Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 13. - Vášnivé hledání
19. června 2008 |
Azuros Kocouřéz |
10 555x / 1x
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 13.
Missarina se s šíleným skřekem rozběhla k bezvládné Lassalitě. Přiběhla k ní a začala ji svým drsným jazykem křísit... nedbala ostré, palčivé chuti kouře, která lpěla na celém Lassalitině těle. Nehybné, tečkované tělíčko se otřásalo pod naléhavými doteky Missarinina jazyka. Všichni němě sledovali, jak Missarina bojuje o sebemenší nádech, o sebemenší naději.
Frankito se vzpamatoval z ohromení a vyrazil na pomoc otci Amadeovi, který zavrávoral a zdálo se, že se zhroutí. Žalostné zbytky jeho původně majestátního roucha byly ohořelé, rozedrané. Zdánlivě mohutný otec Amadeos náhle vypadal bezbranně a velmi zranitelně.
To už také Abbygailita procitla z prožitého zděšení a trochu nejistě, ale obětavě utíkala na pomoc Missarině. Přiskočila a s rozrušeným vrněním začala vlastním tělem zahřívat Lassalitu.
Chillito nehnutě stál a jeho oči se dívaly někam mimo čas. Náhle sebou prudce škubl a jakoby osvícen bleskem přítomnosti prudce vběhl do pootevřených dveří stáje.
„Milchávez... někde tu musí být Milchávez... najdu tě, bratříčku, najdu tě, zachráním tě,“ to byla jediná myšlenka, na kterou dokázal myslet.
Jeho oči propátrávaly tmu. Slyšel tichý cupot myších nožek, viděl obrysy boxů, ve kterých byly stovky malých, našedlých tvorů, slyšel jejich zapísknutí, cítil jejich typickou, známou vůni.
Prošel úzkou uličkou mezi boxy a soustředěně se rozhlížel.
Venku před stájí zatím Mufuela, Izziela a Lorieta ošetřovaly otce Amadea. S lítostí hleděly na jeho spálené fousy, uši plné rudých, spálených skvrn a tělo, které neslo mnoho stop plamenů. Barbarita utíkala k domu, aby přinesla hojivé, chladivé bylinky a obklady.
Missarina a Abbygailita stále pokračovaly v křísení Lassality. Abbygailita s obavami sledovala Lassalitin útlý hrudník a modlila se, aby uviděla aspoň malý pohyb... malý náznak života...
Francesquito přinášel otci Amadeovi misku čisté, studené vody. Otec Amadeos lačně, vyprahle pil... Fridrichos už už chtěl vstoupit za Chillitem do stáje, když tu si poblíž dveří povšiml podivného předmětu. Obezřetně do něj štouchl tlapou… a pak ho pozdvihl k očím.
Vzápětí vykřikl: „Ale to je přece... podívejte, našel jsem krabičku, jsou v ní zápalky a lahvička s nějakou tekutinou... páchne, hrozně smrdí... Mňau Díoz! Vždyť je to nějaká hořlavina... Frankito! Vaše zásobárna nezačala hořet sama od sebe... někdo ji zapálil!“
Frankito nevěřícně vzhlédl: „Ale Fridrichosi... to není možné... kdo by chtěl zapalovat naši starou zásobárnu?“
Fridrichos velmi rozčileně odvětil: „Kdo? Třeba někdo, kdo chtěl, abyste přišli o všechny zásoby! Nebo aby shořela celá farma!“
Fridrichos letmo pohlédl na šafáře, který se marně snažil ovládnout chlupy, které se mu naježily na hřbetě. Uhnul pohledem a předstíral, že pozoruje stále ještě doutnající spáleniště.
Fridrichos se nadechl k ostré větě, ale nevyslovil ji. Za ním se ozvaly výkřiky radosti. Otočil se a spatřil, jak se Missarina a Abbygalita sklání k Lassalitě, která pootevřela oči. Všechny zaplavila nekonečná, úlevná radost.
„Lassalito, koťátko moje...“ Missarině se v hlase objevily slzy štěstí...
„Slečno Lassalito... dýchejte, dýchejte, prosím, už je dobře, jste zachráněna,“ šeptala dojatě Abbygailita.
Všichni obklopili Lassalitu a jemnými doteky tlapek ji hladili. Otci Amadeovi se v zarudlých očích zatřpytily slzy nesmírné radosti.
Náhle se za nimi ozvalo opět zlověstné zaskřípění. Otočili své hlavy... Ze dveří stáje vyšel Chillito. Pohlédl na všechny zoufalýma, bezradnýma očima, několikrát se trpce nadechl a pak, s hrdlem staženým slzami, řekl: „Prohledal jsem všechno. Každý kout, každou chodbu, každý box. Milchávez... Milchávez tam není!“
Pokračování příště
| O sdílení
Chillhousová 21. června 2008 20:08
chillito můůůůůůůůůůůůůůůůj
adelnik 21. června 2008 19:37
není? NENÍ ?? Jak---není....?
kuš!
beta.1 19. června 2008 19:07
Napětí,napětí...jsem v pohodě,jsem v pohodě,beru prášky.....obrázek,fotka perfektní
Betty 19. června 2008 15:14
Jako vždy úžasné. Napjatí jako kšandy. Jestlipak jste četli, že o prázdninách bude jenom JEDEN DÍL TÝDNĚ!!!! To je peklo!
Maxik 19. června 2008 14:28
A já pláču štěstím, že je ta protivná Lassalita zachráněna. Milchavé se najde také. Obrázky, všechno je skvělé. S přítulkyní se fakt bavíme.
Veronika J. 19. června 2008 11:52
"....se marně snažil ovládnout chlupy, které se mu naježily na hřbetě." Detto,Laďko,dobrý nápad.Máme teď nový - mikropísek a to byste koukali, co umí s tekutinami ;-)
Jak pisatelův styl se víc a více tříbí, inspiruje tím krásnější fotomontáže a obrázky.
Laďka 19. června 2008 11:18
Tak to mám jasný!!!! U stolu s PC budu muset mít kočkolit!!!!!!
vetka.M 19. června 2008 9:08
super...dnešní díl napínavý (jako vždycky), obrázek nádherný a nad fotomontáží brečím smíchy...jak Chillito nakukuje do dveří a kočky ošetřují otce Amadea...já už nemůžuuu :oD
reina 19. června 2008 7:39
ještě chvíli a budu kříšená já svými "koťátky"
kocickalea 19. června 2008 7:33
Nápodobně Chuckinko! Autor nám hraje na nervy, obrázek i fotomontáž zase moc krásné!
Chillhousová 19. června 2008 7:08
No já se snad zblázním :-))))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
