi přiveze kapsičku a vlčici nějakou kostičku. Proto jí říkáme každý podle svého. Pro mne je to babička-kapsička, pro vlčici babička-kostička a pro paničku babička-krabička, protože paničce vozí výborné domácí nudle, vždy v nějaké krabičce. Takže mi to nějak nesedí. Když se mnou panička-babička dotancovala po pokoji, začal jsem s výslechem. Ani jsem nemusel použít osvědčené vyslýchací metody, (tj. upřený ...28. dubna 2009 | Autor: Aretka
Pryč s Kocouřem!
Ach jo, kočky, tu stránku Modrého kocouře nám byl čert dlužen. Co ji panička náhodou objevila, tak se pomalu věnuje víc cizím kočkám než nám. To je pořád: „Pojďte se holky podívat na fotky, to je pěkná kočička, tak se má pózovat, Čokoládo!“ My na sebe s Anetkou mrkneme a myslíme si svoje. Moc dobře víme, jak má pěkná kočka vypadat, stačí se přeci podívat do zrcadla. Abych paničce udělala radost, hupnu na klávesnici, jako že se jdu kouknout, a „omylem“ ji tak šikovně pomačkám, že ta hrozná stránka zmizí. A je klid. Ale ne na dlouho.
Včera večer byla panička u počítače a zase: „Jé, tady mají taky britku a birmu, jako u nás!“ No to je toho, myslíme si s Anet a spíme dál. A za chvilku nanovo: ...27. dubna 2009 | Autor: Šmudla (3)
Konečně se to splnilo
Jsem doma a čekám, až příjde panička Niki, a tak je 13:00 a přišla a byla celá šťastná a najednou já se dostala na Kavalírku, Šmudlo!!! Neměl jsem páru, co se děje a několik dní jsem to nechápal, a pak mi to došlo, Nikča se dostala na gympl, na který se chtěla dostat!!!27. dubna 2009 | Autor: Anetka
To jsou šoky!
Ahojte kočičáci! Tak mám dojem, že Aretčiných blábolů, pardon příspěvků, už bylo dost. Kdo to má pořád číst! Takže teď já, Anette Patricia d´Ambre Bijou, nebo-li Anetka.
Jsem ze šesti koťátek, tak si určitě dovedete představit, jakou jsem měla radost, když si mě panička odvezla domů. Měla jsem úplně celý byt pro sebe a nemusela jsem se s nikým dělit o granule a masičko. Tak jsem žila v klidu a míru, přesvědčená o tom, že jsem jediná a nejkrásnější kočka na světě. Podle toho jsem se také chovala. Všichni museli skákat, jak jsem já mňaučela. A pak to přišlo. Jednoho krásného dne panička dostala nápad, že by mi měla pořídit kamarádku, aby mi nebylo smutno a měla jsem si s kým hrát. Bohužel se ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
