Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 80 z 14326. dubna 2009 | Autor: Sárinka (2)
Něco o mně!
Ahoj! Já jsem Sára... Panička objevila tuhle stránku a já sem celá šťastná, že si můžu přečíst detektivku a tak... No jsem z Ústí nad Labem a jsem samozřejmě kočička. A mám spolubydlícího v podobě mazlíka? Ano, morčátko! Panička se sice vždycky zlobí, že se na Sisinku koukám, ale já si nemůžu pomoct :-) Nechci být zlá, ale mám na ni docela chuť. No, teď jsem si vzpoměla, že mam hlad, a jdu se napapkat, tak zatím čau, Kočičáci!23. dubna 2009 | Autor: Bertrand
O skrýších
Okamžité mizení a následné zjevování se na zcela nedostupných místech patří mezi základní kočičí schopnosti. To si měli moji dvounožci uvědomit ještě předtím, než se rozhodli vzít s sebou ocelota na několik návštěv. Tou dobou jsme totiž pobývali v domácnosti pejska Filípka a existovaly jisté neodůvodněné obavy, že tento by za nepřítomnosti páníčků a přítomnosti ocelota mohl utrpět některé úrazy. Bylo tedy rozhodnuto, že návštěv páníčkova příbuzenstva se budu společně se svými dvounožci účastnit coby čestný host i já.
Když se tudíž dvířka mé přepravky otevřela v cizím pokoji, vypochodoval jsem ven s očekáváním, co dostanu dobrého. Dvounožkyně, která obývala toto malé teritorium, mě hnedka ...19. dubna 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Transformace
10. 4. 2009
Jsem teplej kocour. Jsem hodně teplej. Líbí se mi to. Mám rád, když mi slunce vyhřívá kožich. Dbám na stejnoměrné proteplení. Pravidelně se otáčím z levého boku na pravý. Z pravého na levý. Taky nastavuju břicho. Holka říkala, že to dělám dobře. Že správnej piškot musí být propečený stejnoměrně. Tss. Tss. Už si zase začíná moc dovolovat. Brzy ji srovnám. Nelíbí se mi, že nechce být se mnou na terase. Chci tam být pořád. Holka nechce. Prý musí pracovat. Vždycky mne žene domů. A navíc mi nasadila brouka. Do hlavy. Řekla, že asi mám něco v hlavě. Transformátor. Prý přetransformuje to, co ona říká. A já to pak slyším jinak. Holka řekne: „Piškotku, jdeme domů.“ A transformátor v mé ...18. dubna 2009 | Autor: Aretka
Modelky a hraběnky
Před chvilkou zazvonil telefon. Slyším paničku, jak smutné říká: “Tak já ti ho teda půjčím.“ Vezme foťák a nese ho pryč. No hurá, alespoň bude pár dnů klid. Úplně nesnáším, když ji to popadne a usmyslí si, že nás bude fotit. Když ji vidím s foťákem v ruce, ihned prchám. Panička za mnou a snaží se udělat alespoň pár nerozmazaných fotek. Většinou marně.
Tuhle mě vyčíhla, jak ležím na odpočívadle. Tak jsem se nad ní smilovala. Nejdřív ale musím foťák trochu očichat. Čichám, čichám a v tom si všimnu, že z foťáku visí taková krásná tkanička, která se pohybuje. Tu musím mít. Okamžitě opouštím pozici modelky a úspěšně se na ni vrhám. Panička se trochu zlobí a vytahuje mi ji z tlamičky. Do dobrá, ...18. dubna 2009 | Autor: Fanda
Travička zelená...
Mňaoj kočky!! Všechny zdravím!! Nebylo mi moc dobře a zvracel jsem skoro každý den panička na mě myslela a natrhala mi moc dobroučkou trávu. Teď tu travičku jim každý den a nezvracím!! Je to zázračné, už mě vůbec nebolí bříško, kdyby vám bylo špatně, kočky, tak určitě poproste páničky a paničky a řekněte jim, že to chcete, je to nejen dobré na pročištění žaludku, ale také na dobrou chuť, moc mi to chutná a rád tu trávu jim, daleko lepší než hnusné léky a injekce, které jsem musel brát minulý rok!! Když šla panička do akvaristiky, myslela na mě a koupila mi krásné paví brko. Hrál jsem si s ním a moc se mi líbilo, jak jsem divočil, shodil jsem úplně deku a panička mě jako obvykle ...17. dubna 2009 | Autor: Max, Maxíš, sluníčko
Ukradení
Maxíš, sedící před monitorem, naježený, divoce mrskající ocasem ze strany na stranu...
M: Tssss, prsk... no to to... vrrraaauuu... grrrrr... no to je drzost! Holkýýý, Rubkóóó, Auróóó, poběžte sem, to musíte vidět!
Aura a Rubka, válející se na vyhřátém balkoně, odpočívající...
R: Co si zase vymejšlí? Uááááá
A: To tak, poběžíme a zase nám to na tý nový podlaze podjede.
R: Ale zněl naštvaně, tak to půjdeme okouknout, aby se nevztekal ještě víc, je pak děsně protivnej.
V pokoji
M: Tsss, kde jste holky, to je doba, to je doba!
A, R (jednohlasně): No jo, to je pořád řečí!
M: Sem před monitor, tohle musíte, moje milé mňaugentky, vidět!
R: Tý jo!
A: A kdo to je?
M: No jo holka, ...16. dubna 2009 | Autor: Wyome May Blobs, Cz
Jak se ze mne stala kočka stromová
Už dlouho jsem o sobě nic nenapsala. To proto, že nebylo co. S Bettynkou se máme rády a je nám spolu dobře. Byla dlouhá zima a během ní se nic moc nedělo. Akorát Bettynce hořel kožíšek, ale to jste si jistě přečetli :-).
Když začalo být trochu tepleji, panička nás pouštěla na balkon. To bylo moc příjemné. Ale co u nás začalo opravdu jaro, tak chodíme s Bettynkou a s paničkou na zahradu. Loni na podzim, když jsem byla ještě prtě, jsem se na zahradě moc bála, ale teď už jsem veliká kočičinka a už se vůbec nebojím. Mohla bych být na zahradě pořád. Panička naštěstí teď nechodí každý den pryč a je s náma pořád doma, takže můžeme být venku každý den jak dlouho chceme. Večer si jdeme domů ...16. dubna 2009 | Autor: Jonatán
Jak jsem se zabydlel
Tehdy, když jsem přijel do nového domova, byli ze mě všichni úplně u vytržení. Hned mi připravili záchůdek, pelíšek, misky na jídlo a vodu, a jak už jsem psal, taky Besinku na hraní. Jenomže se asi báli, že bych jí nějak ublížil, a tak jsme první týden měli oddělené ložnice. Tedy "ložnice"..., na noc, nebo když šli oba do práce, mě zavírali v kuchyni a Besinku v pokoji. Ale pak uznali, že jsem vlastně hodný kocourek a že Besince neublížím. Potom už nás nechávali spolu pořád.
Protože ta moje nová mamka je tak hrozně starostlivá, tak mě hned donesli ukázat panu doktorovi. Změřil mi teplotu a moc mě chválil, jaký jsem hodný kocourek. Ale vůbec jsem nepochopil, proč mě potom píchnul. ...16. dubna 2009 | Autor: Aretka
Mňoukání a štěkání
Včera mi bylo zase trochu úzko. Někdo zvonil, panička seběhla dolů a nechala pootevřené dveře. Využívám toho a hlavně nenápadně utíkám nahoru po schodech. Jenže nikde nic zajímavého, tak se vracím. Dveře zavřeny, tak zamňoukám a nic. Trochu znejistím a zamňoukám silněji. Naštěstí slyším paničku, jak na mě volá, že jsem tele a mňaučím u špatných dveří. Hmmm, tak zase tele, jindy mi říká, že vypadám jako lištička a navíc prý někdy štěkám. No uznejte, to už by měl problémy s vlastní identitou snad každý.
Myslím, že panička občas zapomíná na to, že jsem ještě kotě a že mám tedy nárok na blbiny. Anetce je rok a půl a hraje si už na dospělou kočku. Pcheee, to ji máte vidět, když ji chytne amok. ...14. dubna 2009 | Autor: Aretka
Pomocnice v domácnosti
Tak včera se mi kočky zase trochu zadařilo. Pomáhala jsem paničce věšet na balkóně prádlo a při tom se pěkně vyválet v prachu! Jůůů, to bylo žůžo. Neříkejte, že se vám to taky nelíbí. Anetka dělá úplně to stejné, když vystrčí čumák na chodbu před dveře, hned vytře pěkně prach až u sousedovic rohožky.
Zato chvilku na to mi pak do smíchu moc nebylo. Panička uklízela věci do skříně v předsíni a mně se naprosto nepozorovaně podařilo do skříně zalézt. Panička skříň zavřela, já jsem měla za chvíli vše očichané a chtěla jít ven. Ono to nešlo. Tak si tak potichu škrabkám na dveře a nic. Zaplaťpánbůh za Anetku. Paničce bylo divné, proč Anetka oňuchává skříň v předsíni a šla to raději zkontrolovat. ...12. dubna 2009 | Autor: Aretka
Blbá blondýna??!
Myslím, že k naší kočičí přirozenosti patří zvědavost. Jistě mi dáte za pravdu, že je potřeba všude strčit ňufáček a všechno důkladně očichat. Obzvlášť, když panička přinese něco z venku, tak je Anetka hned ve střehu a nasává. Paničce tuhle přišel pohled z daleké ciziny a Anetka jí ho úplně vyrazila z ruky, jak byla z těch pachů u vytržení. Já to tu ještě nemám všechno tak dobře oňuchané, takže je pro mě naprosto nezbytné prolézt úplně všechny skříně, poličky (a z nich něco shodit), kredence, špajzky a botníky, prostě vlézt do všech dveří a dvířek. Do ledničky jsem zatím nestihla vyskočit, panička byla rychlejší a dveře mi přibouchla před frňáčkem! Taky nechápu, co jí vadí, když lezu mezi ...11. dubna 2009 | Autor: Aretka
Veselé Velikonoce?
Tak takhle jsem si svoje první Velikonoce rozhodně nepředstavovala. Začalo to už na Zelený čtvrtek. Panička nám odpoledne sebrala granule a nechala jen trávu, kterou já moc nemusím. V noci jsem měla takový hlad, že jsem ze zoufalství začala okusovat paničku. Ta teda zrovna k nakousnutí nebyla. Tak zkouším ještě mládě. Brrr, prý mladé maso, jen samá kost a kůže!
V pátek ráno byla Anetka přes výrazné protesty nacpána do přepravky a odnesena bůhví kam. Když se vrátila, tak jsem úplně přestala rozumět, co se vlastně děje. Nejen, že Anet nebyla při smyslech a taky měla díru v kožíšku, ale ona vám i úplně jinak voněla. Je to vůbec Anetka? Sice tak vypadá, ale smrdí mi jako úplně cizí kočka! ...11. dubna 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
Záznam třetí - představení se =D
Tak po nějaké době se zase hlásím a jak jsem tak něco četl v komentářích tak mi vůůůůbec nedošlo, že jsem se ani nepředstavil =D. To jsem to ale popleta... =D.
Takže jméno mé je Mišánek, ale volají na mě všelijak, a na co nejraději reaguju je Mi(y)š =D. Pocházím z velikánanánské rodiny kocouřů... Z vlastních sourozenců mám brášku Benjamínka, sestřičky Holčičku a Cigánku =). Adoptivní sestřička je Micka a teď poslední přitoulanec je Kochaná =D Jinak mamča s taťkou se jmenují Miminko a Prcek a nejstarší z nás všech je teta Malá, která je hooodně často nevrlá a pořád dvounožce trápí... Ještě pak máme strejdu Arka, to je pesan =). Onehdy mi byly dva ročky a jak to tak bývá ve velké kocouřské ...9. dubna 2009 | Autor: Aretka
Soutěže a hry
My kočičáci jsme velmi soutěživě a hravě založení tvorové. Vůbec není pravda, co se o nás píše, že většinou jen spíme. No, ale když panička o víkendu vyhlásí soutěž „kdo dýl vydrží v posteli“, tak dost často vyhraji, to je fakt. Ale jinak většinu soutěží a her vymýšlíme s Anetkou my.
Anetce se vydařila hra na „Telecom“. Neustále obcházela linku jako mlsný kocour, teda pardon, kočka. Panička jí orlím zrakem sledovala a hrozila: „Nééé, že tam skočíš, já tě vidím!“ ale jen co se panička chvilku nedívala, Anetka hup tam. Pak na paničku hodila vítězoslavný pohled a pokud se jí podařilo sednout si na utěrku, tak ji sebeuspokojení jen čišelo z kukadel. Paničku brzo omrzelo hulákat na ni, ať dá ...7. dubna 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
Záznam druhý =)
Zdravím, kočandy, kočičákové!
Tak se zasejc hlásím! Nic moc se teď nedělo... Pořád musím papat tabletky na zlepšení nožičky, ale musím říct, že mi pomáhají. Cítím se mnohem lépe ;o). Jinak sestřička byla u pana doktora... Chudáček se celá trápila, že se s ní žádný kocourek z nás nechce bavit, tak chodívala a plakávala po celém bytě a volala jiné kocurky, aby se za ní stavili. Jojo, to by bylo mít další partu kocouřů doma =D. Jen dvounožci už nechtějí. No jo, dyť nás je jak mladých myší... Je nás celkově 9 z kočičí rodinky, strejda pes a dvounožci... To nás je, co? =D Ale máme se rádi a to je fajn ;o) Někdy sem tam pozlobíme, ale pak si to všichni hezky vyžehlíme ;o). Však to znáte: hup za ...6. dubna 2009 | Autor: Popelka
Jak se mám
No, mám se dobře:-)
Panička je na mě hodná, mažlí se se mnou, drbe mě za ouškama a za bradičkou, dává mi granulky a vodičku. Jen masíčko mi moc nedává, to by se teda měla polepšit!
Byla jsem na tom šmik šmik a hele, teda pěkná zrada! Panička z toho byla celá natěšená, tak jsem se těšila taky, no ale začlo to už podlým nalákáním do přepravky. Až vás tam budou lákat, rozhodně tam nelezte, protože pojedete k tomu řezníkovi v bílým plášti. Já k němu nechtěla, bojovala jsem o zůstání v přepravce jak divá, ale normálně mě z ní vyklepnul. Absolutně nedůstojně, pod úroveň takové dámy jako jsem já. Pak mě píchnul do kejtičky a pak už nevim. Najednou jsem byla doma, bříško mě bolelo jak čert, z tý ...2. dubna 2009 | Autor: Barunka Peli*CZ
Jak jsme je chtěli nachytat
Zdravím vás všechny kocouřice a kocouři. 1. 4. jsme já, Maruschka a Matěj seděli u naší dvounohé maminky a nakukovali jí přes rameno, jak se probírá a čte si na stránkách Modrého kocouře. Koukáme, pozorujeme a nudíme se. Nevím, koho už to z nás napadlo, že je vlastně apríl a že se tedy pokusíme nachytat ty dvounohé Povídalky :-). Poprosili jsme maminku, aby nám pomohla, přeci jí to tlapkování jde rychleji než nám. Nejdříve odmítala, ale my všichni tři jsme využili každou buňku svého těla a heboučkého kožíšku, také náš kočičí šarm, abychom jí přemluvili k pomoci, což se nám nakonec podařilo. Kdo by také odolal kočce? A co že jsme prosili? No mojí milí kočičáci a kočenky, poprosili jsme, aby ...2. dubna 2009 | Autor: Aretka
Paní domu
Kočky, už je to měsíc, co bydlím u Anetky. Řeknu vám, z kraje to nebylo vůbec jednoduché. Anetka tu totiž bydlí už přes rok a myslí si, že je paní bytu. Asi to byl pro ni strašný šok, když mě panička přinesla. Nejdřív probodla pohledem mě a pak paničku, paničce navíc řekla, že je zrádce a že se od ní do konce života nenechá pohladit. Poté odešla trucovat do boudičky, ze které celý den a noc nevylezla. Mně to až tak nevadilo, alespoň jsem se v noci přitulila k paničce, přeci jen mi bylo trochu smutno po mé bývalé rodině. Ráno Anetka vylezla, nasupeně si sedla naproti mně (viz foto) a zcela evidentně mi dávala najevo, že mám okamžitě vypadnout. To mě ani nenapadlo, jenže Anetka je trochu ...2. dubna 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
Záznam první =)
Tak tady taky zkouším něco připacnout a podělit se s nevšedními zážitky, které mně a mým dalším spolubydlícím připravují dvounožci =). To mě takhle jednou dvounožka vytáhla ven! To bylo... Nejdřív běhala po městě, aby mi sehnala taštičku (prý když tak rád koukám z okýnka a špatně snáším přenos v přenosce a raději se nechám nosit na rukách k veterináři). Pak na mě narvala postrojek a to já dostávám na sebe tehdy, když se jde k veterináři, tak jsem zase vypleštil oči, co jsem provedl... Tak se šlo teda ven... Já koukal všude, oči až na vrchu hlavy. Aspoň, že svítilo sluníčko a bylo teploučko. Moc se mi to líbilo do doby, než mě dvounožka s dvounožcem a naším psím kamarádem položili na trávu. ...2. dubna 2009 | Autor: Aretka
Kočičí teror
Už svítá, pomalu se probouzím. Ležím vedle paničky, hlavičku pěkně na polštářku. Trochu se protáhnu, panička mi uhýbá. Jé, Anetka za námi přišla, taky se jí už nechce spát. Tak vzbudíme paničku, stejně má za hodinu vstávat do práce. Může být ráda, že ji hlídáme, aby nezaspala. Panička je nějaká nevrlá, ale přesto se pěkně pomazlíme.
Tak a vstávat. Jde se do koupelny. Panička je ve vaně, Anetka se jako baletka prochází po okraji vany, sedne si a pozoruje, jak se panička koupe. Na tu vanu si zatím netroufám, ale chci to taky vidět. Hup na prádelní koš. Jaj, tuším spadnul ručník, no nic, to se stává. Pořád špatně vidím, tak skočím na pračku. Zase něco spadlo. Jauwajs, teď padám i já. Panička ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
