Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 84 z 14310. července 2009 | Autor: Wiky
Můj první vstup na balkón
No jo, to bylo... tak trochu jsem se bál, co to je, měl jsem ocásek dole, ale po 3,4,5 když jsem tam už šel, tak to bylo príma a dobré, to už jsem se tolik nebál, tak to bylo dobré. Tak to byl zatím, na balkóně...9. července 2009 | Autor: Jimmy
Jsem nějaký divný :(
Víte číči a kocouři,
když jsem byl menší, nerad jsem se mazlil, nesnášel jsem to. Když jsem chtěl pohladit, přišel jsem si pro to sám, ale jak se mě někdo snažil pochovat a já nechtěl, byl jsem pěkně protivnej... Koneckonců, tak se prý pozná pravej kocouř :)
Své paničky jsem občas viděl i rád, ale nijak zvlášť jsem je nepotřeboval. Plné mističky s masíčkem, granulkami a vodičkou jsem měl stále. A pan záchůdek byl také stále čistý. Hraček jsem měl mraky, jenže mě nudily. A tak jsem dělal samé lumpárny. Bílé myšky jsem pravidelně zahrabával do pana záchůdka, aby neměl hlad, a že jsem si dával pěkně záležet. Vyhrabával jsem odpadky, trhal toaletní papír, škrábal plovoucí podlahu a ze všeho ...9. července 2009 | Autor: Charlie (6)
Narozeniny
Už jsem veliký, dneska mám jeden rok! Tak to abych se naučil nějaké nové roštárny pro veliké kocoury:).
Ještě musím paničce vymnoukat tu kastraci z hlavy...
Charlie8. července 2009 | Autor: Chandler
To muuuuuňky!
Bylo nebylo, před dávnými časy minulý týden jsem se brzy ráno probudil se zvláštním pocitem v pacičkách. Mžourám jedním okem, co mě to tak lechtá. Pak otevřu i druhé, ale nic nevidím. Tak zase položím hlavu a chystám se spát dál. Ale zase to lechtání... Co to sakr mňau je? „Chandlereeee...“ Hlava mi vystřelí, uši napínám, oči kulím, ale nic. Znovu uléhám a „Chandlereeee!“ Zase zírám jako sůva, ale nic nevidím. „My jsme Muňky Darebky...“ „Mňaaau???“ zeptal jsem se udiveně. „Slyšíš správně, Muňky Darebky, bydlíme ti v chlupiskách mezi polštářky předních tlapek.“ „A co chcete, že mě nenecháte spát?“ ptám se. „Za chvilku se probudí kluk a pak tě s námi čeká veliké dobrodružství!“ „Ale já chci ...8. července 2009 | Autor: Jamie
Jsem to já ale pitomec
I když, s tím pitomcem jsem to možná trochu přehnal, nicméně
Milé kocouřandy, milí kočičáci
Tak jsem se tuhle tak nějak spletl, díky mé milované činnosti-spánku!
Bylo to, myslím, že tuhle sobotu. Pěkně jsem si spinkal, když k nám přijeli znamý.
Že prý si potřebují něco velice nutně vyřídit v Ostravě, tak jestli by jim prý moji dvounožci nepohlídali na pár dní micinku Toodlie. Jelikož moji dvounožci mají kočky velice rádi a mladá peršanka Toodlie je ještě navíc okouzlila svým šarmem, kývli.
No a po chvíli jsem se probral já a co nevidím - na MÉM milovaném křesle sedí nádherná kočičí slečinka a omývá se. Normálně bych ji hned vyhodil, ale že mám rád pěkné opačné pohlaví, rozhodl jsem se ...8. července 2009 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn
Už jsou zase tady
Je to tak, už jsou tady! Jako každý rok. Objevili se najednou a bez ohlášení. Je jich moc, jsou velcí. Každý jiný. Neustále v pohybu. Když znehybní, je to jen na chvilku. Asi jsou to opravdu mimozemské šelmy. Nemusí odpočívat. Mají v sobě snad nějakou vesmírnou energii. Je jich čím dál víc. Ještě aby nám obsadili zahradu, pak dům, pak můj pelíšek a pak... pak... panenkomňauriaskákavá... ještě by mně všechno snědli!!! Musím zakročit. Nebojím se. Jsem poslední akční hrdina. Áďa se jich bojí, raději ani na zahradu nechodí. Daník se nebojí, ale jako parťák je prd platnej. Abych je zabil, musím se jim zakousnout do krku a ten je moc vysoko, musím vyskočit skoro metr a někdy ani to nestačí. ...7. července 2009 | Autor: Agátka Christie
Něco po ní leze!
Teda mami, já jsem se vůbec nevyspala! Pronese dcera druhý den ráno při snídani. Pořád po mně skáče a budí mě. Spím a najednou otevřu oči a Agátka má tlamičku přímo u mě a lechtá mě fouskama. A jakmile se pohnu, hned si chce hrát! A strká do mě tlapkou, žaluje dcera.
To víš, s malejma dětma je starost, konejším (a spolknu přitom, že ona mě budila pravidelně prvních 19 měsíců svého života a rozhodně ne něžným lechtáním, ale pořádným řevem). A taky se mi zdá, že se pořád drbe, pronese starostlivě. Zatrne ve mně. No to by tak scházelo... vrhneme se na Agátku, ale žádné vetřelce nenacházíme... to se ti asi zdálo.
Jenže nezdálo. Po návratu z práce mi dcera oznámí, že vetřelce zahlédla. SOS. ...4. července 2009 | Autor: Cecil
Dárek
Panička chystala oslavy. Nechápu. Vždycky říkala, že nic neslaví. Nic prý není ke slavení už 20 let. A teď chystá zahradní slavnost. Prý bude mít kulatiny. Kulatiny znám, míčky, kuličky, ořechy. Nevím, co je na nich zvláštního. Že by muselo propuknout všeobecné slavení, když jsem poslední adventní bukvici nastražil v koupelně pro bosou nožku? No... tak uznání se mi nedostalo, byť je začátek května.
Svěřil jsem se vlčici, že mi ty oslavy dělají starost. Jenom zavrčela něco o buřtíku a uzené nožce, co nedávno dostala k narozeninám, jako dárek. A to prý ani neměla kulatiny.
Aha, tak mi to došlo, bude se oslavovat Cecilek krásný, hodný, náš. Vlčice řekla , ať si moc nefandím, že černí kocouři ...3. července 2009 | Autor: Adélka Prskoš
Jak jsme se našli
Ahoj kocouřové, kocouřice a kocouřátka! Dovolte, abych se představila, jsem Adélka Prskoš. V útulku, kde jsem s maminkou a sourozenci byla, mi sice říkaly Edvino, ale Prskoš na mě prý sedí víc. Ptala jsem se naší holky (co nám plní misky, mazlí se s námi a vůbec se o nás doma stará), co to slovo znamená, a prý je to postava z nějaké pohádky, někdy se na ni spolu podíváme. Tak jsem zvědavá.
Po dlouhém rozmýšlení jsme se se ségrou Maruškou dohodly, že si taky budeme psát deníček. Tedy, já budu tlapkovat na tlápesnici, a Maruška mě bude kontrolovat. Jinak nedala, prý: „Jsem starší, větší, musím dělat revize...“ Už tu spolu bydlíme 4 měsíce, a musíme se pochlubit, že máme naši holku perfektně ...3. července 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Levitace
10. 6. 2009
Jsem bystrej kocour. Nic mi neunikne. Neuniklo mi, že na stromě u terasy dozrály míčky. Na fotbal. Taky mi neuniklo, že roky usilovné výchovy holky nesou konečně své ovoce. Odvedl jsem dobrou práci. Je vycvičená dobře. Holka. Stačí, abych na terase významně oznámil, že chci míček. Holka mi ho sundá ze stromu. Hodí. Míč se kutálí. Letím za ním. Přihrávka levou packou. Přihrávka pravou. Brilantní zpracování míčku oběma tlapami. Odkop. Míč se kutálí. Kocour za míčem. Míč za truhlík. Kocour za truhlík. Holka za kocourem. Zas má v ruce ten bleskací nesmysl. Prý fotodokumentace. TSS!! Kdyby mi radši přihrála. Vydávám pokyn. Jsem radostnej kocour. Holka je vycvičená víc než dobře! ...2. července 2009 | Autor: Jimmy
Brácha je hotovej hrdina
Mňauky čičiny a kocouřové,
jsem krásný kocour domácí, to přeci víte. A tak není divu, že u nás je venčení pouze balkónové. A já jsem za to moc rád. Měl jsem hotové deprese z toho, že musím chodit po počůrané trávě od těch prašivých psů. To jsem ještě chodil venku na vodítku. Teď už nemusím a mám své krásné ťapinky stále čisté. A když ne, mňoukám v koupelně, aby mi panička opláchla pacinky. Mám moc rád vodu. Dokonce se i rád koupu. Ale o tom jsem vám nechtěl psát. Jak říkám, venčení je na balkóně. Mám moc rád balkón. Bydlíme v 6. patře (panička to říkala do takové věci, do které mluví, když někdo zazvoní, to když nikdo nevěděl, kde bydlíme, a měli jet tou jezdící věcí, která nesmyslně jezdí ...2. července 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
A je to :-)
Zdravím všechny chlupáče z rodu kocouřského :-).
Tak se zase hlásím po delší době, ale nebyl čas. Museli jsme přiložit tlapku k dílu... Jak jsem už psal, tak nám dělali v našem bytovém teritoriu nová okna :-D. Všechno jsme přežili v nejlepším pořádku :-D. Teda první den jsme nadšení nebyli, protože jsme museli pár hodin trčet v koupelně... No a 9 kocouřů v prostoru 3x2 metry... No děssss... :-(. Ale ségra Cigánka, ta to neřešila a zapíchla to v pelíšku nachystaném ve vaně :-D. Jinak to teda máme moc pěkné. Jen čekáme na zateplení a konečně ten zasklený balkóóóón!!! :-) Jinak nevím jak to bude s tím škrabadlem... :-( Navštěvujeme s dvounožkou často stránky jednoho pražského depozita a tam ...2. července 2009 | Autor: Agátka Christie
Není kitten jako kitten
Beru koťátko do ruky a vemlouvavým hlasem k němu promlouvám – kotě, podívej, TOHLE je TVŮJ záchod. Při těch slovech posadím kotě do bedýnky se stelivem. Trochu se v něm zavrtí a v zápětí vyskočí ven. Opakuji proces a tentokrát promluvu – všechny hodný koťátka čůraj do bedýnky, chceš bejt přeci hodný koťátko – doprovodím zahrabáním ve stelivu. Kotě mě zamyšleně vyslechne a pak bleskurychle vyskočí z bedýnky. Třeba se jí to stelivo nelíbí, přemýšlí dcera. Nebo neví, na co to je... Musíme být trpěliví, nedám se zastrašit a lákám kotě zpátky do bedýnky. Tentokrát se zavrtá do steliva a my ji s dcerou napjatě pozorujeme – co myslíš? Já nevím... Jak to mám poznat? ... Jak se to pozná?!? Kotě nás ...1. července 2009 | Autor: Chandler
Zahradník
Jednou v noci mě cosi probudilo. Nejdřív jsem vůbec nevěděl co, ale pak se mi to náhle a jasně ukázalo kousíček od mé pravé přední tlapky. Bylo to malinké a svítilo to. Zamžoural jsem a podíval se blíž. Byla to malinkatá krásná víla se zářivýma kočičíma očima. Řekla mi: "Budeš Chandler zahradník!" Sice jsem nevěděl, co je ten zahradník zač, ale souhlasil jsem. A pak zjevení zmizelo. Za chvilku se víla zase objevila a to nad vodní kádí, která je na místě, kam já před dvounožci nesmím, ale jelikož byli oba tuhý jako mrtvá myš po třech dnech (pro jistotu jsem do nich dloubnul packou, ale nic se nepohnulo), odvážil jsem se do kádě skočit, sedl si tam a koukal na světélkující ...1. července 2009 | Autor: Mína Princezna
Nechci
"Přivezeme ti kámošku... moc prima kočičku..."
???? Střelím po dvounožce pohledem.
"Je to moc milá kočička... bude si s tebou hrát... ona si moc ráda hraje..."
Nechci.
"Že na ni budeš hodná?"
Probodávám dvounožku svýma očima. Nééé. Nechci. Néééchcííí. Rozumíš?
"Víš, ty se tady nudíš... jak tu někdy běháš sama a nemáš si s kým zablbnout..."
Nechci!! Já se nenudím, já si procházím revír, sem tam si ho přesprintuju. Ale vím o někom, co se asi nudí doopravdy. Cos to tady včera povídala, že večer padáš na hubu a nemáš ani chvilku času pro sebe? A ono ti nastačí, že máš doma úžasnou, vychovanou a rozumnou kočku? To mi tu chceš nastrčit nějakou ...30. června 2009 | Autor: Alasca Arien
Všichni moji blízcí
Čau mňauuuu, kocouřicééé a kocouřííííí...
Cože? Vy jste mne nepoznali?
No to jsem přece já, váš štvá...ééé, vaše Lassy!
Co to bylo za ránu? Jo tak, s někým to prásklo... tak nic, to nemá vliv na základní věci...
Všichni víme, že jednou ze základních věcí v našem životě s dvounožci je zásadně neposlouchat a přehlížet to, co k nám dvounožci pronášejí. Případně to poslouchat a konat pravý opak. Přece my, hrdé, hbité, ostražité a bystré šelmy nepodlehneme něčemu tak nedokonalému, jako je dvounožec!!
Nepochybně i v našich řadách existují výjimky, kterým vyhovuje imňauge hodných plyšáků, no, tak co už, když je to baví, proč ne. Ale myslím, že většina našinců se shodne na tom, že ...28. června 2009 | Autor: Agátka Christie
Plán B
Nevím, jak vy, ale já přistupuju k řešení problémů systematicky. Jsem zvyklá si všechno předem naplánovat a prostudovat příslušnou literaturu.
Ale pokud jsem v časové tísni, volím plán B. Volám kamarádky. Ještě jsem se neocitla v životní situaci, kdy by mě moje kamarádky nechaly na holičkách.
Takže nejprve telefonuji Janě – majitelce kocourka Sama z útulku. Hovor nepřijme a pošle sms: Jsem na zkoušce sboru. Zavolám později.
Hmm, později může být pozdě, pomyslím a vytáčím číslo do Českých Budějovic –majitelce kočičky Jenny. Vylíčím jí krátce situaci. Z tónu mého hlasu Kamila vycítí blížící se hysterický záchvat a začne se okamžitě operativně vyptávat: kam chodí kotě na záchod?
No jo, ...28. června 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Hydrologie
2. 6. 2009 22:00
Prostřední holka tu pořád není. Nevadí. Aspoň si mohu s velkou holkou nacvičit další udělování. Náklonnosti. S prostřední holkou míváme v koupelně hezkou chvilku. Sedím na vaně, holka leží ve vaně. Lehce jí okusuji rameno. Třu si o ni bradu. Tisknu svůj nos na její tvář. Občas jí packou počechrám vlasy. Vrkám. Vlním se. Jsem milostnej kocour. Holka taky vrká. Říká, že jsem její miláček, klučíček a čumáček. Rozhodl jsem se věnovat hezkou chvilku i velké holce. Nadelegoval jsem se do koupelny. Sedl jsem si na vanu. Lehce jsem ozubil holky rameno. No. Kruci. Nemám rád kosti. Otřel jsem si bradu. Holka se odtáhla. Prý nemám slintat. Tsss! Zkusmo jsem jí zahrábl do vlasů. ...28. června 2009 | Autor: Aretka
Obyčejný den kočky nemožné čiperné
No, už je ráno, měly by vstávat. Jsem celá nervózní, no konečně budík. Panička se ňuchá s Anetkou, honem utíkám za nimi. Ještě, že má panička dvě ruce, jednu pro mě, jednu pro Anetku.
Tak hurá do koupelky. Miluji, když se panička koupe. Pochoduje po vaně, nakukuji dolů. Teď jsem se nějak moc naklonila, co to, ujíždí mi packa, pomóóc, padám! Co to je? Mokré to je :-((! Rychle pryč! Takové neštěstí a panička se mi směje. Aby toho nebylo málo, Anetku chytil amok a chce si hrát na hoňku. To je den, packy mokré, bříško mokré a musím zdrhat nebo mě ta plyšová koule chytí. Panička za námi přišla, rozhlíží se a ptá se, kde je to stádo slonů, co tu podle dupotu před chvilkou proběhlo. Pche, chabý ...28. června 2009 | Autor: Anetka
Obyčejný den kočky nemožné rozvážné
Zase ten příšerný budík. Všechny se protahujeme. Snad mě panička pomazlí. Kousek popolezu, mělo by ji to napadnout. Přece si nemyslí, že se budu zvedat já. Jo, naštěstí se ke mně natáhne a polechtá mě pod krčkem a za ouškem.
Panička vstává a začíná každodenní ranní procedura. Vylezu na odpočívadlo a všechno to se shora pozoruji. Pěkně počkám, až panička se vykoupe, vypije kafe, vstane a donese mi až pod čumáček vylízat kelímek od jogurtu, který měla ke snídani. Ha, teď se panička nedívá, tak rychle prohnat Anetku, aby jí bylo jasné, kdo je tu šéf. Chuďato, je trochu mokrá, jak spadla do vany, ale já jsem holt šelma a paní domu. Za ty bílé chlupy fakt nemůžu, nějak z Aretky vypadly samy, ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
