Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 17. - Vášnivé bloudění
7. července 2008 |
Azuros Kocouřéz |
10 059x / 1x
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 17.
Všichni v hale domu Chlupézů ohromeně sledovali, jak neštastný Bubos vyběhl na svých tenkých nožkách ze dveří.
Abbygailita se nadechla k nesouhlasnému mňouknutí, ale byla zpražena ostrým, nesmlouvavým pohledem Missariny.
V hale panovalo smutné, zaražené ticho.
Bubos roztřeseně a ustrašeně prošel noční zahradou. U ozdobně tepané brány se zastavil a několik vteřin vyčkával, jestli se od dveří neozve volání, které by ho vrátilo zpět do tepla a pohodlí vily Chlupézů... do bezpečí kuchyně. S lítostí vzpomněl na nedojedený kus jemné myší sekané, kterou si schoval k večeři. Na okamžik zauvažoval, že by se mohl nepozorovaně vplížit do domu a sekanou si vzít na cestu... ale strach z Missariny byl příliš velký.
Bubos stál, černě ztracený ve tmě a snažil se pochopit, co se vlastně stalo. Věděl, velmi dobře věděl, že dopis nevzal... přece ho položil zpátky na stolek u sofa... byl tak překvapený z toho, co v něm četl, že by v tu chvíli nerozeznal ani kuřecí stehýnko od pštrosího... dopis ležel na stolku a v domě přece nikdo nebyl...
Bubos se smutně, přesmutně ohlédl tam, kde tušil okno kuchyně, váhavě přešlápl a pomalu, opatrně se vydal do neproniknutelné tmy.
Náhle nadskočil úlekem. Ve tmě se ozvaly rozrušené hlasy. Bubos splašeně vskočil do křoví a měl co dělat, aby nevyjekl... ve tmě totiž přehlédl, že křoví je plné trnů. Ty se mu bolestně vryly do kulatého bříška a nemilosrdně ho pálily. Přesto zatajil dech a snažil se zaslechnout, co hlasy říkají.
„Nevím, jak mamá řeknu, že jsme ho nenašli!“
„Pane Chillito, ale vždyť jsme propátrali opravdu všechno!“
„Nemohl zmizet z povrchu zemského...“
Bubos už, už chtěl radostně vyběhnout a přidat se k Chillitovi, Fridrichosovi, Francesquitovi a dalším, když tu si uvědomil, že Missarina by ho do domu stejně nevpustila. S převelikou lítostí zůstal v úkrytu a vyčkal, až kolem něj přejde rychlé našlapování mnoha tlapek, které spěchaly k domu Chlupézů.
Pak vyprostil poněkud poškubaný černý úbor z trnitého vězení a znovu vylezl na cestu. Usedl a začal jazykem chlácholit ranky po trnech. Stále víc a víc však pociťoval jinou bolest... svíravou, nepříjemnou.
Náhle opět nadskočil leknutím. Noční tmou se rozlehl zlověstný zvuk.
Vruuuuuuuuuuuuuuííííííííííííííííííííííííííí.
A znovu. Vruuuuííííškruňk.
Bubos zpanikařil. Bylo to kručení jeho žaludku.
„Mňaujéééj ouvééj, mám hlad, mám hlad... už hodinu jsem nejedl, zahynu hlady, zahynu tu bez pomoci... musím najít ve tmě světélko a potravu a zachránit se, dokud ještě mám sílu!“
A Bubos, poháněn obavami o svůj život, u něj nevídanou rychlostí upaloval po cestě... běžel, aby ho jeho neomylný nos brzy zavedl tam, kde mu poskytnou kousek jídla.
Bubos, běžící cestou, necestou, překonával pracně a namáhavě překážky, na které nebyl z kuchyně a domu Chlupézů zvyklý. Několikrát narazil do stromu, zamotal se do pavučiny, jeho tlapky málem uvízly v bohatém porostu nějaké rostliny... Bubos najednou zjistil, že stojí v neproniknutelném pralese zvláštních rostlin. Linula se z nich podivná,omamná vůně... a ta sílila, jak se Bubos urputně snažil dostat ze zajetí stonků a listů.
Bubos měl náhle blažený pocit, že se vznáší... že se rozplývá... chtělo se mu skotačit a jemně vrnět... nahlas vrnět... vrnět na celý svět... bylo mu báječně lehko, ani hlad necítil... viděl zářivá světla a tančící duhu...
Náhle mu na hřbet dopadla tlapa s ostrými drápy a ohlušivý hlas zaburácel: „GRRRR! Co děláš na mé plantáži, bídný obézní červe???“
Pokračování příště
| O sdílení
Berenika 11. července 2008 20:01
Bubos je v ktorom svete
Dita 8. července 2008 11:30
Fotomontáž je opravdu sugestivní. Úplně vidím chudáka zmítajícího se Bubose. Jinak pořád beru kocouřonovelu jako pohádku, takže věřím v dobrý konec =o). A taky jsem přemýšlela, proč je do děje taháno pole s trávou, než mi předchozí komentář napověděl, že se jedná o šantu =o))))))). Holt musím pečlivěji přeřadit na kočičí svět a ne si domýšlet svět lidský =o))))
reina 7. července 2008 22:36
aby chudinka omámen šantou neumřel hlady!!!
janča 7. července 2008 22:30
V poslední době nemám na MK moc času,ale na kočkonovelu si ho vždy najdu. Je to super, jen nedočkavě čekám, jestli se objeví i další kočkopostavy.
beta.1 7. července 2008 21:10
Napětí pokračuje....obrázek a fotka,opět obojí perfektní.Chudáček Bubík...Jediné,co mne utěšuje,že každá novela končí(i nekončící:-) )hapy endem
Betty 7. července 2008 17:29
Chudinečka Bubos, takhle nespravedlivě osočen a vyhnán. Co si počne? Pondělí je sice normálně nejbl...jší den v týdnu, ale už aby bylo pondělí!!!
kocickalea 7. července 2008 9:48
Chudáček nevinný....Vše skvělé, text, obrázek i fotokoláž, ale moc tajemství najednou....
Veronika J. 7. července 2008 8:24
Bubosku milý, neboj, dobře to dopadne o-;
Kresba bezkonkurenční, ale ta koláž, achich, srdce se mi svírá, je příliš sugestivní...
(žeby fialový náprstníky? Vypadá to jako hadinec, co jsem se jím brodila,když jsem obdržela smrtelné žihadlo do nohy,která pak týden připomínala papuč...)
Maxik 7. července 2008 7:37
Tak to já dneska pláču. Je mi tak strašně líto Bubose. ;o(
Chillhousová 7. července 2008 0:47
Vždycky, když čtu VPRCh, tak se mi chce také vrnět na celý svět :-)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.
Přitlapkovat se
